****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Leden 2010

Seriál Sanitka

29. ledna 2010 v 16:48 Vzpomínky
V neděli dopoledne se reprízuje na ČT 1 seriál Sanitka. Na tom by samo o sobě nebylo nic divného. Jen ve mě záběry z ulic a hlavně samotného stanoviště vyvolávají vzpomínky na známá místa.
Stanoviště tehdy Záchranné služby Praha bylo v ulici Dukelských hrdinů v Praze 7 a já jsem takřka za rohem chodila do školy na Strossmayerově náměstí. Denně jsme slyšeli houkání sirén jedoucích sanitek. Tehdy to byly vozy Škoda. Byly nepohodlné, při jízdě to drncalo, ale tehdy byli doktoři rádi, že je mají. Ti by se dnes divili, kdyby viděli dnešní sanitky. Mnohokrát jsem šla kolem jejich garáží a viděla výjezd sanitky. Vždycky mi přeběhl mráz po zádech a myslela jsem na toho, ke komu asi jedou.
Dostal se mi do ruky článek o připravovaném pokračování seriálu. Byly tam fotky, jak to vypadalo kdysi (co já pamatuji) a dnes. Už bych to tam ani nepoznala. Jen podle výklenku v kterém celý dům stojí.
Takhle to pamatuju já. Obrázek je přímo ze seriálu.
Režisér Jiří Adamec stojí před stejným domem dnes. Nyní je tam autoservis s myčkou, lékárna a těhotenská móda. Po záchrance ani památky! Ta má teď garáže na Smíchově.
Nejlepší záběry jsou v 11. díle, kdy z garáží vyjíždějí jedna sanitka za druhou.
Seriál Sanitka se natáčel v r. 1984 (to jsem už v Praze nebydlela) a uveden byl v r. 1985. Má 11 dílů a režíroval ho Jiří Adamec.
V současnosti píše syn Jiřího Hubače scenárista Ivan Hubač pokračování seriálu.

Adina Mandlová - 100. výročí narození

28. ledna 2010 v 10:22 Herci a osobnosti
Dne 28. ledna 1910 se v Mladé Boleslavi narodila Adina Mandlová. Vlastním jménem Jarmila Mandlová.Na dnešní den připadá sté výročí jejího narození.
V tomto domě v Mladé Boleslavi Adina žila. Moc se mi ten dům, i přes jeho křiklavé barvy, líbí. Mám ráda secesní styl.
V Mladé Boleslavi byla u příležitosti tohoto výročí otevřena výstava, kde jsou vystaveny její šaty, boty a různé osobní předměty.
Šaty pro divadelní roli
Mezi nejcennější exponáty výstavy patří šaty, ve kterých si Adina zahrála v roce 1943 v pražském Divadle na Vinohradech.
Střevíčky
Všechny slavné české herečky 30. let si potrpěly na kvalitní a originální střevíčky. V oblibě byla hlavně pařížská móda. Střevíce na večer jsou vyrobeny z hedvábného atlasu a ozdobeny korálky a štrasem.
Stříbrná pudřenka
Luxusní stříbrná pudřenka a pouzdra na rtěnky byly zhotoveny na zakázku. Nezbytnou výbavou slavné filmové herečky té doby byla právě pudřenka, výrazná rtěnka, tužka na obočí a nalepovací řasy, které vykouzlily svůdný pohled.
Takto se Adina vrátila do Česka z emigrace v Kanadě. Uchýlila se dožím svůj život na zámek v Dobříši. Zemřela v příbramské nemocnici. Její popel je rozptýlen na rozptylové loučce u hřbitova v jihočeské Blatné.
Naposledy se na veřejnosti objevila na premiéře filmu Tankový prapor.
Další podrobnosti najdete ZDE.

