****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.






Květen 2008

Neznámé květiny

31. května 2008 v 13:18 Příroda
Mám k vám prosbu. Jsou mezi vámi zdatní zahradníci a snad mi poradí. Mám pár fotek květin u kterých neznám jméno vůbec nebo znám nesprávné.
neznámá květina
Této květině říkám nesprávně ladonička. Bylo mi řečeno, že v Irsku se jmenuje divoký hyacint. Jaké je správné botanické jméno?
neznámá květina 1
Neznámá květina č. 1 (tvoří keř)
neznámá květina 2
Neznámá květina č. 2
Všem moc děkuji za pomoc.

Veselé fotografie

30. května 2008 v 11:09 Různé
Pár veselých fotografií, protože humoru není nikdy dost.
cesta
Cesta jen pro odvážné.
bydlení
Bydlení na stromě - velmi vzdušné.
divná nevěsta
Trochu divná nevěsta.
firma
Firma
houpací křeslo
Houpací křeslo.
posezení
Je libo posedět....
chrlič
pracovní stůl
Bez komentáře.
oříšek
Trochu velký oříšek.
simulátor
zavařování
Zavařujte raději doma.
supermalba
Supermalba na konec.


Zdroj: mail

Žirafa

27. května 2008 v 22:24
Chvilku se dívejte na obrázek. Měli byste uvidět žirafu.

Moje potěšení

23. května 2008 v 17:32 Zahrádka
Květen mám na zahrádce nejraději. Všechno roste a kvete jak o závod. Bohužel někdy plevel předhoní kytičky. Co by ale nadšený zahrádkář bez něj dělal? Nemohl by svoje kytičky piplat, zbavovat jeho přítomnosti a potom se zaslouženě potěšit s výsledkem svého snažení.
Miluju azalky a rododendrony. Azalky už kvetou a dělají mi radost, rododendrony teprve začínají kvést. Přikládám pár obrázků azalek a minirododendronů.
Letos syn dokončil zástěnu pro posezení. Vysadila jsem tam vistárii. To je další můj miláček. Ještě je malá, ale snaží se co nejvíc kvést. Jsem ráda, že se jí u nás na Vysočině daří, že snáší trochu drsnější podmínky. Doufám, že přes léto hodně povyroste a příští rok bude mít víc květů. Ty nádherně voní. Teď jí moc neprospěly dlouhé deště.
Takto kvetla 19. května 2008
A to je z dnešního dne, 23.5.2008, po několikadenním dešti.

Staré zlaté časy

23. května 2008 v 10:46 Různé
Nenechte se mýlit titulkem. Rozhodně nepatřím k lidem, kterým se po "starých zlatých časech" stýská. Jsem ráda, že je to pryč. V těchto dnech se koná výstava, kde jsou vystaveny exponáty z této doby. Některým se dnes musíme usmát. Možná kroutíme hlavou, jak jsme s tím mohli pracovat. S takovou zastaralou technikou. Ale tehdy to byl výkřik techniky.
Tady je článek k výstavě, pár údajů a fotografií tehdejších technických zázraků. Jistě si vzpomenete na další.

Unikátní výstava: Tak jsme dříve žili...

To ale byly časy! Mládež se proháněla na skútru Čezeta, dobrý mejdan se neobešel bez kufříkového magneťáku a černobílá televize byla vrcholem přepychu. Průměrný plat byl tehdy 1400 Kčs, spousta věcí vůbec nebyla k dostání, v prodejnách masa či ovoce a zeleniny zely pulty prázdnotou. Ano, tak se žilo v první polovině 60. let. Životní styl tehdejší generace i československou účast na světové výstavě Expo 58 představuje unikátní výstava Bruselský sen, která probíhá v Galerii hlavního města Prahy až do 21. září. Tady jsou některé z exponátů...
Škoda Felicia


