****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.





Bylinky - břečťan popínavý

Pondělí v 5:45 | Jan Stanzel |  Babiččiny bylinky


Břečťan popínavý - Hedera helix

Břečťan je běžná dřevina pnoucí se a plazící se po zdech, kmenech stromů i po zemi. Jedná se o magickou rostlinu, kterou znali již Keltové. Druhový název helix je spojen s řeckým slovem helissein, což znamená otáčet se.
Listy břečťanu podporují odhleňování, odkašlávání, působí jako antivirotika, antimykotika i antibiotika, uvolňují křeče a uklidňují.
Při zevním použití působí proti celulitidě: hrst listů vaříme v 3 dl vody asi 10 minut. Do odvaru namočíme kapesník, mírně vyždímaný jej přiložíme na postižená místa a zakryjeme nahřátým ručníkem.





Obrázek: internet

 

Nová kočička a plachetnice

Sobota v 7:30 | Jarmila* |  Moje sbírky
Do mé sbírky přibyla koncem října nová kočička. Nevím, kolikátá v pořadí už je, ale měla tak roztomilý kukuč, že jsem neodolala.
Není roztomilá?


Navíc má za uchem krásnou kytičku. Usmívající se

V říjnu jednou večer přivezl syn maketu středověké (?) plachetnice. Prý jí někomu veze. Plachetnice stále stojí na komodě v chodbě, tak jsem jí vyfotila. Je sice trochu pošramocená a zaprášená, ale šikovný člověk jí vrátí lesk.


Fotka není nic moc. V chodbě je málo světla a ani blesk nepomohl. Tak spíš pro ilustraci, co někdo dovede.





Zámek v Malči

Pátek v 17:22 | Jarmila* |  U nás
(Foto: © J.Břízová)

Před časem jsem navštívila zámek u nás ve vsi. Zámek a jeho interiér jsem znala ze 70. a 80. let minulého století. Moc v něm k vidění nebylo - pracovna F. Palackého, pracovna F.L. Rierga a expozice hudby.
Z této doby pamatuji, že v zámku sídlily ordinace lékaře a zubaře a MNV (místní národní výbor - nyní obecní úřad).
Proto jsem byla velmi zvědavá na letošní léto, kdy restituenti zpřístupnili prostory zámku. To bylo nebe a dudy!
Klobouk dolů před majiteli, kteří odvedli neskutečné množství práce při rekonstrukci. Zámek dlouhá léta sužovala vlhkost, která poničila omítky výše než metr nad podlahou.
Majitelé instalovali pod podlahy v přízemí složitý systém odvětrávání a pohlcování vlhkosti. Nyní jsou místnosti v přízemí jak ze škatulky. Přístupná je kancelář a kaple.
Hlavní expozice se nachází v 1. patře. Ve vstupní hale jsou umístěny dva ohromné obrazy od malíře Jaroslava Věšína. Jeden je přímo dar od malíře.
Dále pak následuje prohlídka pracovny F. Palackého. Kromě pracovního stolu a postele, jsou v místnosti i osobní věci F.P.
V dalších místnostech jsou vystaveny předměty vztahující se k obyvatelům zámku, dary z cest, plánky přístavby věže, údaje o pivovaru a cukrovaru apod.
Samozřejmě velká část je věnována dílu F. Palackého a F.L. Riegra.
Následuje pracovna F.L.Riegra. Na stěnách jsou obrazy F.L.R., jeho manželky a matky. Všude je dobový nábytek.
Třešničkou na dortu prohlídky je Hlavní salon. Má krásnou štukovou výzdobu stropu a prostoru nad dveřmi, kde jsou namalované veduty. Salonu vévodí kachlová kamna a zrcadla. Kachlová kamna jsou i v místnostech, které jsme už prošli.
Na stěně je portrét Marie Palacké (provd. Riegrové) ve svatebních šatech.
Salon - je nádherný.
Potom jsem přešla do knihovny. Zde je ústředním kusem nábytku (kromě regálů s knihami) klavír, busta Antonína Dvořáka a kulečníkový stůl (ten je zakrytý). Antonín Dvořák byl častým hostem na zámku. Jezdili sem i další významné osobnosti, což dokládá návštěvní kniha.
Vitríny s knihami jsou nové a velmi vkusné.
Pro velký počet fotografií, které jsem pořídila, jsem je uspořádala do koláží.

