****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Únor 2010

Rudolf Jelínek slaví 75. narozeniny

27. února 2010 v 10:08 Herci a osobnosti
Rudolf Jelínek se narodil 27. února 1935 v Kutné Hoře. Má čtyři mladší sourozence. Od mládí se věnoval divadlu. Hrál v ochotnickém spolku v rodném městě. O herecké kariéře ale nikdy nepřemýšlel. Vždycky si představoval, že bude učitelem tělocviku nebo inženýrem. Rád sportoval.

Nastoupil na DAMU. V roce 1957 absolvoval. Po absolutoriu natoupil k Beskydskému divadlu v Novém Jičíně. Vystřídal několik divadelních angažmá. V roce 1963 přišel do Prahy, do Divadla S.K. Neumanna. Pak přijal angažmá na Vinohradech, tady vystupoval v letech 1973-2002. Nyní působí v Divadle pod Palmovkou a v Divadle na Jezerce.

Hercovou první ženou byla Jarmila Hlavatá. S ní má dvě děti, Marka a Báru. Je dědečkem pěti vnoučat. První žena mu zemřela v roce 2000. Herec se po druhé oženil. Jeho druhou ženou je Martina Růžičková, dostihová trenérka a žokejka, která čtyřikrát jela i Velkou Pardubickou.

Mezi jeho první filmy patří Smrt v sedle. Pak následuje dlouhá řada dalších - např.: Král Šumavy, Baron Prášil, Vánice, Atentát, Hříšní lidé města pražského (TV seriál), Zatykač na královnu, Kronika žhavého léta, Motiv pro vraždu, 30 případů majora Zemana, Tajemství proutěného košíku, Dobrá voda, Panoptikum města pražského, Rodáci, Dobrodružství kriminalistiky, Náhrdelník, Četnické humoresky (vše TV seriály), Člověk v ZOO a Obsluhoval jsem anglického krále (to je zatím jeho poslední film).
Věnuje se rovněž dabingu.
Všechno nejlepší!!!

Hyacint

25. února 2010 v 12:18 Příroda
Minulé pondělí, 15. února, jsem byla ve městě u holiče. Abych si radost, že zase vypadám jako člověk, znásobila, koupila jsem si hyacint. Vypadal slibně, ale nevěděla jsem jaké bude barvy. Možná se to dalo uhodnout podle květináčku, ale věřte neživé věci.
Doma jsem ho zdokumentovala, jak se vyvíjí. Napřed jsem ho dala do chladnější místnosti, ale už jsem ho přenesla do jídelny. Večer tak intenzivně voní, že by nás v noci bolela hlava.
Takto vypadal druhý den, 16.2. Vylepšila jsem ho růžovou miskou.
Takhle vykukoval v pátek 19.2. Už se rýsuje i barva.
V neděli se začaly rozvíjet jednotlivé květy.
V úterý, 23.2., už kvete naplno. A v úžlabí listů je vidět další květ.
Dnes, 25.2., už kvete i druhý květ. Hyacint jsem musela opřít o vedlejší rostlinu (Zamioculcas), protože se převažuje a kácí. Ale voní krásně.
Orchidej kvete už dva měsíce, mám z ní radost. Omlouvám se za tmavou fotku, bylo málo světla.

Svatý Matěj

24. února 2010 v 10:54 Svátky
Pranostiky na dnešní den:

Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Nenajde-li led Matějova pila, najde jej Josefova širočina.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Na svatého Matěje, do závěje naleje.

Svatý Matěj byl apoštol, který byl vybrán za Jidáše, aby byl zachován počet Dvanácti.
Patřil tedy patrně k širšímu okruhu Ježíšových "učedníků" a podle různých tradic působil jako misionář v Judsku a v dnešní Gruzii a zemřel snad kolem roku 63, podle jedněch jako mučedník v Jeruzalémě, podle jiných v Kolchidě (Gruzii). Podle velmi staré tradice dala sv. Helena jeho ostatky převézt do Trevíru v Německu, kde je dodnes uctíván. Podle řeckých pramenů je však pohřben v římské pevnosti Gonio (Apsaros) v Gruzii.
Svatý Matěj se obvykle zobrazuje s knihou a někdy se sekerou, jíž byl prý popraven.

Tradiční Matějská pouť začíná v Praze 24. února na Výstavišti. Je to především zábavná akce. Dříve se pouť konala u kostela sv. Matěje na Hanspaulce (Praha 6), kde původně vznikla. Kolotoče a houpačky, které ke každé pouti patří, stávaly na Kulatém náměstí v Dejvicích.
Zdroj: Wikipedia

Jablkový koláč

23. února 2010 v 18:07 Recepty
Manžel je už delší dobu doma a honí ho mlsná. Chtěla jsem mu udělat radost (sobě taky), tak jsem sáhla po receptu oblíbeného koláče. Jenže můj muž je tak mlsný, že bych toho koláče musela mít tři plechy.

Recept:

375 g polohrubé mouky, 175 g Hery nebo jiného tuku, 125 g cukru, 1 hrnek vody.
Utvoříme těsto a dáme v alobalu na 1/2 hod. do ledničky.
Náplň: 2 balíčky tvarohu, 150 g cukru, 4 žloutky, 2 bal. vanilkového pudinku, zbytek Hery a nakonec sníh ze 4 bílků.