Tohle auto si nemohl koupit hned tak někdo, protože bylo stejně jako jiná auta na pořadník a někdy jste museli mít i doporučení závodního výboru.
Tehdy: 45 000 Kčs, vydělávalo se na ni 633 pracovních dní.
Dnes: Nové auto se dá pořídit za 280 000 Kč, vydělává se na něj 261 pracovních dní.
Černobílá televize


Televize Tesla byla přepych. Vysílání sice začalo v roce 1953, »telka« byla ale tak drahá, že řada lidí znala pořady jen z doslechu. Rozmach televizoru začal až později.
Tehdy: Cena 3200 Kčs, vydělávalo se na ni 44 pracovních dní.
Dnes: Barevná televize stojí 10 000 Kč, vydělává se na ni 9 pracovních dní.
Vysavač, mixér

Ženy ocenily praktické pomocníky v domácnosti - vysavače, mixéry nebo fén na vlasy. Všechny z těchto věcí ale byly hodně nedostatkové zboží. A takový fén na vlasy o Vánocích pod stromečkem každou ženu hodně potěšil.
Cena vysavače tehdy: Cena 800 Kčs, vydělávalo se na něj 11 pracovních dní.
Dnes: Stojí zhruba 5000 Kč, vydělává se na něj 4,5 pracovního dne.
Skútr Čezeta


Čezetě se přezdívalo »prase«. Patřila k nejoblíbenějším dopravním prostředkům. Milovala ji mládež i ženy.
Tehdy: Cena 9000 Kčs, vydělávalo se na ní 195 pracovní dní.
Dnes: Podobná motorka se dá pořídit za 10 000 Kč, vydělává se na ni 9 pracovních dní.
Magnetofon


Králem mejdanu byl majitel kufříkového páskového magnetofonu. Oblibě se těšilo i přenosné rádio Rekreant nebo barevná kapesní rádia.
Tehdy: Cena 1500 Kčs, vydělávalo se na něj 21 pracovních dní.
Dnes: Dnešní CD přehrávač stojí 1000 Kč, vydělává se na něj 1 pracovní den.



















Autor: (lt, ex)
Foto Aha! - Petr Novotný, ara
21.5.2008
Přidány 2 fotografie

Jen tak

19. května 2008 v 17:08 Různé

Smetánka lékařská

18. května 2008 v 11:36 Zdraví
pampeliška - kresba

Léčivka od kořene až po květ

Smetánka lékařská má velké spektrum užití. Pampeliška obsahuje vitamin C, vitaminy skupiny B, velké množství karotenu a také množství minerálních látek (draslík, sodík, hliník, železo, vápník, síru atd.)
Listy smetánky podporují látkovou výměnu a mírně snižují krevní tlak, léčí chudokrevnost, působí proti nervozitě. Povzbuzují také trávicí ústrojí k činnosti a zvyšují vylučování žluče a moči; jejich konzumace (např. v zeleninovém salátu) se doporučuje při dně a revmatismu.
Mléčný latex byl používán jako odpuzující prostředek proti komárům.
Listy mají největší obsah účinných látek v období před rozkvětem rostliny.
V kořenech byliny je obsažen zdraví prospěšný cukr inzulin, ten je známý svými prebiotickými účinky (prebiotika jsou nestravitelné součásti potravy, sloužící pro růst zdraví prospěšných střevních bakterií). Díky obsahu inzulinu je kořen doporučován jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky.
Květy pampelišky oceníte hlavně v případě onemocnění horních cest dýchacích a zahlenění. S oblibou je k tomuto účelu používán pampeliškový "med" a víno.

Nápoje z pampelišky

Příprava "medu"

Potřebujeme: 300 g pampeliškových květů, 1,5 l vody, 2 citrony a 1,5 kg třtinového cukru (řepného cukru).

Květy zbavíme zelených částí, propereme a zalijeme vroucí vodou. Zakrytý nálev necháme odstát do druhého dne. Tekutinu scedíme přes pláténko, květy vymačkáme a vyhodíme.
Do nálevu přimícháme šťávu z citronů a cukr. Vše povaříme až do úplného rozpuštění cukru, poté horký sirup vlijeme do sklenic a uzavřeme. Sterilizace není potřeba, protože trvanlivost je zajištěna velkým obsahem přidaného cukru. Výrobek skladujeme v temnu a chladnu.

