****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Únor 2009

Architekt Karel Hubáček

28. února 2009 v 2:26 Architektura

Architekt Karel Hubáček oslavil v úterý 85. narozeniny.

Karel Hubáček (* 24. února 1924, Praha) je český architekt.
Jako jeden z nejuznávanějších architektů současnosti a jako jediný z architektů v České republice získal za svůj neznámější návrh - hotel na Ještědu v Liberci v roce 1969 Perretovu cenu.
Hotel a televizní vysílač byl postaven v letech 1966 až 1973 na vrcholu Ještědu. Má tvar rotačního hyperboloidu a přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií získala stavba v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.
V roce 2005 byla vyhlášena národní kulturní památkou a Liberec i Liberecký kraj usilují o její zařazení na seznam UNESCO.
Kromě hotelu je ještě autorem jedné stavby v Liberci (když nepočítáme jeho vlastní dům) - Obchodního domu Ještěd na Soukenném náměstí. Ten má být pro špatný stav v březnových dnech zbourán a nahrazen novým obchodním střediskem. Nepodařilo se ho prohlásit za kulturní památku a tím zachránit (jako např. OD Tesco - Máj v Praze).
Ještěd - hotel a televizní vysílač (pohled od jihu).
Liberec - Soukenné náměstí - OD Ještěd.
OD Ještěd dnes.
OD Ještěd v budoucnosti - vizualizace.

Návštěvníci

27. února 2009 v 17:42 Příroda
Před deseti dny jsem fotila sněhovou záplavu na zahrádce. Zapadaná byla i houpačka. Říkala jsem, že by se nikdo nezhoupl. Neměla jsem pravdu. Přece jen se předevčírem našli dva odvážlivci.


Život ve zkratce

26. února 2009 v 15:29 Došlo mailem
To nepotřebuje komentář.

Zelenina a ovoce jinak

24. února 2009 v 17:47 Jen tak
Jablko a květák trochu jinak.

Jaro brzy bude

23. února 2009 v 16:38 Příroda
Dnes odpoledne jsem uviděla v našem krmítku dva špačky. Manžel prý je viděl už včera.
Bude brzy jaro, protože špaček se koncem února nebo začátkem března vrací ze svých zimovišť v jihozápadní Evropě (Středomoří).
Špaček žije v kulturní krajině na celém našem území.
Zvlášť ho nemají rádi sadaři a vinaři, protože rád sklízí úrodu za ně. Ale já ho mám ráda, krásně vyzpěvuje. Vůbec mi nevadí, že nám chodí na třešně, protože bychom je stejně sami nezkonzumovali. Vlastně nám pomáhá, třešně nehnijí pod stromem.
Fotku nemám, protože než jsem stačila chytnout foťák, byli z krmítka pryč. Alespoň tedy snímky z Naturfota.cz.
A ještě jedna fotečka - jen pro pobavení.
Nech mi to, to je moje!!!

Čekatelé

21. února 2009 v 13:01 Příroda
Ani ptáčci to v tomhle počasí nemají jednoduché. Sněhu je tolik, že nenajdou žádnou potravu. Ale u nás v krmítku vždycky něco najdou. Ráno sedí u sousedů na švestce a vyhlížejí, kdy jim nasypu slunečnici. Potom se jich slétne hejno, nemohou se do krmítka vejít. Někdy jim krmítko obsadí kos, který se nejen nazobe, ale asi tam i odpočívá. To pak smutně sedí na stromě, protože se ho bojí.



Jaro asi brzy nebude

21. února 2009 v 12:45 Příroda
Vloni touto dobou se probouzela ke kvetení skalka. Letos si budeme muset počkat.



Takhle kvetly krokusy, skalnička, petrklíč a jaterníky 27.2.2008.


A tohle je o den později - 28.2.2008.

Dnes vypadá skalka takto. Tady za týden nic nepokvete. To by se musel stát zázrak.