Na vymazaný plech dáme těsto a vyválíme placku, kterou potřeme tvarohem a poklademe nakrájenými jablky (na plátky). Jablka hodně posypeme mletou skořicí a dáme péci na 1/2 hod. do trouby na 180 st. C.

Já těsto naliji hned na plech vyložený pečícím papírem (to je vynález hodný Nobelovy ceny, děsně nerada vymazávám plech) a na těsto rozetřu tvarohovou náplň.

Dempsey a Makepeaceová - 20 let spolu

20. února 2010 v 18:06 Herci a osobnosti
Vždycky jsem milovala seriály s detektivní, kriminální nebo policejní tématikou, ať české (Hříšní lidé města pražského, Četnické humoresky), tak zahraniční (Policie New York, Policie Miami, Derick, Profesionálové, Dempsey a Makepeaceová).
Posledně jmenovaný se mi zvlášť líbil pro prostořekost Depseyho a noblesnost Makepeaceové s jakou přecházela jeho invektivy. Neustále to mezi nimi jiskřilo. Bylo tomu tak i v soukromí. Glynis Barberové její kolega nepadl do oka. Stěžovala si, že natáčení s ním je těžké.
Natáčení začalo v r. 1985 a po 30 epizodách v r. 1986 skončilo. Během natáčení se však Glynis Barberová a Michael Brandon do sebe zakoukali. Po skončení natáčení se na čas rozešli, v r. 1989 se znovu setkali, vzali se a narodil se jim syn Alex (1992). Nedávno oslavili "porcelánovou" svatbu - 20 let manželství.




Sporák budoucnosti

18. února 2010 v 11:26 Zajímavosti
Nechte pánev ve skříni, nebudete ji potřebovat. Nový revoluční sporák má tak pružný a tvarovatelný povrch, že si v něm rukou vymodelujete díru velikosti pánve. Do ní pak nasypete ingredience a můžete vařit.
Sporák bude navíc schopen sám posoudit vhodnost přísad a dokonce vám poradí nejchutnější recepty. Vypadat sice bude jako surfovací prkno, ale jinak prý nebude mít chybu. Podle společnosti Electrolux, která tuto revoluci ve vaření představila v Londýně, jde o kuchaření budoucnosti. "Přesně tak to bude za několik let vypadat. Ušetříme místo i energii, a odpadne také mytí některých druhů kuchyňského nádobí, které se stanou zbytečnými," říká návrhářka Susan Deanová.


Zdroj: AHA

My, starší, už se toho asi nedočkáme, protože než se tento výrobek masově rozšíří, uplyne ještě hodně vody. Ale možná naše vnučky budou na tomto zázraku běžně vařit. Mě by se to líbilo už dnes, ale mám problém. Nevešlo by se mi to do kuchyně.


Popeleční středa

17. února 2010 v 11:27 Tradice a obyčeje
Na dnešek připadá tzv. Popeleční středa. Je to den, který ukončuje masopustní veselí a začíná půst (pro křesťanský svět). Doba půstu trvá 40 dní a končí oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista - Velikonocemi. Protože Velikonoce jsou pohyblivý svátek, je i Popeleční středa každý rok v jiný týden. Do těchto 40 dnů se nepočítají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Popeleční středě se také říkalo středa černá, škaredá, smetná. V r. 2011 připadá Popeleční středa na 9. března.
Název dne pochází ze zvyklosti pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku. Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem - tzv. popelcem - na čele. Znamenání popelem je doprovázeno slovy: "Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš".
Na Ledečsku místy chodíval o Popeleční středě po vsi směšně oblečený člověk a v ruce nosíval rozsvícenou lucernu. Chodil od stavení ke stavení a všem vysvětloval, že hledá ztracený Masopust a prosil domácí, aby mu dovolili Masopust vyhledat a vynést ven. Když dovolení dostal, prohledával za všeobecného smíchu všech přítomných každý kout domácnosti. Po skončení hledání býval obdarován nějakými zbytky právě z Masopustu.
Na Bydžovsku se nesmělo v tento den prát prádlo, protože by zůstalo po celý rok špinavé.
Věřilo se, že když se někdo napije svěcené vody, bude po celý rok ochráněn před komáry. Ze stejného důvodu pili muži o Popeleční středě i kořalku. Nevím, jestli to bylo účinné, ale možná, pokud vypili víc kalíšků, bylo jim to pak jedno, že je štípou komáři.
Zdroj: internet

Masopust 2010

16. února 2010 v 8:18 Tradice a obyčeje
V sobotu 13. února se konala "Maškara". Sešli se lidé v nejrůznějších maskách.
Napřed dostali od starosty povolení k průvodu obcí.
Ještě nezbytné kolečko před hospodou.
Pak se začal průvod řadit.
A pak následovala zastavení u každého domu.
Pekelná váha.
A pořádně vyválet ve sněhu!