Pampeliškový "med" se užívá především jako podpůrný léčebný prostředek na nachlazení a také na dobré trávení. Můžeme jej přidávat do čaje, konzumovat po lžičkách nebo natírat na chleba s máslem.

Čaj z kořene pampelišky

Čaj z kořene pomáhá při pálení žáhy, žaludečních, trávicích a ledvinových potížích.

1 vrchovatou čajovou lžičku sušeného nařezaného kořene krátce povaříme ve 1/4 litru vody a necháme 15 minut vyluhovat.


Pampeliškové víno

Potřebujeme: 0,5 l bílého vína a tři čerstvé kořeny pampelišky.

Dobře omyté kořeny macerujeme 3 dny ve víně. Užíváme 1 dcl denně. Při horečkách se víno používá ve formě zevních obkladů.

Pampeliškové víno prý pročišťuje játra, má močopudné účinky a působí jako antirevmatikum.
pampeliška


Zdroj: internet

Sklářství v Jizerských horách

17. května 2008 v 11:58 Toulky

KRISTIÁNOV - KLÍČ K SRDCI JIZERSKÝCH HOR
(1775-2005)


Památník sklářství v Jizerských horách. Jedná se o jedno z nejvýše položených muzeí v České republice, které se nachází v tzv. Liščí boudě, bývalé sklářské hospodě. Jedná se o poslední zachovalou budovu bývalé sklářské osady Kristiánov, založené v 18. století sklářským rodem Riedelů. Možnost shlédnutí této stálé expozice i dřevěného modelu bývalého areálu hutí.
Panský dům

Na obrázku model Panského domu
hrob Riedlů

K bývalé osadě patří i hřbitůvek s ostatky majitelů sklárny.
Hrob rodiny Riedlů.

