****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Srpen 2011

Česká pošta vydává novou známku

31. srpna 2011 v 21:09 Aktuality

Uznávaná grafička, malířka a ilustrátorka Marina Richterová se zhostila nelehkého úkolu - vytvořit pro poštovní známku portrét skladatele Wolfganga Amadea Mozarta.


"Zvolila jsem cestu neudělat jeho podobiznu na základě známých rytin, ale spíše imaginární portrét s gestem, které podle mne mohlo být pro Mozarta typické. Je to jiný Mozart, snad až chuligánský rošťák", přiblížila autorka zrod nové samolepící známky, na níž je vyobrazen dirigující skladatel v pozadí s originální partiturou opery Don Giovanni a budovou Stavovského divadla. Známka v sešitové úpravě začne žít svým životem ve čtvrtek 31. srpna.

Zdroj: Novinky.cz

Výlet do Hlinska v Čechách - Betlém

29. srpna 2011 v 16:02 Toulky

Do Hlinska jsem jela hlavně kvůli Betlému. Miluji staré roubené chaloupky a tam jich bylo hodně. Potěšila jsem oko i dušičku.

Historie: Betlém je historická čtvrť roubených domků drobných městských řemeslníků, které byly postaveny v polovině 18. století. V rekonstruovaných domech naleznete expozice bydlení a dílny tehdejších obyvatel. Prohlídky jsou doplňovány různými tématicky zaměřenými výstavami, které se zabývají např. drátenictvím, hrnčířstvím, lidovými oděvy apod. Mezi roubenými chalupami najdete prodejnu upomínkových předmětů a prodejnu keramiky a bylinek.

Ukáži vám jen pár chaloupek. Všechny jsou k vidění v Galerii - zde.
Když jsem procházela mezi domky, byly většinou zavřeny. Otevřeno měla chaloupka, kde prodávali čajové směsi a keramiku. V další se prodávaly dárky.
Ale chystaly se tam 16. Adámkovy folklorní slavnosti - více.
Nyní pár chaloupek na ukázku.


Pohled na domečky Betlému z mostu přes Chrudimku.




Pohled do krámku s čajovými směsmi, keramikou a dárky. Vonělo to tam překrásně. Však jsem paní prodavačce říkala, že to musí být pěkné prodávat v takovém voňavém prostředí. Koupila jsem si keramické sluníčko pro štěstí a vyfotila keramiku a úžasnou loutku Babky kořenářky u pultu.




Převládaly roubené chaloupky, ale našly se i zděné. Některé se opravovaly a bohužel i přestavovaly. Jednu takovou hrůzu jsem si zapomněla vyfotit.
Mezi domky byly staré svítilny, které musí za tmy vypadat idylicky.
Domečky měly i různé komíny. Jeden domek měl na zadní straně zděný útvar podivného tvaru. Možná to byla pec nebo černá kuchyně. Nemohla jsem nakouknout dovnitř.






V tomto domě byla hospoda a dokonce otevřená.




Na některém obrázku mě trochu zlobilo sluníčko nebo jsem měla problém s autem. Ta parkovala skoro u každého domku. Některé jsou totiž trvale obydlené.
A tím moje návštěva Hlinska končí. Bylo tam moc pěkně, takový malý výlet do minulosti.


Historické údaje čerpány z oficiálních stránek města Hlinska.

Výlet do Hlinska v Čechách

28. srpna 2011 v 10:56 Toulky

V sobotu jsme vyrazili do Hlinska. Manžel s kamarády na výstavu zvířat a já fotit městské památky.
Vysadili mě u výstavního areálu a já se vydala kolem kostela k centru města. Mým cílem byl Betlém lidových staveb, ale o něm až příště. Dnes pár zajímavostí a památek.
První byl kostel Narození Panny Marie.

Historie: Kostel Narození Panny Marie je barokní stavba vybudovaná v letech 1730-45 stavitelem Donátem Morazzim na místě původního kostela, ze kterého zůstala zachována pouze věž. Největší pýchou kostela je křtitelnice z roku 1628.

