****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.





Červen 2012

Moje největší radost

28. června 2012 v 16:19 Rodina

Po hodně dlouhé době mi udělal dnes velkou radost vnuk Petr. Ne, že by mě jinak zlobil, ale důvody k radosti se jaksi nedostávaly. Úspěšně dokončil učení na truhláře. Má nejen pěkné vysvědčení k závěrečné zkoušce, ale získal i výuční list. Je to pro všechny velká radost a úleva. Nyní si může užívat v klidu prázdnin. Ani tu radost neumím vypsat.


Nyní jen vykročit do života tou správnou nohou!

Ocenění od Alis

28. června 2012 v 16:12 Různé

Dostala jsem od Alis Ocenění za účast. v 1. narozeninové soutěži.
Alis, moc děkuji.




Machu Picchu

25. června 2012 v 13:57 Cestování

Machu Picchu - záhadné tajemno z doby Inků


V loňském roce jsme oslavili 100 let od objevení pevnosti Machu Picchu, ta byla nyní vyhlášena jedním z novodobých sedmi divů světa. Pro každého, kdo navštíví Peru, je téměř povinností zavítat i na toto místo.

Machu Picchu FOTO: Vladimír Kužel

Většina turistů si zakoupí jednodenní výlet z Cusca, a prožije tak den plný úchvatných zážitků od začátku až do konce. Výhoda spočívá i v tom, že máte jistotu, že se do pevnosti určitě dostanete. O tento unikátní div je tak velký zájem, že peruánská vláda byla nucena přistoupit k omezení počtu turistů, kteří mohou Machu Picchu navštívit během jednoho dne.

Machu Picchu FOTO: Jan Pavešic

Cesta začíná na vlakovém nádraží v Cuscu. Podle stavu vaší peněženky si můžete vybrat některý z vlaků, který odjíždí směrem k tajemnému městu Inků. Vždy je třeba mít rezervaci - v určitých obdobích je vyprodáno dlouho dopředu. Vsadit na to, že se vždy najde nějaké volné místo, se nevyplácí. Může se stát, že je vlak plně obsazen nebo je volno za cenu, která se nám vůbec nelíbí. Pokud si jízdenku zajistíme včas, můžeme si vybrat mezi vlakem Hiram Bingham, Vistadome nebo tzv. "backpacker". Drtivá většina turistů si vybírá prostřední možnost. Je to pohodlný čistý vlak s velkými panoramatickými okny, která umožňují během jízdy pozorovat krajinu kolem řeky Urubamby.

Urubamba FOTO: Alena Knotková, America Tours

Už odjezd z Cusca je zážitek. Vlak musí překonat pohoří, v jehož lůně se město nachází, a tak vyjíždí nad usedlosti metodou "cik - cak". Snad 10 minut popojíždí na pravou stranu a pak do leva, nikomu to ovšem nevadí, protože je to nevšední zážitek a je na co se koukat.
Po zdolání kopce již vlak ujíždí do údolí a všichni se mohou kochat nádhernými zákoutími řeky.

Cesta na Machu Picchu FOTO: Alena Knotková, America Tours

Cestou vlak staví většinou pouze jednou, aby nabral další turisty, a místní prodejci se vám při této příležitosti budou snažit vnutit některé ze svých výrobků. Cesta končí v malém podhorském městečku Aguas Calientes. Tady všichni přestupují do malých autobusů, které již šplhají k bráně pevnosti. Některé cestovatelky jsou na kopci rády, že neviděly, co je čeká a po jakých cestách se pojede. Teprve při pohledu z dolů si všichni uvědomí děsivé kouzlo klikaté cestičky k vrcholu.

Machu Picchu FOTO: Alena Knotková, America Tours

Nyní již zbývá jen vystoupat několik metrů a ztracené město Inků je před námi. Pevnost byla objevena před sto lety historikem Hiramem Binghamem z univerzity v Yale, ale dodnes zůstává obestřena tajemnem a je mnoho otázek, které jsou otevřené a pravděpodobně zůstanou navždy nezodpovězené. Proč bylo toto město postaveno na skrytém místě v jihoamerickém pralese? Co doopravdy znamenalo pro Inky a proč ho vůbec vystavěli? Jak je možné, že sem dopravili tak obrovské kameny a postavili z nich neuvěřitelné zdi? Na každého zde dýchne majestátnost tohoto místa a s jistou pokorou musí smeknout pomyslný klobouk před dávnými staviteli.

Machu Picchu FOTO: Alena Knotková, America Tours

Cestou zpět dolů si většinou každý probírá v hlavě, co viděl a zažil. Jako malá vzpomínka na něco mysteriózního nám zbude ve foťáku několik desítek fotografií, které pravděpodobně jen těžko zachytí tu zvláštní atmosféru tohoto místa.
V Aguas Calientes nás čeká návštěva zajištěné restaurace a pak už jen procházka po místním trhu, kde se nám budou, většinou Peruánky, snažit prodat výrobky zdejších umělců.

