****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.





Září 2014

Poděkování

30. září 2014 v 14:25 Různé

Tímto chci poděkovat všem, kteří jste mému manželovi přáli brzké uzdravení.
Vaše přání byla vyslyšena a muž zdatně pomocí berlí chodí.
Sice ho noha bolí, ale to chvíli trvá, než se rány zcela zhojí. Hlavně, že nebolí koleno.
Ještě jednou děkuji. Usmívající se


Obrázek pro vás z netu.



Najdi kočku! 50

30. září 2014 v 11:18 Piškuntálie

Minule vám hledání kočiček moc práce nedalo. První byla MarijaKes, druhá Kitty, pak Jaruška a Maryša. Děvčata, jste šikulky. Usmívající se
Rozluštění:



A další dva obrázky:



Přeji ostrý zrak a hodně úspěchů! Usmívající se

Mějte hezké podzimní dny! Usmívající se



Foto: FB - Bydlím u své kočky

Dětské hřiště v Nové Vsi u Chot.

25. září 2014 v 11:16 U nás

18. listopadu 2011 bylo otevřeno dětské hřiště pro veřejnost.
Když jsem byla minulý týden fotit školu, vyfotila jsem podrobně i hřiště. Zdálky jsem ho vyfotila krátce po otevření 3. října 2011.


Na pozadí je vidět zelené zábradlí nového mostu.










Toto jsem zprvu považovala za nedodělaný chodník. Až když jsem dlaždice obešla, viděla jsem, že je to panák na skákání.
Musím říci, že mají v Nové Vsi větší a vybavenější hřiště než v Malči. V Malči ale nebylo tolik místa k dispozici. V Nové Vsi využili pozemek, který ležel ladem.
Vcelku je hřiště moc pěkné. Děti se zde vyřádí na různých houpačkách a prolézačkách.
Hřiště je v provozu přes každý den a asi se na noc zamyká.

Bohužel fotky školy s novou fasádou a ještě ostatních objektů se nepodařilo zachránit. Musím se do Nové Vsi vypravit znovu a vše dofotit. Ještě vám chci ukázat i nový most, který silničáři budovali v loňském létě. Je trochu vidět na pozadí dvou fotek z hřiště. Ten mám zčásti nafocený na digitálku, ale ukáži všechny fotky najednou.

Mějte se krásně! Usmívající se



Dnešní odpoledne

22. září 2014 v 22:00 Příroda

Dnes odpoledne jsme jeli do nemocnice, mladí za Pavlinou mámou a já za manželem.
Syn nás trochu povozil po kraji, jeli jsme oklikou.
Napřed jsem viděla známá místa a později i neznámá. Škoda, že jsem měla digitálek v kufru.
Jeli jsme kolem větrné elektrárny. Nikdy jsem jí tak zblízka neviděla, připadala mi obrovská.
Málem jsme dojeli až do Lipnice nad Sázavou, ale syn včas uhnul na H. Brod.
Během návštěvy se Brodem přehnala pěkná bouřka. Když jsme jeli tam i zpátky, tak bylo krásné počasí, sluníčko svítilo. Ale už nemělo tu sílu.
Vystopila jsem v Chotěboři, potřebovala jsem ještě něco zařídit. Nepršelo, ale než jsem obešla knihovnu, obchod a lékárnu, začalo pršet. Ale byla to jen krátká přeháňka.
Před odjezdem autobusu začalo znovu pršet. Když jsme přijížděli za Chotěboř, chytil nás pořádný slejvák. Stěrače nestačily vodu brát. Černé, nacucané mraky byly skoro až u země.
Vytáhla jsem honem foťák a udělala pár snímků. Mluví za vše.





