****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.





Červen 2011

Vily v Chotěboři

28. června 2011 v 14:18 U nás

Slíbila jsem vám pár obrázků vil z Chotěboře. Tady jsou.
Vila
Tahle vila byla kdysi porostlá psím vínem a byla trochu omšelá. Vždycky se mi líbilo to okno nahoře. Jak je vidět, dali se majitelé do opravy. Jsem zvědavá na výsledek.
Vpravo je opravená vila, která měla kdysi secesní fasádu. Majitelé se při opravě s ničím nepárali a udělali hladnou fasádu. Proto jsem jí ani nefotila.
O něco lépe dopadla vila o pár čísel dál. Po opravě jí zůstaly na fasádě secesní prvky.
Vila 1
Vila 2
Přes ulici je známá Hubáčkova vila. Byla postavena v letech 1903-1904. Pojmenování připomíná dentistu Karla Hubáčka, který dům od 30. let 20. století vlastnil a měl zde ordinaci.
Hubáčkova vila
Hubáčkova vila 1
Ještě přidám vilu, kterou jsem už ukázala. Tehdy jsem o ní nic nevěděla.
Tyršova ul., vila
Vila je v Tyršově ulici, ty předešlé najdete v lokalitě zvané Stromovka.
Vile se říká" Jiří Poděbradský". Byla postavena v r. 1904 stavitelem ing. Otakarem Liškou z Německého (nyní Havlíčkova) Brodu. Na zdi ve štítu je malba zachycující českého krále Jiřího Poděbradského na statném koni. Vlevo dole je nápis "Pravda vítězí". Malbu provedl majitel domu, mistr lakýrnický a písmomalíř Jan Holub.

Použito údajů z knihy Chotěboř.

Už je dokonáno, už je hotovo

25. června 2011 v 15:09 Architektura

Včera odpoledne byl v rámci oslav 680. výročí města Chotěboře otevřen nový autobusový terminál u nádraží ČD. Terminál byl z větší části financován z prostředků EU. Oslavy byly spojeny s 140 lety železnice v Chotěboři (první vlak přijel v roce 1871).
Podle programu měl odpoledne přijet protokolární vlak, který přiveze parní lokomotiva "Šlechtična" s historickou soupravou. Na nádraží měl také přijet historický motorový vůz Hurvínek s přívěsným vozem.
Až ze Slovenska přijel historický autobus Škoda 706 RTO, který nabízel bezplatné projížďky po městě.
K oslavám byly vydány pamětní pohlednice a vydáno pamětní razítko. A dále vyšel 3. díl Pamětních knih města Chotěboře.
Nyní již fotografie samotného terminálu, opravené budovy nádraží a kulturního programu k slavnostnímu otevření.
České dráhy zde měly malou výstavku historických předmětů, které se dříve na dráze používaly.
Pak jsem si prohlédla nově zrekonstruované nádraží. Fotila jsem jen zvenku. Všude byla spousta lidí, kteří se přišli podívat.
Pohled na nádraží z kolejiště.
Nivelizační značka na budově nádraží.
Před budovou vyhrával orchestr ZUŠ Chotěboř. Své vystoupení předvedly i mažoretky (ty byly přespolní, snad z Čáslavi).
Tady stála děvčata s páskou a nůžkami. Vše bylo připraveno na přestřihnutí, ale čekalo se na hosty, kteří měli stříhat. Čekání bylo dost dlouhé a mě by ujel autobus. Musela jsem si nechat ten slavnostní okamžik ujít. :-D
Odcházela jsem a narazila na nový parčík vedle Chotěbořských strojíren.
V pozadí vpravo je vidět budova v areálu Chotěbořských strojíren.
A tím se dnes s Chotěboří rozloučíme. Ještě jsem vyfotila pár vil, ale ty přidám později.