Vlak k Machu Picchu FOTO: Vladimír Kužel

Aby se turista nenudil ani cestou zpátky, je pro něj připravena ve vlaku módní přehlídka a ukázka peruánského folklóru.
Kdo bude mít ještě večer po příjezdu do Cusca čas, sílu a chuť, může zakončit den plný zážitků ve zdejší hospůdce a ochutnat tolik typické pisco.

Zdroj: Novinky.cz
Autor: Alena Knotková, America Tours

Punčocháčové rady

22. června 2012 v 12:08 Různé




  • Cibule vydrží dlouho čerstvá, pokud ji do spíže zavěsíte v nylonovém obalu. Cibuli vkládejte po jedné do nohavice punčocháčů a nad každou z nich udělejte uzel. Cibulový cop zavěste na chladné suché místo. Podle potřeby odspodu po jedné odstřihávejte.
  • Skvrny z nádobí s nepřilnavým povrchem snadno odstraníte doma vyrobenou houbičkou. Zmačkejte staré punčocháče do koule, namočte do teplé vody, přidejte několik kapek mycího prostředku a můžete začít. Skvělý čistící nástroj na talíře, obklady apod. získáte tak, že odstřihnete chodidlo punčocháčů, ťapku natáhnete přes kuchyňskou houbičku a zavážete.
  • Každý zkušený cestovatel ví, že se mu do kufru vejde víc oblečení, když ho pevně sroluje. Ze starých punčocháčů odstřihněte nohavice, odstřihněte chodidla a pak je natáhněte přes srolované oblečení.
  • Usušte a rozemelte slupky z pomeranče a citronu, pak je nasypte do chodidla starých punčocháčů. Asi 2 cm nad směsí udělejte uzel a 20 cm nad ním je ustřihněte. Punčochu přivažte na kohoutek u pusťte teplou, koupel bude krásně vonět po citrusech. Punčochu na závěr použijte místo žínky.
  • Deky a přikrývky snáze uložíte např. na zimu, když přes ně přetáhnete velkou gumu, vzniklou odstřižením pasu starých punčocháčů.
  • Odpadkové pytle často v koši sklouzávají. Nebude se vám to stávat, když igelitový pytel přichytíte k okraji odpadkového koše pasem ustřiženým ze starých punčocháčů. Pásek nasaďte na koš a uvažte na uzel, aby k obvodu opravdu těsně přiléhal.





Barokní dům a pošta

19. června 2012 v 18:04 U nás

Pozdně barokní dům
V severozápadním rohu náměstí stojí památkově chráněný dům čp. 194, který si jako jediný na náměstí dochoval svůj vzhled z doby před požárem v r. 1832.
Jedná se o původně renesanční dům, jehož dnešní pozdně barokní podoba vznikla přestavbou v r. 1812. Nejstarším doloženým majitelem domu byl v r. 1591 hrnčíř Nikodem Kotek, po němž se dům také nazývá Kotkovský.
V horním obloukovém štítu můžete vidět pekařský znak s letopočtem 1529.
Vpravo od štítu je obnoven prampouch, který odděluje barokní domek od novostavby z 90. let 20. století.
Na domě je umístěna pamětní deska připomínající hudebníka Františka Buttulu, který se zde v r. 1820 narodil.
V 80. letech 20. století dostal dům novou fasádu, která je nyní již značně omšelá.


Co si pamatuji, byla tam prodejna zeleniny a ovoce. Potom si obchod pronajali Vietnamci. Sortiment vidíte na vývěsním štítě. Ještě prodávají umělé květiny.



Vpravo je vidět průčelí Buttulovy školy. Vlevo nový obytný dům.


Pošta
V minulosti se prostor, kde tento dům stál, nazýval Ostrov. Z r. 1575 jsou známi první majitelé tohoto domu (postaveného tehdy ze dřeva a kamene), Ludvík Frana a Matěj Adámek.
Od r. 1691 je tu krámek perníkáře Matěje Slámy. Slámovi tu pekli a prodávali perník až do r. 1785.
Po požáru v r. 1800 zde funguje obchod s koloniálním zbožímJosefa Sequense spojený s domácím hospodářstvím. Budova je už z kamene, má polovalbovou šindelem krytou střechu, vjezd je vraty z náměstí. Dům se majitelům znovu podařilo obnovit též po dalším požáru v r. 1832.
Od r. 1888 byli vlastníky domu Karel a Anastázie Sequensovi. Dům měl ve štítě velký nápis "Vinárna" a nad vchodem do krámku s koloniálním zbožím bylo umístěno jméno Karel Sequens. Děti si sem rády chodívaly kupovat pamlsky, jako bylo sladké dřevo nebo svatojánský chléb. Za krámkem se nacházel lokál vinárny.
Na počátku 20. století se stali majiteli pozemku a starého domu obchodník s dobytkem František Sekera s manželkou Josefou. Ti dali dům zbořit a v krátkém čase začali se stavbou nynější budovy, přičemž stavba byla patrně obecním úřadem povolena pod podmínkou, že v části přízemí bude umístěn poštovní úřad. Pošta tu zahájila činnost na podzim r. 1912 a sídlí zde dosud.



