****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.






Listopad 2008

Advent

30. listopadu 2008 v 7:47 Svátky
vanadvent

Advent

Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latinského "adventus", což znamená "příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Adventní doba byla původně dobou postní. Půst církev zachovávala mezi 11. listopadem a 6. lednem, na který původně připadala oslava narození Ježíše Krista. Těchto osm týdnů představovalo (s výjimkou sobot a nedělí, které nebyly postními dny) dohromady 40 dní. Počátky adventu sahají do 7. století, kdy se v západní církvi slaví určitý počet (4 až 6) adventních nedělí; papež Řehoř Veliký stanovil jejich počet na čtyři. První adventní nedělí navíc začínal (na rozdíl od toho kalendářního) liturgický rok. Každá z adventních nedělí měla své lidové označení (železná, bronzová, stříbrná a zlatá).
Advent, jak ho známe my, začíná čtvrtou nedělí před Štědrým večerem. Letos připadne první adventní neděle na 30. listopad. K Adventu patří adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které se postupně zapalují každou neděli. Podle liturgie mají být tři fialové a čtvrtá růžová. Většinou jsou na věnci svíčky stejné barvy.

adventní věnec


Zdroj: internet

PF od ČEZu

29. listopadu 2008 v 13:36 Došlo mailem
Když jsem dostala tuto péefku mailem, vylítla jsem ze židle podruhé. Poprvé to bylo před několika dny, když ČEZ oznámil opětné zvýšení cen elektřiny.
Kam až chtějí ty ceny škoubovat? Už takhle má většina obyvatel co dělat, aby jejich rozpočet položku za elektřinu utáhl. Manažeři ČEZu se vesele pakují na odměnách. Já jim to nezávidím, ale je to nehoráznost. V době, kdy je jejich společnost vysoce zisková, by nemuseli dřít obyčejné lidi z kůže. (Koukám, že opakuji slova z PF, ale já to tak skutečně cítím.) Vůbec nechci vidět celoroční vyúčtování. Co změnili výpočet podle kWh na "silovou elektřinu", nemůže si normální smrtelník spočítat přibližnou spotřebu a podle toho se zařídit. Buď ještě víc šetřit nebo zvýšit zálohu. A zálohy mi taky trochu leží v žaludku. Sice si tak spoříme na výúčtování, ale zároveň poskytujeme ČEZu peníze, s kterými může hospodařit podle svého. Třeba je uložit v bance na úrok.
Platíme tučnou daň za civilizaci. Dřív svíčky a petrolej taky něco stály, ale nehrála na to telka, video, počítač, nemrazila lednička a mrazáky.
Tak jsem si postěžovala. A co na to říkáte vy?

Humor na obrázcích

29. listopadu 2008 v 13:06 Vtipy
Manželství je fuška
Další obrázky s trochou humoru najdete v Galerii.


Zdroj: mail

Svatá Kateřina

25. listopadu 2008 v 10:14 Svátky
Sv. Kateřina 1

Kateřina Alexandrijská

















Sv. Kateřina Alexandrijská, jinak také svatá Kateřina (Caterina), panna alexandrijská se narodila kolem roku 289 n.l. v bohaté rodině v Alexandrii v dnešním Egyptě. Byla velmi vzdělaná, pracovitá, zvídavá a výřečná. Později byla mučena na speciálním kole, které se rozpadlo. Proto je sv. Kateřina patronkou kolářů. Často se s kolem vyobrazena. Dále je patronkou ještě univerzit, mladých dívek, filozofů, ošetřovatelek, kolářů, přadláků a všech umírajících. V den svátku sv. Kateřiny se nesmělo pracovat s ničím, co mělo kolo. Proto se ve mlýně nemlelo nebo nepředlo na kolovratu.

Pranostika: Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
or38

Zdroj: internet

Gérard Philipe

24. listopadu 2008 v 21:37 Herci a osobnosti
Gerard Philipe
Herec, který patří mezi mé velké oblíbence.
Bohužel je to už skoro 50 let, co zemřel (25.11.1959 v Paříži).
Narodil se 4.12.1922 v Cannes, Alpes-Maritimes, Francie.
Působil v Paříži v divadle, ale známější je z filmů (např. Ďábel v těle, Věznice parmská, Ďáblova krása, Krásky noci, Fanfán Tulipán, Červený a černý, Velké manévry a mnohé další).
Já mám nejraději film Fanfán Tulipán. Film natáčel v r. 1951 s Ginou Lolobrigidou. Měl premiéru v březnu 1952. Mám nejraději scénu se soubojem na střeše věznice. Vybrala jsem proto tuto ukázku z Youtube, bohužel, je v původním znění. Ale snad to nevadí, všichni znalci tohoto filmu znají děj.
Gerard Philipe - Fanfán Tulipán 2
Gerard Philipe - Fanfán Tulipán 1
Gerard Philipe 1


