****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Červenec 2008

50 let NASA

29. července 2008 v 12:30 Zajímavosti
Při čtení článku o tom, že NASA slaví 50. výročí založení úřadu, se mi vybavily vzpomínky na pípání prvního Sputniku. Na velkou slávu, když letěla Lajka a ještě větší, když letěl Jurij Gagarin. To jsem u rádia vzrušením ani nedýchala. Měla jsem celý sešit výstřižků článků o jeho letu, jeho fotografie. Sešit zmizel v propadlišti dějin, ale vzpomínky ne. A co teprve, když jsme v televizi mohli sledovat záběry, jak se první člověk prochází po Měsíci. To bylo něco úžasného.
Jurij Gagarin
Jurij Gagarin před startem
Neil Armstrong na Měsíci
Neil Armstrong na Měsíci

NASA existuje již půlstoletí

NASA slaví 50 let od svého vzniku - zdroj: ČTK
Výstroj astronautů misí Apollo, destičky z pláště raketoplánů i modely raket a kabin, jež mají Američany vrátit na Měsíc, vystavuje NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) u příležitosti úterního 50. výročí svého vzniku na největší americké letecké show v Oshkoshii ve státě Wisconsin.
29. 7. 2008 08:17 - WASHINGTON
Praktickou činnost NASA ale zahájila až 1. října 1958. Motivem jejího zrodu se stal sovětský nástup do kosmu.
Rok předtím totiž Moskva vypustila Sputnik, první umělou družici Země. Američané sice čtvrt roku nato odpověděli Explorerem1, ale náskok Sovětského svazu byl zřejmý.
Obavy z možného raketového ohrožení vedly Kongres a prezidenta ke zkoordinování dosavadního úsilí proniknout do vesmíru. Přesto později prezident John F. Kennedy těžko vysvětloval Američanům, proč Sověti získali prvenství i ve vyslání prvního člověka do kosmu. Dne 12. dubna 1961 se jím stal Jurij Gagarin.
Kennedy nastínil perspektivu vyslání člověka na Měsíc ještě před koncem 60. let a NASA tuto vizi 20. července 1969 naplnila. Do roku 1972 na Měsíci přistálo dalších pět posádek.
Tento program je považován za největší úspěch NASA. Pak Američané Měsíc opustili a chtějí se na něj vrátit do roku 2020. Tentokrát na něm hodlají vybudovat základnu, jež by se stala odrazovým můstkem pro odvážnější misi, jejímž cílem má být Mars.
Mezitím - v 70. letech - se NASA zaměřila na vysílání vesmírných sond s výjimkou vesmírného setkání americké a sovětské posádky na oběžné dráze v roce 1975 (projekt Sojuz-Apollo).

Raketoplány končí, na novou loď se čeká

V následujícím desetiletí začala kontroverzní éra amerických raketoplánů se sedmičlennými posádkami a s možností dopravovat náklady na oběžnou dráhu. Levnější ani bezpečnější cesty do vesmíru však nepřinesly.
Naopak dvě jejich tragické havárie v letech 1986 (Challenger) a 2003 (Columbia) byly nejenom největšími katastrofami v dějinách vesmírných letů, ale v druhém případě došlo i ke zdržení výstavby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kde musely "zaskakovat" ruské nákladní rakety Progress a posádky vynášet veteránské lodě Sojuz.
Raketoplány doslouží v roce 2010 a nové rakety ARES a moduly Orion mají být k dispozici až pět let poté. Po tu dobu tedy USA hrozí, že nebudou mít prostředek, jak dopravit své astronauty do vesmíru.
Zkoumání Marsu coby příští velké mety je nicméně v plném proudu. Od května sonda Phoenix na jeho povrchu pátrá po vodě a v červnu nabyli vědci přesvědčení, že v odebraných vzorcích horniny byl led.
Prezident Bush označil rok 2031 jako přibližnou časovou lhůtu, v níž by měla první lidská posádka vystoupit na "rudou planetu".
Měsíc
Zde mělo být video, které patří k článku. Nešlo vložit.


