****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Květen 2014

Perličky (a diplom)

31. května 2014 v 14:31 Naše hospodářství

Manžel mi přinesl ukázat právě vylíhlé perličky. Moc se mi ty ochmýřené kuličky líbí. Hned jsem je vyfotila a chci se s vámi podělit. Byly trochu vyděšené a vykulené, kde se to ocitly. Po teploučku v líhni jsou najednou v neznámém prostředí. Muž je odnese dolů do bedny, kde je také teploučko a kamarádi.



Že jsou to krasavice?


Od Nattynky jsem dostala veselý diplom za hádání ulovených rybiček.


Nattynko, moc děkuji za krásný diplom. Usmívající se


Zaniklé památky v Chotěboři

28. května 2014 v 23:08 U nás

Strážnice - celnice.


Strážnice a celnice se nalézala v místě pozdějšího hostince Na Kozinci - dnes zatravněný prostor v Dlouhé ulici u vyústění ulice Severní.
Na tomto místě bývala snad ještě za pánů z Lichtenburka (2. polovina 13. a počátek 14. století) strážnice a celnice chránící Libickou stezku. Šlo o prostor za valy a hradební zdí při stezce vedoucí od dvora Přechod (nedaleko dnešního Bílku) k Libici nad Doubravou.
Na počátku 18. století tu byl patrně již zájezdní hostinec čp. 363. V roce 1785 je znám první písemně doložený hostinský Vojtěch Kafka.
Dne 24.9.1882 zde bylo předběžně rozhodnuto o založení tělocvičné jednoty Sokol. Dne 26.11.1882 tu byl na valné hromadě zvolen správní výbor chotěbořského Sokola. Sál hostince využívali sokolové též ke cvičení, a to až do roku 1920.
V roce 1922 dům koupila obec. Úpravami se změnil na obytný dům. V roce 1990 byl zbořen. *

* Když jsem v Chotěboři roznášela v roce 1977 v tomto rajónu poštu, byl dům obydlen celý nepřizpůsobými občany. Většina lidí se tam bála chodit i jen kolem, natož dovnitř.

Tunel.


Tunel stával v ulici Na Valech, asi 9 metrů vpravo od dnešního domu čp. 862.
Byl postaven z kamene, měl délku 7 m a šířku 1,6 m. Pocházel snad z počátku 2. poloviny 15. století a byl zbytkem městského opevnění. Sloužil jako výpadní branka tvořící součást hradební zdi a vedla z něj cesta směrem ke Lhotě Nádobové - dnešní Libické Lhotce.
Ve 20. století vedla od tunelu pěšina lukami ke kapli sv. Anny, skále Koukalky atd.
Tunel ustoupil zástavbě v roce 1975. *

* V té době jsem již v tomto kraji žila, ale o existenci tunelu jsem nevěděla. Chodila jsem jinými cestami a k tunelu jsem nezavítala..
Bohužel z výše zmíněných důvodů vám nemohu posloužit současnými fotografiemi.

A ještě jedna dochovaná stavba.

Rybova vila.


(Foto z dřívější doby - vypůjčeno ze stránek Praktické školy).

Vilu postavil stavitel František Kruml (již jsem o něm psala, postavil v Chotěboři hodně staveb) pro PHDr. Františka Rybu, geologa a paleontologa, a pro jeho manželku Jarmilu.
Dům dnes využívá Praktická (dříve zvláštní) škola. Dům je opraven, má novou fasádu. Vnitřní prostory jsou přizpůsobeny potřebám školy.



(Foto z časopisu Chotěbořské ECHO).