Rodokmen

27. ledna 2010 v 14:22 Rodina
Před časem jsem na popud Jitky začala skládat rodokmen naší rodiny. Bratranec Jirka mi poslal nějaké podklady, tak jsem se do toho pustila. Nebyla to lehká práce. Pokud šlo o osoby, které jsem znala z dřívějška osobně, tak to ještě šlo. Problém nastal u pradědečků a prababiček, ty jsme neznala ani z vyprávění. Tady pomohl vzpomínkami a fotografiemi bratranec mého otce a jeho syn. Mimochodem onen bratranec oslavil 24. ledna krásných 78 let. Jeho syn mi hodně pomohl s doplněním jejich rodinné větve. Nakonec celý rodokmen nechal vytisknout na obrovskou plachtu papíru. To byl můj nejkrášnější dárek k Vánocům.
Z otcovy strany jsem se dostala k jednomu praprapředkovi, který se narodil r. 1747 a druhý se narodil někdy kolem r. 1800, tam nemohu zjistit přesné datum. Ale nejstarší osoba rodokmenu je praprapradědeček otcovy matky, který se narodil dokonce v r. 1645. Ten je z větve rodiny Sochorů, kteří byli neuvěřitelně plodní. V každé rodině bylo minimálně 6 dětí (i více).
Bohužel z matčiny strany jsem moc úspěšná nebyla. Moje babička pochází z dnešního Slovinska, tak jsem jen z jejího rodného listu zjistila jména jejích rodičů, ale bez dat narození. Tam stopa končí. Babička odešla po 1. světové válce s dědou do Československa a přerušila kontakty s rodinou. Možná by něco věděla její dcera Štěpánka, ale je už, bohužel, mrtvá. Na to jsem narážela při sestavování často. Z otcovy strany žije jen jeho sestra (moje teta) a onen bratranec. Z matčiny strany už nikdo.
Děda zemřel v r. 1925, takže si ho ani pořádně nepamatovala moje máma. Ale podle fotky byl fešák.
Tady jsou dva snímky rodokmenu. Bohužel jména jsou dost špatně čitelná. Když jsem chtěla dostat na plochu co nejvíce lidí, tak jsem musela rodokmen zmenšit.
Na prvním jsou počátky rodokmenu, nejstarší předci. Na druhém (v zeleném rámečku) jsem já a moji nejbližší.
Ale je to hezká práce a mě baví. Teď už jen upřesňuji data.

Moje maličkost

26. ledna 2010 v 13:24 Rodina
Jednou si někdo v komentářích stěžoval, že nemám na blogu žádnou svoji fotku. Tak jsem se polepšila a jednu přikládám.
To malé, blonďaté, zamračené dítě uprostřed snímku jsem já. Velmi nerada jsem se fotila (vydrželo mi to až doteď). Jsem tam v kruhu svých tet, strýce, bratranců, sestřenice, sestry a babičky z otcovy strany. Fotil nás můj otec, který byl fotografováním posedlý a neustále nás nutil kdykoliv a kdekoliv pózovat.
Na fotku jsem narazila, když jsem dávala dohromady rodokmen naší rodiny. Mám už pěkného pavouka, celkem 217 lidí. Pokusím se rodokmen vyfotit a dodat fotku.

Vítězslava Klimtová

25. ledna 2010 v 16:15 Moje četba
Nedávno jsem četla knížku paní Vítězslavy Klimtové Dvě dámy s ruksakem.
Je to veselé vyprávění o životě dvou mladých žen na chalupě v Jizerských horách. O jejich návštěvách dvou místních hospod. Ne, že by byly notoričky, ale tam v těch končinách se v nevlídném počasí (které je tam často) ani nedá nikam jít. Velmi jsem se pobavila jejich příhodami, protože tuto lokalitu důvěrně znám z mládí. Dovedla jsem si živě představit, kde se to odehrává. Nedaleko jsem vyrostla a tento kout je mému srdce nejdražší.
Určitě se při četbě taky skvěle pobavíte.
Mám paní Klimtovou ráda i pro její další knížky - např. Lexikonů ohrožených druhů strašidel. S láskou a vlídností popisuje jednotlivá strašidla. Doprovází je svými obrázky, protože je grafička a ilustrátorka.
Kdo je paní Klimtová?
Vítězslava Klimtová (narodila se r. 1941 v Praze) je spisovatelka, grafička, ilustrátorka, známá strašidloložka a objevitelka pohádkové země plné strašidýlek, skřítků, víl a rusalek.
Dětství prožila v severních Čechách. V Jablonci nad Nisou maturovala na Střední umělecké škole bižuterní. Ve studiích pokračovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a ukončila ji v r. 1976.
V současné době žije především v Pohádkovém domě ve vesničce Pičín u Příbrami, kde má výtvarný ateliér.