Foto: internet a časopis





Poslední fotografie

19. června 2012 v 14:42 Došlo mailem

Mailem jsem dostala tuto fotografii. Jde z ní hrůza.




Kratochvíle - státní zámek

15. června 2012 v 16:19 Cestování

Na místě dnešního zámku, který leží u Netolic nedaleko Českých Budějovic, původně stál hospodářský dvůr Leptáč. Ten v r. 1569 věnoval Vilém z Rožmberka Jakubovi Krčínovi z Jelčan, známému budovateli jihočeských rybníků. Krčín zde postavil nový dvůr a kolem něj rozsáhlou loveckou oboru. O deset let později ho rožmberský vladař směnil s Krčínem za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi. V roce 1583 pověřil Vilém z Rožmberka vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna, aby postavil po vzoru italských vil v sousedství Leptáče nový lovecký zámek.
Maggi rozvrhl areál do velkého obdélníku s ohradní zdí prostoupenou na třech stranách izolovanými domky. Vilu posunul do přední části zahrady kolmo k hlavní ose zdůrazněné vstupní věží. Přízemní vstupní trakt zakončil na západní straně zahradním domkem, na východní straně menším kostelem. Do zahradního rozvrhu včlenil samostatně ohrazený vodní příkop. Náročná stavba celého areálu byla dokončena za velmi krátkou dobu (1583-1589), včetně rozsáhlé malířské a štukové výzdoby. Statickým prvkem celé stavby se staly základy zpevněné olšovými piloty, které za nepřítomnosti vzduchu v bahně zkameněly.
Obytnou budovu v přízemí i v patře vyzdobil malíř Georg Widman, štukové výzdoby vily a kostela Narození Panny Marie se ujal Antonio Melana. Patřil mezi italské mistry, kteří v 16. století pracovali pro pány z Hradce a Rožmberka.
Prohlídková trasa zámku Kratochvíle začíná v kapli Narození Panny Marie. Zde se návštěvníci seznámí s historií místa a okolnostmi vzniku areálu. Trasa dále vede manýristickou renesanční zahradou se záhony bylin. Celkový dojem umocňuje vodní příkopa zdobené ohradní zdi.
Prohlídka vily začíná ve vstupním sále s bohatě zdobenými stěnami a klenbami. Návštěvníci mohou také obdivovat nově otevřený pokoj v přízemí vily, užívaný synovcem posledních rožmberských vladařů Janem Zrinským ze Serynu.
Po výstupu po vřetenovém schodišti návštěvníci zhlédnou nově rekonstruované interiéry patra vily.
Pokoje na východní straně jsou věnovány poslednímu zástupci rodu Rožmberků Petru Vokovi. Dále je zde k vidění Velký horní sál s vlašským krbem (zpřístupněn v roce 2009). Jde o mimořádný prostor, který sloužil ke společenským setkáním. Tuto funkci si sál zachovává dodnes. S Velkým horním sálem sousedí tzv. Zlatý pokoj. Jde o intimní prostor užívaný majitelem zámku Vilémem z Rožmberka.
Prohlídka zámku končí v tzv. Dvořanské světnici. Je velkoryse malířsky zdobená. Místnosti vévodí norimberský lustr nad stolem, který je společným dílem řezbáře Jiřího Kobra, Jana Staňka a Ivana Housky.



Kostel a vstupní brána.



Bylinková zahrádka.



Vila se slunečními hodinami.



Pokoj Jana Zrinského ze Serynu.


Vstupní sál.


Dvořanská místnost.



Zlatý sál.


Malířská výzdoba Zlatého sálu.


Štuková výzdoba Zlatého sálu.


Lustr.


Ložnice Petra Voka.


Ložnice Petra Voka.


Předpokoj.


Foto: stránky st. zámku Kratochvíle

Šumperk ve starých fotografiích

14. června 2012 v 15:08 Cestování

Zde se můžete podívat na několik starých fotografií města Šumperka.


