****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.





Říjen 2009

Slavnosti dýní

31. října 2009 v 16:39 Tradice a obyčeje

V posledních letech se u nás pěstují dýně ve větším množství. Jejich dužninu zavařujeme, celé plody pak používáme jako zajímavou dekoraci, obzvlášť malé ozdobné dýně se používají do suchých vazeb.
Dýně mají svůj svátek - jmenuje se Halloween. Každoročně se slaví především v západních zemích, ale jeho tradice sahá hluboko i do naší historie. Až do pohanských dob, kdy na našem území žili Keltové. Halloween se slaví poslední noc keltského roku začínající západem slunce 31. října a trvající do východu slunce 1. listopadu. Je to noc, kdy předěl mezi světem živých a královstvím neživých je nejmenší. Je to nejmagičtější noc v roce a Keltové věřili, že v tento čas se mohou zjevovat duchové zemřelých příbuzných. Zapalovali velké ohně, aby těmto dobrým duchům posvítili na cestu. Oblékali se do starých otrhaných šatů a vyřezávali (tenkrát do řepy) strašidelné masky, což mělo zahnat duchy zlé. Jako zdroj světla do řepy dávali hořící kousky uhlí, později začali používat svíčky.
Keltové dělili rok na dvě části - na období hojnosti a světla a na období tmy, chladu a smrti. V listopadu začínala vláda tmy. Když evropští osadníci (hlavně Irové) přijeli do Ameriky, objevili dýně, které jsou větší a pro vyřezávání se hodí lépe než řepa používaná na starém kontinentě.
V dnešní době si lidé při Halloweenu zdobí dům, vyrábějí dýňové svítilny a pečou dýňové koláče. Děti se těší, až se převlečou do strašidelných masek a budou chodit od domu k domu, kde jsou obdarovány ovocem a sladkostmi.

Zemřel herec Josef Karlík

31. října 2009 v 13:55 Herci a osobnosti
V Brně v pátek ráno (30.10.2009) zemřel ve věku 81 let bývalý dlouholetý člen činohry Národního divadla Brno Josef Karlík. Dědeček z rodinného filmu Jak dostat tatínka do polepšovny prožil v brněnské činohře více než 40 let a vytvořil nespočet vážných i komických rolí. Po roce 1989 působil i na Janáčkově akademii múzických umění.
Měla jsem ho ráda.
Nezapomenutelná byla role dědy ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Jeho vodník byl kouzelný.



Karel Gott dostal vyznamenání

29. října 2009 v 3:00 Herci a osobnosti
Včera, u příležitosti státního svátku, udělil prezident republiky Václav Klaus Karlu Gottovi Medaili Za zásluhy I. stupně - za zásluhy o stát v oblasti umění. Konečně se tedy Karlu Gottovi dostalo ocenění, které mu jistě právem náleží. Za jeho krásné písničky a radost, kterou jimi rozdává. Nejen u nás, ale i v zahraničí. Za svou více jak čtyřicetiletou kariéru získal 34 Zlatých slavíků a řadu dalších ocenění.

Josef Váňa, náš nejznámější žokej, dostal vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti sportu. Je šestinásobný vítěz Velké pardubické. Celý svůj život zasvětil dostihovému sportu jako jezdec, trenér a chovatel koní. Závodí od roku 1979 a stal se legendou mezi sportovci.
Dalším oceněným je kardiolog Prof. MUDr. Michael Aschermann DrCs. Byl vyznamenán Medailí Za zásluhy II. stupně. Je přední český kardiolog, průkopník moderních vyšetřovacích a léčebných metod ve svém oboru, autor rozsáhlého vědeckého díla a pedagog, který vychoval mnoho nových lékařských odborníků. Byl dlouholetým předsedou České kardiologické společnosti, dnes je jejím místopředsedou. Je členem řady domácích i zahraničních vědeckých společností a držitelem mnoha vědeckých a pedagogických cen. Stát se lékařem kardiologem si předsevzal již v mládí, proto studoval medicínu a dosáhl takových výborných výsledků ve své práci.
Všem vyznamenaným od srdce gratuluji a přeji hodně elánu do další práce!!!


