****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Květen 2011

Jemnice - královská

30. května 2011 v 7:33 Toulky

Jemnice, jedno z nejstarších měst na Moravě, vznikla z původně hornické osady. V tamních ložiscích (jamách - "jamníci" - Jemnice) se dolovalo především stříbro, zlato a olovo. Ve 13. století nechal Přemysl Otakar I. město opevnit hradbami na ochranu zemské hranice a proti plenění. Kromě hradeb se ze středověku zachovala do dnešních let spousta historických památek. Je to např. židovský hřbitov ze 14. století, kostel sv. Jakuba s románskou věží, kostel sv. Víta s nedávno objeveným a zpřístupněným podzemím nebo renesanční zámek Jemnice.
Každým rokem po sv. Vítu se v Jemnici koná historická slavnost zvaná Barchan, která je údajně jednou z nejstarších slavností v Čechách a na Moravě. Letošní se koná od pátku 17. června do neděle 19. června.
(Původ slova barchan se odvozuje od látky barchet, kterou byl odměněn první ze čtyř běžců nesoucích královně Elišce Přemyslovně zprávu o vítězství Jana Lucemburského v boji s nepřítelem).

Foto: internet

Na dvorku

28. května 2011 v 20:25 Naše hospodářství

Slíbila jsem vám, že se podíváme k nám na dvorek. Dnes jenom kousek. Nebyla jsem v zadní části. Tam pobíhá množství drůbeže.
Nejdřív hejnečko landenských housat. V tuto dobu jsou něco málo přes dva týdny staré.
Po dvorku pobíhali indičtí běžci. Než jsem stačila zaostřit, jeden mi utíkal ze záběru.
A teď se podíváme do chléva. Z kraje bydlí býček, který se narodil 4. ledna letošního roku. Vedle má stání jeho máma Jitka. Ta je trochu čuník. Vždycky se v něčem vyválí. To pašík ve vedlejším oddělení je jako vymydlený. Vendulce se líbil jeho zatočený ocásek.
To je pro dnešek vše.

Za vsí

27. května 2011 v 14:57 U nás

Včera jsme se s vnučkou Vendulkou vypravily k Hlubokému rybníku. Chtěla jsem udělat nějaké fotky. Ale břehy rybníku byly zarostlé jak v džungli, nikde pořádný přístup. Byla jsem z toho docela otrávená. Nakonec jsem nevyfotila nic.
Když jsme se vracely, šly jsem lánem pšenice. Řekla jsem si, že alespoň vyfotím Hradiště mezi Hranicemi a Libicí nad Doubravou. Zřejmě tam stálo opravdové hradiště, které sloužilo jako ochrana Liběcké stezky. Více zde .
Kráčely jsme po této koleji a najednou, kde se vzala, tu se vzala jezdkyně na koni.
Projela tiše kolem.
Šly jsme s Vendulkou za ní a zamířily k našemu hospodářství. Pár fotek z našeho dvorku vám ukážu příště.

Páv

26. května 2011 v 12:30 Vtipy

Šel jsem s mým 70-letým otcem do nákupního střediska koupit nové boty.
Z běhání po obchodě jsme vyhladověli, tak jsme se rozhodli někam jít najíst. V lokále jsem zpozoroval, že otec civí na vedle sedící dívku.
Měla vysoko natupírovanýho kohouta, nabarveného do zelena, oranžova, červena a modra.
Otec od ní nemohl odtrhnout oči. Dívka zpozorovala, že kdykoliv k němu obrátila oči, že na ni civí. Když uz toho měla dost tak se ho sarkasticky zeptala: "Co máš za problém dědo, tys v životě neudělal nic divokýho!?"
Protože otce znám, tak jsem raději rychle polkl to, co jsem měl v puse, aby mě při jeho odpovědi nezaskočilo.
Otec s důstojným klidem a bez mrknutí oka povídá: "Jedenkrát jsem si vzal drogu a přefiknul jsem páva. Teď se ptám, jestli ty nejseš ten výsledek".