Nejromantičtější film

18. února 2009 v 15:25 Jen tak
Na britském internetovém serveru Lovefilm.com proběhla mezi muži anketa o nejromantičtější film světa. A jak to dopadlo?

1. Láska nebeská (2003)
2. Čtyři svatby a jeden pohřeb (1994)
3. Titanik (1997)
4. Pretty Woman (1990)
5. Snídaně u Tiffanyho (1961)
6. Hříšný tanec (1987)
7. Duch (1990)
8. Romeo a Julie (1996)
9. Notting Hill (1999)
10. Deník Bridget Jones (2001)


A jak bych tipovala já? Pořadí bych asi nechala, to není tak důležité. Film Láska nebeská jsem asi neviděla, název mi nic neříká. Přidala bych místo něj film Nevěsta na útěku nebo některý náš film, např. Prstýnek. Také se mi líbí film Vzkaz v láhvi, Fanfán Tulipán nebo Madisonské mosty.
Který film máte oblíbený vy?
A co takhle Titanik? To je romantika.


Památka po babičce

18. února 2009 v 15:16 Rodina
Mám po babičce tuhle slánku. Ještě jsem měla talíře se stejným dekorem, ale ty sem dávat nebudu. Stejně už mám jen dva. Talíře a slánku mi dala sama babička do výbavy.
Když jsem byla naposledy v její chalupě (to už babička nežila), chtěla jsem si něco vzít na památku. Hrneček, konvičku. Pak jsem se ale bála, že to má máma spočítané a nadávala by. Jenže ta už na chalupu nejela, já od té doby taky ne a všechno zdědila neteř. Ta žije trvale v cizině a na chalupu jezdí cizí lidé a vezmou si, co se jim hodí. Hrozně mě to teď mrzí, že jsem si to tehdy nevzala. Teď už nic nenadělám.


Obehraná písnička

17. února 2009 v 10:47 Příroda









Už je to obehraná písnička. Venku padá a padá. Co? Sníh. Je ho tolik, že to až není hezké. Přes noc nám dvojnásobně přibyla čepice na krmítku pro ptáčky. Cvakla jsem to přes žaluzie, protože tam byl stehlík a hodoval. Nechtěla jsem ho vyplašit.

Už je fuč.

Tohle je fotka zapadlé zahrádky. Neuvědomila jsem si, že to fotím přes okenní síť, proto je to zamřížované.

Zapadlá houpačka. Nevypadá to, že by se chtěl někdo v tomhle počasí houpat.

Ani na lavičce posedět.

Stromy jsou pohádkově zasněžené.
P.S. Vloni mi po dvacátém únoru rozkvétala skalka. Letos to asi nebude.

Jiří Šlitr

15. února 2009 v 2:47 Herci a osobnosti
Dnes vzpomínáme nedožitých 85. narozenin Jiřího Šlitra.

Jiří Šlitr se narodil 15.2.1924 v Zálesní Lhotě u Rychnova nad Kněžnou.

Jiří Šlitr byl český hudební skladatel, instrumentalista (virtuózní klavírista), zpěvák, herec a výtvarník. Významně ovlivnil českou populární hudbu; na jeho scénickou hudební tvorbu navázala řada autorů studiových scén. Spoluzaložil Czechoslovak Dixieland Jazz Band, hrával s Akord clubem, kde se seznámil s Jiřím Suchým; nejvýznamnější je však jeho působení v divadle Semafor. Jiří Šlitr byl vystudovaný právník (titul JUDr.), svému právnickému povolání se však nikdy nevěnoval, snad ale proto se mu také občas hezky přezdívalo Doktor klavír (odtud pak patrně pochází i název Dr.Matrace). Byl i velmi dobrý kreslíř a grafik.

Spolu s Jiřím Suchým vytvořil tvůrčí a hereckou dvojici, která svými písničkami a hrami významně ovlivnila hudbu a divadlo 60. let 20. století a zahájila éru malých scén.