Před několika lety byla v muzeu v Chotěboři výstava jejích strašidel a dalších pohádkových bytostí - Pohádková země. Byla jsem se podívat a byla jsem nadšená. Byla jsem tam sama, tak mi dovolili si její figurky vyfotit. Všechny postavy a chaloupky, kytičky, broučky si paní Klimtová vyrábí sama.

Barrandovská rosnička

23. ledna 2010 v 13:38 Herci a osobnosti
Kdopak je Pan Rosnička na TV Barrandov?

Netradiční rosničkou (proti štíhlým blondýnám) na TV Barrandov je herec Miloslav Čížek, řečený Miloš.
Přes angažmá v Divadle v Uherském Hradišti (1967-69), v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1969-2000), Divadlo loutek v Ostravě ((1994-95) zakotvil v divadle v Českém Těšíně, kde je šéfem české činohry. Kromě herce je ještě režisérem. Učí na Janáčkově konzervatoři v Ostravě.
Za svou čtyřicetiletou kariéru vytvořil mnoho divadelních rolí (hejtnam v Revizorovi, Falstaff, duch mrtvého krále a hrobník v Hamletovi a další).
Předpovědi počasí někdy pronáší v různých převlecích, které ozvláštňují tuto jinak strohou relaci. Prokládá je pranostikami a humornými poznámkami.
Pokud mám možnost, tak přepínám na jeho počasí. Líbí se mi jeho podání. Moc při tom nevnímám výšku teplot, ale to nevadí.

Jana Brejchová

20. ledna 2010 v 11:08 Herci a osobnosti
Dnes slaví Jana Brejchová své 70. narozeniny.
Narodila se 20. ledna 1940 v Praze. Je česká herečka a v 50. a 60. letech 20. století patřila mezi největší hvězdy českého filmu.
Její sestra Hana je také herečka (Lásky jedné plavovlásky). Herečka Tereza Brodská je její dcera, kterou měla s manželem Vlastimilem Brodským. Prvním manželem byl režisér Miloš Forman. Dalším herec Ulrich Thein. A posledním herec Jiří Zahajský.
Ve filmu debutovala v r. 1953 ve snímku Olověný chléb. Celkem natočila přes sto filmů.
Já mám nejraději její filmy ze starší doby - Vlčí jáma, Žižkovská romance, Morálka paní Dulské, Vyšší princip, Baron Prášil, Ženu ani květinou neuhodíš, Zabil jsem Einsteina, pánové, Smrt černého krále, F.L. Věk, Pokus o vraždu, Noc na Karlštejně, Útěky domů, V zámku a podzámčí, Skalpel, prosím a další.
Z filmu Vlčí jáma.
Z filmu Noc na Karlštejně.
Z filmu Útěky domů, s Tomášem Holým a Janem Kanyzou.
Z filmu Zabil jsem Einsteina, pánové s Jiřím Sovákem a Lubomírem Lipským.
Z filmu Skalpel, prosím s Miroslavem Macháčkem.

Foto: Zdeněk Vávra, Jan Kuděla, abl


Všechno nejlepší !!!

Právě jsem dočetla

19. ledna 2010 v 23:58 Moje četba
Právě jsem dočetla knížku od Ivanky Deváté - Všechny mé domovy.
Chtěla jsem si trochu prodloužit pohodovou náladu z vánočních a novoročních svátků, tak jsem sáhla po této knížce.
Ivanka Devátá v ní barvitě líčí vše kolem hledání nového bytu, stěhování, malování, renovace bytu nebo rekonstrukce domu.
Jde spíš o oddychové počtení. Na knihu se složitým dějem nemám teď náladu.
Až vás bude čekat stěhování nebo malování, přečtěte si tuto knížku a uvidíte, že vaše problémy nejsou tak velké, jak se zdají.
Hezké počtení!