KRISTIÁNOV - SKLENĚNÉ SRDCE JIZERSKÝCH HOR


Osudný den se hluboko vryl do paměti Anně Streitové, jejíž otec pracoval na kristiánovské pile:
"Většina obyvatel osady odešla již brzy ráno do Josefova Dolu na ´Fohrt´, zbytek pak do Žitavy na zpěvácké slavnosti a v huti se tak o oheň v pecích staral jen starý topič. Ranní ticho najednou přeťalo volání ´Oheň, oheň!´. Popadla jsem dvě konve s vodou a utíkala k huti, odkud jsem křik uslyšela. Když jsem s velkou námahou zvedla závoru od vrat do sklárny, viděla jsem, že je celá v jednom plameni. Potřebovali jsme pomoc! Můj bratr Emil běžel do Josefova Dolu, další chlapec do Janova, aby přivolali tamní hasiče. Každého z nich však čekala hodina cesty."
Popelem lehla sklárna, která již nebyla obnovena, i budova školy a domky sklářů. Ještě téhož roku Leopold Riedel postavil v Rýnovicích druhou sklárnu.
Ve svých cestovních vzpomínkách z počátku 20. století Riedel o osadě beze stopy sentimentu napsal: "Kristiánov byl mým rodištěm. S výjimkou krátkého mezidobí, kdy jsem žil ve Smržovce, byl též mým domovem a to až do roku 1881. Tehdy jsem se přestěhoval do Rýnovic."
Historik Ludwig Schlesinger, jenž byl krátce před osudným rokem 1887 na Kristiánově jeho hostem, již tak skoupý na slovo nebyl: "Sklárna je centrem zájmů malé, jen osm čísel popisných čítající osady vzdálené přes jednu hodinu cesty od Bedřichova. Tři dřevěné domy na malé Kamenici, pod nimiž stávala pila a mlýn, obývají hutní zaměstnanci. Severně od sklárny se nachází ze dvou domovních čísel sestávají Panský dům, škola a hraběcí fořtovna." Dřevěný Panský dům s věžičkou, rozprostřený do mnoha stran,působil na Schlesingera zprvu jako lovecký zámeček. Brzy však objevil jeho - jak sám napsal - výsostně měšťanský charakter. Dům byl sice rozšiřován bez stavebních plánů, ale s vkusem, protože všechny části spolu ladily. Nejstarší část stavby byla na jihovýchodní straně a mezi ní a západní přístavbou byla v prvním patře kaple s varhany a zvoničkou. Vnitřek domu návštěvníka překvapoval svou skromností a střízlivostí. Schlesingerovi dům připomínal velkou loď s různě velkými kajutami, s malými okénky, trámy a schůdky. Všechny místnosti byly zařízeny starým nábytkem a starožitným domácím příslušenstvím. Na stěnách visely obrazy, mezi nimi umělecky provedené portréty členů rodiny. K dispozici byla též malá knihovna s díly německých klasiků,alby, časopisy a romány.
Naproti Panskému domu pak stál příbytek duchovního a vše uzavíraly stáj a kůlny. Od roku 1888 sloužil Panský dům až do roku 1933 jako místo bezplatného letního ozdravného pobytu chudých dívek z libereckého Německého horského spolku pro Ještědský hřeben a Jizerské hory.
Roku 1890 prodal Riedel Kristiánov majiteli panství hraběti Franzi Clam-Gallasovi. Horský spolek uspořádal 26. července 1925 velkolepou slavnost ke 150 letům, jež uplynuly od založení osady. Akce začala uctěním památky zesnulých na lesním hřbitově, kde byl vztyčen pamětní kámen a položen věnec. Poté krátce přivítal 10 - 11 000 návštěvníků a čestné hosty,Leopolda Riedela, hrabetě Franze Clam-Gallase, dr. Medingera, kristiánovské rodáky a bývalé zaměstnance, předseda Horského spolku Richard F. Richter. Následovala mše v německém jazyce pod širým nebem,již celebroval janovský farář P. Adolf Fickert. Sborové zpěvy zajistili zpěváci z Jablonce nad Nisou a různých míst Jizerských hor, které dirigoval Josef Rössler, čestný dirigent proslulého janovského zpěváckého spolku Harmonia. Po skončení mše zapěli vlasteneckou píseň o Kristiánovu dívky z ozdravného tábora a následoval vrchol programu - přednáška Karla Rudolfa Fischera o historii místa. Tím skončil oficiální program a začala volná zábava s hudbou a zpěvy, která ve večerních hodinách vyvrcholila pod rozvěšenými barevnými světly na větvích smrků.
V roce 1929 pak Československá republika vyvlastnila šlechtický majetek a Kristiánov se tak stal majetkem státu.
Brzy poté se poblíž hřbitova začalo se stavbou vodojemu, z něhož se pomocí potrubí odváděla voda až do Jablonce nad Nisou.
V létě roku 1938 osadu zabrala československá armáda. Za hřbitovní zdí začala stavět tři kasárna, z nichž dvě byla dostavěna do podzimu téhož roku. Na místě bývalé sklárny přeťal louku zákop. Pro stavby byly použity i prastaré stromy z lesního hřbitova. Dne 4. října pak vojáci obdrželi rozkaz, aby Panský dům podpálili.
Dodnes toho tak na Kristiánově mnoho nezůstalo. Stát ale zůstala tzv. Liščí bouda, kde dříve žila rodina skláře Fuchse, která ještě dlouhá léta sloužila jako hospoda.
muzeum sklářství
Zde byl také v roce 1964 po nezbytných opravách zřízen jabloneckým Muzeem skla a bižuterie Památník sklářství v Jizerských horách, jehož součástí je i přírodovědná expozice. Magnetem snad nejvýše položeného muzea v Čechách je model sklářské osady s hutí, Panským domem a školou, jenž z tisíců dřívek sestavil kokonínský rodák František Ulbrich.
Své stanoviště na Kristiánově získala též Horská služba.
Roku 1975, při příležitosti výročí 200 let založení sklářské osady, uspořádalo jablonecké muzeum ve svých výstavních sálech rozsáhlou výstavu věnovanou Kristiánovu. Při této příležitosti byla též inovována expozice v Liščí boudě.
Na podezdívce bývalé sklárny pak byla slavnostně umístěna pamětní deska.
Mezi lety 1987-1988 byl objekt zrekonstruován ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody, jenž se postaral i o obnovení lesního hřbitova.
Roku 1995 se Liščí bouda dočkala nového kompletního nátěru.
Již v roce 1990 pak Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou navázalo na tradici mariánských sklářských poutí na Kristiánově. Do bývalé sklářské osady tak zásluhou Jany Urbancové, Herberta Endlera, Gerharda Kutnara a Vladimíra Lánského opět zavítali poutníci, jejichž počet se rok od roku zvyšuje. Mše, která byla původně sloužena na lesním hřbitově, se právě proto již od druhého ročníku koná na místě kde stával Panský dům.
sklárna
Kristiánovská sklárna se zásobami dřeva v roce 1875
Fotografie ze sbírky Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.