Po studiu práv se vedle výtvarné činnosti věnoval hudbě. Skládal písně, vystupoval v kabaretech, jako pianista působil v Laterně magice. V roce 1959 založil společně se Suchým divadlo Semafor, pro které skládal písně, scénickou hudbu (Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Šest žen Jindřicha VIII.) i muzikál (Dobře placená procházka). Úspěšně využíval svou schopnost komediální stylizace herce-amatéra (Jonáš a tingltangl, Ďábel z Vinohrad aj.). Autorsky a herecky se podílel na filmech (Bylo nás deset, Kdyby tisíc klarinetů, Zločin v šantánu). Z hudebních nahrávek vyniká album Jonáš a dr. Matrace.
Byl známým milovníkem mladých slečen, s kterými se brzy rozcházel. Poslední z nich zemřela spolu se Šlitrem 26. prosince 1969 otravou svítiplynem. Dodnes není jasné, zda šlo o nešťastnou náhodu nebo o vraždu a sebevraždu.
Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Výběr z písňové tvorby:

Babetta - - (t: Jiří Suchý)
Bíle mně matička oblékala - - (t: Jiří Suchý)
Blues na cestu poslední - - (t: Jiří Suchý)
Blues pro tebe - - (t: Jiří Suchý)
Clementine - - (t: Jiří Suchý)
Co jsem měl dnes k obědu - - (t: Jiří Suchý)
Honky tonky blues - - (t: Jiří Suchý)
Já nemám ráda muže - - (t: Jiří Suchý)
Jó, to jsem ještě žil - - (t: Jiří Suchý)
Kapitáne, kam s tou lodí - - (t: Jiří Suchý)
Láska se nevyhne králi - - (t: Jiří Suchý)
Klokočí - - (t: Jiří Suchý)
Kočka na okně - - (t: Jiří Suchý)
Krajina posedlá tmou - - (t: Jiří Suchý)
Kvér a flaška ginu - - (t: Jiří Suchý)
Léta dozrávaní - - (t: Jiří Suchý)
Malé kotě - - (t: Jiří Suchý)
Proč se lidi nemaj rádi - (t: Jiří Suchý)
Spodek, filek, král a eso - twist - (t: Jiří Suchý)
Včera neděle byla - - (t: Jiří Suchý)

Když jsem byla dítě školou povinné, tak jsem chodila do kina v Josefově Dole. O přestávce mezi týdeníkem a hl. filmem pouštěl promítač písničky Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého: Krajina posedlá tmou, Klokočí, Pramínek vlasů. Tu jsem měla nejraději.



O hodně později jsem byla na představení Zuzana je sama doma v divadle Semafor. Měla jsem to štěstí, že jsem sehnala lístek. Na všechna představení bylo vždycky dlouho dopředu vyprodáno a před divadlem stály dlouhé fronty. Z představení jsem byla nadšená.


To je písnička ze hry Zuzana je sama doma - Koupil jsem si knot.






Kouzelná je jeho písnička Představte si, co jsem měl dnes k obědu, ale tu jsem na YouTube nenašla.
Tak alespoň přidám fotografii busty Jiřího Šlitra, která stojí v Rychnově nad Kněžnou.

Životopis převzat z Wikipedie.

Zemřel zpěvák Pavel Novák

11. února 2009 v 17:49 Hudba
Dnes odpoledne jsem se na servru Novinky. cz dočetla pro mě velmi smutnou zprávu. Zemřel zpěvák Pavel Novák, který mě svými písničkami provázel mládím.








