****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Květen 2009

Zemřel Waldemar Matuška

30. května 2009 v 20:30 Herci a osobnosti
Jako blesk z čistého nebe přišla v podvečer zpráva o úmrtí Waldemara Matušky.
Nedávno jsem se dívala na film Všichni dobří rodáci, kde hrál. Povzdechla jsem si, že už do České republiky nepřijede, protože mu to lékaři kvůli jeho nemoci zakázali.
V mládí jsem na něj chodila do divadla. Moc se mi líbí jeho písničky, ale i herecký projev - např. ve filmu Limonádový Joe, Noc na Karlštejně, Kdyby tisíc klarinetů a Světáci. Seriál Chalupáři si bez jeho úvodní písničky nedovedu představit.
Tak alespoň pár písniček pro připomenutí jeho zpěvu.






Procházka po zahrádce

29. května 2009 v 19:59 Zahrádka
Konečně se mi podařilo vyrobit video z mojí zahrádky. Projděte se se mnou.


Jó, třešně zrály

28. května 2009 v 18:20 Zahrádka
Už nám na zahrádce zrají třešně. Děti už nemůžou vydržet a provádějí denně koštování. Zatím je to spíš pecka potažená slupkou. Ale vykládejte jim to, když se sliny sbíhají.
Třešeň máme přes 28 let. Přesadili jsme ji sem, když jsme začali stavět dům, z bývalé zahrádky u bytovky. Celá léta kvete vždycky v dubnu jako jedna z prvních v obci. Letos si pospíšila, kvetla už 14. dubna. Každý rok je obalená třešněmi velmi dobré chuti. Již nevím, jaká je to odrůda. Ale to nevadí, hlavní je, že se jí daří. Museli jsme ji před třemi lety razantně ořezat, protože by nám přerostla dům. I tak má tolik třešní, že stačí pro naši rodinu i špačky a kosy.


Meruňka I.

28. května 2009 v 18:12 Zahrádka
Meruňka zatím utěšeně zraje. Už se nemůžu dočkat.

Božský hlas

26. května 2009 v 11:06 Hudba
V britské soutěži Britains Got Talent 2009 se objevila Susan Boyle. Její hlas ohromil porotu i diváky. Postoupila do semifinále, kde opět zazpívala bezchybně nádhernou píseň z muzikálu Cats Memory.
Susan Boyle (48) je skotská vesničanka, která má zlato v hrdle.




Při poslechu této písničky mi až běhal mráz po zádech. Susan krásně zpívá a určitě soutěž vyhraje.




Po bouřce

25. května 2009 v 15:04 Příroda
Pár obrázků vyfocených po bouřce z horního patra.
Pohled na rozkvetlé návrší s kapličkou. I duha se najde.
Tady je duha vidět víc.

Kultovní kámen aneb liberecká žula

23. května 2009 v 0:46 Vzpomínky

Liberecká žula má pro mě zvláštní kouzlo. Velká zrna živce, slída a křemen. Taková se vyskytuje i v Josefodole a bezvadně se o ni prošoupály tepláky. A to býval materiál. Silná látka, dovnitř měla chlupatou strukturu. Kapsa vzadu. Bože, co tam se vešlo věcí. Kus provázku, kudla, knoflíky nasbírané v potoku, žáby, prak s municí, ukradeně třešně a jahody. Zkrátka samé nezbytné věci.

Na louce, kousek pod naší chalupou, seděl na louce obrovský balvan. Na něm jsme se scházeli s kamarádem Herbertem. Ten byl pro nás a později i pro ostatní děti přímo kultovním objektem. Tady jsme si vyprávěli až do tmy, hráli si a kuli pikle. S Herbertem jsme si tu hráli na vojáky, jezdili v imaginárních autech v keři jasanu (později z něho vyrostl strom, protože zmizeli dva malí vandalové, kteří ho neustále lámali pro své hry - šípy, luky, pruty), podnikali výpady do okolí. Cílem byl babiččin hrášek, sousedovy třešně; jinému jsme snědli jablka, druhému jahody.

Kámen sám byl z liberecké žuly. Na jedné straně byl nízko nad zemí. Tamtudy jsme na něj lezli. Ti zdatnější vyšplhali asi v polovině kamene, kde byla puklina s výstupky pro zachycení. Závodili jsme v tom, kdo skočí z větší výšky a nejdál od balvanu. Na druhou stranu, z kopce, to nezkusil nikdo. Bylo to příliš vysoko. Alespoň tehdy na nás. Nahoře, na kameni, se nás kolem další pukliny a malého důlku sesedlo někdy až deset. Probírali jsme tu své starosti i radosti. S přicházející tmou si svěřovali i různá tajemství. Z druhé strany byla pod kamenem skulina, do které jsme se v případě deště mohli schovat. Ale moc se nás tam nevešlo. Občas jsme si zatopili ohníček. Buřty jsme neopékali, tehdy to pro nás byl luxus.