Foto: OÚ

Škola

10. února 2010 v 15:03 U nás
Ještě dlužím do úplného popisu veřejných budov psaní o škole. Tady je:

Škola - od r. 1800

V obci byla obecná škola od r. 1800 a svou vlastní budovu měla od r. 1820.
Nová školní budova, která se jmenovala "Riegrova škola" byla postavena v r. 1912 nákladem 65 tisíc korun (včetně vnitřního zařízení). Stojí na východním konci obce. Škola měla tři třídy, sborovnu, kabinet a byt správce školy.
V říjnu 1935 rozhodla místní školní rada o tom, že se začne ve školním roce 1936/37 vyučovat na měšťanské škole. Musí ale být postavena nová školní budova. Dne 15. listopadu 1937 začalo vyučování v 1. ročníku měšťanské školy. Protože neměla svojí budovu, byla třída prozatímně umístěna v sále hostince u Švarců (později zde bylo kino a nyní OÚ, hospoda a byty).
V lednu 1938 jednala školní rada o koupi pozemku pro stavbu měšťanské školy. Původně byl vybrán pozemek vedle obecné školy (Riegrova). S tímto nesohlasily některé okolní obce, proto bylo jednáno o pozemku vedle hostince, který vlastnil hostinský Švarc.
Dne 26. června 1938 bylo vypsáno nabídkové řízení na stavbu měšťanské školy.
V neděli 24. července 1938 otevřela místní školní rada nabídky firem na stavbu nové školy. Celkem bylo 5 nabídek a vybrána byla stavební společnost Vladimíra Lišky z Chotěboře. Začátkem září bylo započato se stavbou. Ta má být dokončena tak, aby se v ní mohlo začít vyučovat ve školním roce 1939/40.
V listopadu 1938 byly přestěhovány 1. a 2. ročník měšťanské školy z hostinců do obecné školy. Tady bylo zavedeno směnné vyučování.
Škola byla dokončena v daleko skromnějším provedení, než bylo původně plánováno. Přesto byla na tehdejší dobu dobře vybavena. Na zbývajícím pozemku vedle školy vzniklo postupně školní hřiště.
Pravidelné vyučování po 2. světové válce bylo zahájeno dne 5.6.1945.
Novým školským zákonem byla zřízena osmiletá střední škola spojením dosavadní školy národní a střední (měšťanské). Všechny třídy byly přemístěny do nové budovy a obecná škola připadla škole mateřské.
Od té doby zde bylo provedeno několik rekonstrukcí, v roce 1989 byla rozšířena o přístavbu, v roce 1993 o tělocvičnu, která byla o čtyři roky později spojena chodbou s novou budovou.

Když jsem se do obce přistěhovala, tak v budově školy bydlel ve dvou místnostech ředitel školy. Ve škole se topilo v jednotlivých třídách v kamnech na uhlí. Však se ho školnice něco natahala ze sklepa.
Byla přistavěna kotelna a ve škole bylo instalováno ústřední topení. Konec tahání uhlí nahoru a popela dolů. Ze školnice se stala uklízečka a byl najat topič.
Dětí přibývalo a i když ředitel byt uvolnil pro první třídu, bylo ve škole těsno. Čtvrtá třída se musela učit v budově mateřské školy. Proto se rozhodlo o přístavbě školy na pozemku školního hřiště. Ta byla montovaná, krabicového tvaru. K stávající škole pasovala jak pěst na oko, ale dětem přibyl prostor. V přístavbě se našlo místo i pro místní knihovnu, která je tam dodnes.
Do bývalého bytu ředitele, který 1. třída uvolnila, se nastěhoval MNV (Místní národní výbor). Dostal totiž výpověď ze zámku. Dlouho tam nebyl, přestěhoval se do zrekonstruovaného bývalého kina. Bylo to tu jeden čas jak ve hře Škatulata, hejbejte se!
Pak byla ještě přistavěna nová tělocvična, protože se chodilo cvičit přes celou ves do mateřské školy, kde byla vybavená tělocvična po Riegrově škole. V létě chodily děti na hřiště Sokola.
A když byla k nové tělocvičně přistavěna ještě spojovací chodba, byl komfort dokonalý.
Ještě dostala vloni přístavba nová okna, dveře a kabátek ve formě nové střechy a fasády. O tom jsem psala ZDE. Teď vypadá celá škola o moc lépe, zapadá do vesnické výstavby.
Ostatní fotografie školy ze starší doby i nová přístavba jsou v Galerii - ZDE.

Pamětní kniha

8. února 2010 v 15:08 U nás

Výtah z pamětní knihy Václava Červinky zpracované panem Milanem Šulcem


Pamětní kniha Maleč 1878



Pravnučka F.L. Riegra, paní docentka PhDr. Věra Macháčková, nar. 1919, zařídila přepis pamětní knihy o Malči prostřednictvím historika. Předmětný dokument je na 185 listech strojopisu a největší část zápisů o poměrech na statku vloženého do zemských desek napsal Václav Červinka, ředitel panství od 17.3.1872 do 27.2.1904. Václav Červinka byl spřízněn s rodinou Františka Ladislava Riegra tím, že si vzal 28.9.1874 jeho dceru Marii za manželku. Další spříznění vyplynulo ze sňatku 19.8.1889 v Berouně, kdy se Marie Červinková, sestra Václava Červinky, provdala za JUDr.Bohuslava Riegra, syna Františka Ladislava. Pokračovatelem V. Červinky byl jeho nástupce Sauer, který však již neměl v obhospodařování dvory. Od té doby zámek spravoval jen lesy. Výměra půdy byla podstatně snížena po 1. světové válce parcelací. Kronika končí mrazovou kalamitou v roce 1929, kdy bylo na panství vykáceno 1300 ovocných stromů.