Říkala jsem si, že to bude chuťovka, až dojedeme do naší vsi. Že budu mokrá jak vodník a v botech potopu. Deštník mi asi moc nepomůže. Jenže než jsme dojeli k nám, což byl už jen kousek, liják se přehnal a u nás nepršelo vůbec.
Nic mi ale nemohlo zkazit radost, že zítra konečně pustí muže domů z nemocnice. To bych klidně i zmokla. Mrkající



Mějte se hezky! Usmívající se


Květy hortenzie

20. září 2014 v 13:02 Zahrádka

Honem jsem šla ustříhnout květy hortenzie, protože "rosničky" věští zhoršení počasí.
Květy nejsou moc velké, protože v dubnu keř dost omrzl. Ale jsem vděčná i za tyto. Dělají mi doma radost.
Zajímavé je, že z jednoho keře mám 4 zelené květy a jeden krásně růžový. Měly by tak vypadat všechny, ale proti přírodě nic nenadělám. Je fakt, že se keři moc nevěnuji. Nehnojím zázračnými hnojivy, nechávám ho růst přirozeně.



Když už jsem v tom chlubení Mrkající, musím sem dát dva diplomy od Nattynky, které jsem získala. Zatím se mi tématicky k ničemu nehodily. Ke květinám ano. Jsou také za hádání z přírody.


Tento je první. Za hádání podzimního kvítí.
Verše jsou moje noční můra. Nemám ani kousilínek básnického střeva. Smějící se


Tenhle je za hádání zvířátek. Básničku jsem horko, těžko zplodila. Mrkající

Nattynko, moc za oba diplomy děkuji, jsou krásné. Usmívající se
Tvoje soutěže jsou zajímavé a zábavné. Musím při nich pořádně provětrat mozkové závity.
Ostatním spolusoutěžícím gratuluji. ☼




Starý dům

19. září 2014 v 15:07 Toulky

Již jsem o Nové Vsi u Chotěboře psala před dvěma lety - klik.
Vloni v říjnu, při cestě do Chotěboře, jsem zjistila, že opravují fasádu školy, prostranství před kostelem a vstupní bránu u Dětského domova. Slíbila jsem vše vyfotit. A že mi to trvalo! Jednou nebylo počasí, podruhé chuť, potřetí jsem zapomněla. Pak opravovali most a rozkopali půl centrální části.
Když byla fasáda školy hotová, tak se zase dělníci dali do budování chodníku a úprav okolí školy. Nyní je vše hotovo, tak jsem včera vyrazila na věc. Ale chybička se vloudila. Najednou, když jsem vše jmenované měla vyfocené, přestal foťák fotit a chtěl mermomocí formátovat kartu. A že neudělá už ani obrázek! Ještě, že jsem s sebou měla malý digitálek. S ním jsem dokončila focení.
Nevím, jestli se jednomu šikovnému pánovi podaří snímky z foťáku vydolovat nebo budu muset jet do Vsi znovu. Tak vám postupně ukáži, co jsem ještě vyfotila.
Pro Vendy a další milovníky starých domů jsem jednu lahůdku objevila. Je skoro na návsi, hned za mostem. Dům, kde snad nikdo nebydlí, nikdo se o něj nestará. Je chudáček celý oprýskaný a sešlý. Hlavně, že má plynovou přípojku. Smějící se Šla jsem kolem něj, když jsem se vracela na zastávku autobusu. Za ním je dětské hřiště, které vám ukáži jindy.
A nyní sám staroušek.




Dům zezadu i se starou pumpou.


Jakási dvířka. Možná sloužila na podávání sena na půdu.


Roh domu od silnice.



A takto vypadá dům od silnice.
Byl potěmkinovsky obílen alespoň k silnici, aby nebudil špatný dojem při příjezdu do vsi od Chotěboře.

Milovníci starých domů, pokochejte se! Usmívající se





Jak dlouho se v přírodě rozkládají?

