****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Prosinec 2009


Pro zasmání

29. prosince 2009 v 15:44 Vtipy
Jen tak něco pro pobavení na všední den.



Enya - Only Time

25. prosince 2009 v 8:33 Hudba

Hudba mého srdce.



Zemřela Maruška

23. prosince 2009 v 10:12 Herci a osobnosti
Dnes ráno přišla smutná zpráva. Zemřela herečka Milena Dvorská, Maruška z pohádky Byl jednou jeden král.
Zpráva Novinky.cz a ČTK:

Zemřela herečka Milena Dvorská

Představitelka princezny Marušky ze slavné pohádky Byl jednou jeden král Milena Dvorská v úterý zemřela ve svém bytě v Praze. Bylo jí 71 let. Ve středu to oznámila její rodina.

Milena Dvorská se narodila roku 1938 v Prostějově. Jan Werich ji v patnácti letech doporučil Bořivoji Zemanovi pro roli princezny Marušky v pohádce Byl jednou jeden král a tato role se překvapivě stala její nejslavnější životní úlohou.
Posilněna úspěchem se rozhodla stát herečkou. Vystudovala DAMU, hrála v divadle E. F. Buriana, později na Fidlovačce. Newjvíce ji ale samozřejmě proslavily filmy.
V padesátých letech se objevila v legendární, byť ideologicky dosti pochybné komedii Anděl na horách, která měla veselou formou prezentovat jednoznačně kladné dělnické kádry a ukazovat skvělou životní úrověň v Československu.
Z desítek dalších filmů jmenujme např. tituly Zatoulané světlo, Nejlepší ženská mého života, Vražda v hotelu Excelsior, Vesničko má středisková, Marečku podejte mi pero či Jára Cimrman ležící spící.

Novinky, ČTK 23.12.2009 9:40

Přání k Vánocům

22. prosince 2009 v 10:55 Vánoce


Ať prožijete krásné, šťastné a bohaté Vánoce,
ať zažijete nádherné a nezapomenutelné chvíle v kruhu svých nejdražších,
ať Vás nepostihne žádná ani ta nejmenší nepříjemnost,
ať jsou na Vás všichni milí příjemní a laskaví,
ať i Vy jste v dobré pohodě, dobře naladěni a vlídní ke svému okolí,
ať se Vám splní všechny Vaše (i ty tajné) sny.

To vše Vám od srdce přeje Jarmila - Plajznerka

Moje dnešní putování

21. prosince 2009 v 23:16 Jen tak
Dnes odpoledne jsem se vypravila do města k doktorce a zařídit pár maličkostí. Dokud bylo jasno, ještě to šlo, jen foukal trochu mrazivý vítr. Město Chotěboř je na kopci, tak tam o svěží vítr není nouze.
Horší to bylo, když se setmělo. Mráz začal pořádně štípat. Chtěla jsem nafotit vánoční výzdobu města, ale nedopadlo to slavně. Měla jsem tak zmrzlé ruce, že jsou fotky mázlé. Snad mi to odpustíte a podíváte se.
Světelná ozdoba na sloupu osvětlení na náměstí.
Stará radnice omylem vyfocená s bleskem. Ale je ostřejší.
Totéž bez blesku. Zmrzlé prsty už dělaly svoje.
A to už je katastrofa. Jen jsem chtěla vyfotit vánočně ozdobený strom, který na náměstí roste.
Totéž z jiného úhlu. Chtěla jsem vyfotit i Měsíc na obloze. To je ten bílý flek.
A poslední snímek. Už jsem necítila prsty. Vlevo Městský úřad a vpravo pošta. Uprostřed úžasná kometa.
Všechno jsem zařídila a toužebně jsem vyhlížela autobus. Doma jsem málem seděla na radiátoru, abych rozmrzla a zahřála si nohy. Tento rok vylezu z baráku jedině pod hrozbou násilí. Nebo možná až přestane mrznout. Vidím to tak na jaro.