Pamětní kniha začíná polohou statku, která je nejnižší u řeky Doubravky ve Vísce a nejvyšší v lesích u Spálavy na Železných horách. Popisuje půdní poměry, geologické složení, podnebí, květenu, zemědělské plodiny, plevele, druhy stromoví v lesích, vyskytující se zvěř i škodnou. Statek měl v zemských deskách zapsanou výměru v jitrech, která činila po přepočtu 1211 hektarů, z čehož bylo 532 ha rolí, 108 ha luk, 18 ha zahrad, 501 ha lesů, 14 ha rybníků, 27 ha pastvin, zastavěných ploch bylo 5 ha. Vedle deskového statku náležely k panství některé usedlosti odkoupené a pronajaté, zvláště na Modletíně a Rušínově, v Předboři a Lánech.

Panství mělo 7 dvorů, lihovar, mlýn a pilu v Předboři, škrobárnu, v Malči pivovar, školku a velký skleník, ve Vísce cihelnu na výrobu cihel a tašek. Ředitel V. Červinka zavedl nové osevní postupy. Osmipolní systém měl pořadí: jetel, pšenice, řepa, žito, řepka, pšenice, řepa, ječmen s jetelem. Začalo se používat umělých hnojiv fosfátových a kalů z cukrovaru. O kompostování chlévské mrvy platila zvláštní pravidla a komposty nabývaly na objemu vyváženým bahnem z rybníků a přidáváním hasivé opuky. Pole však trpěla zamokřením, proto se přistupovalo k jejich odvodňování drenážemi. Z mělkých rybníků kolem Žabokovské hráze se využívalo rákosu jako steliva a isolace. Rovněž lesní hrabanka sloužila k podestýlání. Školka pěstovala ovocné výpěstky z pláňat, aby stromy byly přizpůsobeny na místní podmínky. Při silnici pod Hradištěm se pěstoval chmel, víno jenom u domů. Zavedené hedvábnictví se neujalo.

Struktura koní a dobytka byla úplně jiná. Statek měl v roce 1881 24 koní, 54 volů, 19 kusů krmného dobytka, 21 běhounů, 2 býky, 47 krav, 61 jalovic, 4 osly. Kvůli modernizaci byla v té době zakoupena lokomobila o výkonu 8 HP, nová mlátička, žací stroj na jehly, secí stroje. Volů se používalo k tahu pro jejich sílu a nenáročnost na krmiva, krávy dávaly mléko pro potřebu zámku a rodin deputátníků, jinak se zpracovávalo v sýrárně umístěné v zámku a ve dvoře v Předboři. Pro osly byly vyhrazeny polní práce při proorávání řepy a okopanin. Jako novinka bylo zavedeno od té doby brakovat ročně 8 až 14 krav.

V knize jsou stížnosti na neschůdnost cest, a proto se V. Červinka snažil spolupracovat na výstavbě nových silnic. Byla prodloužena silnice z Jeníkovce do Předboře a Lánů, postavena silnice od Klimše do Horních Lhotek, od Hranic do Libice, upraveny cesty na Rušínov a Modletín, na cestě z Malče na Ulehliny a Novou Ves postaven kamenný most přes řeku Doubravku. Již tenkráte byla vyprojektována silnice z Malče do Chotěboře přes Bezlejov, ale pro nákladnost mostu u Bezlejova se ukončila až po válce v roce 1946.

Časté byly pohromy z velkého spadu dešťů a zapálení bleskem. Budovy i zámek byly pokryty šindelem a velkou změnu přineslo zavedení dehtovaných střech. Hradecká firma střechy pokrývala lepenkou se zárukou a pak dozírala na jejich údržbu, zvláště dehtové nátěry. Řada požárů byla způsobena i žháři, když např. v Hranicích shořel dvůr po žních od požáru způsobeného dětmi z návodu rodičů. V kronice je kolik případů zabití bleskem. Např. v červenci 1886 byl bleskem u Bílku zabit muž, děvče a dvě krávy; 1.6.1889 u Skuhrova zabil blesk jednoho vola, tři poranil, padlí voli umačkali čeledína; 15.5.1891 blesk zabil nádeníka, kocoura a slepici; 17.7.1896 těhotná zabita bleskem při cestě u Modletína. Přirozeně přitahovala blesky dubová alej na Žabokově a vysoké stromy v parku.

Počasí a venkovní teploty byly denní starostí ředitele a zaměstnanců. Teplota byla zaznamenána ve stupních Réaumura (80 dílů), tehdy běžně používané stupnice. Zima v rozmezí -15° až -25°R se považovala za běžnou, vyšší mrazy byly neobvyklé. Kronika komentuje, jak v roce 1881 zapadla sněhem řepa, takže statek vyhlásil, že chřást lidé dostanou za práci; na okrajování se sešlo asi 500 lidí. Veliká sláva byla, když pouť 15. srpna mohla být spojena s obžínkami. Někdy však poslední ovsy se sklízely v říjnu a nejhůře bylo, když stébelninu bylo nutno zaorat. Potíže byly s vhodným započetím jarních prací na poli, takže se práce někdy protáhly až do poloviny června. Všeobecně je zaznamenáno, že mokré roky znamenaly nízké výnosy a ztráty, suchá léta byla dobrá pro sklizeň. Deště působily i škody na zvěři v lesích a koroptvích. Na konci července 1891 se v deštích utopilo na 200 koroptví, které chránily své mladé pod křídly.