Text a foto: kniha Chotěboř




Včerejší podvečer

24. května 2014 v 18:30 U nás

Po 17 hodině jsem se vypravila k volbám. Dřív se mi nechtělo, protože slunce pálilo jak čert. Kolem 16 hodiny se začalo od západu zatahovat.
Chtěla jsem volby stihnout před příchodem bouřky. A také se vrátit včas na Prostřeno.
Spěchala jsem, ale zpátky by mě chytl déšť. Proto jsem zavolala vnukovi, aby mě odvezl, až pojede z pole domů.
Při čekání jsem s obavou sledovala oblohu. Nevypadala vůbec přívětivě.




Než vnuk přijel, začalo pršet. Ale jen taková předzvěst. Dovezl mě domů a začalo lejt.
Bouřka řádila až skoro do půlnoci. Vůbec jsem z toho neměla radost. Nemám bouřky ráda.
Navíc jsem neviděla své oblíbené pořady v televizi. S tím jsem se celkem smířila, protože jsem si je pak prohlédla na internetovém vysílání ČT.
Dnes odpoledne byla také bouřka, ale slabá a krátká.
Zato na jižním konci Vysočiny řádila včera víc. Rozvodnily se některé říčky.




Letošní odchovy

23. května 2014 v 16:16 Naše hospodářství

Zašla jsem se podívat na kuřátka, která se včera vylíhla. Byla v bedně se svými staršími kamarády.
Když už jsem byla ve sklepě, kde má muž instalované klece pro křepelky a odchovnu kachniček, vyfotila jsem i je. Narazila jsem tam i na krůtu s jejími kuřaty.
Všechna mláďata se bojí, takže se nacpou do nejzaššího rohu a tisknou se k sobě. To se potom vyfotí různobarevný chumel a nic víc.
Tak se na tu drobotinu podívejte.




Jsou to malé ochmýřené kuličky. Ale mají se čile k světu.


Kachňata se tisknou v koutě. Ani se mi nepodařilo je spočítat.



Krůta byla dole v úplné tmě. (Je tam trochu světla od okénka a od zářivek v klecích). Ale já ji v prvním momentě neviděla. Fotila jsem po paměti, proto je na prvním snímku bez hlavy.




Křepelky, které nám nesou vajíčka. Fotilo se mi je špatně, protože foťák spíš zaostřoval mřížku než křepelky. Tak pár nekvalitních fotek pro představu.

Více drůbeže a ostatních zvířat je na dvorku na poli. Ale tam se chystám jindy. V tomhle počasí nevylezu z domu!




Opět líhneme

22. května 2014 v 22:09 Naše hospodářství

Dnes se vylíhla už několikátá várka kuřátek. Manžel s vnukem je právě přenášeli do odchovny.



Ještě jsou celá mokrá. V odchovně pod lampou oschnou.


K přenášení poslouží i krabička od Perly. Hoši se mi trochu rychleji hýbali, proto je fotka mázlá.


Svatby - výročí

21. května 2014 v 12:27 Tradice a obyčeje

Víte, jaká výročí se slaví po 10, 20, 30 letech... manželství? Také si to nepamatuji. Proto vkládám malý přehled.

10 let - cínová
20 let - porcelánová
25 - stříbrná
30 - perlová
40 - rubínová
50 - zlatá
55 - smaragdová
60 - diamantová
65 - kamenná
70 - briliantová/platinová
75 - korunovační

Prý by měla žena v tom kterém výročí obdržet dárek podle názvu. Tzn. po 30 letech něco perlového, např. náhrdelník. Po 50 letech něco zlatého, třeba prstýnek atd.
Musím se přiznat, že jsem nikdy nedostala nic. Můj muž na tyhle výročí není, nevšímá si toho. Ale vlastně si nyní vzpomínám. K 35 letům jsem dostala košík s naaranžovanými sušenými růžemi. Ale k tomu ho spíš někdo vyhecoval, jeho by to nenapadlo. MrkajícíSmějící se



Obrázek: Kavárna u Růžového Slona


Udělala jsem si radost

19. května 2014 v 10:29 Pokojové květiny

Udělala jsem si radost. Už dlouho jsem sháněla miniorchidej. V květinářstvích v Chotěboři měli jen ty velké a drahé. Minulý týden miniorchideje dostali v Tescu v Chotěboři. Hned jsem volala dceři, aby mi ji došla koupit. Původně totiž měla být jen jedna. Nakonec z toho byly dvě. Smějící se
Mám z nich velkou radost, protože mám plno (no, Mrkající tři bílé) a chtěla jsem ještě jinou barvu.
Ještě mám spadeno na nějakou oranžovou nebo podobnou barvu. Ale to bude muset být velká. Mini asi v této barvě nejsou. Alespoň jsem ji nikde neviděla.
Tak se podívejte na moje krasavice.



Tuhle barvu mám asi stejnou s velkou orchidejí, ale to nevadí.



A obě krásky spolu.




Vtipy na čtvrtek

15. května 2014 v 17:23 Vtipy

Pár kreslených vtipů.


Ještě návrat k Čarodějnicím.



Jak se správně vážit!







Zdroj: FB - Kavárna u Růžového Slona, Kočičí internetový gang a další


Aktualizace

6. května 2014 v 15:37 U nás

K dnešnímu článku o nemocnici v Havl. Brodě jsem přidala aktualizaci o kapli Povýšení sv. Kříže.
Píši to pro ty, kteří již dopoledne článek četli.
A když už jsem tu, tak se pochlubím diplomem od Milušky za malé hádání.


Miluško, moc děkuji za krásný diplom. Usmívající se

To je pro dnešek vše. Děkuji vám za návštěvy, čtení mého blogu, podporu a hezké komentáře.

Mějte krásné májové dny!



Havlíčkův Brod včera

6. května 2014 v 9:35 U nás

Včera jsem byla v nemocnici na rutinní kontrole. Byla jsem brzy odbytá díky elektronickému objednávání. Tak jsem vyrazila vnučce naproti a trochu jsem fotila.
Takhle to ráno začalo. Cestovala jsem od nás do Chotěboře autobusem. Tam mě nabrala vnučka a jely jsme do Brodu.


Ráno byla docela kosa (v době odjezdu asi 5°C. V noci mrzlo, slepicím zamrzla voda a mě mráz spálil kvetoucí azalky).
Na obzoru (to bílé místo) je Uhelná Příbram, kde se poblíž odehrála bitva mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem (1469).



A jsem v dějišti dnešní výpravy - nemocnice v Havl. Brodě, interní oddělení.
To dřevěné bednění je nájezdová rampa pro vozíčkáře. Z druhé strany je hlavní vchod, který je bezbariérový. Moje ordinace je u tohoto vchodu. Musela bych zbytečně nemocnici obcházet.



Po odchodu jsem si naproti pavilonu všimla mezi stromy křížku. Fotila jsem bez brýlí, proto je na druhé fotce uříznutý kříž.
Hned vedle krásně kvetl bílý šeřík. Ale byl vysoký, nedalo se přivonět.


Obešla jsem areál staré nemocnice a upoutala mě budova s prosklenou nástavbou a křížem. Přes hradbu stromů jsem ji vyfotila.
Jen jsem se dozvěděla, že se jedná od kapli, což jsem podle kříže tušila. Pokud seženu nějaké informace, doplním je.



Pak přijela vnučka a uháněly jsme k domovu.


Aktualizace informací o kapli:
Provozní a technický náměstek ředitele nemocnice v Havl. Brodě pan Josef Tvrdý byl tak laskav a poslal mi oskenovaný materiál o památkách v nemocnici a jejím okolí, jak byl publikován v Almanachu vydanému ke 110. výročí založení nemocnice. Odtud jsem okopírovala text o kapli a její fotografii (ta bohužel skenováním utrpěla na kvalitě).



Dále se v materiálu píše o křížku, který jsem včera vyfotila, že kříž s nápisy "V kříži jest spasení" a "Ke cti a slávě Boží věnuje Vojtěch Niedermertl, měšťan německobrodský L.P. 1885".
O Božích mukách, které jsem fotila již dříve, se píše, že jsou ze 17.-18. století na rozcestí u nemocnice - klik.



Akademik Stanislav Bechyně

3. května 2014 v 14:40 Architektura


Ing. Stanislav Bechyně, DrSc. (20. července 1887 v Přibyslavi - 15. října 1973 v Praze) byl významný český architekt, konstruktér a pedagog. Stěžejní osou jeho díla jsou železobetonové konstrukce a kamenné a betonové mosty.
Po absolvování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě a vysokoškolského studia na pražské Vysoké škole technické získal roku 1910 inženýrský titul. V roce 1920 byl na této škole (dnešní ČVUT) byl jmenován profesorem statiky a dynamiky staveb ze železobetonu.
Uznání se mu dostalo zejména za jeho bezkonkurenční návrhy přemostění pražského Nuselského údolí. První návrh je z roku 1919. Druhý návrh, též z betonu, St. Bechyně vypracoval v roce 1938. Světová válka stavbě zabránila. Ani do třetice mu štěstí nepřálo v roce 1950, kdy společně s architektem Kozákem představil projekt opět betonového mostu se třemi oblouky o rozpětí 115 m, který též realizován nebyl.


Návrh přemostění Nuselského údolí z r. 1919.


Návrh podaný s arch. Kozákem.

Mnohé nádherné a dodnes obdivované mosty však realizovány byly, např. unikátní most s plochým obloukem o rozpětí 112,5 m a vzepětím 8,5 m přes Váh v Komárně (1955), obloukový most přes Chrudimku v Pardubicích, dálniční most u Senohrab (1944) a mnohé další.

Díla v Československu:

  • cementárna Králův Dvůr
  • hangáry Letňany
  • most Hořepník - jeden z prvních železobetonových mostů v Česku (obloukový most se zavěšenou mostovkou a táhlem)
  • železárna Hrádek u Rokycan (1915) - doktorská disertační práce
  • automobilka Praga Praha Libeň (1916) - unikátní stavba (sloupy z ovinuté litiny a hřibové stropy)
  • nosná konstrukce paláce Lucerna v Praze (1919)
  • skladiště Kostelec nad Labem - parabolická skořepinová konstrukce
  • Stránovský viadukt - železniční most u Mladé Boleslavi (1924)
  • ocelárna Kladno
  • most přes řeku Chrudimku v Pardubicích (1935)
  • dálniční most Senohraby (1944)
  • most přes řeku Váh v Komárně - plochý oblouk s rozpětím 112,5 m a vzepětím pouze 8,5 m, výška průřezu ve vrcholu pouze 1,12 m
  • přesun děkanského kostela v Mostě.

Díla v Praze:

  • přesun rotundy Máří Magdaleny u Čechova mostu
  • úprava mostovky na Karlově mostě
  • rekonstrukce Anežského kláštera
  • podchycení budovy Národního technického muzea při stavbě letenského tunelu.

SPŠ stavební v Havlíčkově Brodě přijala na jeho počest, u příležitosti 30. výročí školy, do svého názvu i jméno slavného stavaře akademika Stanislava Bechyně.
Stanislav Bechyně byl za svoji vědeckou práci a významný přínos stavebnictví oceněn mnoha vyznamenáními a řády, např. Zlatou plaketou ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo. Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV.


Most v Hořepníku.


Palác Lucerna v Praze.


Most v Jizerním Vtelnu u Mladé Boleslavi.


Most přes Váh u Komárna.


Přesun kostela v Mostě.


Rotunda Máří Magdaleny v Praze u Čechova mostu.


Rodný dům St. Bechyně v Přibyslavi.


SPŠ stavební v Havlíčkově Brodě.


Text: Libor Honzárek a Wikipedie
Foto: internet