Diplom za soutěž u Natty

14. června 2012 v 13:47 Různé

Tento krásný diplom jsem získala v hádací soutěži u Natty. V době své nepřítomnosti nás zkoušela z různých otázek týkajících se "Žabičkových dovolené". Soutěž byla zajímavá a za diplom moc děkuji. Spolusoutěžícím gratuluji. Nattynko, děkujeme. Usmívající se


Chotěboř - na náměstí

10. června 2012 v 10:06 U nás

Ve 2. polovině 11. století byl prostor dnešního náměstí ještě zarostlý lesem, jímž vedla obchodní stezka - odbočka cesty Libické.
Snad již ve 12. století či v první polovině 13. století je od kaple sv. Jakuba (předchůdkyně dnešního kostela) postupně vytvářela náves s dřevěnou domovní zástavbou v místech dnešní jižní části náměstí.
Po husitských válkách byl půdorys náměstí stabilizován, a to včetně cesty probíhající na východní straně směrem severojižním a ulic ústících do obou západních rohů, na severní straně pak včetně ulice vedoucí od kostela.
Domovní zástavba byla ještě před velkým požárem města v r. 1485 převážně dřevěná.
Okolo poloviny 16. století, tj. za Trčků z Lípy, bylo na východní straně (dnešní strana se starou radnicí) od domu čp. 312 k domu čp. 326 a na jižní straně od domu čp. 231 k domu čp. 233 (235) zřízeno podloubí, které bylo ochranou před nepříznivým počasím. Prodávaly se tu převážně pekařské výrobky, ale i další zboží. Stará dřevěná zástavba byla nahrazována kamennými patrovými renesančními domy s poměrně rozlehlými klenutými sklepy.
V r. 1581 byla na náměstí zřízena kašna na pitnou vodu. Stávala nedaleko domů čp. 234 a 235 (dnes prodejna potravin, hodinářství a restaurace BENE), a to asi uprostřed dnešní silnice. Byla dřevěná a smolou vymazaná s přívodem vody dřevěným potrubím. Voda byla do kašny vedena z rybníků Na Království (Kacíře). Z ní byla pak rozváděna k dalším třem městským kašnám.
Na blátivém prostranství stály ojediněle stromy, převážně lípy, takřka uprostřed se nalézala rumpálová studna s pitnou vodou, nedaleko na kamenném podstavci byl křížek.
Po třicetileté válce (1618-1648) byly domy na náměstí v rozvalinách. Až počátkem 18. století byla domovní zástavba na náměstí obnovena, avšak bez podloubí na jižní straně.



Dobové obrázky. Vlevo je budova pošty, dům s věží je Stará radnice, na náměstí mariánský sloup z roku 1700.

Jako projev odevzdání se do rukou Panny Marie v období ohrožení města morem byl v r. 1700 umístěn na jižní části náměstí 5,5 m vysoký mariánský sloup. Stával na tomto místě 190 let.Zhotovit jej dali hraběcí manželé Kinští.
Ve druhé polovině 18. století byl terén hrbolatý, blátivý a místy zarostlý travou. Císařská silnice protínající náměstí měla po obou stranách příkopy (zrušeny 1824 až 1825). Před domy se nacházely chodníky dlážděné plochými kameny.
První ulicí dlážděnou tzv. "kočičáky" byla ulice Kostelní (dnes ul. Trčků z Lípy). Od ní doleva na náměstí stálo stromořadí lipových stromů, které vedlo souběžně s císařskou silnicí až téměř před nárožní dům čp. 235.
Náměstí bylo i místem proslulých trhů s koňmi a hovězím dobytkema jarmarků, které byly hojně navštěvované prodávajícími i kupujícími ze širokého okolí. Několikrát do roka se tu konaly též církevní procesí a slavnosti.
Starobylý vzhled náměstí setřely dva poslední velké požáry, kdy oheň vyšel právě z domů na náměstí. Dne 17. dubna 1800 se začal oheň šířit z nárožního domu čp. 55 (dnes pošta), následkem čehož vyhořela severní strana náměstí a část strany západní a východní. Dne 3. října 1832 začal požár ve stodole u domu čp. 316 a větrem se rychle šířil po šindelových střechách. Vyhořely tři části náměstí - východní, severní a západní. Po tomto požáru již nebylo obnoveno podloubí na východní straně náměstí, které bylo do té doby jeho ozdobou. Podloubí bylo zazděno a jeho prostory přeměněny na obchody.
Po požárech vroubí náměstí 35 domů, z nichž žádný si po následných přestavbách nezachoval původní středověký vzhled.
V r. 1838 jsou domy na náměstí již přestavěny klasicistněa jsou opatřeny empírovými jednoduše členěnými fasádami s několika štíty.
Náměstí v té době mělo a dodnes má tyto rozměry: východní str. 115 metrů, západní str. 125 metrů, jižní 80 metrů a severní 82 metrů.
V r. 1869 se začaly nahrazovat dřevěné kašny kamennými. Nová kamenná kašna byla tentokrát umístěna do prostoru, kde se dnes nachází vodotrysk s nádrží zapuštěnou do země. Kašna měla hvězdicový tvar a po obvodu tři schody. Původní dřevěné potrubí bylo nahrazeno litinovým. Z hlavní kašny byla voda rozváděna k dalším čtyřem menším kamenným kašnám. Na náměstí stála nedaleko kašny obecní váha, umístěná v dřevěném přístřešku.
Osvětlení náměstí zajišťovalo jen několik luceren na gasolín a petrolej.
V r. 1890 byl na náměstí umístěn nový mariánský sloup. Původní mariánský sloup z r. 1700 byl přemístěn pod ulicí Trčků z Lípy, mezi domy čp. 49-50 v ulici Palackého.
Koncem 19. století dostala jižní část náměstí kamenný koberec. Náměstí bylo osázeno stříbrnými akáty, u silnice bylo postaveno několik pevných laviček pro odpočinek. Byla zrušena rumpálová studna. Chodníky byly postupně dlážděny.
V r. 1909 byl zbořen nárožní dům čp. 55 a na jeho místě byla vystavěna nová budova pošty.