Foto: M. Říhová

Konec letního času

24. října 2009 v 12:03 Aktuality
Dnešní nocí končí letní čas. Budeme ráno spát o hodinu déle.
Budeme se také probouzet pár dní do světla, ale večer se začne dřív stmívat.
Náš organismus se tedy bude muset opět přeorientovat. Někteří odborníci tvrdí, že to není problém, že se tělo lehko přizpůsobí. Jiní tvrdí, že změnou času přibývá autonehod a sebevražd.
Já patří rozhodně mezi odpůrce letního času!
Nezapomeňte - o jednu hodinu zpět!!!

25. října ve 3 hodiny ručičku hodin na 2 hodiny.

Tanec 1000 rukou

20. října 2009 v 1:42 Došlo mailem
Dostala jsem mail s krásným videem. Tak se chci o ně podělit s vámi.

Je to děsivý tanec, tzv. Thousand-Hand Kuan-jin. Tančí jej skupina 21 tanečníků, kteří jsou neslyšící. Tanec je náročný na přesnou koordinaci pohybů. Tanečníci dostávají pokyny od trenérů ze čtyř stran jeviště. Vedoucím je 29-letý tanečník Tai Lihua.
Tanec skupiny byl poprvé uveden na závěrečném ceremoniálu Paralympijských her v Athénách v roce 2004. Toto video bylo nahráno na jaře tohoto roku v Pekingu.



Překvapení

15. října 2009 v 11:19 Příroda
V pět hodin ráno jsem šla spát, protože jsem zase ponocovala. To byl na střeše přístavku jen poprašek sněhu.
Ale to překvapení, když jsem v devět hodin vstávala! Myslela jsem, že se mi to zdá, že ještě sním.
Vytáhla jsem foťak a honem jsem udělala pár obrázků.
Pergola s vistárií, dvorek, všechno bylo zasypané 5 cm sněhu.
Tamaryšek se pod tíhou sněhu ohnul až k zemi.
Sousedy asi sníh také překvapil, protože ani nestihli sklidit jablka. Mimochodem, jsou výborná.
Moje milovaná, před nedávnem podruhé kvetoucí, magnolie taky sklání větve pod přívalem sněhu. Sníh je mokrý a těžký.
Zapadané třapatky a mahon. Bílo, kam se člověk podívá.
Pohled přes okno z verandy do naší ulice. Nikde ani šlápota. Nikomu se do té činy asi nechce. A ta potvora, sníh, se jen sype. Padá to, jak z protržené peřiny.
Na zahrádce už pomalu nic nekvetlo, jen chryzantémy. Ty budou úplně zničené. Většinou si je před příchodem mrazů nařežu do vázy a ještě mi chvilku dělají radost. No, letos jsem to nestihla.

Nedožité osmdesátiny Vladimíra Menšíka

9. října 2009 v 20:00 Herci a osobnosti

Vladimír Menšík (9. října 1929, Ivančice - 29. května 1988, Brno) byl český herec, držitel ocenění Národní umělec, otec herečky a moderátorky Martiny Menšíkové.
Rodák z moravských Ivančic přičichl k divadlu v hudebním souboru Adolfa Pištěláka. Nejprve vystudoval průmyslovou školu a nějakou dobu pracoval v Brněnských strojírnách. Teprve později se pokusil dostat na brněnskou JAMU (Janáčkova akademie múzických umění), což se mu na druhý pokus podařilo a po absolutoriu v roce 1953 nastoupil do Vesnického divadla, kde jej v roce 1955 objevil E.F. Burian, který jej také angažoval.
Díky své práci u filmu se dostal do konfliktu s E.F. Burianem, který film neměl v lásce. Z divadla odešel a v roce 1958 podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov.
K divadlu se vracel už víceméně ojediněle. V 50. a 60. letech se naplno rozjela jeho kariéra u filmu. Nebyl jen komediálním hercem. Dokázal bravurně ztvárnit i tragikomické či dokonce dramatické role. V 70. letech se již objevoval převážně v komediálních rolích a to jak ve filmech, pohádkách i seriálech. Jednalo se o velkého baviče, konferenciéra a hlavně excelentního vypravěče. Vystupoval doslova ve stovkách televizních pořadů a ve filmu a televizi vytvořil přes 150 rolí. Za zmínku stojí mezi jinými pořad Bakaláři a nezapomenutelné konferování silvestrovských estrád.
Celá dlouhá léta trpěl těžkým astmatem. Byl silný kuřák a byl také závislý na alkoholu, což jej zdravotně zcela decimovalo. Naposledy stál, resp. seděl před kamerou v květnu 1988 v pořadu ABECEDA. O dva dny později zemřel v Brně. Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.
Jeho rodný dům v Ivančicích zdobí pamětní deska a nachází se zde také stálá výstava Vladimíra Menšíka. 29. dubna 2007 byla slavnostně otevřena Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně u Ivančic.
V Brně existuje kavárna Vladimíra Menšíka, kterou vlastní jeho syn Petr.