Přání k svátku Janičkám

24. května 2011 v 13:39 Co přinesl život



Janičkám k jejich svátku!

Výlet do Libice n/ Doubravou II.

23. května 2011 v 18:03 Toulky

Pokračujeme v návštěvě Libice nad Doubravou.
Od zámku se dáme ulicí směrem k náměstíčku. Mineme hasičskou zbrojnici, která slouží i jako zdravot. středisko.
Hned vedle zbrojnice se nachází slavný hostinec U Bambuchů s pěkným posezením pod pergolou.
Je tu i jedna ze zastávek na cyklostezce. Mají tu krásného vyřezávaného psa. Nevím, jestli praskl od žízně, ale podle flašky od piva asi byl jiná příčina. Vedle něj je ještě malá smečka.
Ještě fotka hostince z druhé strany.
A to jsme již na pěkně upraveném náměstíčku před kostelem.
Kostel sv. Jiljí je nejstarší památkou. První zmínka o něm pochází již z 12. století. Jeho střední část je románského původu. V kostele je křtitelnice údajně ze 14. století. U kostelní zdi jsou památné náhrobní kameny (jeden ze 16. století). O hodně později byl kostel přestavěn v barokním stylu.
Stejně jako Jarušce mi všude překážely dráty. Kolem kostela je jich neurekom.
Vedle kostela stojí fara. Už neslouží svému účelu, tedy církvi, obec jí odkoupila a zřídila zde několik bytů.
Nevím, k čemu slouží malá budova ve zdi. Mě se líbil její štít a dveře. Možná se jedná o márnici, která se už nepoužívá. Hřbitov je totiž až na konci městyse.
Za zdí je památník padlých. A opět samý drát.
Projdeme kolem vkusného přístřeší autobusové zastávky a je před námi škola.
První zmínka o škole je z roku 1700. V roce 1864 byla na náměstí postavena jednopatrová škola. V roce 1894 byla o jedno patro rozšířena do dnešní podoby. Chodí sem děti od 1. do 5. třídy.
A vrátíme se ještě na náměstíčko. V jeho středu stojí morový sloup se sochou Panny Marie.
Loučíme se s Libicí nad Doubravou.

Výlet do Libice n/ Doubravou

21. května 2011 v 19:51 Toulky

První písemná zmínka o Libici nad Doubravou pochází z r. 1146. Počátek osídlení spadá do 10. století, kdy vznikla osada na Liběcké stezce, kupecké stezce, která spojovala Čechy a Moravu. Původně byla v obci tvrz obývaná strážci stezky v čele s Ljubjatou, od jehož jména je pravděpodobně odvozen název jak obce, tak stezky. Po změně trasy stezky ztratila Libice na významu.
Tady je velká část dnešního městyse jako na dlani.
Libice se v posledních letech velmi rozrostla a zkrásněla. Veřejná prostranství dostala parkovou úpravu, domy nové fasády.
Moje návštěva začala u úřadu městyse. Napřed jsem vyfotila jednu z nových ulic a pak starý dům, který pravděpodobně ustoupí novému obydlí.
Pak jsem pokračovala kolem úřadu městyse, kde jsem vyfotila znak. Je z pískovce a jednobarevný, proto připojím foto z Wikipedie - znak v barvách.
Budova úřadu bylo kdysi zchátralé stavení, které tehdejší OÚ odkoupil, přestavěl a zřídil si tam svoje kanceláře a poštu. Pošta kdysi sídlila v zámku, jenže ten se dostal do soukromých rukou a poštu by stejně vypověděl.
Šla jsem dál směrem k zámku.
Zde je průhled uličkou ke kostelu.
Barokní zámek z 18. století, v 19. století byl rozšířen a pseudogoticky přestavěn. Nyní je v zanedbaném stavu, protože se střídali majitelé, kteří se zámkem spekulovali a neopravovali jej. Snad se blýská na lepší časy, protože u zámku je opravena věž.
Proti zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Pochází z r. 1883.
Vedle zámku byl za minulého režimu postaven kulturní dům. Zde se odehrávaly členské schůze družstevníků z místního JZD. Byly zde zábavy, plesy a jiné akce. Kromě schůzí JZD se akce konají dále.
Velká většina se přesunula na Pilnův statek. Je to stavení z konce 18. století. Obec ho odkoupila a zrekonstruovala. Nyní slouží jako turistická ubytovna a centrum místní kultury. Stodola je upravena pro pořádání akcí, např. koncertů, nebo soukromých akcí, jako jsou svatby, oslavy jubilejí apod.
Ten jsem bohužel nevyfotila, protože jsem měla málo času.
Pro dnešek návštěvu Libice ukončíme. Příště se podíváme na náves a okolí.