Zdroj: internet

Jen tak

28. července 2008 v 15:32 Vtipy
Pomocnice
Myš
Dům bota
Lemuři


Foto: mail

Přátelství

26. července 2008 v 12:26 Všehochuť

Teta Ilse

24. července 2008 v 16:36 Vzpomínky
Teta Ilse
Bydlela vedle nás v Josefodole. Sice to nebyla moje pravá teta, ale malému dítěti je to jedno, říká "teto" skoro každé ženě.
Byla národností Němka, jako mnoho okolních obyvatel českého pohraničí. Proto její čeština nebyla dobrá, ale já jí rozuměla. Navíc jsem se v útlém věku naučila německy, rozuměla jsem i všemu, co si povídala s babičkou. Byla malé, zavalité postavy; neurčitého věku a hrozně upovídaná. Moje babička byla spíš samotářka a nemluvná, tak jí teta svým švitořením štvala. Většinou babičce barvitě líčila svůj momentální zdravotní stav, to babička přímo nesnášela.
Teta byla zaměstnaná jako domácí dělnice u Jablonecké bižuterie. Foukala na zvláštním zařízení perle. Vydržela jsem se na ní dívat celé hodiny. Bohužel k tomu jsem neměla často příležitost, protože teta pracovala jen, když jí hořel termín odevzdání práce. V době mého dětství hodně lidí pracovalo podobným způsobem - domácí dělníci. Buď perle foukali nebo speciálním nožem řezali na jednotlivé korále. Část lidí pracovala v dílně, kde se perle také foukaly, řezaly a v kovových bubnech se barvily zlatě nebo stříbrně.
Pokusím se popsat postup výroby. Perle se foukaly nad benzínovým hořákem ze skleněných trubiček, které byly duté. Hořák stál na stole, který měl pod deskou umístěný měch. Teta vzala skleněnou trubičku, nasadila na jeden konec gumovou hadičku, která byla připojená k měchu. Druhý konec trubičky nahřála nad hořákem a zatavila ho. U hořáku byla upevněná mosazná forma na perle. Byly to dvě čelisti umístěné proti sobě. Uvnitř byly vyhloubeny jamky (nevím, jak bych to líp popsala), pokaždé měly jiný tvar, podle toho, jaký vzor se zrovna foukal. Teta nahřála nad plamenem trubičku a když bylo sklo polotekuté, dala jí do formy, sešlápla pedál, který ovládal čelisti formy, zavřela ji, sešlápla pedál měchu (tím se vháněl do trubičky vzduch) a perle se vyfoukly do požadovaného tvaru. Bylo to trochu náročné na koordinaci pohybů, ale to se dá naučit. Na pohled je to velmi jednoduché. :-)))
Pak rozevřela čelisti formy, vyndala trubičku a za vyfouklými korály znovu zatavila konec. Tyhle vyfouklé trubičky skládala do krabičky. Pokud měla hotový požadovaný počet (myslím, že se to počítalo na kila), odvedla ho do dílny nebo k jiné domácí dělnici, která trubičky rozřezávala. Sama perle neřezala, ale ukázala mi, jak se to dělá.
Jeden Němec, z chalupy nad námi, mi vyfoukl i miniaturní číšky na víno. Byly sice spíš pro panenky, ale mám je schované na památku. Nevím, jestli se dnes ještě takto perle foukají. Lidé, kteří to dělali, již umřeli. Možná to dělají stroje. Škoda. Pro dětské oči to byla nevšední podívaná.
Teta Ilse fouká perle
kv73

Jizerka

24. července 2008 v 12:49 Toulky
Jizerka
Osada zůstala jako pozůstatek po sklářích, kteří v horách začali pracovat po roce 1829. V jedné z budov osady byla kdysi dokonce brusírna skla a má nezvyklý tvar pyramidy. Navíc její původ dodnes není jasný. Existují totiž dvě verze, proč byla postavena. Ta první hovoří o tom, že byla vztyčena u příležitosti návštěvy hraběte Clam-Gallase v roce 1815. Ale dost možná také stojí na počest první tavby ve sklárnách na Jizerce v roce 1829.
Za pozornost stojí procházka na čedičový vrch Bukovec nebo také k Safírovému potoku a na rašeliniště na Malé Jizerské louce.
chata Pyramida
Bukovec
Safírový potok
Další obrázky najdete v Galerii.