Voda

7. února 2009 v 13:08 Příroda

Je lepší voda z vrtu nebo z povrchového zdroje?
Vědci se na tom nemohou shodnout. Někteří tvrdí, že voda z kohoutku je kvalitnější než voda balená v PET lahvích.
Já to řešit nechci. Bydlíme na venkově, kde máme vodovod, který je napájený z okolních studní. Fakt je, že chuťově mi moc nevyhovuje. Má z těch trubek divnou chuť. O kvalitě nepochybuju, protože je na nás napojený vodovod pro Golčův Jeníkov a Čáslav. Proto se Vodovody musí starat, aby voda vyhovovala parametrům pro pitnou vodu.
Také jsem měla období, kdy jsem domů vláčela balenou vodu. Pokud zteplala, tak za moc nestála. Zdá se, že jsme problém vyřešili tzv. akqabarem. Na objednávku nám dovezou až domů barely vody, které nasadíme na dávkovač. Velkou výhodou je, že vodu nejen chladí, ale i ohřívá. Pěkně studená mi nejvíc připomíná vodu ze studny, kterou jsem pila u babičky.
V době mého dětství jsem se mohla bezstarostně napít z každého potůčku, řeky nebo studny. Voda byla lahodná, nic se jí nevyrovnalo.


Vodní unikáty:

Voda má mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti. Je to dáno geometrií její molekuly. Atomy spolu svírají úhel asi 105°.
Největší hustotu nemá voda v tuhém skupenství (led), ale tekutá při teplotě 3,95°. To má nejmenší objem. Dalším snižováním teploty se objem zase zvětšuje, což se neděje u žádné jiné kapaliny. Proto voda nezamrzá u dna, takže umožňuje přežití ryb a jiných živočichů.
Existuje tzv. Mpembův jev, který se projevuje tak, že teplá voda paradoxně mrzne dříve než studená.

Rakouský lesník a vynálezce Viktor Schauberg např. tvrdí, že pro pití není zdravá voda uměle čerpaná z podzemí, protože ještě "není zralá". Zralá a zdravá je podle něj jen ta voda, která se sama dostane přirozeným vývěrem na povrch. Ale nijak to pokusně neověřoval.
Naopak od konce 19. století se traduje, že podzemní zdroje jsou pro zásobování pitnou vodou vhodnější než povrchové. Nejen proto, že v nich je voda lépe chráněná před znečištěním, ale i proto, že má víc prospěšných minerálních látek než povrchová.


Stejně se vodě z horského pramene nic nevyrovná!!!

Dárek

7. února 2009 v 12:27 Jen tak
Dostala jsem k svátku vyřezávanou kočičku. Rozšíří tak mojí sbírku kočiček.

Měla jsem a mám z ní radost.

Jan Werich - 104. výročí narození

6. února 2009 v 0:54 Herci a osobnosti
Jan Werich se narodil 6.2.1905 v Praze a zemřel 31.10.1980 v Praze.

Jan Werich byl dramatik, prozaik, jeden z tvůrců avantgardního divadla a herec.
Vyrůstal v rodině úředníka. Studoval na reálném gymnáziu v Křemenově ulici v Praze, kde se spřátelil se svým pozdějším uměleckým partnerem a celoživotním přítelem Jiřím Voskovcem. Hráli spolu později v Osvobozeném divadle (založeno roku 1925 jako avantgardní divadlo). Zde Voskovec a Werich působili od roku 1929 jako autorsko-herecká dvojice až do 9. listopadu 1938, kdy bylo divadlo zavřeno. Po uzavření divadla emigrovali společně se skladatelem a klavíristou Jaroslavem Ježkem (1906-1942) do Spojených států. Po druhé světové válce skončil jejich pokus o obnovení divadla neúspěchem.
Jan Werich působil v různých pražských divadlech, od roku 1955 řídil Divadlo satiry, které přejmenoval na Divadlo ABC(1956 - 61).
Jan Werich není ale významnou postavou pouze českého divadla, je též významnou postavou českého, ať již meziválečného, tak i poválečného, filmu - Pudr a benzín, Peníze nebo život, Hej rup!, Svět patří nám, Císařův pekař a pekařův císař, Byl jednou jeden král, Baron Prášil, Až přijde kocour, Pan Tau.
Výrazné role Jan Werich ztvárňuje také v televizi - např. v inscenacích Uspořená libra (zde si zahrál společně s dcerou), Medvěd, Kočár nejsvětější svátosti nebo Slzy, které svět nevidí.
Jan Werich je také autorem několika knih, nejznámější jsou asi jeho pohádkové příběhy Fimfárum.
Po roce 1968 až do své smrti byl úmyslně opomíjen.
Werichovi měli dceru Janu, která byla rovněž herečkou. Zemřela v roce 1981.
Jan Werich bydlel v Praze na Kampě. V jeho vile se scházelo mnoho herců, malířů a ostatních umělců.
Jan Werich byl vášnivý rybář. Chodil na ryby nejen ve Velharticích, které miloval a měl tu chalupu, ale jezdil na ryby i na Slovensko (na hlavatky).
Já jsem se s panem Werichem poprvé setkala jako malé dítě v kině v pohádce Byl jednou jeden král. Scéna v lese, kdy veze vozík s pokladem, patří mezi nezapomenutelné. Ve filmu mu zdatně sekundoval Vlasta Burian(tajtrdlík). Mám tu pohádku nejraději. Dále patří k mým oblíbeným Císařův pekař a pekařův císař. A ještě si vzpomínám na gramofonové desky s nahrávkami vodníka Čochtana ze hry Divotvorný hrnec. Líčení postavy Káči je kouzelné.