Do kostela jsem nešla, protože venku stáli lidé a nevěděla jsem, jestli bych nerušila nějakou událost.




Toto je výřez z pohlednice, proto to šrafování.
Pokračovala jsem po schodech dolů. Pod nimi mě zaujal starý roubený dům. Prý tam kdysi byla hospoda.



Dům měl zajímavou pavlač.
Vedle opravovala parta chlapů další starý dům. Doufám, že bude dodržen jeho starobylý ráz.
Ještě musím poznamenat, že se mi všude pletla nejen auta, ale i dráty.


Po mostě jsem překročila řeku Chrudimku. Druhá fotka je proti sluníčku, tak není tak dobrá.



Dále jsem šla Husovou ulicí, kde se mi líbil dům s restaurantem. Měl pěknou fasádu. Všude byla reklama na pivo z místního pivovaru - Rychtář. To nebyla jediná restaurace s tímto nápisem.


O pár metrů dál mě zaujal tento netypický dům.


Zastavila jsem se v informačním centru, kde jsem si koupila pár pohledů. A to jsem už skoro byla na náměstí.


Poděbradovo náměstí s radnicí (o té jsem psala zde). Na dolním okraji náměstí bylo pítko. Jeho funkčnost jsem tedy nezkoušela, měla jsem v žaludku ještě čaj od snídaně.


Hned vedle stojí Ježdíkův dům (o něm jsem psala v tomtéž článku). Chtěla jsem si vyfotit jeho sgrafita.


Ježdíkův dům sousedí s tvrzí, která je nejstarší stavbou v Hlinsku.

Historie: Tvrz je považována za nejstarší hlineckou stavbu. První písemné zmínky pochází z roku 1413. Od roku 1547 sloužila nějaký čas jako královská celnice. V roce 1874 zde bylo nalezeno 400 českých grošů z období Václava III.



Poté jsem znovu přešla po mostě Chrudimku a mířila k Betlému. U paty mostu stál pomník. Je ale ve stínu velkého stříbrného smrku. Za ním stojí trochu atypická budova Gymnázia K.V. Raise.



Po vyfotografování chaloupek v Betlémě jsem chvilku pozorovala a krmila kačenky na Chrudimce. Zaujali mě kačeři, kteří neměli typicky divoké vybarvení. Někteří měli na ocase modré peří.






Vydala jsem se na zpáteční cestu k výstavišti. Cestou mě zaujala krásně rozkvetlá zahrádka s vchodem. Bohužel svítilo mi sluníčko do objektivu, tak se fotka moc nepovedla.


A ještě oskenovaná pohlednice na závěr.


Historické údaje čerpány z oficiálních stránek města Hlinska.


Dnešní nákup

26. srpna 2011 v 13:31 U nás

Dnes dopoledne jsme jeli s manželem a sousedem na nákup do chotěbořského supermarketu. Já jsem seděla v autě a pozorovala cvrkot. Sjíždělo se sem auto za autem. Lidé jezdili s vozíky plnými nákupu. Byl tam pěkný šrumec. Co bychom také v pátek před víkendem čekali. Až na to vedro, to bylo zajímavé pokoukání. Tyhle nákupy k smrti nenávidím a jak mohu, tak se jim vyhnu. Manžel je se sousedem již sehraná dvojka, tak proč bych jim to kazila. Smějící se





Letní recepty

20. srpna 2011 v 16:37 Recepty

Bůček s houbami

Ingredience: 750g vepřového bůčku, 500 cibule, 500 g čerstvých paprik, 500g čerstvých hub, sůl, pepř a kmín.

Bůček nakrájíme na nudličky a krátce opečeme na suchém pekáči, potom osolíme, opepříme a pokmínujeme.
Bůček rozložíme po pekáči, poklademe vrstvou paprik pokrájených na proužky, vrstvou cibule pokrájené na kolečka, poslední vrstvu tvoří nakrájené houby. Osolíme, pokmínujeme a přiklopíme. Dáme do trouby. Po upečení promícháme.
Podáváme s bramborovým knedlíkem.

