Další knížka I. Deváté
Včera v 13:26
|
Moje četba
Dočetla jsem další knihu Ivanky Deváté - Koukám a co nevidím. Kniha je plná jejích výborných fejetonů.
Já vím, řeknete si, že jiné knížky snad ani nečtu, ale opak je pravdou. Mám již připravené další, od jiných autorů, jen se do nich začíst. Musím pomalu, abych nebyla pře-čtená. 


Jestli si chcete oddechově počíst, vřele doporučuji. Já jsem fejetony četla místo Večerníčků.
Najděte hlavy!
Věž v Přibyslavi
Neděle v 7:45
|
Toulky
Gotická věž, o níž existuje zmínka z r. 1497, patřila k původnímu hradnímu opevnění. O jejím účelu vypovídá poloha a mohutná stavba. Během husitských válek byla poškozena spolu s obranným opevněním města.
V r. 1497 se obec odhodlala k výstavbě nové hranolovité věže. Šlo o nákladný podnik, věž vyrostla až do výše šestnácti sáhů (asi 30 metrů). Vchod byl vybudován v prvním poschodí, k němuž se zvenku přistavovaly dřevěné schody, které se v případě nebezpečí mohly snadno a rychle odstranit. Průchod do druhého patra je tak úzký, že mohl být rychle zazděn nebo zabarikádován. Kdy byla stavba dokončena, nevíme. Omítnuta a nabílena byla za primátorství Jiříka Lešenského.
Sotva k tomu došlo, udeřil do věže na den sv. Anny r. 1604 blesk a zapálil ji. Potom, až do r. 1681, ji přikrývala jen chatrná stříška. Lepší střechou byla osazena až za zvláštní pomoci knížete Ferdinanda z Dietrichsteina.
V této podobě zůstala věž do velkého ohně v r. 1767, kdy vyhořela zároveň s kostelem a její zvony se žárem roztavily. S nimi se roztavil i hodinový stroj, takže přestaly jít věžní hodiny, které v té době ukazovaly čas celému městu.
Věž přišla při požáru o střechu, na jejíž pořízení město opět nemělo dost finančních prostředků. Po předešlých válkách a neštěstích bylo finančně značně vyčerpané. V r. 1791 se proto přibyslavští občané obrátili k majiteli panství se žádostí, aby byla věž opravena. Správa panství toto odmítla a nabízela pouze peněžní příspěvek a stavební materiál.
V r. 1803 město přistoupilo k opravě především na vlastní náklady. Zdi byly nahoře ohněm značně poškozené a tak asi tři sáhy museli ubourat. Šlo o prostor, v němž až do požáru města bydlel hlásný, jenž tak přišel o své skromné bydlení.
Věžní hodiny jsou nezvykle umístěné v horní polovině oken právě kvůli snížení původní stavby. Nad ně se totiž nevešly a pod nimi nebyly vidět ze všech stran a míst ve městě.
V r. 1841 dostala věž novou krytinu a v r. 1878 byl instalován bleskosvod.
Jednociferníkovité věžní hodiny, které ukazovaly spolehlivě čas od r. 1803, dosloužily. Roku 1882 došlo k výměně za nové, trojciferníkové, vyrobené na zakázku hodinářem Janem Prokešem ze Sobotky.
Během let starý hodinový stroj a ciferníky nahradilo nové zařízení. V současnosti už nemusí pověřená osoba hodiny natahovat, do pohybu je uvádí elektrický proud.
Roku 1994 byly vysvěceny nové věžní zvony.
V loňském roce prošla věž rozsáhlou rekonstrukcí.
V r. 1497 se obec odhodlala k výstavbě nové hranolovité věže. Šlo o nákladný podnik, věž vyrostla až do výše šestnácti sáhů (asi 30 metrů). Vchod byl vybudován v prvním poschodí, k němuž se zvenku přistavovaly dřevěné schody, které se v případě nebezpečí mohly snadno a rychle odstranit. Průchod do druhého patra je tak úzký, že mohl být rychle zazděn nebo zabarikádován. Kdy byla stavba dokončena, nevíme. Omítnuta a nabílena byla za primátorství Jiříka Lešenského.
Sotva k tomu došlo, udeřil do věže na den sv. Anny r. 1604 blesk a zapálil ji. Potom, až do r. 1681, ji přikrývala jen chatrná stříška. Lepší střechou byla osazena až za zvláštní pomoci knížete Ferdinanda z Dietrichsteina.
V této podobě zůstala věž do velkého ohně v r. 1767, kdy vyhořela zároveň s kostelem a její zvony se žárem roztavily. S nimi se roztavil i hodinový stroj, takže přestaly jít věžní hodiny, které v té době ukazovaly čas celému městu.
Věž přišla při požáru o střechu, na jejíž pořízení město opět nemělo dost finančních prostředků. Po předešlých válkách a neštěstích bylo finančně značně vyčerpané. V r. 1791 se proto přibyslavští občané obrátili k majiteli panství se žádostí, aby byla věž opravena. Správa panství toto odmítla a nabízela pouze peněžní příspěvek a stavební materiál.
V r. 1803 město přistoupilo k opravě především na vlastní náklady. Zdi byly nahoře ohněm značně poškozené a tak asi tři sáhy museli ubourat. Šlo o prostor, v němž až do požáru města bydlel hlásný, jenž tak přišel o své skromné bydlení.
Věžní hodiny jsou nezvykle umístěné v horní polovině oken právě kvůli snížení původní stavby. Nad ně se totiž nevešly a pod nimi nebyly vidět ze všech stran a míst ve městě.
V r. 1841 dostala věž novou krytinu a v r. 1878 byl instalován bleskosvod.
Jednociferníkovité věžní hodiny, které ukazovaly spolehlivě čas od r. 1803, dosloužily. Roku 1882 došlo k výměně za nové, trojciferníkové, vyrobené na zakázku hodinářem Janem Prokešem ze Sobotky.
Během let starý hodinový stroj a ciferníky nahradilo nové zařízení. V současnosti už nemusí pověřená osoba hodiny natahovat, do pohybu je uvádí elektrický proud.
Roku 1994 byly vysvěceny nové věžní zvony.
V loňském roce prošla věž rozsáhlou rekonstrukcí.