Miluju ten šutr (tak jsme ho mezi sebou i nazývali) od samého začátku, kdy jsem se na něj poprvé vydrápala. Každé prázdniny jsem po příjezdu zahalekala na Herberta a dali jsme si sraz na šutru. Bez toho balvanu by mi něco v dětství chybělo.
To je on v celé své kráse.

Meruňka

21. května 2009 v 17:15 Zahrádka
Manžel vysadil před pár lety kolem synova pole ovocné stromky. Vloni jsme měli ze čtyř stromků švestek takovou úrodu, že už jsme viděli švestky i ve snu. Obě naše domácnosti je zpracovávaly jak se dalo. Pekly se buchty a koláče, sušičky jely naplno, jedli jsme je syrové. Slivovici nepálíme, protože ji u nás nikdo nepije.
Letos nasadila mladá meruňka první plody. Doufám, že nepřijde nějaká pohroma a malá úroda dozraje.

Červená pivoňka

21. května 2009 v 17:04 Zahrádka
Rozkvetla červená pivoňka. Mám ještě dva trsy růžových, ale ty mají zatím jen poupata.

Voskovka

21. května 2009 v 16:51 Pokojové květiny
Kdysi jsem měla na květinové stěně u okna voskovku. Bohatě kvetla. Jeden rok měla až 70 květů. Pak přišly nějaké úpravy interiéru a voskovka našla nové místo. Není už tak blízko okna, ale světla má dost. Ona však několik let trucuje . Jen vyhání delší a delší výhony a květ žádný. Vloni jsem se rozhodla, že si nechám zakořenit nové řízky a zasadím si je. Voskovka v předtuše brzkého konce v zimě vykvetla. Sice jen jeden květ, ale aspoň něco. Každý večer sladce voněl. Před pár dny zase vykvetla. Opět jeden květ. Tak nevím, jestli se mnou žertuje nebo dostala rozum.
Roste přes půl pokoje, ale květ je až na konci.

Moje pokojové květiny

19. května 2009 v 13:13 Pokojové květiny
Bílý amarylis si to přece jen rozmyslel a začal kvést. Bohužel o červený jsem asi přišla.
Kvete mi také gloxínie.

Můra

18. května 2009 v 15:46 Příroda
Kde se vzala, tu se vzala. Najednou mi na síťce v okně seděla můra. Zřejmě se na zimu schovala v zimní zahradě. Napřed jsem jí vyfotila, pak nechala odpočívat a večer jsem ji (já sadista) vyhnala ven.

Kosatce

14. května 2009 v 15:03 Zahrádka
V úterý mi rozkvetly kosatce, ale nebyl čas je vyfotit. Tak jsem to dnes dohnala.
Tento je krásně modrý a má menší květy.

U nemocnice

14. května 2009 v 14:53 Příroda
Včera jsem byla na kontrole u lékaře v nemocnici v Havlíčkově Brodě. V čekárně nikdo nebyl (jindy je tam nával, zhruba na 3 hodinové čekání) a tak jsem vypadla brzo. Protože jsem čekala na odvoz, cvakala jsem obrázky v parčíku u nemocnice.
Tohle je slovutný ústav, neblaze proslulý přes heparinového vraha.
Praporek na střeše vlaje (byl docela vítr) a na přistávací ploše prázdno (to je dobře).

Cestou na lavičku jsem cvakla kvetoucí borovice. Některé mají zároveň staré nebo už nové šišky.






Borovic bylo dost, budu se věnovat trávníku. Hledala jsem čtyřlístek, ale byly tam samé okousané trojlístky a kontryhel.





Když v trávě nebylo nic zajímavého, zaměřila jsem se na dřeviny.




Už brzy pokvetou lípy.
Tahle má na listech i hálky. Docela mě to překvapilo. Dosud jsem je vídala jen na buku.
Rašící smrk.

Pilná včelka na svídě.
A na konec pospíchající ploštice (nevím, jestli jsem název určila správně, hmyz není moje silná stránka).