Věra Galatíková

21. prosince 2009 v 12:51 Herci a osobnosti
Dnes musím, bohužel, začít smutně. Vzpomínám na výbornou českou herečku a dabérku Věru Galatíkovou. Od její smrti dnes uplynuly 2 roky. Pět let bojovala s rakovinou plic a nakonec této nemoci podlehla. Škoda, přišli jsme o výbornou divadelní i filmovou herečku.

Věra Galatíková se narodila 19. srpna 1938 ve Zlíně. Byla manželkou herce Ladislava Freje, matka herce Ladislava Freje ml. (1973) a herečky Kristýny Frejové (1971).
Vystudovala pedagogickou školu v Kroměříži, dokonce i učila ve škole. Ale její láska k divadlu zvítězila, a proto se přihlásila ke studiu na JAMU v Brně. Po vystudování přijala angažmá v divadle v Pardubicích. Po pěti sezónách odešla do Činoherního klubu v Praze. Poté byla v několika dalších angažmá (divadlo S.K. Neumanna, Městská divadla pražská, Labyrint) a v 90. letech nastoupila do Národního divadla (Raněvská ve Višňovém sadu nabo Jelena ve Strýčkovi Váňovi). Divadlo bylo její láska a těžiště práce.
V televizi vytvořila mnoho postav - např. v seriálu My všichni školou povinní, Počítání oveček, Dům bez oken, Na dvoře vévodském, Její pastorkyňa, Jako kníže Rohan a mnoho dalších.
Nebránila se ani filmovým rolím - např. Údolí včel, Všichni dobří rodáci, Skřivánci na niti, Lyšáci-Myšáci a Šibeničák, Dým bramborové natě, Stín létajícího ptáčka, léto s kovbojem a další.
Mimořádný je rozsah její práce v dabingu. Vedle řady dalších postav propůjčila svůj hlas populární francouzské herečce Annie Girardot. V roce 2000 obdržela Věra Galatíková cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
Snímek z filmu Jakub (s Ljubou Skořepovou a Filipem Renčem).
Z televizního filmu Na dvoře vévodském.
Životopisná kniha Věry Galatíkové (titulní obálka).

Pohádka

20. prosince 2009 v 10:43 Zajímavosti
Před 50 lety (přesně 18. prosince 1959) měla premiéru legendární pohádka Princezna se zlatou hvězdou.
Také si bez této pohádky nedokážete vánoční svátky představit?
Já na ni ráda koukám každý rok. Okouzlují mě herecké výkony všech herců - krále Františka Smolíka, samozřejmě Marie Kyselkové jako Lady a Josefa Zímy jako prince Radovana. Dále třeba Martin Růžek jako král Kazisvět, Stanislav Neumann jako kuchař, Josef Vinklář jako kuchtík, Eduard Kohout, Jarmila Kurandová, Terezie Brzková a další.
Pro připomenutí pár obrázků.
Toto je fotografie z nedávného setkání Marie Kyselkové s Josefem Zímou, kde zavzpomínali na natáčení pohádky.

Foto: abl, Dana Kolářová

Zima přišla

16. prosince 2009 v 12:02 Příroda
Zima přece jen přišla a snad vydrží do Vánoc.
Venku je -5°C, tiše mrzne a ještě tišeji padají vločky sněhu k zemi. Radost budou mít děti a také vlekaři na horách. Každý rok brečí, že zima nepřichází již koncem října a nelyžuje se ještě v květnu.
Zapálím si svíčky ve vánočních svícnech a budu tu krásu pozorovat z okna. Naplňuje mě to klidem, když vidím padající vločky.