Cuketka

Ingredience: 3 vejce, 300 g cukru, 1/2 - 3/4 skleničky oleje, 450 g nastrouhané cukety, 450 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 3 lžíce kakaa, ořechy.

Vejce utřeme s cukrem a olejem, vmícháme ostatní přísady a rozetřeme na vymazaný plech.
Upečený moučník pocukrujeme nebo potřeme polevou.


Zapečené zelí

Ingredience: 400 g kysaného zelí, 250 uzeného bůčku, sádlo na vymazání pekáčku.

Do pekáčku silně vymazaného sádlem dáme kysané zelí, na které rozložíme na tenké plátky nakrájený uzený bůček a pečeme. Když se bůček začne rozpékat, směs vidličkou promícháme.
Podáváme s vařenými bramborami nebo s chlebem.

Nouzová placka

Ingredience: 3 velké syrové brambory, 1 vejce, uzenina, sýr, sůl, koření podle chuti. Jako doplněk tatarka, kečup, hořčice, zelenina.

Brambory nastrouháme nahrubo (nesolíme, nekořeníme). Na pánvi z nich uděláme vyšší placku, opečeme, otočíme a nyní osolíme a podle chuti okořeníme. Navrch poklademe kousky uzeniny, sýra, doprostřed klepneme vejce, přikryjeme pokličkou a dopečeme.
Podáváme s kečupem, tatarkou, hořčicí nebo zeleninovým salátem.


Pikantní omáčka k masu

17. srpna 2011 v 15:16 Recepty

Nevím, kde můj manžel ten recept získal. Není tedy autorem. Byla jsem inspirována u Vlastičky, proto recept vkládám. Letos je výborná úroda rajčat a paprik, tak by byla škoda je nechat ladem.

Potřebujeme: 1 kg paprik (dal červené), 1 kg rajčat, 3 velké cibule, 1 palička česneku, 1/2 balíčku Deka, 5-7 feferonek.

Vše pomeleme a vaříme 1,5 hod., aby se vyvařila voda. Pak plníme do skleniček.
Skleničky jsme nesterilovali, jen uložili do chladničky.

Omáčka je vhodná k pečenému nebo grilovanému masu.
Dobrou chuť!


Obal na skleničkách je od původního obsahu, k receptu nepatří.

Žně u nás

16. srpna 2011 v 15:57 U nás

Minulý týden mohli zemědělci i u nás vyjet do polí a sklidit úrodu.
Sekání obilí, odvoz obilí, stohování slámy, orání a setí zachytil na fotografiích můj vnuk Petr.
Fotky sem chci vložit pro zdokumentování nynější sklizně. Nebudu tu hýřit technickými údaji, protože zemědělským strojům nerozumím. Jen chci podotknout, že nyní je sklizeň jednodušší. Jsou výkonější stroje a hlavně modernější co do výbavy (např. klimatizace). Pro ilustraci jeden snímek starého kombajnu (vypůjčeno z internetu). To je rozdíl!


A teď už nová technika.











Druhý den se pokračovalo na jiném poli. Sekání a pak už orba a nové setí.










A pro dnešek už stačí.

Muž v drogerii

15. srpna 2011 v 23:41 Vtipy

Muž potřebuje pomoc v obchodě a ptá se prodavačky, kde najde menstruační tampony.
Ta mu vysvětlí, kde jsou a muž jde pro ně.
K pokladně však přijde s košíkem plným vaty a balíkem šňůrek.
Prodavačka se na něho překvapeně podívá a ptá se, jestli nenašel tampóny.
Muž jí odpovídá: "Já jsem poslal ženu koupit balíček cigaret a ona mi místo toho koupila tabák a papírky a řekla, že je to prý o mnoho lacinější.
"Tak ať si taky ubalí."

Znáte renwolf?