17. září 2014 v 13:33 Příroda


Tento obrázek jsem si vypůjčila z netu. Je na něm schránka s příklady některých odpadků, které lze nalézt v lese. Pod věcí je uvedena doba rozkladu v přírodě. Jsou to děsivá čísla.
Při množství černých skládek v lese nebo i jinde v přírodě, budeme za pár let zavaleni odpadky.
Ptám se - proč? Vždyť dnes má skoro každý auto a sběrné dvory jsou v nedalekých městech. Není problém odpad naložit a odvézt. Ale to by asi nemohli být lidé líní. Jak to, že do lesa, který je často dál než sběrný dvůr jedou a do dvora ne? Nebo jim to činí zvláštní potěšení? Navíc města i obce občas přistaví velkoobjemové kontejnery, aby mohl každý nepotřebnou věc vyhodit.
NEROZUMÍM TOMU!
Mě babička od malinka učila, že ani sebemenší papírek se na zem nehází a odnese se do koše nebo domů do odpadkového koše.
Proč každou chvíli sbírám papírky od žvýkaček, bonbónů a sušenek před nebo za naším plotem? Neodhazují to jen cizí děti, bohužel i vlastní. Mohu do nich mluvit, jak chci a je to stále totéž.
U každého domu je popelnice. I u našeho. Ale je zřejmě moc daleko.
A tady to vše začíná - v rodině!
Ještě, že se každý rok najdou dobrovolníci, kteří vybrané úseky lesa nebo břehů řeky vyčistí. Bylo by to potřeba, kdyby se každý choval k přírodě zodpovědně?






Přání k svátku Liduškám

16. září 2014 v 0:24 Svátky



Všem Liduškám přeji k jejich svátku všechno nejlepší, hodně štěstí, lásky, pohody a hlavně zdraví.
Jarmila


Moje sny

15. září 2014 v 15:03 Co přinesl život

Vždycky, když mám z něčeho nervy na pochodu, zdají se mi hrozné sny, až přímo hororové.
Většinou něco o lidech, kteří mi v životě ublížili. Nedá se s tím nic dělat. Leda by možná pomohla hypnóza. Potřebovala bych některé lidi z mysli totálně vymazat. Nezdá se mi o nich, protože jsem je třeba potkala nebo na ně myslela. Přichází to znenadání.
Dnes k ránu se mi zdálo o jakési příšeře, která vystupuje z bažin a je celá zelená, od bláta, s děsným výrazem ve tváři. Souvislosti si už nepamatuji, ale raději jsem se probudila a vstala. Protože, jak zavřu oči, sen pokračuje.
Snažila jsem se podobný obrázek najít na internetu. Co jsem našla se nejvíc blíží, ale spíš to byla lidská bytost nebo jí hodně podobná. Obrázek není kvalitní. Je asi z nějaké počítačové hry.
Vykladač snů by ze mě měl radost. Takové "hovadiny" se asi nikomu nezdají.





P.S. Manžel moc děkuje všem, co mu přáli brzké uzdravení. Usmívající se
Dnes byl přeložen na rehabilitaci a možná přijde za týden už domů. To budu šťastná. Vše se vrátí do normálu.


Páteční odpoledne

14. září 2014 v 10:50 U nás

V pátek odpoledne jsme jeli navštívit manžela do nemocnice. Vnuk Martin, vnučka Vendulka, jejich maminka Pavla a já. Do Chotěboře jsme jeli autobusem. V Chotěboři nás naložil zeť a ujížděli jsme k Havl. Brodu.
Moje už tradiční fotky od autobusové zastávky Klimeš. Na obloze se to zase pěkně mračilo. Naštěstí nepršelo. Přeháňka nás chytla až na cestě domů. Ale nepršelo všude. V Chotěboři ještě trochu a u nás už ne.
Začalo pršet v noci a stále ještě prší.
Jinak jsem nic jiného nefotila. Chotěboř a nemocnici v Havl. Brodě už jsem měla na blogu několikrát, tak jsem nechala foťáček schovaný.
Maroda jsem nechtěla fotit, aby se nezlobil. Stejně bych sem fotky nedala. Bylo by to jen pro rodinný archiv.



Pole sklizené a znovu oseté.
Dnes jedeme na návštěvu znovu, tak manželovi vyřídím vaše přání brzkého uzdravení. Děkuji za ně. Usmívající se




Další úplněk

13. září 2014 v 22:31 Příroda

V pondělí večer jsem se snažila opět vyfotit úplněk. Fotky nic moc, tak jen pro ilustraci.









Ještě přidám diplom od Helenky S., který jsem nestihla zveřejnit.