Exotické koření

24. června 2011 v 7:10 Příroda

Kardamovník obecný je vysoký, stálezelený keř, který roste volně v tropickém pásmu deštných lesů pohoří západního Ghatu v jižní Indii. Příbuzný druh roste také na Srí Lance.
Kardamomy se mimo to kultivují v Tanzánii, Vietnamu Papui-Nové Guineji a v jihoamerické Guatemale.
Patří do čeledi zázvorovitých. Dorůstá výšky 2 až 4 m, vyjímečně i 5 metrů. Plody a oddenky této statné rostliny se používají jako koření. Podlouhlé zelenavé tobolky o délce až 2 cm obsahují obyčejně dvacet hnědočervených semen a po šafránu a vanilce patří ke třetímu nejdražšímu koření na světě. Rozmnožuje se většinou dělením oddenků.
Z účinných látek obsahuje celou řadu eterických olejů (cineol, pinen, geraniol atd.), dále karboxylové kyseliny (olejovou, linolovou, palmitovou a stearovou) a vitamíny (thiamin, riboflavin a niacin). Kromě toho semena obsahují značné množství bílkovin, tuků a sacharidů včetně škrobu. Využívá se oddenek, plody a semena, případně éterický olej z nich připravovaný.
Mleté koření s názvem kardamom je jednou z neodmyslitelných složek indického kari, garam masaly a dalších kořenících směsí. Nemůže chybět v libanonské, syrské a etiopské kuchyni.
Kardamomová káva je tradičním gestem přivítání v arabských zemích a také neuvěřitelně lahodným nápojem. Šedesát procent celé světové produkce končí v arabských mlýncích na kávu.
Chcete ji vyzkoušet?
Připravte si do hrnečku kávu instatní nebo mletou, přidejte špetku skořice, zalijte vřelou vodou, poté ještě přidejte půl lžičky vanilkového extraktu (pro výraznější chuť rozmělněte kousek vanilkového lusku).
Přidání kardamomu do kávy má své opodstatnění. Kromě nádherné vůně se v tradiční čínské medicíně používá k léčení infekcí dásní, preventivně působí a léčí infekce hrtanu a odhleňuje plíce. Také se používá při poruchách trávení.
To, co platí pro kávu, platí i pro přípravu šálku zeleného nebo černého čaje v různých částech světa. V Kašmíru se např. hodně popíjí oslazený bílý nebo zelený čaj ochucený kardamomovými tobolkami, ve zbytku Indie pak čaj černý.


Foto: internet


S křížkem po funuse :-D

22. června 2011 v 17:32 Příroda

U Haničky na blogu jsem obdivovala rozkvetlé makové pole. To jsem netušila, že ho mám za humny.
Ráno jsem jela kolem něj do Chotěboře. Říkala jsem si, že si ho odpoledne musím vyfotit. Když jsme se vraceli, jezdili na poli zemědělci a mák stříkali. To mě ještě nic nenapadlo. Odpoledne jsem se v tom vražedném vedru vydala s foťákem na lov. Jaké bylo moje zděšení, když jsem neviděla skoro žádné květy, to si jistě dovedete představit. Pár květů jsem objevila. Pole ještě pokvete, ale nedovedu odhadnout za kolik dní. Tak alespoň pár snímků.
Makové pole je kolem silnice před kaplí na hřbitově, za ní a ještě kousek nad ní.
Evangelická kaple na hřbitově.
Kraj pole lemovaly vlčí máky.
Makové pole se sporadickými květy.
To už je makové pole za kaplí. Tomu kopci se říká Kubátka a chodíme tam na houby. Takhle se to nezdá, ale je to příšerný kopec.
Ten světlejší pruh pole, hned za tím tmavším, je také mák.
Po focení jsem se ještě stavila na našem hospodářství. Zvířata měla toho vedra také plné tlapky, tak byla zalezlá ve stínu. Z jejich focení by moc nebylo. Cvakla jsem alespoň naše "myši" - nutrie. Vedle je ještě několik kotců a v nich malinké myšky. Ty se ale bály a utíkaly se schovat.

Naše drobotina

21. června 2011 v 14:37 Naše hospodářství

Letos našeho dědu (mého manžela) postihl snad nějaký amok. Již několik měsíců domů intenzivně sváží ze všech stran drůbež všeho druhu. Nějaká vajíčka si nechal vylíhnout v líhni. Něco drobotiny koupil od jiných chovatelů. Mám strach, že se nám všechno nakonec nevejde na dvorek.
Doma, ve sklepě na dřevo, si zřídil provizorní odchovnu, kde má ty nejmenší. Je to spolek kuřat, kachen divokých, indických běžců a krůťat. Aby jim nebyla zima, mají tam žárovku.
Ty odrostlejší má na dvorku. Musím je zkusit vyfotit. Jenže na mě nejsou zvyklá a obvykle utíkají do nejzazšího rohu. Snad se zadaří.
Nyní drobotina ze sklepa.
Tady jsou malá krůťata.
Hurááááá! Podává se čerstvá vodička.


Byla to krása

21. června 2011 v 8:06 Zahrádka

Lilie v zimní zahradě už mi odkvetly. Mají poslední tři květy. Byla to krása. A ta vůně!
Tak ještě vzpomínka v podobě fotografií.