Výlet

21. května 2011 v 15:15 Toulky

Ve čtvrtek jsem měla možnost svést se autem do Libice nad Doubravou. Už dlouho jsem se tam chystala vyfotit její památky. Udělala jsem spoustu fotek a musím je nejdřív upravit. Budu je přidávat postupně. Zatím vám ukážu jejich náves s kostelem.
Cestou zpět jsme jeli přes Novou Ves. Tam jsem si konečně cvakla řepkové pole. Nejsou to nic moc fotky. Jsou focené z jedoucího auta a proti sluníčku.
A ještě pohled na druhou stranu - na táhnoucí se pásmo Železných hor.

Květy jabloně

19. května 2011 v 16:27 Zdraví

Květy jabloně krášlí a léčí.

Jabloňová pleťová voda

Do sklenice dáme 2 hrsti jabloňových květů, přelijeme 3 dl lihu (60%) a 14 dní louhujeme na teplém místě. Každý den protřepeme a poté přecedíme. Získaný koncentrát ředíme - na 2 dl destilované vody dáme polévkovou lžíci základní tinktury.
Pleťová voda čistí a vypíná pleť.

Jabloňový čaj na posílení

250 g jabloňových květů přelijeme 0,5 l vroucí vody, 15 minut louhujeme. Potom scedíme a po doušcích pijeme během celého dne.
Čaj pomáhá při vyčerpanosti, zánětech očí, chrapotu, horečce, kašli, ale i při kožních neduzích.


Vistárie

19. května 2011 v 9:58 Zahrádka

Před pár dny jsem nafotila moji kvetoucí vistárii. Bylo pod mrakem, tak nejsou obrázky tak pěkné. Dnes už je víc olistěná. Ale já jsem ráda pokaždé, když na jaře zjistím, že přezimovala a nezmrzla. A také, že alespoň trochu kvete. Voní nádherně.




Vize budoucnosti

17. května 2011 v 22:08 Došlo mailem

Poté, co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí, s berlemi vystupuji, z lokomotivy vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku, procházím nádražní halou, kterou hlídá poloslepý policista podpírán dvěma hluchými kolegy, vycházím ven a jdu na tramvaj. Řidička žádá cestující, aby jí řekli, kde má zastavit, má ztrátu paměti! Vystupuji a mám hlad, v restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu jakmile se podaří dostat kuchaře z komatu, objednávám si pivo, které číšník kvůli třesu rukou vyleje než dojde k mému stolu. Nevadí, jsem optimista, chci zaplatit, ale číšník nerozezná stovku od tisícovky! Jdu domů, tam se mě ptají mé děti ve věku 48 a 50 let, tati, nemohl by jsi nám najít nějakou práci? Ne děti moje, na to jste ještě příliš mladí, odložím obě protézy, pustím televizi a sleduji celostátní oslavy narozenin Kalouska, který se k naší radosti v plné síle a zdraví dožívá sto dvaceti let!