Podle knihy Lucie Markové Přibyslav
Další várka vtipů 1
Pátek v 11:51
|
Vtipy
Lísteček za stěračem zaparkovaného auta: "Zpráva pro zloděje: Nádrž je prázdná, rádio nemám a motor je vylágrovaný."
Druhý den přibude další lísteček: "Pro majitele auta: Takže kola jsou ti vlastně taky na hovno".
Druhý den přibude další lísteček: "Pro majitele auta: Takže kola jsou ti vlastně taky na hovno".
Nové názvy pro slipy:
do 30 let ... klec na tygra,
30-50 let ... taška na šaška,
nad 50 let ... chýše pro měkkýše!!!
do 30 let ... klec na tygra,
30-50 let ... taška na šaška,
nad 50 let ... chýše pro měkkýše!!!
Když jsem byl dítě celé noci jsem se modlil, aby mi Bůh seslal nové kolo.
Pak jsem pochopil, že takhle Bůh nepracuje.
Tak jsem kolo ukradl a požádal ho o odpuštění.
Ve tři v noci zazvoní profesorovi telefon, ozve se tichý hlas: "Probudil jsem tě?""Hmm, ano...""Tak to je dobře, protože já se ještě učím, ty hajzle!"
Baví se dva mladíci:
"A víš jaký je rozdíl mezi policajtem a debilem?"
Najednou se spoza rohu vynoří policajt: "No, jaký, jaký!!!!?"
"Žádný."
"No proto!"
Mladý adept právnického doktorátu dostane u zkoušek otázku: "Co je to podvod?"
"Podvod je, jestliže mě teď necháte propadnout."
"Jak to?", ptá se profesor.
"Protože paragraf 265 trestního zákoníku zní: Kdo zneužije nevědomosti něčí aby jej poškodil, dopustí se podvodu..."
Doktor prohlíží novorozence a povídá: "To dítě je dost hubené. Čím jej krmíte?"
"No mateřským mlékem."
"Ukažte mi prosím prsa."
Doktor dlouze prohmatává pěkné poprsí držící ženě a pak povídá.
"Ale vždyť vy nemáte vůbec žádné mléko."
"A měla bych? Já jsem jeho teta."
Podezřívavá žena se táže: "Můžeš mi vysvětlit, jak se ti na límec dostala rtěnka?"
"Nemůžu, nevím. Docela jasně si pamatuji, že košili jsem si sundal."
"Nemůžu, nevím. Docela jasně si pamatuji, že košili jsem si sundal."
"Venku je tak krásně," povídá muž manželce, "a ty se dřeš s parketami! Měla bys jít raději na vzduch a umýt mi auto."
Policista vyzve mladou slečnu k tanci a ptá se jí: "Slečno, Vy si taky myslíte, že jsou policajti blbí?"
"Ne, ale na hymnu jsem ještě netancovala."