Helenko, moc děkuji za krásný diplom. Usmívající se




Výprava do Havlíčkova Brodu

13. září 2014 v 19:15 U nás

V pondělí ráno jsme se vypravili s manželem, dcerou a jejím manželem do Havl. Brodu.
Manžel nastupoval do nemocnice na plánovanou operaci - výměnu kolena. Dcera jela jako jeho doprovod, aby mu pomohla vyřídit přijímací procedury a papírování.
Já jsem si jela něco vyřídit na OSSZ. Zeť měl jen roli řidiče.
S sebou jsme vezli "bednu" od počítače, kterou jsme nechali mechanikům v Chotěboři. Proto články a fotky zveřejňuji až nyní, protože jsem celý týden neměla počítač k dispozici.
Moc jsem toho nefotila, protože bylo ošklivo a nebyly vhodné objekty. Při zpáteční cestě autobusem jsem u zastávky vyfotila budovu Výzkumného ústavu bramborářského v Havl. Brodě. Ústav je velmi známý i ve světě.
Budova byla postavena a v r. 1929 byla předána do provozu. Ze stránek VÚB jsem si vypůjčila fotografii VÚB, jak byla vyfocena těsně po dokončení.


Na rohu vpravo je sousoší od Hanuše Folkmana Dobývání brambor, které bylo osazeno v říjnu 1929.
A nyní současné snímky.





Sousoší Dobývání brambor není dnes přes stromy skoro vidět.
Před ústavem stojí socha Dr. Antonína Švehly.


Snažila jsem se rozluštit nápis na tmavé desce. Vytečkovaná místa se mi nepodařilo přečíst.

"Na tomto místě byla v roce 1938 postavena ... bronzová socha předsedy vlády Antonína Švehly (1873 - 1933). Tato socha byla v roce 1942 ukryta před ... rekvizicí ve skladu Sativy v Praze-Strašnicích. Politické poměry v zemi po druhé světové válce nedovolily vrácení sochy zpět na toto místo, po roce ... ze skladu zmizela neznámo kam. Veškeré snahy o její nalezení ztroskotaly."

Na světlé cedulce je napsáno: Obnoveno.... (opět nečitelné).

V Chotěboři jsem na Staré radnici vyfotila dvě pamětní desky.


Stará radnice (moje starší foto).



A to je z pondělí vše.



Přání k svátku Maruškám

12. září 2014 v 10:24 Různé




Všem Maruškám přeji k jejich dnešnímu svátku všechno nejlepší, hodně štěstí, pohody, lásky, splnění všech přání a hlavně zdraví. Usmívající se



Najdi kočku! 49

9. září 2014 v 15:27 Piškuntálie

Naštěstí mám obrázky v Galerii, tak vám mohu dát další obrázky k hledání.

Rozluštění minulých obrázku: nejrychlejší byla MarijaKes, Kitty a cajovnapro zeny.



Další dva nové obrázky:



Přeji hodně zdaru a bystré oko! Usmívající se


Foto: FB - Bydlím u své kočky

Jsem mimo provoz

9. září 2014 v 15:19 Různé

Dobrý den všem!

Hlásím se vám z notebooku mého vnuka, protože můj počítač je v opravě. Postavil si hlavu a nechce přenášet můj hlas.
Občas totiž potřebuji telefonovat na pevné linky a to nelze, pokud mě druhá strana neslyší. Už mi ho opravovali před měsícem. Chvíli mikrofon fungoval a pak zase z vyšší moci přestal.
PC mám o včerejšího rána v opravě. Dnes odpoledne s ním technik přijel, že přeinstaloval celé Windows a že by teoreticky mělo vše fungovat. Leč asi tu fungují nějaké špatné geozóny, počítač stále stávkuje. Celý ne, jen mikrofon.
Dohodli jsme se, že si PC znovu odveze a ještě se na něj podívá. Bude to chtít VELMI vlídný pohled, aby se mikrofon nechal zprovoznit.
Už z toho začínám mít absťák, protože nemůžu číst vaše nové články a dívat se na televizní pořady na netu.
Ale nezbývá mi než vydržet. Snad se do zítřka podaří problém objevit a opravit.