V. Červinka stanovil pro lesní hospodářství plány výsadby a ročních mýtných ploch, konkretně 3,7 ha. Byly vysazovány smrky, jedle, borovice, listnáče buky, duby, javory; u jilmů je poznámka, že zmrzly. Lesy udržovaly stabilitu celkového hospodaření až na pohromu mnišky v letech 1922-9, za níž bylo vykáceno 68 955 m3. Dřevo bylo zužitkováno též jako palivo a deputát úředníků či patronátních závazků obnášel na domácnost 12 prm. Náklady na těžbu dřeva byly nízké, poněvadž ji lidé prováděli za osekané větve. Zbylé pařezy se prodávaly v aukci. Každoročně se na podzim pořádal hon. Při honu 18.11. 1897 bylo odstřeleno 143 zajíců, jeden srnec, 4 králíci, 11 bažantů, 10 koroptví. Počty zvěře se uváděly každý rok a jsou vyrovnané, až na nějakého hranostaje. V rybnících se lovili kapři, líni, okouni, bělice, v horských potocích pstruzi. Ve dvacátých letech minulého století se vodní režim změnil v důsledku odběru vody pro město Čáslav a došlo ke snížení průtočnosti potoka v Malči.

Výnosy statku v letech 1871 až 1879 se pohybovaly od 15 068 zlatých až 32 950 zlatých včetně lesů. K porovnání je možno uvést příjem univerzitního profesora, který činil T.G. Masarykovi v té době kolem 10 tis. zlatých.

Na panských polích u řeky Doubravky k obci Vísce byl vybudován Společenský cukrovar. Podílníkem asi ze 40% se stal majitel panství. Statek se snažil pěstovat více řepy, aby pokryl stanovenou kvotu dodávek 30 tisíc vídeňských centů cukrovky. Hospodaření cukrovaru se však v osmdesátých letech nevyvíjelo příznivě, proto 13.12.1884 byl na cukrovar vyhlášen Českou společností pro úvěr hypoteční konkurs. Tato společnost jej převzala za 180 tisíc dluhů, ale v průběhu provozu v dalších dvou letech dluh zvýšila na 700 tisíc zlatých. To mělo za následek likvidaci cukrovaru, strojů a zařízení. Potom se dovážela řepa do cukrovaru v Hostačově. Cukrovar byl adaptován na textilní továrnu židovské firmy z Vídně. Po 1. světové válce v továrně provozoval bývalý nájemce dvora Josef Hrabaně výrobu školních potřeb a truhlárnu, ale továrna opětně skončila konkursem.

Snahou majitelů panství byla také výstavba vedlejší železniční tratě z Chotěboře do Třemošnice. Někteří úředníci státu a železnice prosazovali trasu mimo Maleč, a to z Běstvině na Rušínov, Trhovou Kamenici a do Hlinského (tehdejší název Hlinska). Při místním šetření V. Červinka nebyl o změně informován, tak z jednání 28.4.1902 na protest odešel. Poslední rok před světovou válkou byla již vyměřena trať se zastávkou v Malči mezi Klimší a továrnou. Bohužel, světová válka záměr překazila.

Provozování pivovaru bylo ukončeno za první světové války. Pro válku byly odvezeny kotle a měděné zařízení, podobně jako některé zvony. Ve smlouvě o pronájmu se dle str. 172 nájemce Hrabaně zavázal, že zvýší roční výstav piva na 3 tisíce hektolitrů; zřejmě této výše pivovar nedosáhl, proto pivovar subpachtoval sládku Jaromíru Nevolovi. F.L. Rieger měl pivo z malečského pivovaru rád a chutnalo mu, takže si jej dával dovážet do Prahy.

Pamětní kniha především popisuje jevy hospodářské a přírodní. Autor V. Červinka měl vyšší vzdělání všeobecné i hospodářské a byl v přátelském vztahu s L. Stroupežnickým. Politickým dějinám se spíše vyhýbá a zasazuje je jakoby mimochodem do posloupností ročních období. Ke svému tchánovi F.L. Riegrovi měl mimořádnou úctu a úplně jej respektoval, takže se mu podvolil i v nelehkém osobním životě v manželství. Podrobně jsou popsány poslední dny a chvíle před úmrtím F.L. Riegra dne 3. března 1903, společná cesta do Paříže na Světovou výstavu v roce 1900 i totální porážka staročechů v roce 1891. Tenkráte v Praze házeli studenti Riegrovi do oken kameny a provolávali nechutná hesla. Za sedm let při Riegrově osmdesátce po představení Jakobína v Národním divadle byli studenti naopak velice nadšeni, takže se zapřáhli do kočáru a dovezli jej do bytu. A pohřeb Riegrův v roce 1903 byl královský.