Text a foto: internet

Kočiny

17. května 2008 v 8:41 Zvířátka
591
Pro potěšení pár obrázků kočiček a pejsků.
Doufám, že se vám budou líbit, tak jako mě.
kočička 2
kočička
kočičky
kočka
kočka 1
kočky
čekání na jídlo
tos přehnal
kočička 3
kočička 1
štěně
štěně 1
No, nejsou to roztomilí malí tvorečkové? I když vám rozkoušou a roztrhají boty, noviny, kytky, .... doplňte si podle své zkušenosti. A když dělají loužičky nebo hromádky. Nebo vás překvapí kupou dětiček, které jsou stejně vykutálené jako rodiče.
Přesto všechno je máme rádi.
ko1


Foto: internet

Návštěvní kniha

15. května 2008 v 21:38 Různé
Byla jsem nucena zrušit Návštěvní knihu, protože správně nefungovala. Je mi to líto, ale víc jsem se s ní nazlobila, než potěšila.
Bohužel jsem si neuváženě smazala i dva hezké příspěvky od Jitky. Aby vám to nebylo líto, vložím malou náhradu.

Trochu humoru ve fotografiích

12. května 2008 v 17:38 Došlo mailem
PC
Starožitný počítač
smůla
Tomu se říká smůla
handsfree
Handsfree po africku
levný bazén
Superlevný bazén
pletená motorka
Někdo plete pomlázky, jiný...
posezení
Tahle barva tu chybí
pohodička - veverka
To je dnes pohodička
sprcha
Trochu bráchovi přileju
stolek
Proč zase já?
náklad


Zdroj: mail

Jarní fotosoutěž

6. května 2008 v 12:13 Různé
Jarní fotosoutěž začala. Přihlásila jsem se se dvěma obrázky.
Soutěžím o nejhezčí fotografii a pokud se vám můj snímek líbí, hlasujte pro něj na této adrese:
Všem moc děkuji za hlasy.