Pošta

Na vánoční svátky r. 1911 se tu v několika lampách již svítilo elektřinou.
V r. 1919 dostalo náměstí svůj dnešní název - náměstí T.G.Masaryka. Byly tu zasazeny čtyři lípy - lípa T.G.Masaryka, Edvarda Beneše, M.R.Štefánika a lípa Svobody. V r. 1931 se změnilo osázení náměstí výsadbou 43 kulovitých javorů. V r. 1947 začala a v r. 1952 byla dokončena parková úprava náměstí.
Chodníky na severní, jižní a západní straně byly rozšířeny, kolem náměstí byla žulovými kostkami vydlážděna široká vozovka. Bylo postaveno 8 železných stožárů na elektrické osvětlení a zřízeno deset nástupních autobusových stanic.
Stará kamenná kašna byla rozebrána, zmenšena a zapuštěna do země na místě předchozí kašny.
Ze 4 památných a zdravých lipových stromů byly dva bohužel zlikvidovány.
V r. 1968 byl na místě zbořených domů čp. 201 a 202 postaven hotel Vysočina.


Na přelomu 80. a 90. let 20. století byly na severní straně náměstí zbořeny domy čp. 52, 53, 54 a na západní straně čp. 195, 196, 197, 198 a posléze nahrazeny novou zástavbou. Na severní straně tak vznikl v r. 1995 obchodní dům a na straně západní byl v témže roce dokončen obytný dům s několika obchody.


Budova s hnědými dveřmi vlevo je Komerční banka a za ní je Obchodní středisko.

Od r. 1995 je náměstí v době Vánoc zdobeno svítícími vánočními symboly.
Původní klasicistní fasády domů na náměstí a ráz jejich interiérů vesměs ustoupily novějším úpravám. Po r. 1989 získaly domy na náměstí nový a slušivý kabát.


1 - Městský úřad
2 - Pošta
3 - Hotel Vysočina
4 - Buttulova škola
5 - Stará radnice
6 - Obchodní středisko
7 - Policie ČR
8 - Park na náměstí
9 - Městská knihovna a Informační středisko
10-Bývalý Obecní rybník
11-Restaurace Panský dům

Protože stále nejsem schopná udělat svoje fotky, musela jsem je stáhnout z internetu. Snad to moc nevadí. (S vodotiskem jsou moje).



Dobová fotografie západní části náměstí.


Západní část náměstí dnes.


Městský úřad, vpravo přes ulici pošta.



Buttulova škola.


Stará radnice, dnes Umělecká škola a oddávací síň.


Budova Policie ČR.


Park na náměstí s vodotryskem.


Budova Městské knihovny, nová budova vedle je Finanční úřad a pojišťovna.


Obecní rybník - dobová fotografie.


Obecní rybník dnes, věž vlevo je od kostela sv. Jakuba, budova s černou věžičkou je Buttulova škola.


Restaurace Panský dům.

To je pro dnešek vše. K některým budovám se ještě vrátím podrobněji.


Foto: internet a já





Trpaslíček

9. června 2012 v 10:29 Vtipy

Běhá trpaslíček s malou lucerničkou po Moskvě, do každého koutku posvítí.
"Co hledáš drobečku", ptají se lidé.
"Hledám poctivost", vysvětluje trpaslíček.
"To tady nehledáš dobře, to víš ten Putin, zkus to v Americe. Ta je vzorem všech ctností".
Běhá trpaslíček s malou lucerničkou po New Yorku, do každého koutku posvítí.
"Co hledáš drobečku?" ptají se lidé.
"Hledám poctivost," vysvětluje trpaslíček.
"To tady nehledáš dobře, to víš ten Obama, zkus to v Česku. To je vzorem všech ctností, mají tam svobodu, demokracii, láska a pravda tam zvítězila."
Běhá trpaslíček se smutnou tvářičkou po Praze, do každého koutku nahlídne.
"Co hledáš drobečku?" ptají se lidé.
"Ale, měl jsem takovou malou lucerničku......", vysvětluje trpaslíček.