Bouřlivá doba nástupu mladočechů je v kronice zachycena v zápisu událostí z 10.5. 1891, kdy údajně tlupa 30 až 60 vzbouřenců přepadla v Malči továrnu, rozbíjela vnitřní zařízení, ale jeden strojník měl odvahu a přinutil je střelbou z revolveru, aby odtáhli. Někteří výrostkové (18 až 21 let) z nich vykřikovali "nyní půjdeme na Riegra". Rovněž nechutný je volební sraz mladočechů v Chotěboři v roce 1889, kdy voliči byli přesvědčováni penězi, slibováním mlátiček a řezaček. V. Červinka v kronice zařazuje události, jak šel čas. Po hromobití se zmíní, že 24.6.1897 byl F.L. Rieger jmenován svobodným pánem a tím se stal členem panské sněmovny. Pak následuje záznam, jak uhynuly koroptve. Dobrým odskočením je i popis války "Němců s Němci" z roku 1866, kdy Prušáci se usadili na zámku v Malči a kolem jich bylo ve všech obcích na tisíce, rekvírovali potraviny pro mužstvo a píci pro koně a donutili zámek a majitele potahů, aby je doprovázeli do Maďarska. Dokonce i F.L. Rieger byl zajat, když předtím státní poklad doprovodil do Lince.

Snad dojde k tomu, že pamětní kniha vyjde knižně, nebo na jiných moderních nosičích, aby se mohla s ní veřejnost seznámit.


Léčivé čajové směsi Dr. Kamenické

7. února 2010 v 8:34 Zdraví
Došly mi mailem recepty na léčivé čajové směsi, tak se s vámi o ně podělím.

Návod k užívání čajů :
7-10 g bylinek vhodíte do 300 g studené vody, necháte přejít var, nevařit, 20 minut luhovat.
Odvar se užívá 2x denně - ráno a večer 1 hodinu před jídlem. Je možné přisladit čistou glukózou. Zůstaňte pod stálým dohledem svého lékaře. Bylinky uskladňujte v krabici nebo hermeticky.

Čajové směsi :

Směs pro starší děti ( od 5 let )
léčí : kašel - zahlenění, rýmu, nervy, chudokrevnost
složení : heřmánek 5, aibiš 15, jitrocel 10, fenykl 10, řepík 15, truskavec 15, šípek drcený 15, divizna 5, mateřídouška 7

Univerzální směs MELPA 10 ( od 15 let do stáří )
léčí : chronická onemocnění dýchacích cest, záduchy, rýmu, chudokrevnost, únavu, bolesti kloubů po angínách
složení : řepík 15, jitrocel 15, aibiš nať 15, truskavec 15, šípek 15, mateřídouška 15, divizna 7, čekanka 10, fenykl 7

Směs - KAMENICKÁ
léčí : nespavost, nervy
složení : kozlík 20, řebříček 20, melisa 10, máta 15, truskavec 20, heřmánek 5, šípek 20, fenykl 10, třezalka 15, levandule 10, přeslička 10

Odtučňovací čaj
složení : senesový list ( projímadlo - senes list sine resín z Číny) 50, rebarborový kořen 10, lipový květ 20, bezinkový plod 5, mateřídouška 5, měsíček zahradní 1, chrpa květ 1, dobromysl 1,5 , komonice 1,5 , květ trnky 5

TANA
léčí : revmatismus, artrozy
složení : divizna 7, pýr 20, máta 15, třezalka 10, přeslička 10, šípek 15, řebříček 20, melisa 7, kopřiva květ 5, truskavec 15, jitrocel 10

SEDMIČKA

léčí : revmatismus, vyrážky na těle, záněty, kyselinu močovou
složení : truskavec 15, řebříček 15, šípek 15, melisa 15, jitrocel 15, máta 15, divizna 7, yzop 10, pýr - čekanka 15, přeslička 10

HORMONKA
léčí . záněty vaječníků, nepravidelné měsíčky
složení : heřmánek 7, dobromysl 15, melisa 15, řebříček 20, mařinka 10, čakanka 15, jablečník 10, maceška rolní 10, šípek 15, malvae silv. 5

Směs "V"
léčí : výtoky u žen, potíže v přechodu
složení : řebříček 20, šípek 20, melisa 10, máta 15, dobromysl 15, srdečník 15, fenykl 10, heřmánek 5, truskavec 15, třezalka 10, kopřiva květ 7

Směs VĚRA
léčí : průjem, žloutenku, žlučník, játra, vředy, trmol, borubín v moči
složení : řepík 15, dobromysl 15, čekanka 15, šípek 15, máta 15, divizna 7, jitrocel 7, truskavec 10, lomikámen 15, pýr 10

Směs na srdce, ledviny, játra
složení : bílá vrbice ( srdečník ) 25, truskavec 20, řebříček 20, třezalka 10, máta 10, fenykl 7, heřmánek 5, melisa 10

Směs ERIKÁN
léčí : záněty žil, na zhubnutí
složení : erika 15, truskavec 20, řebříček 20, máta 15, mařinka 10, pýr 15, divizna 7, přeslička 10, třezalka 10, šípek 20

Směs ZLATOBÝLKA
léčí : ledviny ( jeden z nejlepších léků ), prostatu, močový měchýř, uremii - záněty
složení : zlatobýl 20 ( nebo Buco 10 ), heřmánek 7, přeslička 10, třezalka 10, šípek 20, truskavec 20, řebříček 20, máta 15, fenykl 10