Mějte se tu pěkně a vzpomínejte na mě a můj PC v dobrém. Smějící se




Už také rostou!

6. září 2014 v 15:36 Příroda

Konečně už rostou i u nás. Budu se ale chlubit cizím peřím. Tyto krásné houby nasbíral dopoledne náš syn. Včera byl na houbách vnuk. Dostali jsme na smaženici i na řízečky. Mňam. Neznám lepší jídlo z hub. Ještě udělám fleky s houbami a rajčatový salát. Po tomhle se můžu utlouct. Smějící se
Štěstí, že už nemám dlouho žlučník, protože jinak by mi to asi neprošlo.
A nyní dnešní úlovek.




Bílý tácek pod houbami úplně zkreslil fotku.

A toto je už moje peří. Smějící se
Za správnou odpověď v houbařské soutěži u Natty jsem získala diplom.


Nattynko, moc děkuji za krásný diplomek! Usmívající se
Všem ostatním soutěžícím gratuluji.

U nás bylo dopoledne krásně, sluníčko, teplíčko a nyní aktuálně leje a je bouřka.
Nevadí, porostou houby ještě víc.


Sochy vojáka Švejka

4. září 2014 v 21:23 Cestování



Jaroslav Hašek byl krátce zaměstnán u banky Slavie. Brzy se živil novinařinou a literaturou. Začal vést bohémský a tulácký život. Pěšky prošel např. Slovensko, Uhry, Halič. Povídky z těchto cest mu tehdy otiskovaly Národní listy.
Po vypuknutí 1. světové války se dostal až do Ruska - do Kyjeva, Samary a dalších měst.
Některá města na upomínku umístila ve svém městě nebo vsi pomník vojáka Švejka, který byl Haškovou nejslavnější románovou postavou. Většina mapuje Haškovy cesty a toulky.
Nakonec se Jaroslav Hašek usadil v Lipnici nad Sázavou. Je zde jeho pomník i hrob na místním starém hřbitově.


Putim - model Švejka.


Slovensko - Humenné.




Polsko - Sanok, Švejk na lavičce.


Polsko - Przemysl, Švejk na bedně.


Ukrajina - Kyjev.



Ukrajina - Skelivka, Švejk na kameni.


Rusko - Doněck.


Rusko - Petrohrad.



Rusko - Samara, Švejk na sudu.


Hanička - Otavínka mi poslala fotku Švejka z písku v Písku.
Haničko, moc děkuji. Usmívající se


A ještě jednou tentýž Švejk. Sochání z písku se konalo na náplavce v Písku. Sochy se zde objevují každý rok. Foto je z května 2014 a autorem je Město Písek, odbor školství a kultury.

Helenka S. byla tak hodná a poslala mi fotku Švejka z jedné restaurace hotelu u Magdeburgu. Švejk je figurína, která sedí na vozíčku.


Helenko, moc děkuji! Usmívající se

Na Švejka narazíte všude. Buď na sochu nebo na knížku, která byla přeložena do několika jazyků.



Foto: internet


Ó Sůzi - Karel Gott a Ondřej Soukup

4. září 2014 v 12:24 Hudba

Tohle video mě upoutalo hlavně kvůli Onřejovi. Vždy stál v pozadí za Karlem Gottem, zrak upíral někam do neznáma a kdyby nehýbal psty na kytaře, myslela bych si, že je voskový.
V této písničce to pěkně rozjel nejen Karel, ale i Ondřej. Smějící se



Najdi kočku! 48

3. září 2014 v 14:14 Piškuntálie

Minulé obrázky - kočičky nejdříve odhalily Hanka S., Maruška (Kamínek...) a Maruška (MarijaKes).
Všem gratuluji k bystrému oku. Usmívající se



A další dva nové obrázky:



Přeji vám hodně úspěchů v hledání a lepší počasí! Usmívající se


Foto: FB - Bydlím u své kočky

Pel - mel

2. září 2014 v 21:16 Citáty




Dnes z trochu hrubšího soudku. Ale pobavilo mě to.


Zdroj: FB