Kajetánka

8. června 2012 v 8:00 Cestování

Po náročné rekonstrukci byla otevřena v blízkosti obří mimoúrovňové křižovatky Malovanka (Praha - Střešovice) park Kajetánka s rybníčkem. A to včetně opraveného zámečku. Pracovalo se zde přes rok. Kajetánka dostala jméno podle řádu kajetánů, kteří se od 17. století starali o kapli Panny Marie a okolní zahrady.


Dříve na jejich místě bývaly vinice, které patřily benediktinkám. Kajetáni si v místě založili menší klášter, zrušil ho ovšem Josef II. Usedlost byla přestavěna na zámeček, a pak střídala majitele, desítky let se zde vyráběla voskovaná plátna, bydlelo se v ní a šlo o oblíbenou výletní restauraci.

Zdroj: Novinky.cz

Nemocnice Havlíčkův Brod

7. června 2012 v 13:58 U nás

Včera jsem byla v naší okresní nemocnici. Nelekejte se, jen na kontrole na endokrinologii.
V nemocnici je rušno, protože probíhá přístavba nového pavilonu Emergency. Hlavní vchod je uzavřen, protože tam se staví a všichni chodí a jezdí přes Internu. Chtěla jsem si stavbu vyfotit, ale to bych musela obejít celý areál, což mi s berlemi moc nejde. Tak musíte vzít zavděk fotkou přes sklo.



Tohle je provizorní vchod a vjezd do nemocnice. Pro sanitky je tam stísněný prostor, ale pár měsíců se to musí vydržet.


Vít Kaňkovský, ředitel Nemocnice Havl. Brod při položení základního kamene k pavilonu Emergency.
Za ním, tam co je ta stříška, se nová budova staví. Těsně přiléhá ke stávající nemocnici.


Ta šedá plocha na výkresu je budova Emergency.


Dosavadní vzhled nemocnice. Brzy bude jiný.

A nyní text k položení základního kamene ze stránek Nemocnice Havl. Brod:

Položením základního kamene budovy urgentního příjmu Nemocnice Havlíčkův Brod byla odstartována stavba, která pozmění ráz a podobu vstupu do hlavní budovy nemocnice. Půjde o dvoupodlažní pavilon s návazností na dosavadní hlavní nemocniční trakt. Vznikne jediné kontaktní místo pro příjem urgentních a akutních pacientů a pro předání pacientů od zdravotní záchranné služby. Vše je koncipováno tak, aby se lékaři z různých odborností scházeli u akutního pacienta na jednom místě a předání pacienta od ZZS bylo bez jakýchkoliv časových ztrát. Stavba je financována zřizovatelem nemocnice Krajem Vysočina částkou 30 milionů korun. Zhotovitelem se stala společnost Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod.
Kromě traktu urgentního příjmu se v pavilonu bude nalézat také operační sál pro jednodenní chirurgii s potřebným zázemím. Urgentní příjem bude mít přímou návaznost na pracoviště diagnostických metod, centrální operační sály, oddělení ARO a interní, dětskou i chirurgické JIP. Stavba EMERGENCY by měla být dokončena v říjnu 2012.

Hlavní výhody a důvody stavby EMERGENCY:
- Centralizace příjmu urgentních a akutních stavů i do prostor, odkud bude zajištěna přímá návaznost na pracoviště diagnostických metod, operační sály a lůžková pracoviště intenzivní medicíny.
- Odstranění současné roztříštěnosti kontaktu se ZZS s příjmovými pracovišti nemocnice při dopravě akutních pacientů a pacientů v ohrožení života.
- Vyřešení stávající nevyhovující situace některých ambulantních provozů v nemocnici.
- Zajištění odpovídajících podmínek pro rozšíření jednodenní chirurgie.

Vzhledem ke stavebním pracím bude nutné přechodně uzavřít hlavní vstup do budovy nemocnice. Vstupovat se bude bočním vchodem pavilonu Interny, kde v současné době upravujeme vstup na bezbariérový. Po dobu stavby bude plně zachována funkčnost všech oddělení a ambulancí nemocnice. Naší hlavní snahou je, aby pacienti mohli po celou dobu stavebních úprav v klidu využívat všech služeb naší nemocnice.

Takže se za pár měsíců dočkáme.

Foto: internet

Léčivky v květináči

5. června 2012 v 13:55 Pokojové květiny


Léčivé rostliny nemusíme pěstovat pouze na zahrádce nebo je kupovat v lékárně. Můžeme si je také vypěstovat doma v květináči. Jsou to totiž velmi hezké a dekorativní pokojové rostliny. Zároveň však obsahují látky prospěšné pro lidský organizmus.