Směs ČUBETKA
léčí : veškeré žlučníkové choroby, játra, poruchy zažívání a vředy
složení : čekanka 15, řepík 20, dobromysl 15, máta 20, třezalka 10, jablečník 10, jitrocel nebo plicník 10, divizna 5, truskavec 15, čubet nebo konopici 20

!!! při užívání se nesmí konzumovat : nic kyselého, žádný alkohol, sýry, uzeniny, ostrá a příliš slaná jídla, mák, špenát, mléko, med

Směs DESÍTKA
léčí : vysoký krevní tlak, oběh krevní, veškeré cévní choroby
složení : heřmánek, 7, třezalka 15, řebříček 20, kozlík 15, máta 15, melisa 10, mateřídouška 15, přeslička 10, šípek 15, srdečník 15, divizna 7, truskavec 20

Směs na léčení průjmu
složení : mochna husí 20, řepík 20, šípek 15, máta 15, dobromysl 15, divizna 7, fenykl 7

Směs LICHÁ
léčí : potíže žaludku, vředy a játra po žloutence
složení : divizna 5, řepík 25, máta 15, melisa 10, dobromysl 15, čekanka 15, jitrocel 15

Směs ŽELBETKA - doplněná
léčí : játra, žaludeční vředy, veškeré zažívací poruchy, při žaludeční otravě užívat až pominou žaludeční potíže.
složení : řepík 25, jitrocel 15, máta 15, šípek 20, truskavec 20, dobromysl 15, čekanka 15, divizna 7, třezalka 10, jablečník 5

Směs ŽELBETKA pro slabší odvar ( na dlouhodobější používání )
léčí : žaludeční vředy, veškeré zažívací potíže, játra, žloutenku, žlučník, proti průjmu, borubín v moči
složení : čekanka 15, dobromysl 15, řepík 15, jitrocel 15, truskavec 15, máta 15, divizna 15, šípek 15 nebo fenykl 7

!!! při užívání se nesmí konzumovat : nic kyselého, žádný alkohol, sýry, uzeniny, ostrá a příliš slaná jídla, mák, špenát

Směs ŽELBETKA
léčí : žaludeční vředy, veškeré zažívací potíže, játra, žloutenku, žlučník, proti průjmu, borubín v moči
složení : čekanka 20, dobromysl 20, řepík 20, jitrocel 20, truskavec 20, máta 20, divizna 10, šípek 20

!!! při užívání se nesmí konzumovat : nic kyselého, žádný alkohol, sýry, uzeniny, ostrá a příliš slaná jídla, mák, špenát

Směs PUŠKVORKA
léčí : těžké zažívací poruchy a katary střev, plynatost, střeva, sílí nervy
složení : puškvorec 20, máta 15, třezalka 10, řepík 20, čekanka nať 15, jitrocel 10, dobromysl 10, arnika s natí 7, melisa 7, truskavec 15, jablečník 10, divizna 7


Milan Lasica - 70. narozeniny

3. února 2010 v 5:15 Herci a osobnosti
Milan Lasica se narodil 3. února 1940 ve Zvolenu na Slovensku.
Dramatik, prozaik, textař, herec, režisér, humorista a moderátor. Vystudoval dramaturgii na divadelní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Milan Lasica je neodmyslitelně spjat se svým hereckým partnerem Júliem Satinským.
V současné době je ředitelem bratislavského divadla Studio L&S.
Hrál v mnoha českých filmech. Poprvé ho oslovil režisér Juraj Herz ve snímku Sladké hry minulého léta (1969), kde hrál s Júliem Satinským. Potom následovala řada filmů - Buldoci a třešně (režie Juraj Herz, 1981), Srdečný pozdrav ze zeměkoule (režie Oldřich Lipský, 1982), Tři veteráni (režie Oldřich Lipský, 1983), Vážení přátelé, ano (režie Dušan Klein, 1989), Saturnin (režie Jiří Věrčák, 1994), Výchova dívek v Čechách (režie Petr Koliha, 1997), Pasti, pasti, pastičky (režie Věra Chytilová, 1998) a Hanele (režie Karel Kachyňa, 1999).
Je manželem herečky Magdy Vášáryové, s kterou má dvě dcery.

Nejraději jsem ho mám v roli celníka ve Třech veteránech. I v ostatních filmech hrál výborně.
Pro připomenutí s Júliem Satinským (zatím bez jeho typického kníru) a Janou Kociánovou v legendárním Silvestru.


Všechno nejlepší!!!

Zimní obrázky

3. února 2010 v 4:37 U nás
Vím, že zimních obrázků bylo všude dost, ale neodolala jsem. Hlavně rampouchům, které máme na okraji střechy.
Nad garáží udělaly jakousi mrazivou záclonku. U dveří je v pohotovosti lopata a koště na odklízení sněhu.
Kupy sněhu u obou branek. Je proházeno jen na projití, protože není kam sníh neustále házet. Ještě, že nám obec protáhne silničku.
Pohled k jihu. Zrovna trochu prosvítalo sluníčko, tak není fotka v protisvětle kvalitní.
Pohled severovýchodním směrem. Nad Železnými horami v dálce je černo. Bude zase chumelit. A budeme stavět huhulála.