Zdroj: internet

Netradiční tunel

23. listopadu 2008 v 16:05 Příroda
V kalifornském Leggettu mají unikátní silniční tunel. Vede skrz sekvoji Chandelier Tree vysokou 96 metrů. Do stromu byl vyřezán otvor už počátkem třicátých let minulého století. Strom přežil a roste.
Sekvoj - tunel 1
Sekvoj - tunel


Zdroj: internet

Chumelenice

21. listopadu 2008 v 12:01 Příroda
Dnes, 21. listopadu, ráno pršelo a pak najednou začala asi kolem 11. hodiny chumelenice. Padaly veliké vločky a během 20 minut bylo bílo.
Tady je malá fotoreportáž.

A takhle to vypadalo za 20 minut, všude bílo.


Macíček

18. listopadu 2008 v 17:58 Zvířátka

Macíček
Náš kocourek se narodil v červenci roku 2006. Od té doby s námi žije ve společné domácnosti. Ze začátku to bylo roztomiloučké koťátko. Mazlil se a tulil. Říká se, že kocouři nejsou tak mazliví. Náš byl výjimka potvrzující pravidlo. Nechal děti, aby ho tahaly, mačkaly, hladily proti srsti. Prostě měl svatou trpělivost.
Baštil a rostl jako z vody. Na zimu se pěkně zakulatil. Vyvaloval se doma. Měl několik oblíbených míst. Hlavně, když byly měkkoučké. Když mu bylo teplo, vyhledával místa i tvrdší, podlahu, knihovnu, sekretář, psací stůl. Tam jsem ho ale nemohla potřebovat, tak jsem ho hnala. Mám tam květináče s pokojovými květinami a ty by byly brzo shozené. Zkrátka nevěděl, kde by si ustlal. Spal několik hodin v kuse, občas se překulil z boku na bok. Přesně vytušil hodinu a minutu, kdy chodí mladí z práce. To se probudí, protáhne a už maže nahoru, protože ví, že bude masová kapsička. U mě má jen kočičí granule. Ale naučil se je přebírat, nejprve sní ty, co mu šmakují a pak, když není nic lepšího, sežere zbytek. Když má prázdnou, přijde mi vynadat. Naléhavě mňouká, musím všeho nechat a běžet mu nasypat.Photobucket
Většinu času tráví doma nebo na zahradě. Pak ale na něj "přišlo jaro". Doma se moc nezdržel, celé noci se toulal za kočkama. Po pár dnech se vždycky přišel nažrat, to už musel asi hlady šilhat. A zase vyrazil do terénu. Během jeho občasných návštěv jsme registrovali rány a šrámy, které utržil od ostatních kocourů. Někdy vypadal dost zbědovaně.
Když námluvy pominuly, vrátil se ke svým zvyklostem. Ale už to nebyl ten starý kocour. Jakoby dospěl. Stále se rád mazlil, ale už nám začal svoji přízeň odměřovat. Je nejraději, když ho necháme v klidu spát a dáme mu plnou misku. Pokud se mu něco nelíbí, "vynadá" nám. Z duše nesnáší luxování. To se dává na útěk. Proto jsem se naučila dělat tuto práci, když je venku nebo u mladých.
Večer dá mňoukáním najevo, že chce pustit ven. Jestliže nejdeme dost rychle, sedí u dveří a nadává.Photobucket
Přesto všechno je to náš mazlíček a člen rodiny. Jen má tu výsadu, že je ve společné péči a tudíž má dvě misky. Jednu u mě a jednu u mladých. Jo, má tak někdo život.

ko42

Fotografie Macka a některých dalších mazlíčků najdete v Galerii - Naši miláčci.

Macíček - léto 2008



Dědečkova zahrádka

17. listopadu 2008 v 15:13 Pokojové květiny
Kdysi jsem také pěstovala pár kaktusů. Jenže potom, co se mi poněkolikáté zapíchly trny do ruky, jsem se zařekla, že mi ty píchavé potvory nesmí do baráku. Některé totiž měly tak jemné chloupky, že nebyly skoro vidět a špatně se tahaly ven.
Pak přišel manžel s nápadem, že bude pěstovat kaktusy. Grrr. Dostal nakonec povolení na mini zahrádku. V kelímku od másla na keramzitu má jeden druh mini kaktusu a jeden sukulent. Staral se o ně pár týdnů (všechno ho po čase přestane bavit) a kdybych je občas nezalila, tak asi dávno uschly. Při této minimální péči ale rostou a dost často kvetou. Úplně podle hesla: Čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Ono se to pořekadlo ke kaktusům moc nehodí, ale vystihuje situaci.