Kevin Costner

18. ledna 2010 v 10:01 Herci a osobnosti
Dnes se Kevin Costner dožívá 55 let.
Narodil se 18.ledna 1955 v Lynwoodu, v Kalifornii, USA. Vlastním jménem Kevin Michael Costner. Je americký herec.
Kevin vystudovat školu California State University ve Fullertonu, kde se i občas angažoval v nějakém sportovním kroužku.
Dnes patří k filmovým hvězdám, ale svou pozici si musel tvrdě vybojovat. Zpočátku hrál jen malé role. Větší příležitost dostal ve filmech Neúplatní a Pomsta.
Jeho film (herec, režisér a produkční) Tanec v vlky mu přinesl velké ocenění, 7 Oskarů.
Následují další úspěšné filmy - Král zbojníků Robin Hood, JFK, Osobní strážce, Vodní svět, Vzkaz v láhvi, Co je šeptem, to je čertem a mnoho dalších.
Všechno nejlepší k narozeninám!!!

Zabijačka - svátek jídla a setkávání

17. ledna 2010 v 18:39 Tradice a obyčeje
Zabijačka u nás patřila mezi oblíbené zimní kratochvíle. Na vesnicích se vykrmený pašík porážel nejčastěji ve čtvrtek před masopustní nedělí. V našich zemích se mu říkávalo tučný čtvertek, a to nejen pro hromady sádla a škvarků.
Zabijačku provázely zvláštní žertovné obřady. Každý vepřík byl obviněn ze zločinů obžerství, lenosti a chlípnosti a odsouzen k trestu smrti. Ortel nebohému zvířeti předčítal hospodář.
Na přivítanou se vždy podávala sklenička něčeho pro zahřátí. Šikovný řezník pak rozdělil práci a zanedlouho v domě voněla polévka bílá i prdelačka, škvařilo se sádlo, stůl byl plný jitrnic, jelítek, tlačenek, podával se ovar s křenem, škvarky a zabijačkový guláš.
Hospodyně pak pekly maso, smažily koblihy, pekly vdolky a buchty.
Pečínka se podávala s mastným zelím a hojně se zapíjela pivem. Občas se pozvedla na zdraví štamprlička slivovičky nebo rumu. K večeru se pak odcházelo s balíčkem mastné výslužky, těžkým žaludkem a někdy i nohama. Všichni si dávali předsevzetí, že už nikdy takovou dietní chybu neudělají. To jim obvykle vydrželo jen do dalšího pozvání.
Lidé jedli hodně také proto, že podle lidové pověry byl po celý rok při síle každý, kdo se o tučném čtvrtku dosyta najedl a napil. Proto se i ve městech o masopustu prodávalo v hospodách a na tržištích tzv. na chlebu vařené vepřové, k mání byly zadělávané dršťky, klobásy, smažené jitrnice a omaštěné zelí.
Přesto byla zabijačka vždy záležitost zcela výjimečná a platilo u ní dvojnásobně přísloví: "Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta". Na zabijačce se tedy vyplatilo spíše ochutnávat a všeho s mírou.. K jitrnici bylo dobré vzít si raději větší množství jablka s křenem, zelného salátu nebo zelí.

Tři rady zkušených:

  • Na vepřových hodech se nemá šetřit pečivem. Zejména tmavý chléb obsahuje hrubou vlákninu, která na sebe váže část tuku.
  • Mylná je představa, že hodně piva chrání před zažívacími obtížemi. Alkohol je často může urychlit nebo zhoršit. Hlavně, pokud se pivo míchá s destiláty.
  • Velká konzumace zabijačkových specialit, kam se přidává krev, přivádí do těla značné množství železa. A to není zdravotně příliš žádoucí. Jeho nadbytek je možné snížit červeným vínem, které obsahuje látky brzdící vstřebávání železa. Míchat však víno s pivem nebo jiným alkoholem není vhodné. Může se nám to vymstít.


Dříve se pašíci vykrmovali na co nejvyšší hmotnost, často vážili i 220 kilogramů. Dnes už takovou váhu nemají. Preferují se masná plemena, o sádlo již není takový zájem.
Vepříci mají většinou kolem 140 kilogramů.
Někteří řezníci na zabijačkách si zakládají na tom, že všechno, od porážky přes nabíjení tlačenky až po špejlování jitrnic a jelit, dělají ručně a podle receptů, z nichž mnohé pocházejí už z počátku 18. století. Nepoužívají ani průmyslové směsi koření, ale každé použité koření si mistr řezník dávkuje.
V našich zemích měly zabijačky stálý repertoár specialit. Jejich chuť se ale krajově lišila. Na zabijačkách nesmělo chybět i něco sladkého, proto se pekly třeba tvarohové buchty nebo štrůdl.