Anginovník čínský - je to velmi nenáročná pokojová rostlina. Má květy zbarvené od zářivě žluté po červenou. Vykvétají postupně a vydrží hodně dlouho. Anginovníku stačí běžný, stále mírně vlhký, substrát pro pokojové rostliny. Vyhovuje mu světlé místo, ne polední slunce. Pokud ho chceme letnit na balkoně, tak pouze v teplých měsících a raději v polostínu.
Účinně pomáhá při nachlazení, zánětu dýchacích cest a angíně. Mladé listy obsahují léčivé látky, které hojí a dezinfikují sliznice a chrání hlasivky. Nejúčinější je žvýkání kousku mladého listu po dobu 30 sekund, 5x denně (ne častěji), protože u citlivých lidí může vyvolat alergickou reakci. Můžeme si také uvařit účinné kloktadlo. Lžičku podrcených lístků přelijeme šálkem vroucí vody a 15 minut louhujeme.


Jiaogulan pětilistý ženšen můžeme pěstovat jako pokojovou i přenosnou popínavou rostlinu. Při pěstování v bytě je stálezelený, výhonky se svěže zelenými listy se pnou po opoře nebo mohou splývat ze závěsného košíku. Vyžaduje humózní a vlhký substrát, roste dobře na slunci i v polostínu.
Rostlina obsahuje gypenosidy, které se hodně podobají ginsenosidům, které obsahuje pravý ženšen. Díky obsahu gypenosidů si rostlina vysloužila název "pětilistý ženšen" nebo "rostlina věčného mládí".
Jiaogulan podporuje vitalitu, tělesnou a duševní pohodu, zlepšuje fyzickou kondici, dále příznivě působí na trávení, zlepšuje funkci jater a ledvin, snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Pomáhá také proti nespavosti a celkově harmonizuje organizmus.
Příprava a pití Jiaogulanu poskytuje obdobné zážitky jako konzumace nejkvalitnějších zelených čajů. Nálev připravíme tak, že louhujeme 1g suchého listu (cca jedna čajová lžička) v 250 ml horké vody po dobu 3-5 minut, dle chuti. Ideálně s využitím dvou sklenic á 250 ml (tzv. "dvousklenicová příprava" Jiaogulanu). Již tříminutový nálev je nebývale silný a aromatický.


Gotu kola neboli pupečník asijský patří mezi významné léčivé rostliny. Je to plazivá, půdopokryvná rostlina. Není mrazuvzdorná. Pěstujeme ji celoročně doma nebo jako přenosnou rostlinu. K růstu potřebuje humózní substrát s příměsí písku, stále mírně vlhký. Snadno se množí odnožemi.
Z listů pupečníku (suchých i čerstvých) můžeme připravit léčivý nálev. Lžičku podrcených listů přelijeme šálkem vroucí vody a 15 minut louhujeme. Čerstvé lístky můžeme přidávat do zeleninových salátů nebo krátce podusit a podávat jako přílohu.
Pupečník posiluje fyzickou odolnost a vitalitu, pomáhá vyrovnávat psychiku a snižovat stres. Působí také protizánětlivě, pomáhá při revmatismu i astmatu, snižuje usazování cholesterolu a také zlepšuje prokrvení mozku. Urychluje hojení ran a aftů, pomáhá při zánětu žil, příznivě ovlivňuje zrak, při zevním použití zvyšuje pružnost kůže.


Foto: internet

Zdravý spánek

4. června 2012 v 14:40 Vtipy



Zdravý spánek - nejen pro děti, vhodné i pro dospělé !

Od té doby, co používám tuto ortopedickou matraci,

tak se mi mnohem lépe spí a veškerá bolest pominula.

Doporučuji nejen já, ale i naprostá většina českých lékařů.



Zajímavé pokojové květiny

3. června 2012 v 16:32 Pokojové květiny

Seznamte se s pestrou rodinkou populárních afrických fialek


Africké fialky (Saintpaulia) patří bezesporu k nejpopulárnějším pokojovkám. Snadno se pěstují i množí a daří se jim skvěle i v bytech s ústředním topením. Nevyžadují chladné přezimování a kvetou kromě krátkého vegetačního klidu téměř po celý rok. Ovšem mají i krásné, i když méně známé příbuzné.

K běžnějším odrůdám rodu Nematanthus patří Tropicana

Stejně jako africké fialky i tyto příbuzné rostlinky patří do čeledi podpětovitých (Gesneriaceae). Jsou to např. oblíbený honzík (Achimenes), také gloxinie, tořivka (Streptocarpus). Svoji cestu k většímu počtu pěstitelů si zatím u nás hledají episcie, alsobie, petrokosmea, nematantus, kohleria, chirita a mnohé další.

Základní pěstitelský manuál

Při pěstování většiny podpětovitých rostlin je důležité rozptýlené světlo bez přímého slunečního záření, propustný, lehký substrát a střídmá zálivka.
Rostliny nikdy nesmějí stát ve vodě! Zaléváme odstátou vodou pokojové teploty.