Klášter premonstrátů v Želivě

18. června 2011 v 12:24 Toulky

Starobylý klášter stojí na soutoku řeky Želivky a Trnávky. V r. 1139 ho založil pro benediktiny pražský biskup Otta s českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Ti sem přišli ze sázavského kláštera a po deseti letech Želiv opustili. Poté pražský biskup Daniel sem povolal řeholní kanovníky ze Steinfeldu v Porýní. Pod vedením bl. Gotšalka se zde řeholní život velice slibně rozvíjel a premonstráti byli brzy schopni zakládat další kláštery.
Klášter byl již v předhusitské době významným duchovním a hospodářským centrem širokého kraje. Původně byl postaven v románském slohu a po požáru byl obnoven ve slohu gotickém.
V době husitských válek husité klášter dvakrát dobyli a vyplenili. Některým řeholníkům se podařilo zachránit v Jihlavě. Jakmile nebezpečí pominulo, byla snaha řeholní život obnovit. Kostel byl v roce 1462 znovu posvěcen. Konec těmto snahám udělal český král Jiří z Poděbrad, který v r. 1467 daroval klášter lipnickému pánu Burianu Trčkovi z Lípy. Premonstráty odtud vyhnali a ti našli útočiště v Jihlavě.
V Želivě byl řeholní život obnoven v r. 1622, kdy strahovský opat Kašpar Questenberk klášter vykoupil. Nejprve zde obnovili kostel a poté postavili budovu konventu. Klášter opět získal samostatnost. Za prvního opata zvolili Siarda Falca. Ten měl zásluhu na tom, že se klášter stal duchovním, hospodářským a kulturním centrem. Bylo zde také založeno klášterní filozoficko-teologické studium.
V první polovině 18. století, za opata Jeronýma Hlíny a Daniela Schindlera, se klášter velice rozvíjel.Po velikém požáru v r. 1712 Jan Blažej Santini klášter obnovil ve slohu barokní gotiky.
V době josefinských reforem se klášter zachránil před zrušením. Premonstráti převzali gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě. To po dlouhá desetiletí spravovali a významně přispěli k národnímu obrození.
Na počátku 20. století klášter znovu vyhořel. Požár se vyhnul kostelu a konventu. Budova opatství byla obnovena v pseudobarokním slohu a vyzdobena ve slohu secesním.
V roce 1950 byl klášter zrušen. Byl zde zřízen internační tábor pro nepohodlné kněze a řeholníky.
Od r. 1957 až do r. 1992 byla v klášteře psychiatrická léčebna. Řeholníci se mohli do části kláštera vrátit v květnu 1991.
Část kláštera je vyhrazena pouze řeholníkům a část mohou lidé navštívit. Je zde mnoho kulturních památek. Např. lze zhlédnout barokní, nedávno zrestaurovanou opatskou sakristii, či kapitulní síň s freskovou výzdobou. Klenbu zdobí překrásné štuky a fresky Jana Kaliny a Siarda Noseckého. Rozměrné fresky v průčelí místnosti znázorňují vidění sv. Norberta - založení prvního kláštera v Prémontré a založení želivského kláštera vévodou Soběslavem.
V prvním patře konventu, nad refektářem, je knihovní sál. Tady je štuková výzdoba chudší. Námětem fresek je moudrost a vzdělání.
Další zajímavosti jsou na prelatuře znovu vybudované po požáru v r. 1907. Slavnostní secesní schodiště zdobí barokní dřevořezba klášterního znaku. Ten je jediným předmětem z doby před požárem. Strop sálu prelatury zdobí velká secesní freska malíře Antonína Hauslera. S prelaturou souvisí starý Trčkův hrad, který je zvenčí ozdobený figurálními sgrafity z konce 15. století.
Původní freskovou výzdobu kaple sv. Kříže, stejně jako muzeum, zničil v r. 1907 požár. Po požáru původní muzeum nahradilo v r. 1914 nové. Tato místnost zaujme tím, že na dřevěném kazetovém stropě nese obrazy Panny Marie z desíti slovanských poutních míst a na západní stěně Betlém, který namaloval architekt Dvořák podle Mikoláše Alše.
Pozoruhodný je i kostel Narození Panny Marie s dvojicí 44 metrů vysokých hranolových věží.
Po šestadevadesátileté přestávce želivští premonstráti opět obnovili výrobu piva. Zaměřit se chtěli převážně na speciální druhy zlatavého moku. Jednotlivé výrobky měly dostat pojmenování podle bývalých představených kláštera: jako první opustilo zdi kláštera patnáctistupňové pivo pojmenované Gotšalk po prvním opatovi z 12. století. Další pivo, o něco slabší, příchuťové, dostalo název Castulus. Veškeré pivo mělo být expedováno ve speciálních lahvích. První pivo se v klášteře pravděpodobně začalo vařit už ve 13. století. První zmínka o klášterním pivovaru je ze 16. století.
Pivo je vyráběno s různými příchutěmi - např. bylinné nebo borůvkové.