Konečně!
16. února 2012 v 15:34
|
Příroda
Konečně se mi podařilo někoho nachytat na našem krmítku. Se sýkorkami nemám vůbec šanci, ale tenhle kos se nebál a vydatně se ládoval slunečnicí. Mohla jsem za oknem chodit, jak jsem chtěla, nic ho nevyvedlo z klidu. Nyní sedí nabaštěný na nedalekém stromě a zažívá.
Fotky přes sklo nejsou nic moc. Navíc mi je včera zaplácal sníh, jak se tu činilo.


Najdi mravence!
15. února 2012 v 15:01
|
Piškuntálie
Najdi na obrázku mravence!

A jako bonus najdi 10 zajíců!

Foto: internet
Klikni chlápkovi na hlavu
14. února 2012 v 14:00
|
Piškuntálie
Mailem mi došel legrační odkaz -klik-.
Klikejte v odkazu chlápkovi na hlavu! Kdykoliv jsem se opatrně přiblížila, vždycky se trefil. 

Zdraví z granátového jablka
14. února 2012 v 12:27
|
Zdraví

Granátové jablko je symbolem plodnosti, hojnosti, přátelství a lásky.
Je to ovoce se sladkokyselou chutí, které roste na granátovníku (Punica granatum). To jsou menší stromy a rostou třeba ve Středozemí, ale vlastně po celém světě.
Granátová jablka obsahují asi 77% vody, vápník, hořčík, fosfor, železo, velké množství sodíku, draslíku, cukrů, z vitaminů především B a C, v menší míře A. Obsahem hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva granátovníku vhodná pro sportovce, těžce pracující a osoby s horečkou a pracující v horku, kteří potem a vyšším příjmem tekutin ztrácejí minerály.
Granátové jablko je až 12 cm v průměru velký plod se zakulaceným šestiúhelníkovým tvarem. Pod tlustou, tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena. Celkový počet semen v jednom plodu je zpravidla víc než 600.
Z granátového jablka se využívá především šťáva, ze které se dělá řada koktejlů a džusů, nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Známý je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Dále se využívá ve studené kuchyni, kde se přidává do mnoha salátů, v teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a rybám.
V Asii se využívá i jako koření, k tomuto účelu se lépe hodí divoce rostoucí rostliny, především z úpatí Himaláje.
Jadérka a listy obsahují fytoestrogeny s příznivým vlivem na zdraví mužů i žen - ovlivňují stav cév, kůže aj.
Fenolické látky obsažené ve šťávě působí proti některým střevním parazitům.

Zdroj: s pomocí Wikipedie
Foto: internet
Ivanka Devátá - Lázeňská kúra
13. února 2012 v 12:29
|
Moje četba
Před několika dny jsem dočetla knížku z pera Ivanky Deváté - Lázeňská kúra. Humorně líčí svůj pobyt v lázních Smrčiny.
Při čtení jsem si často vzpomněla na podobné příhody z mých dvou pobytů v lázních. Přímo jsem na těle cítila lechtání bublinek v uhličité koupeli. Jenže já jsem vždy prosila lázeňskou, aby mi dala vodu 35°C teplou (má být kolem 33°C). Paní mi na to odvětila: "Přišla jste se k nám léčit nebo ohřát?" Na skotských střicích jsem řekla, že jen přes moji mrtvolu. Osoba, která střiky prováděla, vypadala jako Imrich Bugár v době své slávy. No, uznejte, nechali byste se od ní bičovat proudem vody?
Také jsme podnikali výlety do okolí (ve Vyšných Ružbachách byla dokonce také nedaleko hájovna v lese). Vyrazili na tanečky, do hospody apod. Jen cukrárna byla jen v Libverdě. Ale já sladkému moc nedám. Zkrátka jsme brali kúru a relaxovali.
Doporučuji jako oddychové čtení.

Amarylis - 12.2.2012
12. února 2012 v 12:28
|
Pokojové květiny
Během posledních dvou dnů amarylis postupně rozvinul poupata. Musím si ho pochválit - je to nádherná barva. Po takové jsem toužila.
Podívejte se sami!







Ještě jsem dodatečně vytvořila koláž z fotek.


