Ptáci na krmítku I., sýkora koňadra
Na krmítka v zimě přilétají různé druhy sýkorek. Jsou to čiperní a společenští ptáčci, přizpůsobiví a vynalézaví. Oblibě se těší nejen pro svůj půvabný vzhled, ale i pro velkou pomoc, kterou v létě nabízejí všem zahrádkářům. K nejběžnějším a největším z nich patří sýkora koňadra.
Sýkorek je na světě 45 druhů, a obývají Eurasii, Afriku a Severní Ameriku. U nás hnízdí 6 druhů. N jaře si jednotlivé páry hledají své soukromí, ale v zimě se sdružují do větších hejn. A to nejen v rámci jednoho druhu - hejnka čítají různé druhy sýkorek, a navíc častobrhlíky. Ve skupince se zima přečkává snáze. Společně hledají potravu a v noci, když silně mrzne, se ptáčci natěsnají do jednoho chumlu, aby se zahřáli.
V zimě na krmítka přilétají jak naše domácí sýkorky, tak návštěvnice ze severnějších či východnějších oblastí. Sýkory patří k potulným ptákům, kteří jsou sice stálí a neodlétají na daleké zimní cesty, ale pohybují se různým způsobem v rámci Evropy (či dalších světadílů, kde žijí). V zimě od nás kousek na jih či jihozápad odlétají především mladé sýkorky, na jaře se opět vrací.
Sýkorky, lovci hmyzu
Za rok je jedna rodinka sýkorek schopna posbírat až 150 kilogramů hmyzu, sýkorky jsou proto nejlepší biologickou ochranou zahrad. Dvakrát do roka totiž vysedí kolem deseti mláďat. Krmí je průměrně 380 krát denně, a každé vždy dostane nejméně jednu housenku. Při druhém hnízdění často pomáhají i odrostlá mláďata. A celá početná rodinka se pak ještě snaží vykrmit na zimu.
Všechny naše sýkory se živí pavouky, hmyzem a všemi jeho přezimujícími stadii (vajíčky, kuklami), mláďata krmí především měkkými housenkami. Hmyz důkladně sbírají z větví stromů i keřů, v letu loví výjimečně. Nepohrdnou ani zbytky z úlovků větších predátorů.
V zimě, kdy se ztuhlý hmyz schová do hlubokých škvír či pod zem, musí sýkorky energii čerpat i z olejnatých, výživných semen.
- Nejraději mají slunečnice a ořechy.
- V přírodě sbírají bukvice, semena habrů, jehličnanů a nejrůznějších rostlin, jako jsou bodláky či hluchavky.
V zasněžené zimě však o potravu bývá nouze. Přikrmování proto sýkorky mnohdy zachrání pře smrtí hladem. Do krmítek je pro ně nejvhodnější lůj a slunečnice.
Sýkora koňadra (Parus major)
Koňadra je největší z našich sýkorek, i s ocasem dosahuje délky 14cm. Žije v lesích, nejraději světlých, ale i na zahradách a v parcích.
Hlasem dovede napodobovat nejrůznější jiné ptačí druhy. Schopnost imitace a změny hlasu vedly dokonce k tomu, že ve městech, kde se koňadry naučily úspěšně žít, volají samečci na samičku vyššími tóny, než populace lesní. Vysoké tóny jsou hlučném městě efektivnější. Koňadry jsou vůbec vynalézavé ve všech směrech. V Anglii, kde mlékaři brzo zrána stavěli lahve s mlékem před dveře domů, se naučily chodit na snídani. Proklovaly se hliníkovými víčky a pochutnávaly si na smetaně.
Koňadry hnízdí stejně jako ostatní druhy v dutinách stromů. Samy si je drobným zobáčkem nevyklovají (i když i to některé jiné druhy sýkor dovedou). Proto jsou odkázány na dutiny vytvořené datly a strakapoudy. Starých stromů však ubývá - proto je tolik důležité vyvěšování hnízdních budek. Ovšem koňadry nezapřou svou vynalézavost ani v této oblasti, a tak si často pomohou samy. Zahnízdí i v dutině ve zdi či dokonce zemi nebo v trubce, uprostřed hromady klestí, ve opuštěném, kulovitém hnízdě po veverce.
- Samička dutinu vystele mechem, lišejníky a kořínky, vnitřní část pak hebkými travinami, zvířecími chlupy i peřím.
- Snáší nejčastěji 10 vajíček, sedí na nich kolem dvou týdnů, zatímco ji sameček oddaně krmí.
- Odrostlá mláďata z prvního hnízdění často pomáhají rodičům při hnízdění druhém, které probíhá v průběhu léta.
- Rodinka spolu může zůstat pohromadě až do zimy.
Koňadry a sýkorky vůbec jsou vhledem ke svým drobným rozměrům poměrně dlouhověké - nejvyšší zjištěný věk u koňadry je přibližně 15 let.
Autor: Jana Bucharová (Receptář)
Ptáci na krmítku II., Sýkora modřinka
Jednu z nejpůvabnějších sýkorek díky zářivě modré hlavičce snadno rozeznáte. Jak tento drobný ptáček žije, hnízdí a vychovává mladé? Poznáte modřinku podle zpěvu? A jak za deštivého počasí pomoci nalezeným prochladlým mláďatům?
Sýkora modřinka (Parus caeruleus) je půvabná, středně velká a poměrně hojná sýkorka. Z našich druhů se svými asi 13 g nachází mezi osmnáctigramovou koňadrou a desetigramovým uhelníčkem. Samci jsou azurově modří na temeni hlavy a na křídelních letkách a krovkách, samice mají tuto barvu jen naznačenou. U obou pohlaví je kresba hlavy černobílá. Díky zbarvení poznáme snadno i mláďata a nedospělou mládež od dospělých modřinek. Mají matnější žlutou barvu, méně výraznou kresbu a hlava je po stranách žlutavá, ne bílá. Zpěv modřinky zní jako "síí-si-si-sirrr" s klesajícím tónem, kontaktní hlas "sí-sí", "tetetet", "si-si-hé-hé"; při rozrušení a nebezpečí se ozývá "cerretet".
Kde žije modřinka?
Modřinka je ekologicky značně přizpůsobivý pták, typický pro listnaté háje středních poloh a lesostepi, rozšířený u nás všude v kulturní krajině v parcích, zahradách a v blízkosti stavení. Obývá Evropu včetně Britských ostrovů, Středomoří a jih Skandinávie, Přední Asii a severní Afriku. U nás je modřinka stálá, žijde zde i přes zimu, i když část mladých ptáků táhne jihozápadně až do Středomoří.
Chcete-li sýkorkám připravit budku, musíte ji zavěsit hned na začátku zimy. Na zahradě se její pomoc při sbírání hmyzu opravdu vyplatí!Jako všechny sýkorky se modřinky v mimohnízdní době spojují s jinými druhy sýkor do společných hejn a často sledují datlovité ptáky, při jejichž činnosti se přiživují.
- Už od ledna samci či stabilní páry hledají dutiny k hnízdění a brání si je; zpívají už od února.
- Dutinu vystýlají mechem, peříčky a srstí. Snášejí přes devět narůžovělých, hnědavě skvrnitých vajíček, na nichž sedí převážně samice asi 14 dní; samec nocuje v jiné dutině a samičku pilně krmí.
- Pokud samice dobrovolně (tedy nevyplašena) opouští hnízdo, přikrývá snůšku pečlivě výstelkou hnízda jako peřinou.
- Mláďata krmí oba rodiče drobným hmyzem a pavoučky, k hnízdu s mláďaty přilétají až 400x za den; při jednom příletu nakrmí jen jedno z mláďat a zároveň pak vynesou jeho trus.
- Hnízdí zpravidla dvakrát za sezonu, potom celé rodiny začínají "kočovat" krajinou.
- V přírodě se modřinky dožívají většinou jen 2-3 let a průměrný věk kvůli vysoké úmrtnosti mláďat je ještě nižší, ale zvlášť zdatní jedinci mohou žít i přes 10 let.
Záchrana nastydlé sýkorky
Je-li v době výchovy mláďat, která je pro rodiče velmi náročná na shánění potravy, chladno a málo hmyzu, dochází ke ztrátám. Prosazují se jen silnější mláďata. Slabší, mrtvá nebo polomrtvá, staří vynesou z budky a pohodí - je to nutné proto, aby alespoň část mláďat zůstala naživu.
Další velké ztráty vznikají, vylétnou-li mláďata (v asi třech týdnech stáří) do chladného a deštivého počasí a promoknou. Nalezneme li takováto prochladlá a vyčerpaná mláďata sýkor, můžeme jim snadno pomoci:
- Mláďata posbíráme, v teplě opatrně osušímě a ohřejeme.
- V klícce je zavěsíme na místo chráněné před deštěm a dravými živočichy poblíž rodné hnízdní dutiny; rodiče je brzy objeví a krmí přes dráty klece.
- Na noc je opět umístíme v teple, ale hned s rozedněním musí být zase venku s rodiči.
- Pustíme je, až se oteplí a přestane pršet.
Modřinky na lovu a na krmítku
Modřinky a ostatní sýkory se živí pavouky, hmyzem a jejich přezimujícími stadii (vajíčky, kuklami), ale i olejnatými semeny a tkáněmi z úlovků větších predátorů. V zimě jim velmi pomáhá přikrmování. Do krmítek je pro ně nejvhodnější lůj a slunečnice.
Pro Receptář: Pavel Pecina
♣
Ale nebude to dlouho trvat. Knížka se velmi dobře čte, proto ji mohu všem doporučit.