Zdroj: Cesta Vrchovinou, Klášterní pivovar a Kudyznudy.

Nádrž s vodotryskem

17. června 2011 v 12:13 Toulky

V roce 1581 byla na náměstí v Chotěboři zřízena kašna na pitnou vodu. Byla dřevěná a smolou vymazaná s přívodem vody dřevěným potrubím (vyrobeným z kmenů, které mělo díry o průměru 7 cm). Voda byla do kašny vedena z rybníků Na Království. Z ní byla pak rozváděna k dalším třem městským kašnám.
V r. 1869 se začaly nahrazovat dřevěné kašny kamennými. Nová kašna byla v prostoru, kde se dnes nachází vodotrysk s nádrží zapuštěnou do země. Kašna měla hvězdicový tvar a po obvodu tři schody. Původní dřevěné potrubí bylo nahrazeno litinovým. Z hlavní kašny byla pitná voda rozváděna k dalším čtyřem menším kamenným kašnám.
Tady jsem se snažila přefotit z knihy obrázek náměstí z r. 1908. Je na něm vidět kamenná kašna a za ní Mariánský sloup.
A nyní záběry ze středy. Je na nich současná nádrž s vodotryskem. Nevím, proč je tam tak málo vody. Buď je to z bezpečnostních důvodů nebo se šetří. Ale posezení na okolních lavičkách je zvláště v parných dnech osvěžující.
V pozadí je budova Městského úřadu v Chotěboři.
V dubnu jsem vám ukazovala čištění nádrže. Dnes je v ní průzračná voda.

V Liberci vykvetl vzácný zmijovec titánský

16. června 2011 v 12:29 | Jaroslav Švehla, Právo |  Příroda

Velký svátek zažívá Botanická zahrada v Liberci. Po deseti letech čekání zde poprvé vykvetl zmijovec titánský, rostlina s jedním z největších květenství na světě. Naplno vykvétat začal zmijovec v úterý pozdě večer, ve středu se toulec s listy sevřel a květ získal na barvě. Kanárkově žlutá palice květu dosahuje výšky bezmála dvou metrů.
Květenství vzácného zmijovce titánského v liberecké botanické zahradě

"Podobá se to uměleckému dílu. Lidé mohou sledovat tuto výjimečnou událost ještě během dnešního dne," řekl ředitel Botanické zahrady v Liberci Miloslav Studnička. Botanici se v úterý pokusili vzácnou květinu uměle opylit jejím vlastním pylem. Je ale velkou neznámou, zda se opylení podařilo, protože samičí květy v přirozeném prostředí opyluje hmyz pylem z jiného zmijovce.
Botanici se v úterý pokusili vzácnou květinu uměle opylit jejím vlastním pylem.

"Jestli se to povede, tak se ve spodní části začnou vyvíjet plody - červené bobule," vysvětluje Studnička s tím, že výsledek bude zřejmý během týdne, kdy má květ zvadnout.
Pokud by se z plodů zmijovce podařilo získat semena, v Liberci by si jich několik ponechali na rozmnožení této rostliny a zbývající by poskytli jiným botanickým zahradám. Stejným způsobem před deseti lety poskytli libereckým botanikům semínko unikátní květiny jejich kolegové z Bonnu.
Pokud by se z plodů zmijovce podařilo získat semena, v Liberci by si jich několik ponechali na rozmnožení této rostliny a zbývající by poskytli jiným botanickým zahradám.

Zmijovec pochází ze západní Sumatry a v přírodě už téměř vymřel. Jeho květenství vydrží pouze tři dny a je pro každou botanickou zahradu velkou událostí. Rostlina v této fázi výrazně produkuje pach podobný shnilému masu, v přirozeném prostředí láká hmyz, který ji opiluje.

Foto: Jaroslav Švehla
Zdroj: Novinky.cz

Ze žákajdy

16. června 2011 v 8:48 Vtipy




Váš syn při hodině hraje mariáš, hlásí dvacet i když nemá krále a ještě se hádá.

Váš syn mi dnes začal tykat, skákal mi do výkladu a chtěl vidět můj diplom.

Když jsem vašeho syna vyvolala k tabuli, opáčil mi: "Piš pět, svačím!".

Hází po spolužačkách sušeným semenem.

Simuloval zvonění školního zvonku budíkem, a když se mu na to přišlo, ještě tvrdil, že ho o to školník požádal.

Přinesl do hodiny prášek na pečení a předstíral prodej drog. Odmítal vše vydat a nyní i přiznat.

Přinesla do školy DYMOGAM (zápalná tableta proti hmyzu) a vykouřila celý učitelský sbor.

Při písemné práci chtěl odejít na záchod a vymlouval se, že se posere.