70. narozeniny Josefa Abrháma

14. prosince 2009 v 0:52 Herci a osobnosti

Josef Abrhám se narodil 14. prosince 1939 ve Zlíně.
Po dvou letech studia herectví na VŠMU v Bratislavě přešel na pražskou DAMU, kde absolvoval v roce 1962. Začínal v Divadle na Vinohradech, v téže době hostoval i na scéně Národního divadla. Po ukončení vojenské služby nastoupil do vznikajícího Činoherního klubu, se kterým je spjata stěžejní etapa jeho divadelní kariéry. Roku 1992 přijal angažmá v Národním divadle, nicméně po dvou letech odešel z divadla natrvalo.
Je velmi oblíbeným hercem divadelním, filmovým i televizním. Všude vytvořil mnoho rolí.
Divadelní: Pension pro svobodné pány, Žebrácká opera, Audience.
Z filmových např.: Kde alibi nestačí, Pension pro svobodné pány, Partie krásného dragouna, Marečku, podejte mi pero!, Kulový blesk, Trhák, Vrchní, prchni!. Jeho filmografie čítá více než 50 filmů.
Ztvárnil i mnoho rolí v televizi (nejznámější je seriál Nemocnice na kraji města, dále např. Byl jednou jeden dům, Zlá krev, Četnické humoresky).
Mám ho ráda ve všech rolích, které vytvořil, ale nejvíc si jeho umění užívám ve filmu Pension pro svobodné pány. Tam mu skvěle sekundují Iva Janžurová a Jiří Hrzán.
Je manželem herečky Libuše Šafránkové (od r. 1976), mají syna Josefa.


Josef Abrhám a Martin Růžek ve filmu Návrat pana Ryšánka.
Ve filmu Pension pro svobodné pány.
S Hanou Maciuchovou v seriálu Nemocnice na kraji města.
V televizní hře Noc pastýřů.
Ve filmu Trampoty vodníka Jakoubka.
Všechno nejlepší k narozeninám!!!



Svatá Lucie

13. prosince 2009 v 12:05 Svátky

Svátek sv. Lucie připadá v kalendáři na 13. prosinec.


Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.

Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.

Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.


Lucie je ženské jméno, pocházející z latinského "lux" = světlo, význam tohoto slova je světlá, zářící.

Legenda o svaté Lucii

Svatá Lucie je oslavována zhruba od 5. století. Její život je doložen, neboť se našel její hrob v Luciině katakombě v Syrakusách, ale legenda byla pravděpodobně stvořena podle pověstí o jiných svatých jako Agáta, Cecílie atd. Lucie byla za vlády potlačovatele křesťanství císaře Diokleciána zabita pro svou víru. O svaté Lucii píše také Tomáš Akvinský.
Pro křesťany je Lucie bílá násilně usmrcená světice. Uctívá ji především Itálie a mnoho poutníků se k ní obrací o uzdravení očí, protože jméno Lucie je odvozeno od latinského výrazu pro světlo.
Lucie pocházela z bohaté rodiny, narodila se roku 286 v Syrakusách, kde prožila celý svůj život. Od dětství byla tajnou křesťankou a tajně se zaslíbila bohu - složila slib věčné čistoty. Když jí matka chtěla vdát za pohana, uprosila ji na odklad svatby. Matka se v této době roznemohla a Lucie ji přesvědčila, aby se vydala do Catanie ke hrobu svaté Agáty. Matka se zde zázrakem uzdravila a za to, že ji dívka tak dobře poradila, slíbila jí splnit jakékoli přání. Lucie se vyprosila zrušení svatby. Matka svolila, avšak uražený mladík udal dívku místodržícímu císaře Diokleciána, který nechal Lucii velmi krutě mučit, až ji nechal usmrtit dýkou v hrdle nebo setnout. Zde se legendy rozcházejí.
Podle jiné pověsti mladíkovi, který si jí chtěl vzít a jenž si zamiloval její krásu, především její oči, poslala své oči, které si předtím vydloubla. Mladík byl uražený a dal ji mučit, až jí nakonec podříznul sám hrdlo.
Jiná legenda tvrdí, že nebyla tak krutě mučena, ovšem protože odmítla obětovat pohanským bohům a vzdát se víry, měla být odvezena do nevěstince povozem s volským zápřahem (to byla tehdy velká ostuda). Jenže když dívka usedla na vůz, nemohli s ním hnout. Ani lidé, ani koně. Rozezlený kat jí podříznul hrdlo.