Vykutálená babka

17. května 2011 v 10:00 Vtipy

Babka táhne po ulici za sebou dvě igelitové tašky.
Z jedné jí občas vypadne tisícikoruna.
Všimne si toho policajt a zastaví ji: "Matko, padají vám peníze z tašky..., odkud je máte?
Neukradla jste je?" praví žertovně.
Babka: "No, víš synáčku, já mám zahradu, která sousedí přímo s parkovištěm u stadionu. Tam chodí chlapi a čůrají mi přes plot na moje květiny. Já jen tak stojím a čekám za keřem se zahradnickýma nůžkama a vždycky, když některý prostrčí svého... hm ehm... přes díru v plotě, chytím mu ho a zavolám TISÍCOVKU, NEBO TI HO USTŘIHNU!"
Policajt se usmívá : "Hm, to zní fér. Tak hodně zdaru babi! Jo a mimochodem, co máte v té druhé igelitce?"
Babka na to: "No, některý hajzlové nezaplatěj..."


Sobotní oslava narozenin

15. května 2011 v 18:15 Rodina

V sobotu jsme v rodinném kruhu oslavili Járovy 6. narozeniny. Oslavenec byl celý týden nedočkavý a den D značně nervozní. Předváděl se, při focení dělal ksichty a dárky rozbaloval rychlostí blesku. Ani jsem nestíhala fotit.
Dárkem č.1 byl batoh do školy, protože tam Jára zamíří 1. září.
Dort měl tvar hokejky, protože Jára chodí do přípravky a je zapálený hráč.
Školní batoh podle vlastního výběru - s duchem.
Jára prohlíží penál. V pozadí nakukují jeho rodiče. Je to trochu mázlé, protože jsem nestíhala cvakat.
Po zbaštění dortu se oslavenec spolu s bratrancem a sestřenicí odebral do svého pokojíčku, aby dárky podrobně prozkoumal. Bylo tam ticho jak v kostele. My ostatní jsme poseděli a popovídali.
A bude další školák. Ještě zbývá Karolínka. Té bude šest let až na podzim, tak ještě rok bude chodit do školky. Ta starší vnoučata pomalu končí učební obory.
Čas letí jak splašený. Jakpak je to dlouho, když si dcera přivezla Járu jako uzlíček z porodnice.