Filmografie:

Váhavý střelec (1956) - poddůstojník
Dědeček automobil (1956) - italský automechanik
Zářijové noci (1957) - rotný Marčák
Štěňata (1957) - Václav Hampl
Snadný život (1957) - Saxon
Padělek (1957) - Toglar
Konec jasnovidce (1957) - Vobrna
Touha (1958) - kombajnista v povídce Anděla
Tenkrát o vánocích (1958) - Lojza
Hvězda jede na jih (1958) - Vostřák
Dnes naposled (1958) - Kroc
Probuzení (1959) - vrchní
Ošklivá slečna (1959) - Štolfa
Král Šumavy (1959) - Burdyška
Hlavní výhra (1959) - Pavel
Dařbuján a Pandrhola (1959) - opilec
105% alibi (1959) - Kici
Zlé pondělí (1960) - Mácha
U nás v Mechově (1960) - šofér
Přežil jsem svou smrt (1960) - kápo Hranáč
Práče (1960) - Pekárek
Pochodně (1960) - buldočí tajný
Chlap jako hora (1960) - Kouba
Procesí k Panence (1961) - Vladimír Kabourek
Muž z prvního století (1961) - muž v baru
Labyrint srdce (1961) - obtěžující muž
Kolik slov stačí lásce (1961) - taxikář v povídkách Taxi, prosím a Zaza
Hledá se táta (1961) - Standa
Eman Fiala (dokumentární film, 1961)
Vánice (1962) - lékárník
Deštivý den (1962) - číšník
Anička jde do školy (1962) - Šlechta
Začít znova (1963) - Mechl
Tchyně (1963) - Kadlec
Mezi námi zloději (1963) - Bazan
Až přijde kocour (1963) - školník
Preclík (1964) - Lahvička
Povídky o dětech (1964) - otec v povídce Magdalena
Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) - barman
Čintamani a podvodník (1964) - opilec v povídce Čintamani a ptáci
Bláznova kronika (1964) - dvorní malíř
Archimedov zákon (1964) - Čukanovský
Volejte Martina (1965) - nadporučík VB v povídce Létající kolotoč
Úplně vyřízený chlap (1965) - Lexa Pírko
Třicet jedna ve stínu (1965) - Emil
Strašná žena (1965) - Kouba
Puščik jede do Prahy (1965) - hodinář
Lásky jedné plavovlásky (1965) - Vacovský
Hrdina má strach (1965) - tajemník
Alibi na vodě (1965) - novinář
Ženu ani květinou neuhodíš (1966) - příslušník SNB
Vražda po našem (1966) - Emil
Svatební cesta aneb Ještě ne, Evžene! (televizní film, 1966)
Nahá pastýřka (1966) - kapitán Tronda
Kdo chce zabít Jessii? (1966) - Kolbaba
Hra bez pravidel (1966) - Pepi
Flám (1966) - kamarád
Autorevue (televizní film, 1966)
Zmluva s diablom (1967) - Viktor
Zločin a trik I. [televizní film, 1967)
Přísně tajné premiéry (1967) - Matýsek
Marketa Lazarová (1967) - Bernard
Klec pro dva (1967) - Čenda
Když má svátek Dominika (1967) - Honzíkův otec
Happy end (1967) - Bedřich
Všichni dobří rodáci (1968) - Jořka Pyřk
Spalovač mrtvol (1968) - muž ženy v klobouku
Raport (televizní film, 1968) - konfident Evžen
Rakev ve snu viděti (1968) - kapitán Roj
Naše bláznivá rodina (1968) - otec Solnička
Maratón (1968) - Jarda
Hříšní lidé města pražského [televizní seriál, 1968) - Rozštlapil v 5.dílu
Bohouš (krátkometrážní televizní film, 1968) - Humhej
Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc (1969) - vrátný
Světáci (1969) - Novák
Slasti Otce vlasti (1969) - Marsilio Rossi