Text a foto: internet

Jak jsem začala kamarádit s počítačem

24. července 2008 v 12:33 Všehochuť
Nebo-li, co v rozhovoru nebylo.
V zaměstnání mi hrozilo, že nám brzy nainstalují počítače. Měla jsem z toho hrůzu. Čekal by mě týdenní kurz a pak zkoušky. Myslela jsem si, že to ve svém věku (kolem 45-ti let) nezvládnu. Navíc kolegové mě všelijak strašili. Pak ale přišla nemoc a já jsem se ocitla v invalidním důchodu. Tím jsem počítači utekla.
S počítačem jsem přišla do styku u dcery, když jsem jezdila hlídat vnučky. Hrála jsem karty.
Později se mi naskytla možnost si počítač koupit, to už jsem neváhala. Navíc mě vyprovokovala skutečnost, že jsem všude slyšela a četla: "Podívejte se na naše webové stránky www........" Tohle mě dohánělo k vzteku. Pomyslně jsem bouchla do stolu a bylo rozhodnuto. Bude internet. Navíc v té době tu jedna firma zaváděla bezdrátové spojení (přes telefon jsem nechtěla) a rázem nebylo co řešit.
Tak jsem v 54 letech měla PC a internet. Co teď? Začátky byly těžké. Svatou trpělivost osvědčil můj zeť, když jsem ho bombardovala dotazy. Jeden z úsměvných momentů byl, když jsem se ptala, jak se píše zavináč - @. Postupně jsem se zaučovala. :-))
email6

Napřed jsem četla noviny a prohlížela webové stránky. Tam jsem objevila, že lidé mají i své osobní stránky. Líbilo se mi to, ale nevěděla jsem jak na to. Uvítala jsem, že existuje možnost si bez velkých znalostí web založit. Tak jsem si na popud přítelkyně založila něco jako deník na e-strankách. Přítelkyně mi pomohla radou, něco jsem "vyzkoumala" sama.
Jak člověk drápkem uvízne, už v tom jede. Časem jsem si založila tento blog. Výsledek můžete vidět.
To je asi vše na vysvětlenou. Snad zároveň uspokojím zvědavost blogařů, jak a proč ve svém věku bloguju.
poč29

Juka

24. července 2008 v 11:14 Zahrádka
Letos zase pěkně kvete juka. A v jezírku neznámá květina, kterou odněkud přinesl manžel.

Červencová soutěž

22. července 2008 v 17:15 Různé
Nedá mi to a budu se chvilku chlubit.
Jitka měla na svém blogu fotografickou soutěž na téma Rozkvetlá okna a balkony. Té jsem se zúčastnila a s jedním snímkem jsem se umístila na 2. místě. Mám radost, když se někomu líbí fotky naší zahrádky.
Tohle je obrázek, který se líbil.

Rozhovor

22. července 2008 v 17:06 Všehochuť
Asi před týdnem mi napsal Standa Rulec žádost o rozhovor. Hodně jsem se napřed divila, potom jsem váhala a nakonec souhlasila. Myslím si, že jsou zajímavější blogy.
poč15
Obsah rozhovoru si můžete přečíst ZDE.

Krásné je žít !

14. července 2008 v 16:20 Všehochuť
To nepotřebuje komentář.

Moje lilie

12. července 2008 v 18:10 Zahrádka
Mám několik barev lilií, které pěstuji na zahrádce i doma. Tady je jejich kolekce. Kvetly v různou dobu. Nejdříve světle žluté doma. Rostou v pískovcovém korytě v tzv. zimní zahradě. Nádherně provoní celý dům.
Později vykvetly lilie na zahrádce - červená, žlutá a bílá. Potom rozkvetla růžová opět doma, ale měla jen jeden květ. Teď kvete růžová s tečkami.
Tím jsem vám představila všechny zástupce.