Tahle byla nějaká utahaná. Jen tam seděla. Já taky. Místy zalezlo sluníčko za mraky a byla docela zima. Nakonec jsem se odvozu dočkala, jinak hrozilo, že tam zapustím kořeny.

Narozeniny vnoučka Jarouška

14. května 2009 v 12:10 Rodina
V sobotu proběhla v rodině dcery oslava vnoučkových 4. narozenin. Tradičně se zúčastňuje celá rodina včetně babiček a dědů.
Napřed přišli gratulanti.

Nezbytný dort.
Oslavenec v plné práci. Musel prozkoumat všechny dárky, které dostal.
A takhle to nakonec dopadlo. Hráli si všichni mužští. Dědové už těžko ohýbají těla, tak z nich koukají jen nohy.


Neděle na zahrádce

14. května 2009 v 11:44 Zahrádka
V neděli jsem s foťákem obešla trochu zahrádku, abych si zvěčnila tu kvetoucí krásu. Aby bylo v zimě čím zlepšovat náladu.
Začala jsem mými oblíbenými azalkami a rododendrony.





Ten má zatím jen poupata.
Rozrazil miluju. Ty malá modrá očka.
Tamaryšek přežil zimu i loňské, trochu brutální přesazení.
Vistárii jsme vloni také přesazovali, tak má letos jen jeden květ.

Šišky

8. května 2009 v 9:30 Zahrádka
Když jsem v minulých dnech zahradničila, narazila jsem u jednoho jehličnanu na malinkaté šišky. Jsou to malé kuličky, asi 1 cm v průměru. Našla jsem je na cypřiši. Ale celé botanické jméno vám neřeknu, ztratila jsem dávno seznam.
Tady je fotka. Víc přiblížit to nešlo, šišky jsou moc malé. A makro jako Slávek (vždy dokonalé) nezvládám. Nebo můj foťáček?
Tady jsou. Přišly mi zajímavé. Každý si pod pojmem šiška představí tu klasickou - smrkovou.

Dočasná ztráta

6. května 2009 v 10:21 Co přinesl život
V pondělí odpoledne jsem si jela pro opravený foťáček. Lilo a vůbec bylo počasí, že by psa nevyhnal. Hrozná zima. A to jsem člověk, který nemá rád vyšší teploty jak 15 - 20°C. Trpím poruchou termoregulace a je mi při těchto teplotách hic. Když nastanou vedra 30°C, jsem v dosahu větráku a vzdaluju se jen v nutných případech.
Když jsem všechno zařídila, vyzvedla foťáček, byla jsem jak vodník. Zaparkovala jsem v jednom krámě. Je to taková všehochuť - květiny, dárkové a dekorační předměty, obrazy, sázková kancelář a cukrárna.
Dala jsem si kafíčko a koláč a snažila se trochu oschnout (deštník nebyl moc platný).
Abych vyzkoušela fototaparát, cvakla jsem onu cukrárnu.
Včera jsem nestihla článek vložit, protože mi padal net. Dnes jsem se k tomu dokopala, přestože nemám vůbec náladu trávit čas u PC. Se zhoršením počasí a trvalým deštěm mě opustila veškerá nálada a iniciativa. Doufám, že to bude dočasný stav a se sluníčkem se to zlepší.

Čemeřice černá

3. května 2009 v 8:54 Zahrádka
Mám na skalce čemeřici černou. Myslela jsem si, že už letos nepokvete. Ale nakonec se květy objevily.
Blog zase stávkuje v ukládání obrázků. Doufám, že se mi podaří je sem vložit.
Huráááááá, podařilo se!!!

Pár záběrů ze zahrádky

3. května 2009 v 8:32 Zahrádka
Stále pracuji na zahrádce a těším se z nových květů a přírůstků. Tady je pár obrázků z 30. dubna. Foťák je už opravený, ale musím pro něj do města, což mám v úmyslu v pondělí. Zatím mi fotkami vypomohl můj vnuk Péťa. Občas je něco míň ostré, ale nevadí. Hlavně, že ho focení moc baví.

Začaly rozkvétat azalky a rododendrony (zatím jen skalkové, velký ještě nekvete).



I muška na jedné větvičce poseděla.

Dalších pár obrázků je ze skalky.


Pak se přihnala ošklivá bouřka. A jak to vypadalo po dešti?

Péťa si zapíchl letošní pomlázku do země a ona se ujala a vyrašila. Teď jí zalévá a opečovává.
To byla malá fotoreportáž ze zahrádky. Dnes už azalky kvetou daleko víc. Doufám, že to zvěčním už svým foťákem.