****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Listopad 2011

Svatý Ondřej

30. listopadu 2011 v 15:25 Tradice a obyčeje

Sv. Ondřej - 30. listopadu

Sv. Ondřej byl žákem sv. Jana Křtitele a stal se jedním z Kristových apoštolů. Po Ježíšově smrti odešel kázat na sever do Řecka a Skytie. Také on zemřel mučednickou smrtí na kříži.
Sv. Ondřej byl v lidové tradici považován za patrona nevěst, proto na jeho svátek děvčata zkoušela různými způsoby poznat svého vyvoleného. Třáslo se stromem, o půlnoci se klepalo na kurník. Pokud se ozval kohout, byla do roka svatba, pokud slepice, zůstala dívka na ocet.
Nebo se hledělo na hladinu vody ve studni nebo díži, kde se měla zjevit podoba milého. Z hlediska věštění budoucnosti se tento svátek považoval po Štědrém večeru za nejdůležitější. Patrně proto, že se jím často začínal advent.
Pokud si chcete i vy zavěštit, stačí k tomu čtyři hrníčky. Těmi přiklopíte trochu hlíny, kousek chleba, hřebínek a prstýnek. Nezasvěcená osoba, která neví, co je pod kterým hrníčkem, jeden zvedna. Pokud se objeví chléb, bude příští rok bohatý, prsten slibuje svatbu, hřeben nemoc a hlína smrt.



Obrázek: internet

Pár citátů slavných

28. listopadu 2011 v 12:36 Citáty

Protože lidé nedovedou ocenit přítomnost a naplnit ji životem, touží tolik po lepší budoucnosti a koketují s minulostí.
Johann Wolfgang Goethe, spisovatel

Film je dobrý jedině tehdy, stojí-li za vstupenky, večeři a poplatek za hlídání dětí.
Alfred Hitchcock, filmový režisér

Humor je nejdůstojnější projev smutku.
Miloš Kopecký, herec

Člověk si nemůže koupit východ slunce nebo, já nevím, oko studánky. Ale samozřejmě není k zaplacení cit, vztah, láska, smysl pro humor a celková citlivost.
Bolek Polívka, herec

Láska je jako sklo - rozbije se, když ji uchopíš příliš nejistě nebo příliš prudce.
Voltaire, spisovatel

Blahoslavený je ten člověk, který nemá co říci a nedokazuje to zbytečnými slovy.
George B. Eliot, prozaička

Zákony jsou jako pavučiny, skrze něž velké mouchy proletí, kdežto malé se do nich zapletou.
Charles-Louis de Montesquieu, spisovatel

Nikdy jsem nepotkal nikoho tak hloupého, abych se od něj něčemu nepřiučil.
Galileo Galilei, astronom

K tomu, aby člověk dobře viděl, nestačí mít jen otevřené oči. K tomu je potřeba otevřít i své srdce.
Paul Cézanne, malíř



Diplom od Natty - toulky Vysočinou

28. listopadu 2011 v 11:44 Různé

Natty pro nás připravila čtyřkolovou soutěž o Vysočině. Soutěž byla nejen zábavná, ale hlavně poučná. Na ukázku vám předkládám otázky z 3. kola - klik -.
V soutěži jsem uspěla a získala krásný diplom.
Jěště jednou Natty moc děkuji za výborně připravenou soutěž. Usmívající se



Přání

27. listopadu 2011 v 10:34 Tradice a obyčeje


Všem přátelům a návštěvníkům blogu přeji krásnou první adventní neděli.



Zázračná studánka na Křemešníku

25. listopadu 2011 v 12:54 Toulky

Jednou z nejznámějších studánek na Vysočině je Zázračná studánka na Křemešníku u Pelhřimova.
Periodický pramen, vytékající pod kapličkou jen po určitou část roku, je znám léčivými účinky na různé nemoci už několik století.
Při epidemii cholery v r. 1832 k němu putovalo až 60 tisíc poutníků. Doloženo je zde mnoho zázračných uzdravení.
Voda začíná ze studánky vytékat kolem Vánoc a přestává v čase pouti na Křemešníku na svátek Nejsvětější Trojice. Je zajímavé, že studánka nereaguje na počasí, déšť nebo sníh, ať je sucho, nebo hodně vody, pramen vytéká vždy od Vánoc do jara. Je to prý způsobeno podzemními štolami a tlaky, které jsou v kopci - kdysi se tady totiž těžilo stříbro. Voda ze studánky je mírně radioaktivní a obsahuje částečky stříbra, kdysi si ji prý přímo odsud brali námořníci na dlouhé cesty, voda se díky radioaktivitě, způsobené uranovými žílami, které zasahují až sem, a stříbru totiž nezkazí.
V okolí je více studánek, např. U Buku, Stříbrná. Tady vyvěrá voda neustále.