Lucie byla usmrcena ať tak či tak 13. prosince

Nad jejím hrobem postavili kostel. Kosterní ostatky jsou uloženy v Benátkách, ale nárok si na ně činí Syrakusy i francouzský Metz.
Ve chvíli, kdy dívka umírala, vyřkla proroctví, že pronásledování křesťanů brzy skončí. A měla pravdu. Roku 313 povolil křesťanství římský císař Konstantin.
Památka svaté Lucie je uctívána především v Itálii, kde se konají každoročně slavnosti s průvody nebo procesím se zapálenými světly.

Patronka

Lucie je především symbolem čistoty a patří k nejuznávanějším světicím, je patronkou velkého množství profesí a řemesel. Např. Kajících se nevěstek, sedláků, sklářů, sedlářů, krejčích, švadlen, tkalců, nožiřů, kočích, písařů, notářů, poduškářů, pedelů i vrátných. V Anglii je patronkou advokátů, podomních obchodníků, spisovatelů a služek. Lidé se k ní modlili proti očním nemocem, bolestem v krku, infekcích, krvácením a úplavici. Je ochránkyní dětí a slepců.

Zobrazení

Na obrazech bývá co panna v bílém dlouhém rouchu - znaku čistoty a atributem jí bývá meč či dýka jako zbraně jejího usmrcení, také různá světla (svíčka, svítilna, pochodeň, olejová lampa), dvojitý kříž či palma - znaky víry a vítězství nebo vůl - zvíře, kterým ji potupně vezli do nevěstince. Objevuje se také s podnosem v ruce se svými uřezanými ňadry (např. v pražské Loretě) nebo miskou se svýma očima, jež odeslala svému ženichovi. Jako světice s jehlicí, na níž jsou napíchnuty její oči, byla zobrazována jako panna uzdravující oči.

Svatá Lucie jako svátek prostého lidu

Svátek svaté Lucie patřil především dívkám a ženám, které měly zakázáno předení, draní, praví a tkaní. Mimoto se k tomuto dni vztahuje mnoho magie a pověr.
Lidové tradice týkající se Lucie vznikly kolem 15-16. století, některé ještě dříve. To nám dokazuje právě přechod mezi juliánským a gregoriánským kalendářem. Zvyky až po přechodu kalendářů jsou lehce rozpoznatelné. Např. podle 12 dnů mezi svátkem Lucie a Štědrým dnem se věští počasí příštího roku po měsících. Ovšem zvyky o úklidu a o známém rčení Lucie noci upije, patří do doby před gregoriánských kalendářem. Podle našich počtů by se tedy Lucie měla slavit až 21. prosince, čemuž by tyto dvě zmíněné tradice odpovídaly, neboť na tento den připadá podle nového kalendáře zimní slunovrat.

Zdroj:Chytrá žena.cz

Přání pro vás

12. prosince 2009 v 15:25 Jen tak
Přeji všem krásný a pohodový adventní víkend!

Návod na jeho prožití je na obrázku.


Tico Tico Duo Siqueira Lima

12. prosince 2009 v 0:14 Hudba
Dva úžasní lidé CECILIA Siqueira (Uruguay) a FERNANDO Lima (Brazílie) spolu hrají na kytaru v Brazilském institutu hudby (2009).


Poslouchala jsem to s obdivem a velmi mi to pozvedlo náladu ve včerejším upršeném dni.