Malinké jubileum

11. července 2008 v 12:35 Různé
Dnes jsem zaznamenala jen takové malé jubileum. Můj blog navštívil tisíci návštěvník. Mám z toho radost, že je pro lidi můj blog trochu zajímavý. Nemohu nabídnout ukázky ručních prací, protože jsem tuto činnost kvůli zdraví pověsila na hřebík. Dřív jsem hodně pletla na děti. Také kuchtění nepatří mezi moje koníčky, takže se nedočkáte receptů různých laskomin.
Občas fotím zahrádku a svoje úlovky tu prezentuji. To je můj koníček.

Oslavy výročí a svatby

10. července 2008 v 12:15 Svátky
láska9
První výročí svatby se nazývá bavlněné, druhé papírové, třetí kožené, čtvrté květinové nebo ovocné, páté dřevěné, šesté železné, sedmé vlněné, osmé bronzové, deváté měděné nebo hliněné, desáté cínové.
květ61
Jedenácté ocelové, dvanácté hedvábné a batistové. Po třinácti letech se mu říká krajkové, po čtrnácti letech ze slonové kosti, po patnácti letech se slaví křišťálové a po dvaceti letech porcelánové.
lidé65
Po pětadvaceti letech je stříbrná svatba. Po třiceti letech je výročí perlové, po 35 letech korálové, po 40 letech rubínové a po 45 letech safírové.
šperk kameny
Padesát let společného života v manželství slaví jubilanti jako zlatou svatbu, po 55 letech je smaragdové výročí. Po šedesáti letech je svatba diamantová a po 70 letech platinová.
šperk diamant


kv86


Zdroj: internet

S prázdninami skončí padesátníky a papírové dvacetikoruny

3. července 2008 v 13:03 Různé

Padesátihaléřové mince a papírové dvacetikoruny budou v obchodech platit už jen do konce srpna letošního roku. Po 1. září začne Česká národní banka (ČNB) dvacetikoruny a padesátníky stahovat z oběhu. Celkem půjde asi o 427 miliónů padesátníků a pět miliónů papírových dvacetikorun.

Ke konci října 2003 skončila platnost desetníků a dvacetníků. Letos následují padesátníky a papírové dvacetikoruny. ČNB má v plánu i utlumení papírových padesátikorun, na což se připravuje Česká Mincovna (ČM) v Jablonci nad Nisou, která místo hliníkových padesátníků poprvé ve své patnáctileté historii, začne razit kovové padesátikoruny.

Důvody, proč se ČNB rozhodla utlumit papírové bankovky v hodnotě 20 Kč, ale i papírové padesátikoruny, jsou především ekonomické. "Životnost jedné bankovky je v průměru asi 2,5 roku, zatímco většina mincí obíhá desítky let," řekl ve středu ředitel sekce peněžní, platební a peněžního styku ČNB Tomáš Hládek. Papírové dvacetikoruny podle něho končí zejména proto, že jich je v oběhu už jen pět miliónů kusů a mnoho lidí si není ani jisto, zda bankovky ještě platí.

Dosud do oběhu putovaly padesátikorunové mince, které si nechala ČNB původně vyrazit ještě v německé mincovně v Hamburku. ČNB nyní chce postupně stahovat 50korunové bankovky a nahrazovat je mincemi. Ty jí ale začínají chybět. "Letos jich pro nás Česká Mincovna vyrazí deset miliónů kusů a příští rok asi 30 miliónů," doplnil Leopold Surga, náměstek peněžní sekce ČNB.

Na ražbu padesátikorun se v Jablonci nad Nisou pečlivě připravují a spustí ji na konci srpna. Do října by měla být ražba prvních deseti miliónů kusů padesátikorun hotova. Právu to řekl ředitel závodu divize ČM Miroslav Vítek. Touto složitou ražbou se mincovna připraví i na případnou ražbu eura.
20 Kč
50 haléřů
S použitím článku deníku Právo

sil, Právo 3. 7. 2008

Co právě kvete

1. července 2008 v 14:38 Zahrádka
Po nějakém čase jsem fotila, co nám kvete na zahrádce. Snad vás potěším několika obrázky.
Kytičky ve starém kmeni zdecimovali slimáci, proto jsou tam nové afrikány. Snad je granule ochrání. Dřív jsem slýchala, že slimákům afrikány smrdí, že na ně nejdou. Ale jak je vidět, tak to dávno není pravda a ti nezvedenci sežerou všechno, na co přijdou.