Zlepšovák

2. května 2008 v 13:29 Vtipy
Aby vám chladem neztuhly prsty.
chlad
poč15

Další zajímavá místa

2. května 2008 v 13:01 Toulky
Další zajímavá místa v Jizerských horách
Protržená přehrada
Protržená přehrada
V roce 1916 se protrhla přehrada na řece Bílá Desná. Během několika minut zahynulo v běsnícím živlu 62 osob a vznikly rozsáhlé škody na majetku. Přehrada nebyla již obnovena a její trosky jsou dodnes svědkem této tragédie.
Jedlový důl - vodopády na Jedlovém potoce
Jedlový důl
Naučná stezka Jedlový důl je velmi krásná trasa podél vodopádů potoku Jedlová. Osu chráněného území tvoří říčka Jedlová s přirozeným horským balvanitým korytem, která zde vytvořila vodopády a kaskády.
Osady v Jizerských horách
Kristiánov
Kristiánov - Liščí bouda, muzeum
Kristiánov je horská samota na cestě mezi Novou Loukou a Smědavou, která je dnes jedním z uzlů turistických cest v Jizerských horách (815 m.n.m.). Kristiánov má bohatou sklářskou historii od roku 1775 do 1887 zde stála sklářská huť založená J.L.Riedelem. Je zde Muzeum sklářství Jizerských hor s exponáty ze sklářské historie Jizerských hor a zdejší přírody. Památkou na minulost Kristiánova je horský hřbitov sklářů při hlavní cestě, založený roku 1780. Zde je pohřben zakladatel Kristiánova J.L.Riedelem a jeho potomci spolu s dalšími skláři.
Rašeliniště na Nové louce v Jizerských horách
Nová Louka - zámeček
Luční enkláva Nová louka (770 m.n.m.) nedaleko Bedřichova. Okolo luk je rosáhlé rašeliniště rozprostírající se na obou březích Blatného potoka. Lesní samota vznikla roku 1630, kdy byl les nad rašeliništěn vykácen. Původní sklářská huť byla přestavěna na lovecký zámeček. Dnes je dřevěný zámeček oblíbeným místem, kde turisté a cykloturisté vyhledávají občerstvení. Místní kuchyně je vyhlášená pro své speciality ze zvěřiny.
Rašeliniště - Nová Louka
Rašeliniště Nová louka



Jizerka
Jizerka a Bukovec
Jizerka je nejkultivovanější a nejvýše položenou osadou v Jizerských horách.Osada je charakteristickou luční enklávou uprostřed hor s roztroušenými chalupami. K vzhledu Jizerky neodmyslitelně patří čedičový kužel Bukovce.
V 19.století zde stálo 42 domů s 400 obyvateli, dnešní počet nepřekračuje deset.
Informační středisko a muzeum Jizerka se nachází v budově bývalé školy.
Jizerka - muzeum
Pro veřejnost je otevřeno od května do řijna (9-16hodin). Expozice je zajímavá hlavně pro milovníky staré tváře Jizerských hor např. svážečské saně na dříví, krosna na roští, truhlářská lavice na výrobu šindelů, staré ručně vyráběné lyže a další. Druhou částí expozice je věnována současné tváři hor, a to převážně zaměřená na ochranu přírody (naučné stezky, herbáře jizerskohorských rostlin).


Text a foto: internet

Rozhledny a vyhlídky Jizerských hor

2. května 2008 v 12:48 Toulky
Josefův Důl - logo


ROZHLEDNY A VYHLÍDKY


Královka
Královka - rozhledna 2
Rozhledna stojí přímo nad Bedřichovem, severně o Jablonce nad Nisou. Na Královce stávala už v roce 1888 dřevěná devatenáctimetrová věž. Ta však spadla při vichřici roku 1906. Ale hned se začalo uvažovat o stavbě nové rozhledny. Stavba byla dokončena v roce 1907. V roce 1936 byla u rozhledny postavena turistická chata. K rozhledně je možné zajet autem. Z 23,5m vysoké rozhledny se nabízí pohled na Krkonoše, vrcholky Lužických hor, Jizeru a Černou horu v Jizerských horách a na Ještěd.

Slovanka
Slovanka - rozhledna
Rozhledna se nachází na Seibtově vrchu (820 m.n.m.), 5 km severně od Jablonce nad Nisou. Postavena již v roce 1887. Až do 2. světové války o ni bylo vzorně pečováno. Po ní se však na ni zapomnělo. Následkem toho byla v 90. letech 20. století v katastrofálním stavu. Naštěstí se podařilo shromáždit dostatek prostředků na její záchranu. Byla kompletně opravena konstrukce a navíc byla vykácena část smrků, které bránily rozhledu. Je to nejstarší železná rozhledna v České republice. Slovanka je volně přístupná po celý rok. Z 14m vysoké rozhledny je výhled na vrcholky Jizerských horm, Ještěd a Jablonec nad Nisou.