Přehlídce velím já (1969) - Holiš
Panenství a kriminál (1969) - Souška
Odvážná slečna (1969) - Robek
Vražda ing. Čerta (1970) - ing. Čert
Rekviem za rytierov (1970) - Kropáček
Radúz a Mahulena (televizní film, 1970) - Vratko
Partie krásného dragouna (1970) - komisař Zdychynec
Pane, vy jste vdova! (1970) - Bloom
Na kometě (1970) - Silberman
Luk královny Dorotky (1970) - porybný, radní, Kabrhel
Ženy v ofsajdu (1971) - funkcionář fotbalové komise
Touha Sherlocka Holmese (1971) - detektiv
Slaměný klobouk (1971) - Nonancourt
Pět mužů a jedno srdce (1971) - dr. Kořalník
Kam slunce nechodí (televizní film, 1971) - Ondřej Andrýsek
F.L. Věk (televizní seriál, 1971) - konšel Pinkava
Dívka na koštěti (1971) - upír v. v.
Zlatá svatba (1972) - Pepa
Rodeo (1972) - Vilda
Lupič Legenda (1972) - Wohryzek
Aféry mé ženy (1972) - sedlák v povídce Suvenýr z Paříže
Zatykač na královnu (1973) - Černý
Tři oříšky pro Popelku (1973) - Vincek
Poslední ples na rožnovské plovárně (1974) - prof. Čepelák
Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) - Karel
Hodíme se k sobě, miláčku? (1974) - Vencl
Byl jednou jeden dům (televizní seriál, 1974)
Tak láska začíná... (1975) - Rambousek
Rodič (televizní film, 1975)
Pomerančový kluk (1975) - Rána
Plavení hříbat (1975) - Chrástek
Můj brácha má prima bráchu (1975) - Vrána
Hřiště (1975) - Louda
Dva muži hlásí příchod (1975) - Pacholík
Parta hic (1976) - Chochola
Náš dědek Josef (1976) - Trdlifaj
Bouřlivé víno (1976) - Michal Janák
Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) - Kraus
Jak se budí princezny (1977) - Matěj
Což takhle dát si špenát (1977) - Zemánek
Ikarův pád (1977) - Táta
Zlatí úhoři (televizní film, 1978)
Skandál v Gri-Gri baru (1978) - poslanec Komorous
Princ a Večernice (1978) - král
Jen ho nechte, ať se bojí (1978) - rekvizitář
Hrozba (1978) - Pavel Budil
Brácha za všechny peníze (1978) - otec Zuzany
Báječní muži s klikou (1978) - kabaretiér Šlapeto
Lásky mezi kapkami deště (1979) - Bursík
Křehké vztahy (1979) - Ropek
Arabela (televizní seriál, 1979) - Karel Majer
Zralé víno (1981) - Michal Janák
Víkend bez rodičů (1981) - Vaněk
Zelená vlna (1982) - otec Labucy
Když rozvod, tak rozvod (1982) - Arnošt Provazník
Jako kníže Rohan (televizní film, 1983) - Špáta
Tažní ptáci (televizní film, 1983)
Půl domu bez ženicha (1984) - Franc
Jak se dělá smích (1984) - komentátor
Děti zítřků (1984) - hejtman
Mladé víno (1986) - Michal Janák
Dobří holubi se vracejí (1987) - Honzíček
Hurá za ním (1988) - kpt. Váňa

Mám ráda všechny jeho role, ať byly hlavní nebo epizodní. Vždy hrál skvěle. Rovněž byl nepřekonatelný vypravěč.
Škoda, že mu nemoc zkrátila značně život.
[image id="30962434" title="květ61" alt="květ61" class="center"]
Zdroj: Wikipedia

Život - čtyři lahve

2. října 2009 v 11:09 Došlo mailem
Život se skládá v podstatě ze čtyř lahví. Výstižně to dokresluje tento obrázek.