Kaktusy 2 - 17.11.08


smějící smail

Krásné malování

14. listopadu 2008 v 18:37 Všehochuť
Dostala jsem mailem tento odkaz:


Moc se mi obrázky na této adrese líbily. Malá ukázka.


Bez komentáře

13. listopadu 2008 v 14:03 Vtipy
Alkohol

Kterak jsem chovala prase

10. listopadu 2008 v 14:13 Vzpomínky
zvířkrálík
Když jsem se přivdala na vesnici, měli jsme hospodářství společně s rodiči manžela. To se o krmení staral tchán s tchýní. Občas zaskočil manžel. Jenže nic jsme neudělali dobře. Jednou se tchán zdržel v hospodě, tchýně byla v práci, tak jsem šla nakrmit králíky. Bohužel dva mladí do rána chcípli. Sice spíš na mixematózu než na mou špatnou péči. Už jsem lecos okoukala a dělala jsem všechno stejně jako staří. Nepřejte si slyšet tu spršku nadávek, když tchán zjistil úhyn. Zařekla jsem se, že kdyby seděl v hospodě týden, tak si králíků už nevšimnu.
Pak jsme začali stavět domek. Manžel vystavěl i útulný chlívek a králíkárnu. Těšil se, že bude hospodařit sám a nikdo mu nebude nadávat. Chlívek obydlel brzy pašík jménem Karel I. Králíkárna dostala ušáky. I hejno slípek se u nás usídlilo.
zvíř2

Tady jsem zvířectvo nekrmila, protože jsem měla své práce dost. Tři děti, domácnost, zaměstnání. Jenže přišla rána osudu. Manžel musel v březnu na vojenské cvičení. Pečlivě mi vykládal, jak všechno dělat. Kývala jsem hlavou a v duchu se děsila, jak to zvládnu. Háček byl totiž v tom, že pašík byl v provizorním bejváku, kde nebyl odpad. Ten komfortní nestihl manžel kvůli zimě dodělat.
Když manžel odjížděl, kladl mi na srdce , abych pašíka dobře opatrovala, aby byl živ a zdráv, až se on vrátí. Krmení nebyl problém, pašík zdatně pomlaskával a kynul. Horší chvíle nastaly, když jsem mu čistila chlívek. Bylo potřeba vykydat hnůj a znovu podestlat. Jenže nad pašíkem visel příbytek pro slepice. Musela jsem se na jedné straně trochu krčit. To by ještě šlo, ale vidle byly dlouhé. Zahnala jsem pašíka na jednu stranu a chtěla uklízet tu druhou. Napřed jsem se musela v prostoru popasovat s vidlema a když jsem nabrala, rozhodl se Karel I. přeběhnout na mojí stranu. Protože mu stály v cestě vidle, vzal to mezi mýma nohama. V podobném duchu to pokračovalo dál. Karel I. dostal tolik jmen, že je v ZOO ani nemají. Hlavně jsem koukala neupadnout, protože kvůli neexistujícímu odpadu tam byla určitá hladina močky. Takhle jsme spolu válčili tři týdny.
Měla jsem možnost manželovi volat do kasáren. Co myslíte, že ho zajímalo nejvíc? Neptal se, co dělají děti, co já, ale, jak se vede pašíkovi. V duchu jsem zuřila, ale to jsem ještě nevěděla, co mě čeká.
Po třech týdnech se manžel vrátil. Těšila jsem se na něj a hlavně, že převezme zpátky opatrování naší zvěře. Muž přijel a první jeho cesta vedla do chlívku, aby se přesvědčil, že Karel I. neutrpěl újmu. Ani letmý polibek mi nevěnoval. Zato Karla drbal za ušiskama aspoň půl hodiny. No, nezabili byste ho?
Muže, Karel I. přišel na řadu v zimě.