Zabijačkový guláš

Sádlo, cibule, vepř. maso (plecko, bůček apod.), droby (játra, ledvinky, plíčky, slezina, jazyk), vepřový vývar, bílý nebo tmavý chléb z minulého dne, pepř, kmín, česnek, majoránka, sůl.

Kostky lehce prorostlého vepř. masa orestujeme na klasickém základu pro guláš. Cibule bude o něco méně, aby nepřebila typickou jemnou chuť a vůni zabijačkové lahůdky. Přidáme nakrájené droby a za stálého míchání směs podusíme. Nepodlévejte, maso pustí dost šťávy. Jakmile maso změkne, podlijeme vepř. vývarem, zahustíme jemně strouhaným chlebem a povaříme. Guláš okořeníme, osolíme, přidáme utřený česnek a necháme znovu přejít varem.

Odtajnění ptačí budky

16. ledna 2010 v 17:42 Zvířátka
Jak to asi vypadá v takové běžné ptačí budce?
Podívejte se!


Tato roztomilá reklama přišla mailem.

Nejstarší svatební dort

16. ledna 2010 v 15:09 Zajímavosti
V Muzeu Vysočiny v Pelhřimově vystavují asi nejstarší svatební dort na světě. Stáří dortu se odhaduje na 130 let.
Korpus je z piškotu, figurky z cukru a na vrcholu dortu je porcelánová figurka.
Dort je vystaven v klimatizované vitríně, ale ani ta, bohužel, nedokáže zabránit zkáze dortu. V současnosti muzeum hledá odborníka, který by dort opravil a zakonzervoval.
Foto: Jiří Čada

Josef Kemr

15. ledna 2010 v 15:59 Herci a osobnosti
Dnes uplynulo již 15 let od smrti vynikajícího českého herce Josefa Kemra.
Hledala jsem ukázku z filmu Na samotě u lesa, ale byly všechny obrazově málo kvalitní. Proto alespoň pro připomenutí jeho hereckého umění ukázka z pohádky O Honzovi a Barušce.


Robert Vrchota - 90 let výročí narození

13. ledna 2010 v 3:00 Herci a osobnosti
Robert Vrchota (vl. jménem Josef Vrchota) se narodil 13. ledna 1920 v Břilicích u Třeboně.
Divadlo začal hrát Robert Vrchota již za okupace. První dlouhodobé angažmá Roberta Vrchoty bylo ve Východočeském divadle v Pardubicích (1941-48), poté byl členem hereckého souboru Čs. státního filmu, v letech 1952-56 Divadla hlavního města Prahy Karlín, v šedesátých a sedmdesátých letech hrál v Kolíně, odkud odešel dnem 1. ledna 1980 na odpočinek.
Jeho statná postava mužného krasavce, fotogenická tvář i přirozený herecký temperament se svrchovanou měrou osvědčily ve filmu zejména prvního poválečného období v postavách milovníků. Později se Robert Vrchota přehrál do rolí charakterních.
Kromě rolí divadelních vytvořil i mnoho postav v televizních inscenacích (Chalupáři, Jako kníže Rohan, Dobrodružství kriminalistiky) a především ve filmu - např. Uloupená hranice, Rodinné trampoty oficiála Tříšky, Divá Bára, Plavecký mariáš, Větrná hora, Zlatý pavouk, Synové hor, Občan Brych, Bílá paní, Šíleně smutná princezna, Čtyři vraždy stačí, drahoušku!, Pěnička a Paraplíčko, Léto s kovbojem, Půl domu bez ženicha a další.
Robert Vrchota zemřel 25. dubna 1993 v Praze ve věku sedmdesáti tří let.
Mě se líbil ve všech rolích, které jsem ve filmu nebo v tv. inscenacích viděla, ale nejvíc v těch, které hrál v mládí.
Film Divá Bára (na snímku s Vlastou Fialovou, která 13.1. zemřela v r. 1998).
Film Zlatý pavouk - s Martinem Růžkem.
Opět z filmu Zlatý pavouk - spolu s mladičkou Janou Brejchovou a M. Růžkem.
Film Občan Brych - s Vlastou Fialovou.