Zázračná studánka

Foto: internet

Zateplování školy

23. listopadu 2011 v 16:22 U nás

Po zateplení nové přístavby ZŠ přišla na řadu i stará budova. Práce měly být provedeny již o prázdninách, ale firma postavila lešení až v říjnu a nyní lepí polystyrénové desky. Fasáda se tedy bude dělat až na jaře.
Pro srovnání sem dám snímek, jak vypadala stará budova ještě nedávno. Pod ním bude fotka, jak stav vypadá dnes.



A ještě obrázek o tom, jaké je dnes počasí. Les, který leží výš, má ojíněné stromy.


Je lepší sedět doma za kamny. Smějící se

Nová silnice v Chotěboři

23. listopadu 2011 v 13:52 U nás

Před časem jsem vám zde ukázala, jak je rozkopaná Chotěboř, protože se dělá nová silnice od zámku na náměstí. - klik -
Dnes mě zeť vezl na kontrolu s kolenem, tak jsem udělala pár snímků nové silnice z jedoucího auta. Bylo dnes ošklivé počasí, mlha, námraza, proto fotky nevypadají nijak hezky.
Začínáme na kraji Chotěboře u zámku.



U zámku. Je vidět větší část Palackého ulice. Všude jsou nové chodníky, které tu dřív chyběly.


Tady se stojí na semaforu, protože provoz je sveden do jednoho pruhu. Dokončují se ještě chodníky v horní části ulice.



Chotěbořský kopeček na náměstí.



A jsme skoro na náměstí.

V Chotěboři byly ojíněné stromy a značně lezavo. Byla jsem ráda, když jsem byla opět doma.

Až mě andělé....

21. listopadu 2011 v 14:00 | Josef Fousek |  Moje četba

Až mě andělé zavolají k sobě
nechci mít na pohřbu šumaře
Dám přednost před smutečním maršem
bluesové tiché kytaře
Předem už prosím pozůstalé lidi
nechte doma sváteční černý šat
v džínách si sedněte u mě
ať můžu s vámi zazpívat.

Že se obávám té neznámé pouti
chápejte umřu poprvé
na světě nechávám svou touhu a lásku
duše má bude bez krve
Až půjdete ze hřbitova někam pít
Dejte si za mne taky skleničku
Jenom své ženě chtěl bych říct
Zůstaň pak se mnou chviličku.

Koukám se dolů do ulic
slzy mi lezou do očí
Můj život končí ve hvězdách
lidé se dole plahočí
Měl jsem rád život bláznivej
Já neměl srdce z kamene
sem tam si někdo vzpomene
Až mě andělé zavolají k sobě…



Pro inspiraci

21. listopadu 2011 v 12:27 Tradice a obyčeje

Dostala jsem mailem pár obrázků adventních věnců. Pár vám jich ukážu pro inspiraci. Ostatní jsou v Galerii - zde.





Tento je trochu netradiční.


Rybička

21. listopadu 2011 v 8:00 Zajímavosti

Pamatujete si na nožíky, které měl každý správný kluk u sebe? Říkalo se jim rybičky. Kdysi stály korunu a nesměly chybět v žádné kapse pořádného uličníka.
Rybičky zažívají v těchto dnech comeback. Sice už nestojí korunu, ale ty pravé, plechové se pořád vyrábějí v Mikulášovicích (firma Mikov) ve Šluknovském výběžku. Přesně tam můžete ale dostat i pravou lahůdku pro sběratele. Pozlacená rybička stojí kolem 4,5 tisíce a celá stříbrná je za 12 tisíc korun.
Firma na nože vyrobí kolem třiceti tisíc klasických rybiček ročně, ty exkluzivní se dělají ručně, výroba jedné zabere i několik týdnů.
Nůž vznikl mezi roky 1947 - 1955. Jeho výroba nebyla nikdy zastavena. Nůž byl původně vyráběn z plechu, často se rozpadl a rezl, ale dnes je čepel vyráběna z nerezové oceli a střenky ze zinkové slitiny. Nůž je neobvyklý právě svým tvarem zvířete.


Zdroj: internet

Prvoci z hlubin oceánu

20. listopadu 2011 v 16:00 Příroda

O jednobuněčných živočiších jsme se ve škole učili, že jsou většinou viditelní pouze pod mikroskopem. Trepky a krásnoočka opravdu jinak neuvidíme, měňavky mohou mít až 5 milimetrů.
V mořích se dnes nachází stále více jednobuněčných "obrů", jejichž druhy s většími či menšími změnami přežily miliony let.
Patří do skupiny dírkonošců, mořských jednobuněčných tvorů existujících už od prvohor. Zvláštní typ dírkonošců jsou i Xenophyophorea. Měří až 10 cm a vydrží dokonce extrémní podmínky Mariánského příkopu, nejhlubšího místa Tichého oceánu i světa. Navíc jim nevadí radiace ani těžké kovy. Vypadají jako kapustičky.


Zdroj: internet

Pocta Panu Tau

20. listopadu 2011 v 10:00 Zajímavosti

V Třešti u nádraží byla 11.11.2011 v 11 hodin 11 minut slavnostně odhalena čtyřmetrová dřevěná socha Pana Tau. Plastika je vyřezána ze stoletého jasanového kmene řezbářem Danielem Stejskalem z Jihlavy.
Socha je poctou rodákovi herci Ottovi Šimánkovi, který pohádkovou postavu ztvárnil.


Foto: internet

Ořechy jsou v malém množství zdravé

20. listopadu 2011 v 8:00 Recepty


Oříšky, jak vlašské, tak lískové patří k nejstarším potravinám světa. Obsahují řadu prospěšných látek, vlákniny a zdravých tuků. Neměly by chybět v žádném jídelníčku. Ačkoli jsou ořechy zdravé, neměli bychom to s jejich konzumací přehánět. Jsou nejen energeticky velmi vydatné, ale pro mnohé hůře stravitelné. Denní dávka by měla představovat 20 lískových oříšků nebo 10 vlašských ořechů.
Vzhledem k vysoké koncentraci tuků ořechy rychle žluknou. Tento proces utychluje vlhkost, teplo a světlo. Skladujeme je na chladném místě v dobře uzavíratelné nádobě nejdéle čtyři měsíce. V chladničce vydrží až šest měsíců a v mrazničce až jeden rok.

Kuchyňské rady
  • plátky masa na řízky můžeme pro lepší chuť obalit ve směsi strouhanky a podrcených ořechů.
  • rychlá večeře - na olivovém oleji orestujeme pokrájené ořechy s nasekaným česnekem, doplníme pokrájenou petrželkou a bazalkou a vmícháme do čerstvě uvařených těstovin.
  • ovocný a zeleninový salát můžeme před podáváním ozdobit nahrubo pokrájenými ořechy.
  • výborná pomazánka - nastrouháme Nivu, přidáme bílý jogurt, nahrubo pokrájené vlašské ořechy a prolisovaný česnek. Zamícháme.
  • rychlý a chutný dezert - do měkkého tvarohu vmícháme med a strouhaná jádra ořechů.
  • výživná snídaně - několik ořechů zamícháme do jogurtu.
  • lískové oříšky na pánvi nasucho za stálého míchání mírně opražíme. Potom z nich snadno odstraníme slupku promnutím v utěrce. Oříšky pak mají lepší a výraznější chuť.
  • pokud potřebujeme na zdobení např. moučníků celé vlašské ořechy, vložíme je asi na 20 minut do vařicí vody. Potom hrotem nože poloviny ořechů oddělíme a celá jádra snadno vyloupneme.
  • starší vlašské ořechy budou mít lepší chuť a navíc se lépe vyloupnou, když je zalijeme mírně oslazenou vroucí vodou a v ní je necháme vychladnout.

Ořechový nákyp

4 vejce, 100 g moučkového cukru, 130 g jemně mletých vlašských ořechů, 50 g rozdrobených dětských piškotů, máslo a strouhanka na vymazání a vysypání zapékací mísy.

Cukr se žloutky vyšleháme do pěny, vmícháme ořechy, tuhý sníh z bílků a nakonec piškotové drobečky. Těsto nalijeme do vymazané a vysypané mísy. Pečeme ve středně horké troubě. Podáváme s libovolným krémem.

Ořechový koláč

250 g mletých ořechů, 250 g másla nebo Hery, 250 g moučkového cukru, 450 g mouky (půl hladké a půl hrubé),3 vejce, skořicový cukr, marmeláda, citronová kůra.

V hluboké míse promícháme cukr s ořechy a moukou, na drobno nakrájíme tuk, přidáme vejce a zpracujeme rukou. Těsto dáme na půl hodiny do chladničky. Po vychlazení dáme 1/3 těsta stranou, zbytek vymačkáme na plech, potřeme marmeládou, posypeme skořicovým cukrem a citronovou kůrou. Ze zbylé třetiny těsta uděláme mřížku na koláč (přitlačíme vidličkou). Pečeme při 180°C, poté snížíme na 160°C.




Čáslav

18. listopadu 2011 v 8:00 Toulky

Čáslav je české město ležící ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora.
Město bylo založeno v r. 1264 za vlády Přemysla Otakara II. Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6-5 tis.př.n.l.). Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie.
Církevní život byl spojen s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel sv. Michala z 11. století (dnešní sakristie), který zde původně stál.
Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na straně Zikmundově. Po jarní ofenzívě husitů v r. 1421 přešlo město na jejich stranu. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako Čáslavský. Sněm mimo jiné ustanovil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v r. 1910 ve výklenku podvěžní mariánské kaple. Ostatky se nachází v budově barokní radnice z 2. poloviny 18. století na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Jsou zde od r. 1929 pietně uloženy.


Foto: internet

Jíme hlavně očima

17. listopadu 2011 v 16:07 Recepty

Při pohledu na těchto pár obrázků se sbíhají jednomu sliny v puse.











A nyní trochu legračnější úprava jídel.











Já osobně bych si dala mísu ovoce.

Kamenné smírčí kříže na Ledečsku

17. listopadu 2011 v 12:32 Toulky

Kamenný smírčí kříž na Jandačce
Nachází se na jižním úbočí Vlčí hůry mezi obcemi Kamenná Lhota a Horní Paseka. Kříž je vyryt do přírodního kamene vystupujícího částečně nad zem. Je na něm vytesán letopočet 1770. Podle vyprávění kámen připomíná smrt pasačky, která zde umrzla.
Lesem prochází mnoho cest a kámen stojí poblíž jedné z nich. Najít tu správnou není vůbec snadné. Vydáte se z Kamenné Lhoty návsí kolmo do kopce jihovýchodním směrem na Horní Paseku. Polní cesta vás přivede k lesu. Na rozcestí na kraji lesa se dáte mírně vlevo a vystoupáte lesní úvozovou cestou. Kousek za místem, kde úvoz mizí a cesta se začíná narovnávat, je pár metrů nalevo od cesty zmiňovaný kámen.




Smírčí kříž u Hněvkovic
U pravého okraje silnice vedoucí z Ledče nad Sázavou do Hněvkovic, asi 250 metrů před hájenkou Ostřice, se nachází kamenný kříž. Stojí hned za silničním příkopem na rozhraní starého a mladého smrkového lesa. Za křížem začíná silnice klesat k hájence.
Stav kříže není dobrý. Je značně erodovaný. Na neutěšený stav má vliv i zimní solení blízké silnice.
Přední strana kříže je bez nápisů, na zadní straně je vytesáno číslo 671.




Foto: www.nakolekolemledce

Nejhlubší propast Vysočiny

17. listopadu 2011 v 8:00 Toulky

Západně od obce Kožlí na Ledečsku (asi 1,5 km) se nachází nejhlubší propast Vysočiny. Je součástí jeskynního systému Čertovy díry, který tvoří část Ledečského krasu.
Propast je hluboká 8 metrů, podle některých pramenů 5 nebo 6 m. Vznikla propadnutím stropu jeskyně.
V současnosti se nalézá na území I. ochranného pásma vodní nádrže Želivka (Švihov), kam je možný vstup pouze na zvláštní povolení. Vodní nádrž zatopila jeskyni Čertovy díry ze dvou třetin počátkem 70. let minulého století. Zatopením vznikl na území ČR ojedinělý typ příbřežní jeskyně, tzv. mokré jeskyně.


Jeskyně Čertovy díry - hlavní vstup

Foto: internet

Mrazivé ráno

16. listopadu 2011 v 13:14 Příroda

Dnes ráno byla námraza i u nás. Všechno vypadalo jako pocukrované.
Protože nemůžu moc chodit a ven už vůbec, vystrčila jsem foťák ze zimní zahrady, aby tu krásu zachytila.




Ještě nad vším ležela mlha, tak jsou obrázky tmavší. Později vykouklo sluníčko. Ale je takové nesmělé.
Zbytek jsem fotila přes okno. První je sousedovic zahrada. Námraza byla na letošní trávě. Píšu letošní, protože není od doby, kdy vyrostla, posekaná. Další je strom švestky. Tam jsme na ně na podzim chodili a jak je vidět, všechno jsme nesklidili. Sousedé nám plody darovali, sami si neutrhnou ani do pusy.




Když jsme jeli od doktora, tak na osluněné straně byla námraza už pryč. Jinde zůstala. Litovala jsem, že si nemohu vyfotit ojíněný les. Vypadal jak z pohádky. Tak někdy příště.


Zelí - ještě jednou

14. listopadu 2011 v 13:25 Recepty

Zelňačka s houbami

400 g kysaného zelí, 150 g klobásy, 75 g hub, 2 brambory, 1 cibule, 2 lžíce sádla, 500 ml vývaru, 100 ml mléka, 2 lžíce hladké mouky, špetka soli, špetka pepře, 1 lžička kmínu, 50 ml smetany, 2 lžíce nasekané petrželky.

Kysané zelí propláchneme vodou, necháme okapat a překrájíme. Klobásu nakrájíme na silnější kolečka. Houby očistíme a nakrájíme na kousky. Brambory oloupeme a rozkrájíme na kostičky. Cibuli nasekáme na jemno.
Rozpustíme sádlo v hrnci a na něm osmahneme houby. Přidáme nakrájenou klobásu a cibulku a znovu vše osmahneme. Zalijeme vývarem a necháme provařit. Do vroucího vývaru dáme brambory a zelí a dále vaříme.
Hladkou mouku rozmícháme v mléce a směs vlijeme do polévky. Polévku za stálého míchání přivedeme k varu a mouku necháme provařit alespoň 15 minut. Nakonec dochutíme solí, pepřem a kmínem a zjemníme smetanou. Zdobíme nasekanou petrželkou.

Zelníky

600 g kysaného zelí, 1 cibule, 1 lžíce sádla, 2 vejce, 3 lžíce mléka, 80 g hladké mouky, 1 lžička soli, špetka mletého pepře, špetka drceného kmínu, 250 ml zakysané smetany, svazek mladé cibulky, 1 červená paprika, sádlo na smažení asi 100 g, lístky řapíku celeru na ozdobu.

Zelí překrájíme na menší kousky, cibuli nakrájíme najemno. Pokrájenou cibuli orestujeme na lžíci rozpuštěného sádla, přidáme zelí a asi 5 minut podusíme. Pak zelí necháme vychladnout.
Vejce rozšleháme s mlékem, přidáme mouku a rozmícháme na těstíčko. Nalijeme ho na zelí, osolíme, okořeníme pepřem, kmínem a promícháme, až se všechny suroviny spojí.
Na pánvi rozpálíme sádlo a na něj lijeme těstíčko. Usmažíme menší zelné placky. Smažíme je po obou stranách asi 3-4 minuty.
Usekanou cibulku a papriku promícháme se zakysanou smetanou a podle chuti osolíme.
Zelníky servírujeme pokapané zakysanou smetanou a ozdobené zeleninou.

Kysané zelí po alsasku

500 g vykostěné vepřové krkovice, 2 lžíce sádla, 500 g kysaného zelí, 5 brambor, 4 plátky slaniny, 2 párky, 1 stroužek česneku, 1 cibule, sůl, mletý pepř, 10 kuliček jalovce, 250 ml bílého vína.

Krkovici opláchneme, osušíme a nakrájíme na plátky. Po obou stranách je lehce naklepeme, osolíme a opepříme. Kysané zelí propláchneme vodou, necháme okapat a překrájíme na menší kousky.
Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na silnější plátky. Oloupaný česnek prolisujeme a cibuli nakrájíme najemno. Párky rozkrájíme na kolečka a slaninu na širší nudličky.
Na pánci rozehřejeme sádlo a plátky krkovice po obou stranách opečeme. Pak je vyjmeme a uchováme na teplém místě.
Do výpeku vložíme nakrájenou cibuli a jemně ji osmahneme. Přidáme nudličky slaniny, kolečka párků, zelí, česnek a podle chuti osolíme a opepříme. Směs zlehka promícháme.
Do pekáčku střídavě narovnáme plátky krkovice, zelnou směs a plátky brambor (za sebou). Posypeme jalovcem a zajileme bílým vínem. Vložíme do trouby a při 180°C dopečeme.


Kamenní prezidenti slaví

13. listopadu 2011 v 11:11 Aktuality

Před 70 lety byl dokončen jeden ze symbolů USA - do žulového masivu Mount Rushmore u města Keystone v Jižní Dakotě byly vytesány obří hlavy čtyř amerických prezidentů - zleva George Washington, Thomas Jefferson, Theodor Roosevelt a Abraham Lincoln.
Památník každoročně přiláká okolo dvou milionů návštěvníků.


Foto: internet