zvířprase40

Kaple sv. Anny - minulost a současnost

5. listopadu 2008 v 10:01 Toulky
Kaple sv. Anny


Legenda o vzniku

Legenda, která se váže ke kapli sv. Anny, se traduje v Chotěboři odedávna. Praví, že v dávných dobách se jediný syn zdejšího zemana ztratil při dětské hře. Rodiče spolu s chotěbořskými občany jej marně hledali. Chlapec byl již považován za mrtvého, neboť okolní lesy byly plné dravé zvěře a osamělé dítě nemělo šanci přežít přes noc. Třetí noc od pohřešování se chlapcově matce zdál živý sen, v němž žena podobná svaté Anně na obraze v chotěbořském kostele poradila, kde chlapce v lese hledat. Na určeném místě byl chlapec ráno nalezen živý, avšak ve zbědovaném stavu. Ona žena ze snu se opět vyjevila a poradila, že je nutno chlapce vykoupat ve studánce v údolí. A vskutku, po ponoření do vody pramene se hoch zázračně uzdravil. Zeman z vděčnosti, kromě jiných dobrých skutků, vystavěl na obou místech kaple. Na místě nalezení syna kapli sv. Anny, u zázračné studánky kapli sv. Trojice. Tolik praví legenda.
Je však pravdou, že odedávna stávaly na obou místech kaple, a to zhruba ve stejném architektonickém provedení. U obou kaplí se nalézaly studánky.

Charakteristika obou staveb

Kaple sv. Trojice dnes již neexistuje. Po dlouhé devastaci byla za komunistického režimu zdemolována a na jejím místě se v současnosti nachází bytová zástavba. Připomínkou je jen název ulice U Svaté Trojice.
Kaple sv. Anny měla svou předchozí podobu obdobnou kapli sv. Trojice. Z dochovaných fotografií z přelomu 19. a 20. století lze podle jejich architektury usuzovat na vznik v druhé polovině osmnáctého století, či spíše podle prostého výrazu na přelom století osmnáctého a devatenáctého. S ohledem na tradovanou legendu a tradiční úctu lidu jak k místům samým, tak oběma studánkám, lze soudit, že takto "mladé" stavby patrně nahrazovaly kapličky výrazně starší.
Kaple sv. Anny ve své dřívější podobě začala být ke konci devatenáctého století s ohledem na svou otevřenost a možnost přístupu až k oltáři poněkud problematickou - docházelo k devastaci a případům zneuctění. Nejdříve se farníci spolu s duchovními snažili zajistit opravu kaple a její uzavření. Tehdy vznikla iniciativa s cílem uspořádat sbírku na výstavbu kaple nové. Hlavním dárcem byla Občanská záložna v Chotěboři.
Městská rada a ustanovený stavební výbor zadaly projekt chotěbořskému stavebnímu podnikateli, zednickému mistru Františku Krumlovi. Ten pak vypracoval návrh stavby a po jejím povolení začala od podzimu r.1901 realizace.
Rozpočet byl stanoven na 3 600 K (na svou dobu nemalý obnos; jen pro představu v roce 1914 by se za stejnou částku dalo pořídit 7 koní nebo 18 krav, resp. 15 tun pšenice nebo 90 tisíc vajec či 36 tun brambor). Stavba sama však byla z velké části provedena místními řemeslníky zdarma (zvlášť vnitřní vybavení). Občané chotěbořští mezi sebou sebrali částku 1 700 K (i to byl na přelomu století značný obnos). Objekt byl dokončen v první polovině r.1902 včetně vybavení.
Biskupskou konzistoří byl dán souhlas ke konání bohoslužeb při poutích ke sv. Anně. Kaple byla slavnostně vysvěcena a poprvé sloužila o svatoanenské pouti v roce 1902. Dále pak zde probíhaly tradiční velké svatoanenské pouti až do počátku komunistického režimu, který z ideologických důvodů oslavy církevních svátku postupně likvidoval. Po roce 1989 byla tradice poutí na svátek sv. Anny obnovena.

Současnost

V dnešní době je podána žádost na prohlášení kaple sv. Anny kulturní památkou.

Bývalá kaplička sv. Anny

Další fotografie naleznete v Galerii.
Zdroj: Chotěbořské ECHO

Zírala jsem

3. listopadu 2008 v 12:44 Došlo mailem
Dnes mi došel mail s tímto předmětem:

Pusť si zvuk a tiše zírej, jako já!!!!

Tak jsem udělala žádané a opravdu jsem zírala. Na krásu pohybu velryby a trenéra. Na ladnost a souhru pohybů. Oč musí být krásnější vidět to v reálu. Ale i na videu to má své kouzlo. Opravdu krasné.

Jen se dívejte.
Bohužel opět bylo video smazáno. Vemte zavděk alespoň fotkou.


Foto: Česká televize