Věra Martinová

2. února 2010 v 11:50 Herci a osobnosti

Dnes slaví 50 let zpěvačka Věra Martinová.

Písničku, kterou jsem hledala, jsem nenašla. Tak aspoň dvě její jiné, stejně hezké.




Písničku jsem nakonec objevila, ale neumím sem vložit mp3. Pokus se nezdařil. Tak uvádím alespoň text písničky.

Brzy bude ráno

Brzy bude ráno, modravé svítání
brzy bude ráno, ten čas, kdy se báječně sní.
Zpívej dál, co znám, dálky jsou najednou blíž,
málem je před sebou mám.

Nekonečné pláže, dým lodí vzdálených,
bílé ekvipáže a náruč květů čarovných.
Zpívej dál, co znám, tropické slunce je blíž,
málem je před sebou mám.

Tam pod bezmračným nebem si na štěstí můžeme hrát.
Zvoní poháry s ledem a vůbec se nechodí spát.

Brzy bude ráno, touhy jsou vzdálené,
promodralé ráno i u nás je též kouzelné.
Zpívej dál, co vím, v kraji, kde neznají sníh,
kytary hrát uslyšíš.

Kde je celý rok léto, tam vesele budeme žít,
vítat od moře vítr, jen kde na to, na všechno, vzít.

Brzy bude ráno, modravé svítání
brzy bude ráno, ten čas, kdy se báječně sní.
Zpívej dál, co znám, dálky jsou najednou blíž,
málem je před sebou mám.

Nekonečné pláže, dým lodí vzdálených,
bílé ekvipáže a náruč květů čarovných.
Zpívej dál, co znám, tropické slunce je blíž,
málem je před sebou mám.

Tam pod bezmračným nebem si na štěstí můžeme hrát.
Zvoní poháry s ledem a vůbec se nechodí spát.

Brzy bude ráno, touhy jsou vzdálené,
promodralé ráno i u nás je též kouzelné.
Zpívej dál, co vím, v kraji, kde neznají sníh,
kytary hrát uslyšíš.

Kde je celý rok léto, tam vesele budeme žít,
vítat od moře vítr, jen kde na to, na všechno, vzít.

Brzy bude ráno, modravé svítání...


Všechno nejlepší!!!

Lehká mrkvová jablíčka

1. února 2010 v 12:18 Recepty
Co budeme potřebovat:
2 mrkve, 1/2 citronu, 2 stroužky česneku, 1 snítku bazalky, 3 lžíce majonézy, 1 lžička cukru, sůl, mletý pepř, 4 jablka.

Mrkev očistíme, opláchneme a nastrouháme najemno. Dáme ji do misky a poté lehce zakapeme citronovou šťávou.
Česnek prolisujeme, bazalku nasekáme najemno a přidáme k mrkvi. Potom do zeleniny vmícháme majonézu.
Vše důkladně promícháme, ochutíme cukrem, solí, mletým pepřem, znovu promícháme a dáme do chladničky.
Jablka omyjeme, rozčtvrtíme a vykrojíme jádřinec. Naplníme je vychlazenou pomazánkou a ozdobíme zelenou bazalkou.
Dobrou chuť !!!

Pomazánka z uheráku s ředkvičkami

1. února 2010 v 12:07 Recepty

Co budeme potřebovat:
100 g másla, 100 smetanového taveného sýru, 3 lžíce majonézy, 200 g salámu "uheráku" nebo podobného typu, 1 svazek ředkviček, sůl, mletý pepř, 10 plátků toustového chleba

Ke změklému máslu přidáme do mísy smetanový sýr a majonézu. Metlou vše vyšleháme na hladkou hmotu.
Uherák oloupeme, nakrájíme na kostičky a umeleme na masovém strojku.
Ředkvičky očistíme, opláchneme a nakrájíme na jemné nudličky. Vše přidáme do sýrové hmoty.
Uherákovou směs ochutíme solí (podle individuální chuti) a pepřem. Vše dobře promícháme. Hotovou pomazánku uložíme do chladničky.
Z toustového chleba vykrájíme kolečka. Položíme je na plech a upečeme do zlatova. Polovinu potřeme pomazánkou, přiklopíme dalším kolečkem a ozdobíme.

Dobrou chuť !!!

Kukačky

1. února 2010 v 11:37 Zajímavosti
Řemeslná tradice vyřezávaných kukaček trvá ve Schwarzwaldu v Horním Bavorsku již přes dvě století.
Průkopníkem byl skromný řemeslník z malé vesničky Schönwald nedaleko Triborgu v Bavorsku, Franz Anton-Kettener. V zimě roku 1796, vyrobil první vyřezávané hodiny s kukačkou, jako dar hraběti Hanspeter Waldoff.
Tyto hodiny měly od počátku ohromující úspěch! Brzy byl řemeslník zavalen objednávkami.
Průmysl kukaček vyřezávaných ze dřeva se právě narodil!
Dvanáct let po zprovoznění prvních hodin, v roce 1808, měl cech výrobců kukaček v malé vesničce Schönwald a okolních obcích již 680 řemeslníků.
V současné době se tyto hodiny s kukačkou, vyřezané řemeslníky ve Schwarzwaldu, prodávají za 800 i více dolarů!
Více obrázků je v Galerii ZDE.