****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Řím - Pantheon

27. března 2010 v 10:55 |  Architektura

Foto: internet

Opět mi zde zmizelo video. Budu dějiny čerpan z Wikipedie.

Pantheon (z řec. pan - vše a theoi - bohové) je chrám v Římě, původně zasvěcený všem bohům, později katolizován a zasvěcen Panně Marii mučedníků (Santa Maria dei Martiri). Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům. Stojí na Piazza della Rotonda ve čtvrti Pigna.
Chrám nechal postavit Marcus Vipsanius Agrippa (zeť a nejbližší spolupracovník císaře Augusta) v době svého třetího konzulátu roku 27 př.n.l. Dnešní podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy, který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Centrem chrámu je ohromná aula o stejném průměru a výšce 43 m zakrytá polokulovitou klenbou, v jejímž středu je otvor (opaion) o průměru 9 m. Na stavbu kupole byl pravděpodobně vůbec poprvé použit beton. Autor přestavby není znám. Kupole a strop předsíně byly pokryty bronzovými pozlacenými střešními taškami s reliéfy, které nechal odstranit papež Urban VIII. Bernini a použil je pro ohromný baldachýn v bazilice sv. Petra.
Na tympanonu je nápis zvěčňující zakladatele chrámu: M AGRIPPA L F COS TERTIVM FECIT/ M(arcus) Agrippa L(ucii)F(ilius) CO(n)S(ul) TERTIVM FECIT (česky: Postavil Marcus Agrippa, syn Lucia, potřetí zvolený konzulem).
Do doby, než byl Pantheon postaven, byla největší stavbou zaklenutou kopulí na světě Atreova pokladnice v Mykénách. Pantheon si pak toto prvenství podržel až do 15. století, kdy byla postavena kupole katedrály Santa Maria del Fiore ve Florencii.
Původně byl chrám zasvěcen všem bohům. Kolem roku 609 byl papežem Bonifácem IV. zasvěcen kultu Panny Marie a všech svatých mučedníků (S. Maria dei Martiri), dnes je zde národní mauzoleum. Jsou zde pohřbeni mj. Rafael, italští králové Viktor Emanuel II. a Umbert I., architekti Baldassare Peruzzi a Jacopo Barozzi da Vignola.
K Patheonu přiléhají zbytky Neptunovy baziliky (římsa a sloupy), která stála v sousedství.


Rafaelova hrobka (foto Wikipedie)


Pantheon, interiér (foto internet)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 27. března 2010 v 12:54 | Reagovat

Jarmilko díky za prohlídku Pantheonu s výkladem, bylo moc zajímavé. Tehdejší stavitelé byli nesmírně šikovní. :-)

2 ENILI ENILI | Web | 27. března 2010 v 15:51 | Reagovat

Jarmilko,tak jsem se zájmem shlédla video.Je to nádhera,ráda bych se tam podívala ještě v tomto životě.

3 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 27. března 2010 v 18:09 | Reagovat

Díky za výlet do Říma určitě to stojí za to vidět vše naživo.Skláním se před tehdejšími staviteli. :-)

4 Hanka Hanka | 29. března 2010 v 21:48 | Reagovat

Tak jsem se na "místo činu" znovu vrátila :-x , byla jsem tam dvakrát. Na čínskou zeď se těžko dostanu, v Římě je také div světa - Koloseum O_O .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama