Tuhle písničku miluji. Tento klip jsem ještě nikdy neviděla. Moc se mi líbí.
Přeji pohodový nový týden! 
♣
Březen 2014
Karel Černoch a Zdeněk Srstka
30. března 2014 v 14:13 | HudbaTuhle písničku v jejich podání miluji. Ať vás také potěší!
Hezkou neděli!
♠
Najdi kočku! 42
29. března 2014 v 14:44 | PiškuntálieUž jsme si dlouho nehráli. Tak vám sem dám dva obrázky a můžete hledat kočku.
Zapomněla jsem napsat, že na tomto obrázku jsou kočky dvě. Hledejte spíš po stromech.
Přeji ostrý zrak a hodně úspěchů v hledání!
Přeji pohodový víkend!
♠
Foto: FB - Bydlím u své kočky
Lilie už raší
27. března 2014 v 16:06 | ZahrádkaMám už několik let v korytech v zimní zahradě lilie. Jsou nádherně smetanově žluté a překrásně voní po celém domě.
To nelibě nese naše mladá, protože má na ně asi alergii. Ale jak zamezit šíření vůně? Otvírám dveře do z.z. co nejméně, ale občas musím větrat a také je tam velké vedro (když svítí slunce). Navíc ráda jejich vůni vdechuji.
Na podzim jsem si k nim ještě zasadila levanduli. Je to ale francouzská motýlová levandule. Chtěla jsem tu běžnou, ale dcera vybrala tuto. Nu, darovanému koni na zuby nehleď!
Obojí začíná obrážet.
Levandule má už zárodky květů. Tak se brzy potěším.
Mějte se sluníčkově!
♣
Že by zima vystrčila drápky?
24. března 2014 v 13:24 | PřírodaDnes ráno jsem se probudila a koukám jak péro z gauče. 
Střechy bílé. To ale nebylo nic proti tomu, co se strhlo za chumelenici v 9 hodin. Vločky byly velikánské a vypadalo to, že čerti roztrhli v nebi peřinu.
Střechy bílé. To ale nebylo nic proti tomu, co se strhlo za chumelenici v 9 hodin. Vločky byly velikánské a vypadalo to, že čerti roztrhli v nebi peřinu.Popadla jsem foťák, oběhla okna a fotila. Tady se podívejte.
Travička se po dešti pěkně zelená.
Vpravo u plotu rozkvétá sousedům zlatý déšť.
Nyní sníh pomalu taje, protože je + 4°C. Dokonce na chvilinku vystrčilo paprsek i sluníčko.
Pěkné překvapení, kterého jsem se v únoru bála. Snad to nebude trvat dlouho a zase bude tepleji.
Přečetla jsem
23. března 2014 v 15:24 | Moje četbaPrávě jsem dočetla knihu od Hanne Egghardtové - Děti Marie Terezie.
Popud k přečtení jsem dostala po zhlédnuté výborné prezentace od JanyŠ. - klik.
Anotace na zadní straně knihy:
Bylo jich celkem šestnáct a pouze jedenáct z nich přežilo dětský věk. Snadné to neměly od samého začátku. Jejich mocná a vlivná matka na ně pohlížela jako na zástavy v záludných mocenskopolitických hrách. Mnohé z nich byly už v nejranějším dětství zaslíbeny životním partnerům nebo předurčeny pro politické úřady k posílení vlivu a moci habsburského domu. Osobní vazby nebo vlastní přání přitom nehrály žádnou roli.
Bylo zajímavé číst zejména o sňatkové politice Marie Terezie. Sotva dítě trochu odrostlo, již mu matka hledala ženicha či nevěstu. Její rozhodování bylo velmi ovlivněno politickou situací v Evropě.
Ve zkratce je tu popsán život každého z šestnácti dětí. Některé osudy nebyly zrovna příznivé. Většinou byly dcery provdány proti své vůli. Synové prožili svůj život více či méně úspěšně.
Velkou metlou mezi potomky bylo onemocnění neštovicemi.
Ale víc již nebudu prozrazovat. Kdo má rád historii, tak si knížku přečte. Není to suchopárné čtení jen historických dat.
Obraz rodiny Marie Terezie (autor neuveden).
Obrázky: internet
Primulka a diplom
17. března 2014 v 13:22 | RůznéUvědomila jsem si, že jsem vám zapomněla ukázat krásnou primulku, kterou jsem si ve čtvrtek koupila. Měli různé barvy, ale mě se líbila tato.
V soutěži u Nattynky jsem získala za hádání ptáčků a květin diplom. Soutěž byla zajímavá a trochu jsme při ní provětrali svoje mozkové závity.
Nattynce děkuji za krásný diplom a zábavnou soutěž. Měla s ní hodně práce. Zato jí patří velké uznání.
Všem soutěžícím, hlavně na medailových pozicích, gratuluji.
Mějte se fanfárově, já jdu ležet a vyhánět bacily. 
Zároveň se omlouvám, že moc nechodím na vaše blogy. Až mi bude líp, polepším se.
♠
Čtvrtek v Chotěboři
15. března 2014 v 22:36 | U násVe čtvrtek odpoledne jsem se vypravila ke kadeřnici. Chtěla jsem jet ve 13 hodin. Jenže tento týden měly děti v našem okrese jarní prázdniny, tak autobus nejel. Musela jsem čekat na další.
Sluníčko pěkně hřálo, až mi opálilo ruce a mám vidět hodinky.
Všimla jsem si toho až druhý den.
Čas do příjezdu autobusu jsem si krátila focením letadel, která křižovala oblohu.
Tady jsou dokonce dvě. Druhé je pod silnější čarou, je méně vidět.
V Chotěboři jsem se nechala ostříhat. Protože jsem měla dost času, šla jsem do místní knihovny na výstavu šperků. Dost mě zklamala, protože bylo vystavených asi jen 10 kusů. Vesměs vyrobené z cínu a drahého kamene. Hezké byly, ale nefotila jsem je. Bylo tam i málo světla.
Podobné jsou k vidění na stránkách Fleru.
Potom jsem šla částečně i ze studijních důvodů (, v ECHU je soutěž v poznávání interiérů obchodů a různých provozoven ve městě) do jedné vyhlášené cukrárny. Vlastně je to Kavárna Sluníčko - klik.
, v ECHU je soutěž v poznávání interiérů obchodů a různých provozoven ve městě) do jedné vyhlášené cukrárny. Vlastně je to Kavárna Sluníčko - klik.Koupila jsem mužovi pár dortů, protože ho poslední dobou honí mlsná a sobě jahodový pohár. Je vidět i na stole, kde jsem seděla. Potřebovala jsem něco sníst, protože jsem měla hlad.
Kavárna je útulná. Mají tam i bohatý sortiment. Určitě jsem tam nebyla naposled.
Takto vypadá Kavárna z ulice Sladovnické.
Potom jsem šla na náměstí a čekala na autobus. Opět jsem si čas krátila focením. V parku kvetly v trávě krokusy a na záhonech mini narcisky.
Na fotkách to moc nevyniklo.
U jedné cestičky krásně kvetl vřesovec.
Kosáček sbíral hmyz v trávníku. Použila jsem zoom, ale víc nešel přiblížit. Stejné to bylo s hrdličkami na stromě.
Vyfotila jsem si i Starou radnici. Na sluníčku jí na věžičce nádherně zářil stříbrný lev. Když jsem stála na zastávce, všimla jsem si, že nad radnicí vychází měsíc. Byla by to pěkná fotka, ale já měla plné ruce. Koupila jsem si i žlutou primulku pro radost.
Ale stihla jsem ho vyfotit po příjezdu domů.
Snad ho nad kopcem vidíte.
Tím skončil můj výlet do města.
Přeji vám hezkou neděli!
♣
P.S. Já budu pít čaj a kurýrovat rýmu a kašel. Docela mi je od včerejška mizerně. A navíc nám nešel od čtvrtka večer internet. Proto píšu až nyní.
Dodatečný dárek
9. března 2014 v 16:34 | RůznéVčera jsem dostala od dcery a její rodiny dodatečný dárek k narozeninám. Nejprve květinu - anthurium, které jsem si dlouho přála. A pak filmové odpoledne a večer.
Vnuk Jára mi k MDŽ přinesl vlastoručně vyrobené srdíčko.
Bohužel mě nenapadlo ho vyfotit v lepším světle a nyní už musel zafungovat blesk.
Srdíčko od vnuka Járy.
Unesli mě do Chotěboře do kina. Odpoledne dávali film Bella a Sebastian. Na ten jsem se moc těšila, protože jsem skoro před 50-ti lety viděla černobílý seriál v televizi. Moc se mi tehdy líbil a zanechal ve mě milou vzpomínku. Tento film byl nově natočen vloni. Je barevný a jsou v něm úchvatné scenérie z přírody, z hor. Děj filmu je přibližně v hlavní linii stejný. Byla jsem spokojená, film se mi líbil. I vnučce, která šla se mnou a starší verzi nemohla vidět, protože nebyla na světě. V době uvedení v tv jsem byla já asi v jejím věku.
Z filmu přidám pár obrázků a plakát. Sice jsem si ho vyfotila, ale stažený z netu se neblýská.
Toto je plakát z filmu, který byl natočen v r. 1965 a vysílán v tv jako seriál.
Večer hráli Babovřesky 2. Zůstala jsem v kině, protože jsem chtěla tuto komedii vidět. Jedničku jsem neviděla, ale to mi nevadilo.
Chvílemi mě děj nudil, tak jsem sledovala spíš herce a hlavně krásné domy ve vesnici, kde se děj odehrával. Domy byly jak z cukru, všechny měly pěkné fasády. Pár humorných situací se našlo, ale celkově bych řekla, že Slunce, seno, jahody a Slunce, seno a pár facek byly lepší komedie.
Nechci si tu hrát na recenzenta. Já jsem od filmu čekala víc, ale ať si každý udělá úsudek sám.
Přesto jsem prožila hezké odpoledne a večer. A také jsem se vlastně poprvé dostala do nově zrekonstruovaného kina (psala jsem tu o něm). Sedadla jsou čalouněná a pohodlně se v nich sedí. Ne, jako v těch starých, kdy jsem za půl hodiny nevěděla, jak si sednout. A takový maratón bych v nich nevydržela.
♠
Fotky staženy z internetu.
Březen plný oslav
8. března 2014 v 10:42 | Různé
Dnes slaví můj blog a já s ním 6. narozeniny. Od napsání prvního článku sice uběhl nějaký čas, ale mě to uteklo jako voda.
Měla jsem v začátku tolik energie, nápadů a témat, které jsem potřebovala dát na blog, že jsem někdy nemohla ani spát nebo dospat. Časem jsem se uklidnila a přišly i chvíle, kdy jsem chtěla blogaření nechat. Někdy tento pocit vyvolala únava, nedostatek námětů, nemoc nebo nevhodné komentáře. V poslední době mě pocit vyhoření přepadá čím dál častěji. Ale myslím, že se to s přicházejícím jarem srovná.
Také mi bylo líto nechat práce, kterou jsem za ta léta odvedla a hlavně některých článků. Zmizely by a už bych si nikdy nevzpomněla, jak to tehdy bylo. Takže mazání nebude! Jen možná delší pauzy.
Včera jsem oslavila x-té narozeniny. Dostala jsem mnoho blahopřání od rodiny, známých a hlavně blogových přátel. Moc si všeho vážím. Musím přiznat, že mě to dojalo a potěšilo.
Kytky od synů - nahoře od staršího a dole od rodiny mladšího.
Přání od Alenky D. - z FB.
Přání od Alice V. - z FB.
Srdíčko od Anežky - dávné přítelkyně z chatu.
Přání a obrázek od Hanky-Otavínky - blogové přítelkyně.
Přání od Jáji - z FB.
Přání od Jany M. - z FB.
Přání od Jarky Vl. - FB.
Přání od Nadi D. - z FB.
Přání od Natty - přítelkyně z blogu.
Přání od Romi - blogové přítelkyně.
Přání od Máří K. - blogové přítelkyně.
Přání od Toma - dávný přítel z chatu.
Mnoho přání bylo jen slovních, bez obrázků.
Gratulovat přišel ráno i náš milý kocourek.
Tím ještě oslavy nekončí. Příští týden oslavíme s manželem 40 let našeho manželství. Ani se mi nechce věřit, že je to tak dlouho. Zdá se mi, že to bylo nedávno, kdy jsme se brali a naše děti byly malé. V druhé polovině měsíce oslaví mladší syn 20 let jejich manželství.
Čas letí jak splašený. 
♣
Šílenství ve spíži
6. března 2014 v 15:40 | ReceptyVčera jsem opět skládala puzzle a narazila na jeden obrázek, o který se chci s vámi podělit.
Špajzka zřejmě patří nějaké zuřivé hospodyňce. Taky jsem ráda a hodně zavařovala, ale tohle bych netrumfla.
Bez dalšího komentáře!
Zdroj fotky: vanderhoofhouse.blogspot.com (puzzle Jigidi)
Krása z cibule a květin
4. března 2014 v 17:26 | PřírodaDostala jsem mailem pár obrázků o tvoření z cibule a květin. Podívejte se, jak to krásně vypadá, když se to umí.
Požár symbolu Pusteven - chata Libušín
3. března 2014 v 16:04 | ArchitekturaNa Pustevnách v Beskydech hořela v noci na pondělí chata Libušín, navržená architektem Dušanem Jurkovičem. Hasiči dostali požár památky nevyčíslitelné hodnoty pod kontrolu krátce před třetí hodinou ranní.
Foto: HZS Zlínského kraje
Plameny se z interiérů chaty rozšířily kvůli větru i po střeše, jejíž konstrukce se zbortila. Hasiči museli vynést ven dvě propanbutanové láhve.
Na místo bylo celkem povoláno 12 jednotek hasičů ze Zlínského i sousedního Moravskoslezského kraje. Nasazeno bylo 16 cisternových automobilů, vysokozdvižná plošina a automobilový žebřík.
Nevyčíslitelná škoda
"Z hlediska kulturního a památkového je to obrovská škoda, finančně se dá odhadnout na několik desítek milionů korun, navíc je to takové srdce návštěvnického života na Pustevnách," řekl ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Jindřich Ondruš. Muzeum objekt od roku 1995 spravuje.
Dřevěné chaty Libušín a Maměnka jsou nejvýznamnější stavby na Pustevnách. V roce 1898 je nechal postavit turistický spolek Pohorské jednoty Radhošť. Jsou dílem významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947). Dřevěné srubové secesní stavby s bohatým dekorem jsou typické pro Valašsko a slovanskou lidovou architekturu vůbec.
"Libušín patří do souboru nejznámějších beskydských secesních lidových staveb, které se staly symbolem Pusteven. Stavby na Pustevnách vznikaly podle principů skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství, které byly převzaty jak z lokalit Valašska, tak Slovenska. Jurkovič svým architektonickým projevem na Pustevnách upozornil na bohatství staronových forem schopných života," uvedli ministerští památkáři.
Objekt pojmenovaný k poctě kněžny Libuše byl otevřen v roce 1899. Interiér zdobily fresky a sgrafita s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhů Mikoláše Alše. K unikátům patřily tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny. Libušín prošel s blízkým hotelem Maměnka, další Jurkovičovou stavbou, od roku 1995 rekonstrukcí; jeho oprava stála 25 miliónů korun.
Muzeum se bude snažit objekt obnovit. "Vztahuje se na něj pojistka. Chceme vyhlásit také sbírku. Některé věci nepůjdou obnovit, bude třeba je udělat nové, dokumentace však máme dost," podotkl ředitel Ondruš.
Zničení chaty je podle něj o to bolestnější, že se připravuje evropská trasa mapující Jurkovičova díla.
Architekt se ve Zlínském kraji výrazně podepsal také na podobě Luhačovic na Zlínsku. V letech 1902 až 1907 tam postavil deset staveb a čtyři objekty přestavěl, vtiskl tak lázeňskému městu originální podobu. Jednu z Jurkovičových staveb v Luhačovicích, Slováckou búdu, zničily plameny v roce 2002. Podle hasičů někdo požár úmyslně založil. Viníka se ale nepodařilo najít, policie případ odložila. Jednou z variant, které vyšetřovatelé prověřovali, byl pojistný podvod.
Zdroj: Novinky.cz a ČTK
První poslové jara
2. března 2014 v 16:51 | ZahrádkaOdpoledne jsem šla obhlédnout zahrádku, co mi už kvete. Moc toho není, protože je ještě brzo. Ale u zdi bývalého chlívku roste, raší a kvete celkem dost kytiček. Je to dáno tím, že jsou v závětří a celý den na ně svítí sluníčko. Nejvíc kvetou sněženky, těch je ohromný trs. Zato bledulky mi zmizely a našla jsem jen jednu. Chudinka, drží se. Snad se rozrostou. Kromě tulipánů vystrkují listy i kosatce, narcisky a denivky. Popínavá růžička se také snaží.
Myslela se si, že mám jen žluté krokusy, ale objevila jsem i dva v lila barvě. Sázela jsem je na podzim, tak nejsou moc rozrostlé. Vedle nich pučí pivoňky.
Doufám, že už nepřijde mráz a sníh. Takhle se mi to líbí víc.
Na záhonku s dřevinami se chystají azalky a na záhonku u branky raší orlíček. Tulipány jsou tam venku už 14 dní. Jsou červené a kvetou brzy.
Dobře přezimoval i jinan dvojlaločný. Z toho mám největší radost.
Na vistárii zatím nejsou vidět nějaké pokroky. Ale je už starší, tak je na ní lišejník. Máme tu tedy zdravé povětří.
Chystá se ke kvetení i mahonie.
To je asi vše, co jsem zjistila. Kromě toho nejlépe roste plevel. Budu muset vytáhnout nářadí a poprat se s ním, dokud není v přesile.
Nyní vám ukážu fotky. Mějte se mnou soucit. Některé jsou málo ostré. Nemohu si kleknout, tak fotím po paměti. Což je zrovna případ lila krokusů.
Diplom za únorovou lumpárničku
1. března 2014 v 14:47 | RůznéV únoru jsme stihli u Natty dvě soutěže. Tentokrát jsme měli na daná slova složit krátkou básničku. Tohle není vůbec moje parketa. Básničky mě bavily v mládí, ale nyní je vůbec nečtu. Nebo jen vyjímečně, určitě ne cíleně. V mládí jsem ráda četla básně Dr. Miroslava Holuba, ale i jiných autorů. Poezie p. Holuba mi byla bližší.
Ale k věci. Básničky mi nejdou. Přesto jsem vždy nějaký verš stvořila. Nebyly valné úrovně, ale o to až tolik nešlo.
Za své snažení jsem získala diplom.
Nattynce moc děkuji za krásný diplom a zábavnou soutěž.
Ostatním spolusoutěžícím srdečně gratuluji, hlavně medailistkám.
Přeji všem pohodový víkend!
♣