Foto: FdB

Terezie Brzková

11. ledna 2010 v 20:09 Herci a osobnosti
Dnes uplynulo 135 let od narození herečky Terezie Brzkové.
Narodila se 11. ledna 1875 v Kolíně.
Pocházela z herecké rodiny. Její otec Vilém Jelínek byl ředitelem kočovné herecké společnosti. Herečkami byly také její sestry Otýlie Beníšková, Marie Spurná a Hana Vojtová, manželka Aloise Vojty-Jurného a nevlastní matka Jaroslava Vojty. Prvním manželem Terezie Brzkové byl herec Josef Brzek, druhým pak ředitel kočovné herecké společnosti Václav Zejfert (Zeyffert). Brzková ztvárnila velké množství divadelních rolí, skutečně se proslavila ale až svými rolemi filmovými. Ve filmu začala hrát až po odchodu do důchodu; její první filmovou rolí byla role Anny ve filmu režiséra Otakara Vávry Kouzelný dům z roku 1939, kterou ztvárnila ve svých 64 letech.
Během své divadelní dráhy hrála v několika hereckých společnostech a divadlech - např. v herecké společnosti Václava Zejferta, v Národním divadle v Praze a v Městském divadle v Plzni.
Její nejznámější filmová role byla v Babičce (film natočený v roce 1940). Kromě toho vytvořila role ještě ve 40 filmech - např. Roztomilý člověk, Barbora Hlavsová, Mlhy na blatech, Skalní plemeno, Počestné paní pardubické, Alena, Čapkovy povídky, Předtucha, Temno, Pyšná princezna, Byl jednou jeden král, Princezna se zlatou hvězdou a další.
Pro mě byly její babičky ty nejbabičkovatější ze všech. Třeba ta z pohádky Byl jednou jeden král mi velmi připomíná moji babičku dodnes.

Sněhová nadílka I.

11. ledna 2010 v 13:33 Příroda
Ještě jsem udělala pár obrázků z jižního okna a z prvního patra.
Zapadlá houpačka, před ní vánoční stromek, juka i jalovec u jezírka.
Pohled ze severního okna na krásně zasněžený les v pozadí. Bohužel lepší výhled nemáme, protože sousední dům je moc blízko. To kdysi vyměřila stavební komise místního MNV parcely tak, aby nepřesahovaly 600 m2. Teď je jeden barák na druhém.
Pohled na východ. V té bližší bytovce jsme dřív bydleli. Už nikdy víc!!!
Pohled na jihozápad. Tady mají mladí na balkoně také krmítko. Seděl v něm kos, ale jak jsem odhrnula záclonu, vzal roha na třešeň. Je tam někde, ale neviditelný.
Pohled na jihovýchod, přes zahrady k Hradišti na obzoru. U sousedů už čekají strávníci.
Pohled do středu obce. Z komínků se kouří...

Sněhová nadílka

11. ledna 2010 v 12:58 Příroda
V neděli odpoledne a celou noc na pondělí chumelilo. Když jsem vstávala, byla za oknem tahle neporušená krása. Pomalu začalo nesměle vykukovat sluníčko. Svítí ještě i teď a můj muž prorokuje na noc pěkný mráz.
Všechno zapadalo - i lavička.
Pohled přes zahrádku k sousedům. Na tom vysokém stromě sedí sýkorky a zvonci a vyhlížejí, kdy bude krmítko plné.
První stopy činnosti. Je potřeba proházet cestičku.
Skoro celá výška sněhové čepice na krmítku napadala od včerejška. Na žbrdlení ho už trochu oťapkali ptáčci při ranním krmení.
Snažila jsem se vyfotit sýkorku, ale byla rychlejší.
Poslední pohled. Celá ves je pod sněhovou peřinou.