Pokud by vás zajímala historie zámku, můžete se více dočíst zde a zde.







Návštěva zámku je nyní možná jen po telefonické domluvě. Podrobné informace zde.
Návštěvu mohu jen doporučit. Určitě nebudete zklamaní. Já jsem odcházela z proměny zámku nadšená. Navíc má první návštěva bonus. Pokud se vrátíte, máte vstupné již zdarma, což dokazuje tabulka na hlavních dveřích.


Pokud k nám na zámek zabloudíte, přeji vám hezké pokoukání. Usmívající se

Přeji hezký večer a víkend! Usmívající se



 


Z kapsáře našich babiček

7. listopadu 2018 v 13:29 | Helga Kunová, Tipy a triky pro domácnost |  Recepty


* Brambory chraňte před slunečním svitem, jinak zezelenají a vytvoří se v nich nezdravý solanin. Proto je nutné zelené části vždy odkrojit.

* Uskladněné klíčící brambory musíte před vařením pečlivě zbavit všech klíčků. Obsahují jedovaté látky.

* Brambory ve slupce nebudou při vaření praskat, když do vody přidáte lžíci soli.

* Staré a nové brambory mají rozdílný obsah škrobu, a proto byste s nimi měli rozdílně zacházet. Staré brambory dávejte vařit do studené vody, ale nové do vroucí vody.

* Aby různě velké brambory změkly ve stejnou dobu, musíte ty větší před vařením propíchnout špejlí nebo pletací jehlicí.

* Do vody, v níž vaříte brambory, dejte trochu oleje, pak vám nepřekypí.

* Brambory budou zvláště křupavé, když plátky trochu posypete moukou, než je dáte do horkého tuku smažit.



* Aby brambory pečené v alobalu nepopraskaly, musíte je před zabalením propíchnout vidličkou.

* Chuť starých brambor zlepšíte, když do vody, v níž je vaříte, přidáte trochu cukru nebo mléka.






Bylinky - kopr vonný

5. listopadu 2018 v 5:37 | Jan Stanzel |  Babiččiny bylinky


Kopr vonný - Anethum graveolens

Tuto oblíbenou bylinku i koření najdeme na každé zahrádce. Nakládané okurky si bez kopru nedokážeme představit, stejně tak patří do koprové omáčky, kulajdy nebo různých salátů.
Kopr je však i léčivou rostlinou. Pomáhá při žaludeční kolice, křečích a dalších žaludečních potížích. Snižuje krevní tlak, působí příznivě na krevní oběh a je prevencí proti infarktu.
Nálev připravíme přelitím lžíce drogy čtvrtlitrem vroucí vody, necháme čtvrt hodiny louhovat a slijeme. Pijeme 3x denně.





Obrázek: internet


Najdi kočku 115

2. listopadu 2018 v 14:02 | Jarmila* |  Piškuntálie
Tentokrát byla nejblíž Martička a Joina. Gratuluji! Usmívající se
Pro kontrolu:




Nové tři obrázky:




Přeji ostrý zrak při hledání. Dnes to není tak těžké.

Mějte všichni hezký víkend! Usmívající se






Obrázky: FB - Bydlím u své kočky



V "divadle"

1. listopadu 2018 v 11:14 | Jarmila* |  Herci a osobnosti
V úterý večer jsme s dcerou navštívily divadelní představení s názvem Jméno v kině (proto uvozovky v titulu článku) v Chotěboři. Vystoupilo pět herců pod hlavičkou Divadlo - verze: Roman Zach, Jana Janěková ml., Petr Lněnička, Jan Dolanský a Linda Rybová.
Šlo o komedii, kdy se dva manželské páry a rodinný přítel hádají o jméno pro nenarozené dítě jednoho páru. Na konci hry dojde k překvapivému odhalení. Víc neprozradím.
O legraci nebyla nouze. Herci se neustále vzájemně odbourávali.
Pořídila jsem pár snímků. Víc jsem nechtěla, abych nerušila. Ostatní snímky jsou stažené z netu.