Bramberk
Bramberk - rozhledna
Kamenná rozhledna z roku 1912, nadmořská výška 787m.n.m.,výška 21m. Pod rozhlednou je turistická chata s hospodou. Klíč od rozhledny je na baru v hospodě.


Tanvaldský Špičák
Špičák - rozhledna
Rozhledna na vrchu Tanvaldský Špičák (831 m.n.m.) postavená roku 1909 a o rok později byla přistavena turistická chata s restaurací. Dnešní podoba objektu je z roku 1930. Výška rozhledny je 18m.


Černá studnice
Černá Studnice
Předchůdcem rozhledny byla vyhlídka, která byla zřízena na vrcholové skále již v roce 1885 a dnes je stále přístupná. Kamená rozhledna s chatou z roku 1905.Výška 26m, nadmořská výška 869 m.n.m. Jednou z možností, jak se dostat až přímo k rozhledně, je využít služeb ekovláčku, který jezdí na trase Pěnčín- Černá Studnice denně od května do září. Rozhledna přístupná po celý rok.
Petřín
Petřín
Kamenná rozhledna z roku 1906 s hotelem a restaurací, nadmořská výška 618 m.n.m., výška rozhledny 20 m. Petřín stojí na jižním okraji Jablonce nad Nisou.
Smrk
Smrk - rozhledna
První rozhledna byla postavena na hoře Smrk už v roce 1809. Současná rozhledna byla otevřena v roce 2003, nadmořská výška 1123 m.n.m., výška věže 23m. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.
Ořešník nad Hejnicemi
Ořešník
Skalní dominanta tyčící se nad Hejnicemi (800n.m.n.). Vrchol je chráněn železným zábradlím z roku 1898, kompletně rekonstruováno v roce 2000. Vyhlídka je volně přístupná.
Vyhlídka Jizera v centrální části Jizerských hor
Jizera
Vrchol druhé nejvyšší hory Jizerských hor tvoří několik skal, nejjižnější z nich je vyhlídka, zpřístupněná železným žebříkem opatřeným zábradlím. S vyhlídky se nabízí zřejmě nejlepší kruhový výhled v centrální části Jizerských hor. Na východě jsou vidět Krkonoše a na jihozápadě Ještědský hřeben. Vyhlídka je volně přístupná.
Frýdlantské cimbuří
Frýdlantské cimbuří
Nejzajímavější skalní útvar hřebene Poledních kamenů. Skála je přístupná po železném žebříku, samotný vrchol zčásti zabezpečen opěrkou. Z vyhlídky se nabízí pěkný pohled na Polední zub a také do údolí řeky Smědé. Vyhlídka je volně přístupná.
Pytlácké kameny
Pytlácké kameny
Jméno skála získala od úkrytu slavného jizerského pytláka Hennricha (zastřelen roku 1813), který zde měl úkryt. Skála není zabezpečena zábradlím. Z Pytláckých kamenů je dobrý výhled na Velkou jizerskou louku se zbytky osady Velká Jizera a na druhou stranu na Malou Jizerskou louku a Jizerku. Vyhlídka je volně přístupná.


Text a foto: internet

Přání krásných jarních dnů

1. května 2008 v 9:11 Různé
Doufejme, že už propukne jaro v plné síle. I když dnes to tak nevypadá. Proto předkládám toto přání, snad se vyplní.

Máj

1. května 2008 v 8:49 Různé

Máj

Karel Hynek Mácha
Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
magnolie - kopie

Zdroj: internet, foto vlastní

Špatné konce

1. května 2008 v 7:51 Vtipy
A ještě trocha humoru.

Zdroj: internet

Po sletu

1. května 2008 v 7:46 Vtipy
Takhle to dopadá, pokud se některá z nás plně nevěnuje řízení a navíc přebere.

Foto: internet