Jan Werich a Jiří Voskovec

Vila Jana Wericha v Praze na Kampě.
Chata Jana Wericha ve Velharticích - pstruhový ráj.

Ukázku z Divotvorného hrnce jsem neobjevila, tak aspoň ukázka z pohádky Byl jednou jeden král.

Righteous Brothers - Unchained Melody

5. února 2009 v 13:16 Hudba
Tahle písnička mě vezme vždycky za srdce. Vzpomněla jsem si na ni, když jsem včera dávala na blog fotku Patricka Swayzeho.


Krásní chlapi I.

4. února 2009 v 15:03 Herci a osobnosti
Taky se přidám k řetězáku, který odstartovala James003. Zatím jsem vybrala jen některé, spousta jich zůstala v pozadí: Gustav Nezval, Karel Heřmánek, Jan Révai, Jiří Langmiler, Jaromír Hanzlík, Jaroslav Mareš, Jiří Adamíra, Jiří Kodet. A dál už si ani nevzpomínám. A to jsou naši herci, ještě bych přidala zahraniční, třeba Ladislav Chudík, Július Pántik atd.



To snad napoprvé stačí.

Hromnice

2. února 2009 v 15:00 Tradice a obyčeje
Říká se: " Na Hromnice o hodinu více". Je pravda, že je odpoledne déle světlo.
Je únor. Člověk logicky nečeká jarní nebo letní počasí. V tomto měsíci obyčejně leží sníh a mrzne. Ale dnes se zima rozhodla vystrčit své drápy naplno. Fouká silný vítr, místy síla dosahuje na stupeň vichřice. Na Sněžce řádil orkán o síle až 200 km/h.
Na silnicích se tvoří závěje a silničáři mají napilno. Snad toto povětří v úterý ustane.
Co říkají o dnešním dni tradice a obyčeje:
Tohoto dne se v kostele světily před mší svíce, kterým se také říkalo hromničky. Pobožní lidé takto vysvěcené "hromničky" zapalovali při bouřích, modlíce se přitom k Bohu za odvrácení možné pohromy. Také bývalo zvykem dávat hromničku do ruku umírajícímu člověku. Světlo hromničky mělo jeho dušičce svítit na cestu do nebe.

Dětské pokojíčky

1. února 2009 v 1:43 Došlo mailem
Dostala jsem mail s obrázky dětských pokojíčků, z nichž některé dostaly cenu v Poznani v roce 2007 - Diament meblarstwa 2007. Pokud jsem dobře porozuměla polštině, je to ocenění pro nábytkářskou kolekci.
Kdybych byla dítě a měla tu možnost si vybrat, byla by to těžká volba. Asi by zvítězil Jarní pokojíček. Ale ne s dětskou postýlkou, s trochu větší.
Další pokojíčky si můžete prohlédnout v Galerii.