I u lékaře je legrace

15. května 2011 v 14:22 Vtipy

Oční lékař po vyšetření k pacientovi: "Člověče, jak jste se sem vůbec dostal?"
"Pane doktore, co mám dělat se srdcem?" ptá se ustrašený pacient. Doktor na to: "No, je velice oslabené, ale do konce života Vám vydrží."
Do nemocnice přivezou chlapa s těžce popáleným břichem, doktor ho ošetří a dává mu dvě tablety Viagry. "A to pomůže pane doktore?" "Ne, ale alespoň se vám na tu popáleninu nepřilepí deka."
Přjde žena k sexuologovi a povídá: "Víte, pane doktore, já z tý soulože už vůbec nic nemám, nemohl byste mi poradit?"
"A jak to děláte," ptá se doktor.
"No, víte, já ležím na pravým boku"
"Hmm.... - a co kdybyste to zkusili na levým boku?" ptá se lékař.
"No, nevím - víte, to bych pak zase neměla nic z tý televize ..."
Doktor peskuje sestru: "Proč jste mi to sakra neřekla dřív! Já toho pacienta dva měsíce léčím na žloutenku a vy mi až dneska řeknete, že to je Číňan!"
"Pane doktore, potřebuji nové brýle!"
"Vypadá to tak, tady jste v řeznictví."
Povídá ohleduplně doktor pacientovi: "Vím, že jste člověk odvážný, a proto před vámi nemusím nic tajit: Od zítřka musíte nastoupit do práce!"
Pozval si psychiatr paní Novákovou.
"Váš manžel mě požádal, abych Vás vyšetřil. Prý chodíte večer po bytě se zdviženýma rukama a roztaženými prsty. Můžete mi k tomu něco říct?"
"Ale jistě. Čekám, až mi zaschne lak na nehty."
Jeden profesor se pohádal se svým asistentem. Nakonec diskusi uraženě uzavřel se slovy: "Buď jste blázen vy nebo já." Poté rozčílený odešel.
Druhý den našel na svém stole lékařský nález: Asistent X byl vyšetřen na psychiatrickém oddělení zdejší kliniky. Nález je zcela v mezích normy.
Doktorovi v domě praskla voda. Zavolal instalatéra. Ten přijel, vybalil brašnu nářadí a chvíli se porůznu hrabal v trubkách a dělal takové ty složité instalatérské věci. Pak si umyl ruce a napsal doktorovi účet na 1800 Kč.
Doktor podiveně kroutí hlavou: "1800 korun? To je šílené, jako doktor si tolik za hodinu nevydělám!"
Instalatér ho nechal domluvit a pak klidně říká: "No, já jako doktor taky tak nevydělával."
Probudí se muž z narkózy a ptá se: "Pane doktore, jak dopadla operace?"
"Lituji, ale já jsem Svatý Petr!"
Prostitutka přijde k lékaři s nespavostí.
Ten jí předepíše prášky: "Než půjdete do postele, vezmete si tyto dvě pilulky."
"A nemyslíte, pane doktore, že brát šedesát pilulek za noc je trochu moc?"
Po důkladné prohlídce pravil gynekolog: "Tak, milá paní, až se dnes vrátí váš manžel domů..."
"Nejsem vdaná." - přeruší ho pacientka.
"No tak až se setkáte s vaším snoubencem..."
"Nejsem zasnoubená."
"Tak tedy řekněte svému příteli, že..."
"Nemám a nikdy jsem neměla žádného přítele!"
Na to se lékař zamyslel, poodešel k oknu a dlouho se mlčky díval ven.
"Pane doktore, proč vyhlížíte tak dlouho z okna?" - neudržela pacientka svou zvědavost.
"No, naposledy, když se stalo něco podobného, tak vyšla hvězda na východě".
"Doktore, neměl by jsi tolik kouřit!"
"Ale, vždyť i jiní doktoři kouří."
"Doktore, neměl by jsi tolik pít!"
"Ale, vždyť i jiní doktoři pijí."
"Doktore, neměl by jsi se tolik milovat se svými pacientkami!"
"Ale, vždyť i jiní doktoři to dělají."
"To jo, ale ty jsi zvěrolékař."
Sestřička veze dědu do nemocničního pokoje, když si děda všimne čísla pokoje: "Ježišmarjá, čtrnáctka, to je ten pokoj, kam dáváte nevyléčitelné případy, ježišmarjá..."
Sestřička dědu chlácholí: "Ale dědo, co to povídáte? Tady jsou přece samé lehké případy, podívejte, támhleto je slepák, ten jde zítra domů, tohleto jsou žlučové kameny - víte dědo, já bych vám to neměla prozrazovat, ale ty nevyléčitelné případy se dávají na šestnáctku, ne na čtrnáctku."
Vtom přijde vrchní sestra a povídá: "Dědku, kam vás to šoupli, vy patříte na šestnáctku!"