Biologické hodiny v našem těle

9. ledna 2010 v 23:46 Zdraví


01:00 - 03:00 Aktivují se JÁTRA

Útlum - nejnižší okysličení mozku
NE: káva, cigarety, alkohol, tuky

03:00 - 05:00 Aktivují se PLÍCE

Největší strach a úzkost.
Budí se kuřáci, astmatici, rýma, cesty dýchací.
05:00 - 07:00 Aktivuje se TLUSTÉ STŘEVO

Návyk na vyprazdňování.
Nemocní se cítí špatně. Hodně čaje!
07:00 - 09:00 Aktivuje se ŽALUDEK

Tělo potřebuje být v teple.
Vitamíny, nepít studenou vodu.
09:00 - 11:00 Aktivuje se SLINIVKA a SLEZINA

V 11:00 hod. nastává dopolední 1.výkonnostní vrchol.
Jediná doba na sladkosti.
alkohol - NE , ovoce, med - ANO
11:00 - 13:00 Aktivuje se SRDCE

Ne mnoho potravy! Útlum.
Procházka x spánek.
13:00 - 15:00 Aktivuje se TENKÉ STŘEVO

Snižuje se citlivost zubů - v tuto chvíli chodit k zubaři.
Zvyšuje se fyzická aktivita.
15:00 - 17:00 Aktivuje se MOČOVÝ MĚCHÝŘ

2. výkonnostní stupeň.
Pít bylinkové čaje, sport. Lze jíst vydatné jídlo.
17:00 - 19:00 Aktivují se LEDVINY

NE - tuky, cukr, sůl, limo, káva, alkohol, chlad, stres, chemikálie.





















19:00 - 21:00 Aktivuje se OBAL SRDCE, KREV

Dobré vnímání - hudba, divadlo.
Nejvyšší účinek antibiotik, krémy na bolest.





















21:00 - 23:00 Příprava těla na SPÁNEK

Nejíst, nekouřit, neaktivovat tělo.
23:00 - 01:00 Aktivuje se ŽLUČNÍK

Kdo má problém se žlučníkem, budí se v tuto dobu.


TYPY:
1)Dříve vstávat (pomalu), pohodová snídaně, bylinkové čaje
2) Ranní studená sprcha - NE, ovoce, zelenina
3) Dopoledne zapojit mozek na maximum, odpoledne fyzická práce
4) K lékařům až odpoledne, tolik nebolí
5) Po 19:00 jsme velmi vnímaví, léky působí rychleji, antibiotika zabírají nejúčinněji

VANA nebo SPRCHA?
Pokud upřednostňujeme vanu, udělejme si pohodu, tj. ne příliš horká voda, uvolňující esence, zapálená svíčka.
Doba koupele: max. 20 minut.
Sprchování účinnější (nejen úspornější), zdravější.
Studená sprcha ráno = šok pro tělo.

RÁNO nebo VEČER ?
Večerní koupele vhodné pro partnerský život. Pokud nejsme zvyklí na večerní mytí, nezapomeňte alespoň umýt nohy, které celý den sbíraly negativní energie všude tam, kam došláply.
Ranní sprcha je to správné! Ve spánku vaše tělo uvolňovalo toxiny z předešlého dne (jídlo, pití, ovzduší, chemie…), které ulpěly v pórech vaší kůže. Začínáme masáží levého lýtka, postupujeme nahoru.


Karel Čapek - 120 let od narození

8. ledna 2010 v 18:56 Herci a osobnosti
Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890.
Rodák z Malých Svatoňovic na Trutnovsku vyrůstal v rodině lékaře a mlynářské dcery jako nejmladší ze tří sourozenců. Studoval v Hradci Králové, Brně, Praze, ale také v Berlíně a v Paříži. V roce 1915 úspěšně promoval na filozofické fakultě. V roce 1917 nastoupil do redakce novin, nejprve do Národních listů a roku 1921 do Lidových novin, v nichž zůstal až do smrti.
Karel Čapek byl především výborným spisovatelem, psal vytříbeným stylem. Jeho knihy jsou překládány do mnoha jazyků.
Jeho tvorba je bohatá. Přes romány (Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky), novely (Hordubal, Povětroň, Obyčejný život), povídky (Trapné povídky, Povídky z jedné a druhé kapsy) a dramata (R. U. R., Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka). Některá díla byla i zfilmována.
Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938 na zápal plic.