Recenze na www.i-divadlo.cz:
Salonní francouzská komedie nabízející vysoce komický pohled na sebejisté zastánce svobodného myšlení. Mezi dobrými přáteli a příbuznými se dá mluvit o všem a vlastně žádné téma by nemělo být tabu. Když se ale úspěšný realitní makléř Vincent na večeři u své sestry a švagra svěří se záměrem dát svému synovi jméno Adolf, zdá se, že hranice civilizované konverzace byla překročena. Středostavovské předsudky jsou, zdá se, přeci jen větší, než se přítomní liberálové domnívali. Ke skutečné eskalaci dojde po odhalení nálože, která se skrývá v rodinné historii...








Připravená dekorace na scéně.




Děkovačka.

Byl to hezký večer a příjemný zážitek.





Bylinky - jírovec maďal

29. října 2018 v 5:45 | Jan Stanzel |  Babiččiny bylinky


Jírovec maďal - Aesculus hippocastanum

Oblíbený strom, který je častěji nazývaný kaštan nebo koňský kaštan, jehož semena - kaštany - slouží dětem k výrobě figurek.
Pomáhá při zánětech nosohltanu, při průjmových onemocněních, žaludečních a střevních potížích, ale i při hemoroidech.
Používají se květy, semena i kůra. S množstvím drogy však musíme být opatrní, větší množství může vyvolat otravu.
Nálev: květy sbírané v plném květu a dobře usušené (1 lžičku) zalijeme 2,5 dl vroucí vody a necháme 15 minut louhovat, pak slijeme. Používáme jednou denně po jídle.





Obrázek: internet


Najdi kočku 114

27. října 2018 v 11:29 | Jarmila* |  Piškuntálie
Minule byla nejblíž a nejlépe hledala Maryška a Joina. Gratuluji! Usmívající se
Dnes vložím nové obrázky. Na hledání budete mít dost času, protože můj počítač půjde na zdravotní prohlídku. Zřejmě asi až ve středu, protože v pondělí se mi to nehodí, v úterý jedu k lékařce (což bude na delší lokte, to by technik nestihl). Také se bude lámat říjen v listopad. Přehodím tedy možná kalendář o pár dnů dřív.
Zatím musím stihnout vše, co se dá a neustále odkládám.
Dost řečí a pro kontrolu obrázky z minule:


Tato kočka byla velmi špatně vidět.



Nové tři obrázky:




Hodně štěstí v hledání! Dnes je to lehké.

Přeji hezký, deštivý víkend! Usmívající se





Obrázky: FB - Bydlím u své kočky


Pověst o erbu s čápem

26. října 2018 v 13:38 | Iva Stehnová |  Pověsti

Z pečeti Jana V. Dobřenského z Dobřenic z roku 1484 je zřejmé, že vladykové Dobřenští z Dobřenic měli již v 15. století v erbu čápa.
V roce 1744 byli povýšeni do panského stavu a byl jim potvrzen starý erb.
Na erbu Dobřenských je tedy vyobrazen bílý čáp s černými křídly a červenýma nohama a zobákem na modrém poli. Nad helmem se nachází klenot v podobě dvou černých orlích křídel.
O původu erbu se dochovala pověst z doby křížových výprav v letech 1095 - 1291. Doba, ve které se děj pověsti odehrává, nebyla zvolena náhodně, neboť do tohoto období (přesněji do 12. století) lze klást počátky užívání dědičných erbů.
Již v období 2. křížové výpravy do Palestiny (1147-1149) nosil každý bojovník urozeného původu svůj erb na kovovém štítě, na prsou a zádech pláštěnky, na čabrace svého koně a na praporu svého kopí.
V době renesance pak vzniká celá řada erbovních pověstí vysvětlujících původ erbu účastí členů rodu v křížových výpravách či ve výpravě císaře Friedricha I. proti Milánu (1158).
Cílem těchto pověstí bylo dodat rodům zdání starobylosti.
Augustin Sedláček píše ve své Sbírce pověstí historických lidu českého, jak přišli k svému erbu Dobřenští a Počepičtí.