Jak na slimáky

15. května 2011 v 9:39 Zahrádka

Dnes začnu na docela nechutné téma. Alespoň já se vždycky oklepu, jestliže vidím slimáka na obrázku. Zvlášť z těch zrzavých už mám přímo fóbii. Nejhorší je, když začnou radit v Receptáři. V tomto pořadu se zvláště vyžívají v ukazování záběrů těch opravdu vypasených kousků. To mi snad dělají naschvál. To klopím cudně zrak a nedívám se dokud neskončí.
Na boj se slimáky existuje mnoho lidových metod. Např. sypání vápna, kamenné moučky, rozdrcených vaječných skořápek či dřevěného popela na záhony kolem rostlin. Můžeme ohraničit záhony výsevem hořčice, lichořeřišnice, šalvěje nebo yzopu. Éterické oleje a vonné látky těchto rostlin slimáky odhání.
Nebo můžeme použít parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita, které se prodávají pod obchodním názvem Nemaslug.
Předkládám k vyzkoušení další lidový prostředek - pivo.
Do vydlabané půlky melounu nalijeme pivo, namočíme celý vnitřek a položíme ten pivní rybníček večer do místa, kde ti milí drobečkové vylézají, nebo kde jim chutná náš salátek, kytičky a podobně. O půl deváté večer se začínají houfovat a předhánějí se, kdo víc sežere. Móóóóc jim to chutná, takže zapomenou na kytičky, opijí se do němoty a spadnou do pivního rybníčku. Odtamtud už NIKDY(!) nevylezou, protože je nadobro po nich. Ráno se budete divit! Lze nechat 2-3 dny, mezitím sníte další meloun..... dílo se opakuje. Nebolí z toho záda, jíte pořád melouny, hubnete a užíváte si sluníčka.
P.S. vyzkoušeli jsme, funguje to super !!!
Žádný zbytkový jed v půdě, obava z otrávení psů a koček.!!!! Žádné parazity z vnitřností slimáků (fasciolopsis buski) rozložených nejrůznějšími jedy!! Naše kytičky si zaslouží kvést.A slimáci jdou na pivo, tak proč si lecos neusnadnit že ?
Viz. níže názorné foto, mám to vyzkoušené!

Jarní květy léčí i krášlí

14. května 2011 v 10:18 Příroda

Květy magnólie mají typickou sladkou a zároveň svěží vůni, která připomíná směs pomerančových a jasmínových květů. Tato vůně prý navozuje romantické snění.

LÉČIVÉ ÚČINKY

Sbírají se téměř všechny části šácholanu (magnólie). Kromě květů (ty už jsou většinou odkvetlé) používáme kůru (brzy na jaře), listy o něco později. Kůra je součástí řady orientálních drog. Používá se hlavně při nadýmání, průjmu, kašli a zvracení. Šácholan obsahuje přírodní antibiotické látky, které velmi účinně ničí četné typy bakterií (např. streptokoky, kvasinky apod.). Léčivých účinků magnólie se využívalo hlavně proti horečkám, revmatismu, bronchitidě, obrnám a průjmům. Byla také součástí čajových směsí a likérů, všechny části rostliny chutnají hořce. Šácholan se užívá ve formě prášku, odvaru nebo lékárensky připravené tinktury.

MAGNÓLIE V KOSMETICE

Regenerační mléko
Ve vodní lázni ohříváme 120 ml podmáslí s jedním květem po dobu 30 minut. Poté odstavíme a ještě 20 minut louhujeme. Scedíme, nalijeme do skleněné nádoby a uchováváme v ledničce. Vydrží asi týden.

Čaj pro krásu
Pět květů zalijeme 3 dl vroucí vody a 20 minut louhujeme. Přecedíme a květy vymačkáme. Čajem oplachujeme obličej, dekolt, ruce a nohy. Týdenní kúra pleť dokonale vypne, pročistí a rozjasní.

Pleťová voda
Kůru z větvičky magnólie (30 cm) vložíme do 3 dl alkoholu (60%). Tři týdny louhujeme, denně protřepáváme. Poté scedíme, nalijeme do skleněné nádoby, dobře uzavřeme a dáme do ledničky.