Nematantus (Nematanthus)

- zahrnuje epifytické liány, keře a polokeře původem z Brazílie.
Květy některých druhů mají dlouhou, niťovitou květní stopku. Barva květů bývá žlutá, oranžová, červená nebo růžová. Vlhkost vzduchu by měla korespondovat s teplotou místnosti. Při 21 °C by měla dosahovat 50 %. Zvýšíme-li teplotu např. na 27 °C, musíme zvýšit i vlhkost aspoň o 10 %. Během vegetace stačí běžná pokojová teplota. V zimě rostlinám teplotu snížíme na 15 °C.

Kohlerie (Kohleria)

Pocházejí z tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky. Listy jsou jemně plstnaté, zvonkovité květy s 2 až 5cm trubkou vyrůstají jednotlivě, ve svazečcích nebo hroznech. Některé tvarem připomínají náprstky. Barva květů může být růžová, oranžová, červená, žlutá, ametystová, fuchsiová, višňová, mahagonová, zelená v kombinaci s bílou či jiným odstínem.

Kohleria Sunshine

Kohlerie nejsou náročné na vlhkost vzduchu ani teplotu. Vyhovují jim běžné podmínky našich bytů. Celoročně potřebují dostatek rozptýleného světla. V zimě je nenecháme zcela zatáhnout. Množíme je vrcholovými řízky, výsevy semen nebo dělením oddenků. Semena vyséváme do skleníčku na povrch substrátu (směs rašeliny, jehličnatky a písku), opatrně větráme.

Petrokosmea (Petrocosmea)

se u nás pěstují málo. Tento rod zahrnuje množství dosti odlišných druhů. Zpravidla rostou v přírodě na vysokohorských stanovištích v tropech. Jméno rodu znamená "ozdoba skal" - řec. petra - skála, kosmos - ozdoba. Často tvoří stěsnané, ploché růžice listů, ze kterých jednotlivě vyrůstají modré nebo bílé květy.

Petrocosmea Momo

Honzík (Achimenes)

je vlastně sezónní rostlina. V zimě s ním nemáme starosti. Šupinovité hlízky odpočívají v suchém substrátu v teplé místnosti. Během února je opatrně vyjmeme a zasadíme do čerstvého substrátu. Dále je pěstujeme jako fialky. Honzíky kvetou celou sezónu a na podzim opět zatáhnou do podzemních hlízek. Existuje mnoho odrůd v pestré paletě barev.

"Honzíky" pěstovaly už naše babičky.

Episcie (Episcia)

jsou už méně známé. Tyto rostliny jsou převislé a hodí se spíše do závěsných nádob. Květy se objevují jednotlivě nebo po dvou. Hlavní okrasnou hodnotu mají listy, které mohou mít dvou až tříbarevnou kresbu. Střídají se tóny zelené, stříbrné, růžové, nachové až hnědé, zlatavé. Květy mohou být nejčastěji žluté, oranžové nebo červené.

Episcia Tiger Stripe

Alsobie (Alsobia)

se dříve řadila do stejného rodu jako Episcie. Na rozdíl od ní je epifytní (rozuměj: žije na těle jiné rostliny, ale neparazituje). Na převislých stoncích se tvoří jednotlivé růžice, které lze oddělit a nechat zakořenit. Bílé květy mají jemně třásnitý okraj koruny.

Alsobia dianthifolia

Text a foto: Jan Stanzel
Zdroj: Novinky.cz

Pár vtipů

3. června 2012 v 8:00 Vtipy

Přidávám pár vtipů, které určitě znáte. Ale humoru je třeba třeba každý den. Smějící se









Toaleta

2. června 2012 v 13:44 Vtipy

Chlápek v nóbl restauraci potřebuje toaletu.
Na pánech je obsazeno Už to nemůže vydržet a tak nakoukne na dámy. Tam nikdo, tak hups tam.
Libuje si, že jsou to krásné toalety a jak tak sedí, vidí tři knoflíky.
Říká si pro sebe, že tohle na pánech nemají, co to asi může být? Na prvním je "TV" - "že by televize?" Obrazovku nevidí. "Nevadí, zkusím to." Zmáčkne knoflík a teplá voda mu omyje přirození. "Hmmmm, skvělé, to musíme na pánech taky prosadit."
Na druhém knoflíku je "HV" - "že by horká voda?" "Tak to vyzkouším." Zmáčkne a osuší ho horký vzduch. "Hmmmm, to si taky musíme pořídit, strašně si libuje.
Na poslednim knoflíku je "AOT" - "co by to mohlo být?" "Tak to vyzkouším!!!"
Zmáčkne knoflík a najednou se mu zatmí před očima a vzbudí se až na jednotce intenzivní péče, kde mu orosené čelo utírá sestřička a ptá se ho: "Pane, co jste, prosím vás, dělal?"
"Byl jsem na dámském záchodě, byly tam tři knoflíky, tak jsem je zkoušel.
"A Vy jste zmáčkl i ten poslední?" ptá se zděšeně sestřička.
"No, asi ano, už si nic nepamatuju, co to bylo zač?!"
"Pane, "AOT" je automatický odstraňovač tampónu." Penis máte pod polštářem."