Strká si lentilky do nosu a hraje všemi barvami.

Při měření ve fyzice používá vlastní měřící přístroj a prohlašuje, že školní voltmetry nestojí za nic.

Směje se mi za zády do očí.

Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.

Pravidelně chodí do školy nepravidelně.

Vědomosti vaší dcery se rovnají nule; pro postup do vyššího ročníku je třeba, aby je minimálně zdvojnásobila.

Sebral třídní knihu, nechce ji vrátit a žádá výkupné.

Při hodině dějepisu zapálil lavici a naváděl zbytek třídy, aby mě upálili.

Nechává se od spolužáků osahávat a nehlásí to učiteli.

Smrká mi do výkladu.

Strká ptáka do topeni! (poznámka žákovi, který nastražil do radiátoru chcíplého kosa).

Tahá děvčata za mléčné vaky.

Vyhrožuje mi smrtí!

Straší děvčata ptákem (Sovou pálenou).

Běhá po zdi.

Při slohové práci "Nejhezčí zážitek z prázdnin" popsal soulož.

Znehodnotil nástěnný výtisk Mendělejevovy soustavy prvků vymyšleným prvkem - Spermium.

Při hodině pleská mokrým pytlíkem o lavici.



Někdo je nenahraditelný

15. června 2011 v 8:30 Vtipy

V jedné firmě zaměstnali 5 kanibalů. Při oficiálním přivítání jim jednatel povídá: "Můžete tu pracovat, vydělat si pěkné peníze a můžete se stravovat v naší kantýně, ale naše zaměstnance necháte na pokoji!"
Kanibalové souhlasili a slíbili, že nebudou nikoho obtěžovat.
Po čtyřech týdnech přišel za nimi šéf a povídá: "Pracujete velmi dobře, ale chybí nám uklízečka, nevíte co s ní je?"
Všichni kanibalové odpověděli shodně NE a přísahali, že s tou věcí nemají nic společného.
Když jednatel odešel, zeptal se vrchní kanibal: "Kdo z vás sežral tu uklízečku?"
Zezadu se nesměle ozve: "Já jsem to byl!"
A vrchní kanibal odpoví: "Ty jsi idiot. My jsme už sežrali obchodního ředitele a polovinu finančního oddělení a nikdo nic nepoznal a ty debile sežereš zrovna uklízečku!!!!"

MORÁLNÍ PONAUČENÍ - NĚKTEŘÍ CHYBĚJÍ, NĚKTEŘÍ NE...


Odstranění vápenatých usazenin z těla

14. června 2011 v 15:34 Zdraví


Jsou-li cévy v mozku a srdci zvápenatělé, pije se denně jedna likérová sklenka (0,2 cl) výtažku z asi 30 oloupaných dílků česneku a 5ti malých, nakrájených a neoloupaných přírodních citrónů (bio).

Všechno se v mixéru zpracuje na kaši, dá do jednoho litru vody a přivede se k varu. Ale nechá se jen jednou "převalit". Potom se zcedí a naleje do lahve. Uchovává se v chladu.
Denní sklenka se pije dle možností - před, nebo po hlavním jídle..

Již po třech týdnech denního užívání pocitíte v těle příjemné omlazení! Zvápenatění a jeho vedlejší příznaky jako jsou zhoršené vidění či slyšení - se zmenšují a postupně odcházejí.

Po třech týdnech kůry by měl člověk kůru na osm dní vynechat a pak opět tři týdny pokračovat. Pak se dostaví pronikavý úspěch. Tuto levnou neškodnou a léčivou kůru by měl člověk každý rok opakovat.

Nepříjemná česneková vůně není vůbec cítit a účinek citronu s česnekem se projeví naplno. Člověk může zase dobře spát a nemusí v noci "pobíhat". Vápník se rozpustil..

Jedna žena se vyhnula operaci srdce, protože se jí tuk a vápník v cévách po kůře rozpustil. Také při vypadávání zubů - paradentóze se česnekový elixír dobře osvědčil!

Autor: prof. Gerd Unterweger

Brokolice v kuchyni

13. června 2011 v 8:16 Recepty

Brokolice se sýrovou omáčkou

1 větší brokolice, 100 g Nivy, 100 g Eidamu, 250 ml smetany, trochu oleje, provensálské koření, kmín a sůl.

Brokolici omyjeme, rozebereme na růžičky, povaříme ve slané vodě s trochou kmínu.
Na pánvi rozpálíme olej, přidáme nastrouhané sýry a necháme rozpustit, dochutíme kořením, přelijeme smetanou a směs dobře promícháme. Sýrovou omáčkou přelijeme brokolici.

Brokolicová polévka

Cibulku osmahneme na másle, přidáme růžičky brokolice a chvilku dusíme. Zalijeme vývarem a krátce povaříme. Potom rozmixujeme se smetanovým sýrem, dochutíme citronem, solí, pepřem a muškátem.
Hotovou polévku sypeme na talíři opraženými mandlovými lupínky.


Hortenzie - pastelová kráska

12. června 2011 v 14:55 Zahrádka

Hortenzie patří mezi nejoblíbenější keře. To je způsobeno jejich nádherným květenstvím.
Pro hortenzie je typická změna zbarvení při odkvétání. Květenství mění barvu ze své původní na zelenou až rezavě červenou. Díky tomuto efektu jsou rostliny krásné ještě dlouho po odkvětu.
Na zahrádkách je nejrozšířenější hortenzie velkolistá. Její pěstování není složité. Nové rostliny sázíme nejlépe na jaře na polostinné stanoviště, hortenziím nevyhovuje ani úplný stín, ani sluneční úpal. Půda by měla být hluboká a živná, suché písčité půdy nejsou vhodné. Vykopeme větší jámu (v případě těžší půdy vysypeme dno štěrkem) a vybranou zeminu smísíme s rašelinou a uleželým kompostem v poměru 1:1:1. Po výsadbě nenecháme rostliny přeschnout, jen těžko se potom vzpamatovávají.
Velmi důležitý je také řez, pro který je čas zásadně na jaře. U hortenzie velkolisté řezem odstraňujeme především suché a překrývající se větve, dále pak větve slabé a odkvetlé. Pro vytvoření silných květních pupenů řežeme keře od května do poloviny června nad třetím až čtvrtým pupenem (očkem). Výhony ukončené květním pupenem odstraňovat nesmíme, protože květní pupeny se zakládají už v předchozím roce.
Hortenzie jsou také zajímavou hrnkovou květinou.

Hortenzie stále modré

Základní barvou květů hortenzií je bílá, u některých druhů i růžová nebo načervenalá. Modrá barva není vrozenou vlastností hortenzií a vinu na tom, že se modrá barva změní v růžovou, nese nedostatek hliníku v půdě. Modrá barva květů je podmíněna kyselou půdní reakcí. Hodnota pH se musí pohybovat v rozmezí od 3,5 do 4,2, což je hodně nízko, ale je to skutečně základ pro udržení modré barvy. Pokud půda kyselá nebude, přemění se modré květy v růžové nebo narůžovělé.
V květináči i na zahradě je však možné optimální kyselé prostředí celkem dobře udržovat. Podmínkou je zajištění dostatku volně přístupných iontů hliníku v půdě. Do substrátu proto musíme dodat přídavek sloučeniny, která tyto ionty postupně uvolňuje. Zahradníci nejčastěji používají amonnohlinitý kamenec nebo síran hlinitý.


Foto: internet

Diplom od Milana za soutěž

11. června 2011 v 10:20 Různé

V květnu jsme měli možnost soutěžit v Květinové soutěži na blogu u Milánka na Blogu Starého Dinosaura - zde. Soutěž byla pěkná a zajímavá. Všem soutěžícím vyrobil Milánek krásné diplomy.
Zde je můj.

Jitrocel - rány zaceluje

10. června 2011 v 8:28 Zdraví

Jitrocel kopinatý je vytrvalá bylina s růžicí štíhlých listů, z které vyrůstají na stoncích květy v klásku. Příbuzný je jitrocel větší, ten má větší a širší listy, je také léčivý. Tato skromná rostlinka nemá žádné zvláštní nároky na pěstování a roste všude.
Listy sbíráme mladé a čerstvé od dubna do září, starší jsou příliš tuhé. Listy k sušení sbíráme nejlépe kolem druhé hodiny. Nesmí se zapařit, jinak zhnědnou a ztrácejí účinnost.
Jitrocel má účinky tišící, stahující, hojivý a protizánětlivý, tlumí kašel a působí jako přírodní antibiotikum. Čerstvě vylisovaná šťáva pomáhá při bolestech v krku. Z listů se připravuje sirup proti kašli, sušené se přidávají do směsi průduškových čajů. Podporuje trávení a pomáhá při vředových onemocněních žaludku. Odvar je možné použít i na obklady očí při zánětu spojivek nebo nehtového lůžka.
Zevní použití jitrocele je známé, dalo mu jméno jitrocel (rány zaceluje). Odjakživa se používal k čištění a hojení ran.
Oba druhy jitrocele je dobré používat ve správném pořadí. Jitrocel větší (okrouhlé listy) ránu vyčistí a jitrocel kopinatý (úzké listy) ránu stahuje a zacelí. Opačným postupem ránu rychle zacelíme, ale uvnitř může zůstat hnis.

Jitrocelový sirup

Čtyři hrsti čistých a čerstvých listů jitrocele kopinatého umeleme nebo rozmixujeme, svaříme s 300 ml vody, 300 g cukru a s 150g medu.
Vaříme na mírném ohni 10 minut až sirup zhoustne. Dáme ho do lahviček a skladujeme v chladnu. Užíváme jednu lžíci několikrát denně.

Pro citlivou pleť

Dvě hrsti jitrocele zalijeme 2 l převařené studené vody a necháme stát v nádobě. Ráno přivedeme výluh téměř k bodu varu a necháme vystydnout. Rozlijeme do menších lahviček, aby měla pleťová voda pokojovou teplotu. Zbytek vydrží delší dobu v chladničce.
Vodou nakapanou na kosmetický tampón omýváme často obličej. Jitrocel zklidňuje citlivou pleť, mírnější akné a pokožku podrážděnou po holení.


Obrázek: internet

Zajímavost v Čáslavi

9. června 2011 v 8:01 Toulky

Žižkovo náměstí v samém centru města Čáslav má od 18. dubna novou ozdobu. Stala se jí meteorologická stanice, umístěná přibližně v prostoru, kde se podle historických pramenů podobné zařízení nacházelo. Tentokrát se nejedná o meteostanici určenou pro odborníky a jejich práci. Jde spíše o zařízení, které připomíná další část bohaté historie města. Současně nabízí zajímavé aktuální údaje pro místní obyvatele ale i turisty.
Autory návrhu jsou ing. arch. Zdeněk Jirout a mistr uměleckých řemesel František Tesař.
Toto zařízení má čtyři prosklená okénka. V prvním je teploměr, ve druhém záznamy o rozmarech čáslavského počasí, ve třetím přístroje na měření a v posledním text, který vysvětluje, co meteorologové sledují a zaznamenávají. Můžete se dozvědět, že v Čáslavi byla nejvyšší teplota 42,8°C, kterou naměřili 15. července 1923. Naopak nejnižší teplotu -37,5°C naměřili 11. února 1929. Nejvíce sucho bylo v roce 1943, kdy hladina dosáhla 387,9 mm, nejdeštivěji bylo v roce 1888, kdy se voda zastavila na 828,9 mm. V roce 2001 bylo naměřeno 826,7 mm.
Text a foto: kdr
Foto: klarisa (internet)

Svatý Medard a jeho kápě

8. června 2011 v 7:00 Svátky

Proč vlastně z té kápě kape?

Po Třech zmrzlých mužích je Medard další světec, který má ve svém "referátu" patronát nad počasím. Konkrétně 8. června většina z nás s obavami vzhlíží k nebi, zda se neobjeví mračno, které by avizovalo, že je den sv. Medarda. A jak praví nejznámější pranostika tohoto dne, z nebe spustí "Medardova kápě, čtyřicet dní kape". V tuto dobu totiž vrcholí tzv. medardovská cirkulace, což znamená, že k nám proniká chladnější a vlhčí oceánský vzduch a teplotní rozdíly mezi pevninou a oceánem se vyrovnávají. Nastává delší období, kdy za sebou přichází pět tradičních dešťových vln, které naši předci označovali jako: deště vítské (15.6.), deště jánské (24.6.), deště prokopské (4.7.), deště magdalénské (22.7.) a deště petrské (1.8. - podle křesťanského svátku sv. Petra v okovech). Mokrého Medarda a přívalů deště se obávali lidé z mnoha důvodů - bude se těžko kosit tráva a sušit seno, plodiny postihne hniloba a poničí ji škůdci, kvalita bude špatná. Nebezpečné přívalové deště navíc způsobovaly nečekané povodně.
K Medardovi se váže v celé Evropě rekordní množství pranostik, které předvídají a komentují počasí v období od 6. do 18. června.