Železniční žezlo

14. května 2011 v 7:33 Řemesla
Žezlo je jeden z nejjednodušších a nejstarších způsobů zabezpečení železniční dopravy. Pro příslušný mezistaniční úsek existovalo vždy jediné žezlo, do daného úseku směl vjet vlak pouze pokud strojvůdce obdržel toto žezlo. Na konci úseku zase žezlo odevzdal. Tím bylo zajištěno, že v daném mezistaničním úseku se pohybuje pouze jediný vlak. Pokud měl jet další vlak stejným směrem, bylo nutno vyslat posla, který žezlo přinesl.
Určitým zjednodušením bylo u některých železnic používané ustanovení, že v případě jízdy několika vlaků ve stejném směru stačilo, když strojvůdce toto žezlo pouze viděl u obsluhy stanice, žezlo pak dostal strojvůdce posledního vlaku. Toto opatření však mělo zároveň za následek snížení bezpečnosti, neboť již nezabezpečovalo volnost příslušného úseku, pouze vylučovalo jízdu dvou vlaků proti sobě.
Na málo zatížených tratích v Británii a nejen tam se používá žezel dosud. Z důvodů snadného zachycení i z jedoucího vlaku mají dnes žezla kruhový tvar. Zároveň na něm bývají neoddělitelně navlečeny klíče od výhybek, výkolejek ap., které jdou z příslušných zámků vyjmout pouze v základní poloze.
Z žezel se vyvinuly povolenky - kartičky opravňující vypravit vlak do daného úseku. Používají se jako nouzový prostředek v případě nemožného dorozumění mezi dopravami. Způsob je stejný, jako u žezel, na dvoukolejných tratích mívají dopravny na koncích příslušného úseku povolenku každá pro jednu kolej.
V současné době existuje ve Velké Britanii elektronický radiový zabezpečovací systém pracující na principu žezel - vozidla jsou vybavena speciálními přijímači a strojvůdce smí vjet do daného úseku pouze pokud dostane svolení. Systém sám hlídá, aby svolení pro daný úsek měl pouze jediný vlak.
Podobný systém, avšak s návěstidly, převzatý ze švýcarských úzkokolejek, používá tramvajová trať Liberec-Jablonec n. Nisou. Pokud je úsek volný, smí do něj vjet vozidlo z libovolného směru. Před vjezdem samočinně zažádá o souhlas tím, že sběračem propojí kontakt v trolejovém vedení, další jízda je možná pouze na návěst volno na návěstidle, které kryje příslušný úsek. Po výjezdu z úseku tento úsek uvolní opět propojením kontaktu v trolejovém vedení.


Zdroj: Wikipedie

Azalky

13. května 2011 v 17:06 Zahrádka

Na zahrádce mi rozkvetly azalky. Je na ně krásný pohled. Nemohu se těch barev nabažit. Škoda, že nekvetou alespoň měsíc, abych si je užila.
Fialová, vlevo nahoře, už odkvétá. Kvete vždycky první.
Tahle je jiná, trochu pozdnější.
Tahle růžová je letos nějak darebná. Má dost suchých větviček a málo kvete.
Začíná rozkvétat i tamaryšek. Předloni vypadal, že nepřežil přesazení a zimu, ale vzpamatoval se. Je to kluk šikovná. :D
A nakonec přidám ladoňku. Na netu jsem vygooglila, že by se snad měla jmenovat příjemná. Květ je něžný a tedy příjemný na pohled. Ale jinak je to potvora. Na jaře vytvoří spoustu lupení, až mi zalehne málem kytky okolo. Vloni na podzim jsem se dožrala a spoustu cibulí vyhodila. Ještě jsem jí řekla, že to má nahnuté a jak mi zase něco zadusí, tak poletí. Raději letos ze třech trsů vykouzlila jeden květ. Tak ještě nevím, možná jí dám ještě jeden rok příležitost.

Diplom od Milana

12. května 2011 v 22:41 Různé

V dubnu jsme u Milánka na blogu soutěžili v poznávání maskovaných celebrit. Někdy nám dal obrázek hodně zabrat. Koho jsme hádali, se můžete podívat zde. Letošní ročník začíná fotkou Michala Dočolomanského.
Nakonec jsem se umístila na 3. místě a získala tento krásný diplom.

Milanovi děkuji za nápaditý diplom a všem spolusoutěžícím gratuluji k umístění.