13. srpna 2011 v 12:24 Vzpomínky

Víte, co je renwolf? Jsou to zvláštní saně s lavičkou a řídítky opatřené brzdou, kterým se říká renwolf, česky "vlček".
Já jsem se s nimi setkala již jako malé dítě. Vyrůstala jsem od peřinky u babičky v Jizerských horách. V bývalých Sudetech to byl velmi rozšířený dopravní prostředek. Saně byly téměř v každém domě. V zimě sloužily k dopravě např. malých dětí zároveň s nákupem.
Když potřebovala jet babička pro nákup a já byla ještě malá (ve fusaku), naložila mě na renwolf, přidala nákupní tašku a už se jelo. Do obchodu to bylo daleko a z kopce. Zvláště řezník byl hodně daleko. Tam mi babička, když už jsem byla větší, vždycky koupila buřta a housku. To byla dobrota!
Když babička nakoupila, jelo se domů. Když jsem už sama chodila, tak jsem třeba do kopečka cupala po svých, aby neměla babička tak těžký náklad. Když mě bolely nohy, posadila mě na lavičku renwolfu a jelo se.
Z kopečka to pěkně svištělo, do kopce už to bylo horší. S kopce se babička rozjela snadno. Jezdilo se na saních způsobem jako na koloběžce. Jedna noha se dala na skluznici, druhou se odstrkovalo. Když se saně rozjely, stálo se na sanicích. V případě nutnosti se brzdilo železnými táhly. A do kopce nezbývalo nic jiného než tlačit. Rozhodně to byl nejlepší způsob nakupování s dítětem. Možná se saně používaly i pro jiný účel než vození nákupu. Já si ale jiný nevybavuji.
Přes léto byly saně uklizeny na půdě. Jak je tam babička po strmých schodech vytáhla, to je mi dodnes záhadou. Byly tam i další dlouhá léta. Nevím, jestli tam ještě jsou. Už to, bohužel, nezjistím. Plačící



Foto: internet

Hamerská studánka

10. srpna 2011 v 17:23 Toulky

Hamerská studánka je vzdálena od Ledče asi 3 km. Dostaneme se k ní po silnici vedoucí podél Olešenského (Pivovarského) potoka směrem na Olešnou a Kozlov. Za autobusovou čekárnou u rozcestí na Hamry odbočíme doleva na lesní asfaltovou cestu do tzv. pstruháren. Po 150 metrech uvidíme na levé straně cesty závoru se zákazem vjezdu. Vydáme se 10-20m za závoru, těsně před svahem se dáme pěšinou doprava a po dalších 10-20m přijdeme ke studánce.
Voda je považována za pitnou.



Text a foto: web. stránky kolemledce

Duha

8. srpna 2011 v 16:53 Příroda

Včera navečer pršelo, bylo šedivo. Najednou se mezi mraky prodralo pár paprsků zapadajícího sluníčka a pozlatilo vršky stromů. Vypadalo to moc krásně.
Za malou chvilku se celé nebe zbarvilo do růžova. Šla jsem se na ten zvláštní úkaz podívat do okna a uviděla duhu. To už jsem popadla foťáček a cvakla pár záběrů. Duha byla dokonce dvojitá a krásně se klenula. Ale celá se mi do objektivu nevešla.






Ty bílé tečky nejsou ani padající hvězdy nebo meteority, ale kapky deště.
Tak jsem se s vámi podělila o včerejší duhu a jdu zase odpočívat.

Aktualizace:
Nebeské divadlo fotil v neděli a v pondělí také můj vnuk Petr. Jeho fotografie jsou v Galerii zde.
Malá ochutnávka v koláži.



Prázdniny

3. srpna 2011 v 15:20 Jen tak

Moji milí blogoví přátelé!
Vybírám si tímto časově neomezené zdravotní prázdniny. Občas sem něco sesmolím, ale nečekejte denní příspěvky. Budu obcházet Vaše milé blogy a občas se dopustím komentáře.
Mám Vás ráda, ale potřebuji si odpočinout.
Buďte tak hodní a zachovejte mi přízeň. ♥
Za komentáře moc děkuji, ale neslibuji, že budu jednotlivě odpovídat.
Užívejte sluníčka, které se k nám vrátilo a mějte příjemně prožité dny.