Komu z kápě kape

Medard z Noyonu je světec uctívaný v celé Evropě. Narodil se někdy v letech 470 až 473 v Salency (kraj Pikardie ve Francii) v bohaté rodině. Otec byl francký šlechtic a matka gallská Římanka. Už jako malý chlapec vynikalsvou zbožností. Studoval ve městě Tournai (dnešní Belgie). Zde se spolu s přítelem Eleutheriem rozhodl ze zásady se neúčastnit zábav a rytířských turnajů, které se ve městě a okolí konaly. Vybral si duchovní dráhu a již jako třiatřicetiletý přijal kněžské svěcení. Ve svém rodišti Salency u Noyonu se svému poslání věnoval poctivě a obětavě. Není proto divu, že jej kolem r. 545 arcibiskup sv. Remigius povolal na vermandoiský biskupský stolec. Za necelý rok již Medard přesídlil do opevněného města Noyonu a zároveň také řídil (po smrti přítele Eleutheria) diecézi v Tournai.
Svůj biskupský úřad vykonával trpělivě, mírně a rozvážně. Ačkoliv byl v té době Medard již kmetem, dosáhla do té doby zanedbaná diecéze velkého rozkvětu. Pověst o jeho svatosti, řečnickém talentu a hlavně obrovské lásce k chudým se brzy rozšířila po celé severní Francii.
Zemřel 8. června 560 a po jeho smrti dal král Clotaire I. zřídit v Soissons, městě franckých králů, opatství s nádherným kostelem, ve kterém byly Medardovy ostatky pietně pochovány. Klášter přijal jméno po Medardovi, dodnes zůstala z kláštera zachována jen krypta. Sv. Medard bývá zobrazován s úsměvem na rtech a i proto je považován za patrona proti bolesti zubů. Vedle toho je ještě patronem sedláků, pastýřů, vinařů, sládků a meteorologie. Lidé se k němu také modlili proti horečce a choromyslnosti.
Legenda vypráví, že malý chlapec Medard šel jednou mezi poli na procházku a tam jej zastihla bouře s prudkým lijákem. Najednou, kde se vzal, tu se vzal, jako blesk z nebe se snesl obrovský orel a roztáhl nad chlapcem své perutě, aby nepromokl. Toto tradované vyprávění vedlo k tomu, že dodnes zemědělci orodují u Medarda za suché počasí o senoseči, prosí ho o přímluvu, aby byla zajištěna plodnost polí a vinaři jej vzývají, aby ochránil jejich vinice a dopřál jim bohatou úrodu vinné révy.

Obrázek: internet

Orchidej a lilie

7. června 2011 v 16:21 Pokojové květiny

Minulý týden mi vykvetla jedna z mých orchidejí - fialová. Byla moje první, kterou jsem si před lety koupila. Musím říct, že mi dělá jen radost, protože jinak moc kvetoucích květin doma nemám. Ony by byly, ale nějak se jim nechce kvést (amarylis). Snad to brzy zachrání gloxínie.
V zimní zahradě mi rozkvetly žluté lilie. Měla jsem i jiné barvy, ale čas je vyselektoval a zbyly jen žluté. Voní na celý dům. Zvláště večer je jejich vůně intenzivní.
Další orchideje vyhánějí květní stvoly, tak se dočkám dalších květů.


Růže bez trnů

7. června 2011 v 10:07 Příroda

Vysvětlení českého slova pivoňky nezapře lidovou poetiku. Květy pivoněk byly nejčastěji růžové nebo červené, stejně jako nos a tváře toho, kdo hojně pil pivo.

Pivoňkový čaj

Dvě hrsti čerstvých okvětních plátků přelijeme 2 dl vroucí vody. 20 minut louhujeme. Potom scedíme, lístky vymačkáme a odvar nanášíme 10 dní na pokožku. Pivoňkový čaj dokonale vypne pokožku.

Pivoňka uklidňuje ekzémy

Pivoňkový květ se používá k léčbě ekzémů. Podle starých bylinkářských receptů se postižené místo namazalo vepřovým sádlem, překrylo čerstvými jemně naklepanými temně rudými květy a ponechalo 20 minut ozařovat sluníčkem. (Jak jsem koupila, tak prodávám).

Zásady pěstování pivoněk

Předností pivoněk je jejich dlouhověkost. Nejkrásnější jsou staré šest až osm let, na jednom stanovišti je můžeme nechat až patnáct let. * Nejvhodnějším měsícem na výsadbu všech druhů pivoněk je srpen. * Vyberte jim slunnou polohu s kvalitní kyprou a propustnou zahradní půdou bohatou na živiny. * Pivoňky můžete sázet do skupin vyšších trvalek na záhony, jako působivé solitéry, ve skupinách s okrasnými keři. * Pokud chcete pěstovat pivoňky pro řez květů, vysazujte je do řad vzdálených necelý metr. * V době plného růstu vyžadují dostatek vláhy, ale trvalé přemokření nesnášejí. * Dřevité pivoňky raší velmi časně a neměly by se proto vysazovat na příliš teplé stanoviště. Hrozí-li nebezpečí pozdních mrazíků, chraňte jejich mladé výhony netkanou textilií. * Kvetou-li pivoňky málo, něco jim schází. Může to znamenat nedostatek živin, nevhodné stanoviště nebo také příliš hlubokou nebo naopak mělkou výsadbu. Hloubka výsadby je opravdu důležitá, protože příliš utopená rostlina nekvete a trvá dlouho, než se dostane blíže k povrchu. * Pivoňky nemají rády přesazování.