****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Špirlice

11. března 2008 v 5:04 |  Příroda

Sarracenia - špirlice



Charakteristika

Špirlice jsou vytrvalé rostliny (20-30 let) vytvářející 1 až 3 cm silný oddenek, jehož tvar a délka jsou typické pro každý druh. Oddenek dosahuje délky od 6 cm (S. psittacina) do 30 cm (S. leucophylla). Z jeho přední části vyrůstají svislé nebo položené listy a funkční kořeny, zatímco starší část odumírá. Během roku rostliny vytváří několik typů listů. Prvním typem jsou malé řapíkové šupinkaté listy fungující jako zimní šupiny kryjící vzrostný vrchol. Dalším typem jsou charakteristické až 1 metr vysoké láčkovité listy sloužící jako pasti. Některé druhy vytvářejí na konci vegetačního období redukované ploché listy (tzv. fylodia).

Výskyt

Přirozenou lokalitou špirlic jsou jihovýchodní státy USA. Výjimku představuje S. purpurea, která se rozšířila až po chladnější Kanadu. S. purpurea subsp. purpurea byla před 50 až 100 lety uměle vysazena také ve Skotsku a Švýcarsku, kde doposud přežívají početné populace.
Stanoviště
Špirlice rostou nejčastěji v porostu vlhkomilných trav na březích potoků, jezer a na prameništích. Často také jako spodní patro borovicového rozvolněného lesa (Pinus palustris). Většina druhů roste na stále vlhkých humózních či písčitých slatinách nebo v rašeliništích. Podnebí je vlhké a teplé, zima mírná s občasnými mrazíky.

Způsob lovu

Co se týká množství polapeného hmyzu, jsou špirlice elitou mezi masožravými rostlinami. V květnu a červnu začnou žlázy vylučovat kapky nektaru, které jsou pro hmyz vysoce atraktivní. Kořist lezoucí po zemi je k hrdlu naváděna pomocí nektarových žláz na povrchu láčky a křídla. Létající hmyz je zlákán pestrým zbarvením láčky. Ocitne-li se hmyz na okraji hladkého obústí nebo v zóně na vnitřní straně víčka, není schopen se zde udržet a padá do stále se zužující trubice. Na vnitřních stěnách pastí jsou mikroskopické voskové destičky s drobnými chloupky směrovanými směrem dolů. Tyto chloupky se při snaze hmyzu o lezení odlamují a nalepují se mu na konce nohou tak, že není schopen utéct. V našich podmínkách je kořistí zejména létající hmyz jako jsou např. mouchy nebo vosy. Nejúspěsnějšími lovci bývají S. flava, S. alata a S. leucophylla.

Pěstování

Světlo:
Maximální osvětlení po celý rok.
Teplota:
Od mrazu až po teploty nad 30 °C. Přes léto je výhodné venkovní umístění. V zimním období by se měly teploty pohybovat v rozmezí 5-10 °C. Ale některé druhy jako např. S. purpurea subsp. purpurea přežívají naši zimu i venku. Mezi teplomilnější patří druhy S. leucophylla, S. minor a S. psittacina.
Vlhkost:
Nejsou nijak náročné na vlhkost vzduchu, důležité je pouze udržovat vlhkost substrátu.
Zálivka:
Květináče by měly stát neustále ve vodě.
Substrát:
Vhodná je hrubá vláknitá rašelina s křemičitým pískem nebo štěrkem v poměru 2:1. Nádoby používáme plastové a raději větší, neboť udržují stabilnější prostředí pro kořeny rostlin. Kvalita zeminy je pro zdraví rostlin velmi důležitá. Nevhodný substrát často změní barvu a zapáchá, což bývá způsobeno hlavně zálivkou nekvalitní tvrdou vodou. Rostliny přesazujeme každoročně, v případě větších rostlin jednou za 2-3 roky. Doporučujeme přesazovat do značně mokrého substrátu. V půdě tak nevzniknou vzduchové bubliny, které by způsobovaly hnilobné procesy.
Přezimování:
Klidové období probíhá zpravidla od října do března. Je nutné snížit teplotu a vlhkost a vhodné omezit zálivku. Zabráníme tak růstu rostlin, který by byl při nedostatku světla nežádoucí a zároveň předejdeme houbovým onemocněním. Z rostlin také odstraňujeme odumřelé listy, na kterých by se mohli tvořit plísně.


lin49

Zdroj: internet
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama