Gotická věž, o níž existuje zmínka z r. 1497, patřila k původnímu hradnímu opevnění. O jejím účelu vypovídá poloha a mohutná stavba. Během husitských válek byla poškozena spolu s obranným opevněním města.
V r. 1497 se obec odhodlala k výstavbě nové hranolovité věže. Šlo o nákladný podnik, věž vyrostla až do výše šestnácti sáhů (asi 30 metrů). Vchod byl vybudován v prvním poschodí, k němuž se zvenku přistavovaly dřevěné schody, které se v případě nebezpečí mohly snadno a rychle odstranit. Průchod do druhého patra je tak úzký, že mohl být rychle zazděn nebo zabarikádován. Kdy byla stavba dokončena, nevíme. Omítnuta a nabílena byla za primátorství Jiříka Lešenského.
Sotva k tomu došlo, udeřil do věže na den sv. Anny r. 1604 blesk a zapálil ji. Potom, až do r. 1681, ji přikrývala jen chatrná stříška. Lepší střechou byla osazena až za zvláštní pomoci knížete Ferdinanda z Dietrichsteina.
V této podobě zůstala věž do velkého ohně v r. 1767, kdy vyhořela zároveň s kostelem a její zvony se žárem roztavily. S nimi se roztavil i hodinový stroj, takže přestaly jít věžní hodiny, které v té době ukazovaly čas celému městu.
Věž přišla při požáru o střechu, na jejíž pořízení město opět nemělo dost finančních prostředků. Po předešlých válkách a neštěstích bylo finančně značně vyčerpané. V r. 1791 se proto přibyslavští občané obrátili k majiteli panství se žádostí, aby byla věž opravena. Správa panství toto odmítla a nabízela pouze peněžní příspěvek a stavební materiál.
V r. 1803 město přistoupilo k opravě především na vlastní náklady. Zdi byly nahoře ohněm značně poškozené a tak asi tři sáhy museli ubourat. Šlo o prostor, v němž až do požáru města bydlel hlásný, jenž tak přišel o své skromné bydlení.
Věžní hodiny jsou nezvykle umístěné v horní polovině oken právě kvůli snížení původní stavby. Nad ně se totiž nevešly a pod nimi nebyly vidět ze všech stran a míst ve městě.
V r. 1841 dostala věž novou krytinu a v r. 1878 byl instalován bleskosvod.
Jednociferníkovité věžní hodiny, které ukazovaly spolehlivě čas od r. 1803, dosloužily. Roku 1882 došlo k výměně za nové, trojciferníkové, vyrobené na zakázku hodinářem Janem Prokešem ze Sobotky.
Během let starý hodinový stroj a ciferníky nahradilo nové zařízení. V současnosti už nemusí pověřená osoba hodiny natahovat, do pohybu je uvádí elektrický proud.
Roku 1994 byly vysvěceny nové věžní zvony.
V loňském roce prošla věž rozsáhlou rekonstrukcí.
V r. 1497 se obec odhodlala k výstavbě nové hranolovité věže. Šlo o nákladný podnik, věž vyrostla až do výše šestnácti sáhů (asi 30 metrů). Vchod byl vybudován v prvním poschodí, k němuž se zvenku přistavovaly dřevěné schody, které se v případě nebezpečí mohly snadno a rychle odstranit. Průchod do druhého patra je tak úzký, že mohl být rychle zazděn nebo zabarikádován. Kdy byla stavba dokončena, nevíme. Omítnuta a nabílena byla za primátorství Jiříka Lešenského.
Sotva k tomu došlo, udeřil do věže na den sv. Anny r. 1604 blesk a zapálil ji. Potom, až do r. 1681, ji přikrývala jen chatrná stříška. Lepší střechou byla osazena až za zvláštní pomoci knížete Ferdinanda z Dietrichsteina.
V této podobě zůstala věž do velkého ohně v r. 1767, kdy vyhořela zároveň s kostelem a její zvony se žárem roztavily. S nimi se roztavil i hodinový stroj, takže přestaly jít věžní hodiny, které v té době ukazovaly čas celému městu.
Věž přišla při požáru o střechu, na jejíž pořízení město opět nemělo dost finančních prostředků. Po předešlých válkách a neštěstích bylo finančně značně vyčerpané. V r. 1791 se proto přibyslavští občané obrátili k majiteli panství se žádostí, aby byla věž opravena. Správa panství toto odmítla a nabízela pouze peněžní příspěvek a stavební materiál.
V r. 1803 město přistoupilo k opravě především na vlastní náklady. Zdi byly nahoře ohněm značně poškozené a tak asi tři sáhy museli ubourat. Šlo o prostor, v němž až do požáru města bydlel hlásný, jenž tak přišel o své skromné bydlení.
Věžní hodiny jsou nezvykle umístěné v horní polovině oken právě kvůli snížení původní stavby. Nad ně se totiž nevešly a pod nimi nebyly vidět ze všech stran a míst ve městě.
V r. 1841 dostala věž novou krytinu a v r. 1878 byl instalován bleskosvod.
Jednociferníkovité věžní hodiny, které ukazovaly spolehlivě čas od r. 1803, dosloužily. Roku 1882 došlo k výměně za nové, trojciferníkové, vyrobené na zakázku hodinářem Janem Prokešem ze Sobotky.
Během let starý hodinový stroj a ciferníky nahradilo nové zařízení. V současnosti už nemusí pověřená osoba hodiny natahovat, do pohybu je uvádí elektrický proud.
Roku 1994 byly vysvěceny nové věžní zvony.
V loňském roce prošla věž rozsáhlou rekonstrukcí.
Podle knihy Lucie Markové Přibyslav
Pěkný nový týden 
Zde hledá
Jaj človek by sa zatúlal kdekoľvek. Len kde na to vziať. Krásne miesto, mne sa proste páči asi všade