" Byla jednou válka křesťanů s pohany, Čechové byli národ křesťanský a válčili s nějakým národem pohanským. V této válce zajato několik Čechův, spoutáni k sobě dva a dva, a když pak přivedeni byli do hlavního města pohanského, prodáni do otroctví.
Mezi nimi nacházel se jonák jeden mladistvý, kterého pán jeho litoval, a proto ho neobtěžoval těžkou prací, nýbrž zaměstnával ho při hospodářství tak, aby mladík mohl volně chodit.
Přišel pak podzimek a čas, kdy čápové táhnouce ze studených krajin do teplejších se ubírajjí. Jarem přiletělo sem hejno a usedlo u luhu za městem.
Když se to rozneslo, vyběhli ven staří i mladí a se zalíbením patřili na velké ptáky, ani někteří žáby za nožičky poklepávali, než je pozřeli, a jiní si pyšně vykračovali, jako by jim patřilo království.
Byl mezi diváky také dotčený mladý Čech a vida, kterak se pohané podivují ptáku, kterého málokdy viděli, pravil k svému pánu: ´Neniť to tak divný pták; však u mého otce každý rok na střeše bývá a má na tom domě mladé.´ Pán uslyšev tu řeč pravil k němu žertem: ´Jestliže tu jest ten tvůj čáp, který hnízdí na domě otce tvého, nuže zavolej ho; a přijde-li k tobě a pozná tebe, věru při bradě prorokově tobě přiříkám, že propuštěn budeš ode mne a svobodně se vrátíš do své vlasti.´
Tu poklekl mladík na kolena, a jak se tomu naučil od své paní máteře, tak zkroušeně se modlil, že by to i kámen bylo pohnulo, kdyby jeho české řeči rozuměl. Potom pak pevně doufaje v pomoc božskou a vzpomněv si na slova Spasitelova ´Víra tvoje tě uzdravila´, obrátil se k hejnu čápův a jednoho z nich zavolal, aby k němu přišel. A všemohoucí Pán Bůh, hledě na poníženou prosbu ze srdce truchlivého, udělal před udivenými pohany zázrak takový, že čáp zavolaný opustiv hejno svých druhův, namířil k tomu, který jej volal. Tu pak pohan pamětliv jsa přípovědi své, ihned mladíka na svobodu propustil.
Radostně spěchal osvobozený do své vlasti, a když se kníže jeho dověděl, jakým divotvorným způsobem ke svobodě přišel, dovolil mu, aby nosil obraz čápa na štítě svém.
Potomci jeho seděli pak na Dobřenicích a Počepicích a mnoho chvalitebných skutkův vykonali; pošlost pak Dobřenských posud mezi námi žije jako poslední květ z někdy velikého štěpu."



O čápovi Dobřenských z Dobřenic však existuje ještě druhá varianta pověsti, otištěná v časopise Lumír v roce 1853:

"Mladý Dobřenský upadl do tureckého zajetí a byl prodán do otroctví. Doma o tom nevěděli, a tak mu nemohli pomoci.
Jednou, když pracoval na zahradě svého pána, uviděl hejno čápů vracejících se do našich krajin. Vzpomněl si, že čáp, který u nich hnízdil, byl tak krotký, že slyšel na zavolání ´Šotku´ a přiblížil se k člověku. Dobřenský mimoděk dvakrát nebo třikrát zavolal ´Šotku!´a tu se jeden z čápů oddělil od hejna a přišel k němu. Dobřenský měl radost, že se setkal se svým známým čápem. Odloupl ze stromu kousek kůry, vyryl na ní místo, kde byl držen v otroctví a připevnil ji čápovi na krk.
Ten se opět vznesl a letěl za svými druhy.
Otec svého syna pokládal za mrtvého a velice ho oplakával.
Brzy se objevili čápi a začali opravovat své staré hnízdo. Šotek si jako obyčejně vykračoval velice krotce a neohroženě v zahradě.
Jakmile ho starý Dobřenský uviděl, povzdechl si: ´Ty ses opět navrátil, můj syn však nikdy více.´ V tom si povšiml cedulky na čápově krku, sňal ji, přečetl si ji a tak se dověděl, kde je jeho syn držen v zajetí.
Okamžitě vypravil posly s penězi, aby mladého Dobřenského z otroctví vykoupili.
To se také stalo a od té doby mají Dobřenští v erbu čápa."

Ilustrace: Kamila Dvořáková, Eva Caklová
Čerpáno z těchto materiálů:
Chotěboř, 2001
Staré pověsti Chotěbořska, 1992
Pod Železnými horami, 1958
Erby: Wikipedie a www.zamky-hrady.cz

Další články


Kam dál