Slaná květina

11. prosince 2009 v 17:02 Recepty
POTŘEBNÉ PŘÍSADY:
Píši co jsem spotřebovala na tuhle květinu, ale samozřejmě záleží na každém, co kdo má rád nebo jak bude bohatá ta kytka, takže pouze orientačně (nevyšla ani na 100 Kč) :
15 dkg salámu(necelé 2 balíčky vakuovaného poličanu)
10 dkg Junioru vcelku
10 dkg sýra
1 balení korbáčků
1 salát
1x baby rajčátka
pažitka
špejle

Kdo chce může namotat na slané tyčinky, aby byla květina opravdu celá jedlá.

POSTUP PŘÍPRAVY:
Viz obrázky dole, ale záleží na každém, co chce na květinu použít třeba nějaké miniklobásky, sýr vcelku vypíchat, nebo více zeleniny, malé papričky, párečky, slaninu... prostě podle toho pro koho je květina určená.
Asi 6 koleček salámu polož vedle sebe a spodek trochu ohni, aby se kytka nerozjížděla,
přilož špejli nebo tyčinku a namotej,
a je hotovo, nebojte salám je mastný a drží hezky u sebe, takže ho nemusíš ničím přivazovat.
Dospod jej třeba baby rajčátko nebo kousek salámu nebo sýra vcelku, aby nesjížděla kytka dolů a nebyla shora vidět špejle,
plátek sýra buď překroj na polovic a smotej
nebo smotej celý plátek a svaž na konci korbáčkem,
zespoda opět musíš něco dát, aby nesjížděl kornoutek dolů.
Z Junioru (ale třeba i ze sýra) vypíchej jakýmikoli tvořítky kytičky nebo něco jiného (srdíčka...)
a z boku propíchni špejlí asi do poloviny
každou špejli rovnou dávej do vázy, aby bylo vidět jak kytka vypadá a jak je bohatá, nakonec kolem dokola obal salátem
a celou kytku svaž korbáčkem
ještě jsem dozdobila zbylými baby rajčátky a snítkami pažitky a petrželky a je hotovo ,kytka netrvala ani hodinku a nevyšla ani na 100 Kč a hlavní je, že jen tak nezvadne a nevyhodí se !!!
Ještě jeden pohled.

Nejsem autorkou této krásné květiny, postup mi přišel mailem. Uveřejňuji jej jako inspiraci k různým oslavám - svátkům, narozeninám a třeba Silvestru.

Adventní věnec

10. prosince 2009 v 11:34 Došlo mailem
No, uznejte, není to paráda?

Duha

7. prosince 2009 v 10:51 Příroda
Taková krásná duha se klenula po obědě na irském nebi. Irové věří, že kde se duha dotkne země, je zakopán poklad. Nevím, jestli už někdo takový zlatý poklad našel, ale je to hezká pověra.


Foto: Anežka (t.č. v Irsku)

Hortenzie

2. prosince 2009 v 15:39 Zahrádka
Pár let už mám růžovou hortenzii. Prvním rokem mi kvetla a udělala mi velkou radost. Pak asi dva roky byla na kvetení skoupá. Možná měla moc stínu. Vloni na podzim mi ji mladí v rámci úklidu na zahrádce ostříhali u samého povrchu. Když jsem to viděla, málem mě klepla Pepka. Já jsem byla nemocná a tak jsem nedohlížela. Říkala jsem si, že je konec, že se letos zase žádných květů nedočkám. Jak jsem ale byla příjemně překvapena, když jsem zjistila, že jsou na hortenzii poupata. Nakonec z toho byly tři krásné květy.
Napadlo mě, že si je usuším a použiji na nějakou dekoraci. Ustřihla jsem je a pověsila do sklepa. Není tam úplná tma. Květy sice trochu změnily barvu do zelena, ale uschly docela přijatelně. Se sušením v boraxu nemám vůbec zkušenosti a pro moje tři květy by se to ani nevyplatilo.
Zatím jsem je dala do vázy a těším se z pohledu na ně. Čekám, jestli mě napadne nějaké lepší využití. Když ne, nevadí, i tak mi zkrášlují pokoj.
To je fotka z letošního léta.