****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Leden 2015

Moje radosti

31. ledna 2015 v 13:23 Pokojové květiny

Když jsem šla v pondělí od pana doktora, tak jsem si udělala radost. Byla jsem pochválena, tak byl důvod. A i kdyby nebyl, má si člověk občas udělat radost, protože starostí je vždycky dost. Mrkající Smějící se
Koupila jsem si dvě africké fialky - růžovou a fialovou.
Už jsem na ně měla doma připravené keramické obaly na květináče. Keramika mi přišla z jedné dílny, kterou jsem našla na netu. Jsem na keramice závislá. Jak se mi nějaký střep líbí, chodím jak s outěžkem. Rozmýšlím, přemýšlím a prohlížím její obrázky dokud neuzraje rozhodnutí.
Jenže podle obrázku jsem neodhadla velikost žlutého obalu. Je moc malý. Ale nevadí, bude alespoň na ozdobu. Bílý čeká teprve na přesazenou květinu.



Růžový hyacint jsem si koupila ve středu, když jsem jela pro léky.
Fialce modrý obal moc sluší.
A nyní ona zmiňovaná keramika.



K obalům jsem si ještě přikoupila slepičky na Velikonoce a domeček. Kometu s PF-kem jsem dostala jako dárek.
Jen mě mrzí, že jsou fotky dost odfláknuté. Fotila jsem v zimní zahradě a měla jsem strach, aby mi fialky nenastydly, proto jsem spěchala a nevěnovala se pořádně kompozici. Snad mi to prominete.
Mám v úmyslu si ještě modré obaly přikoupit, aby všechny fialky na jednom okně měly stejné obaly. Možná vyberu i jinou barvu, musím se podívat na sortiment. Tož, uvidíme!

Tak to jsou mé velké radosti z posledních dní. Usmívající se

Přeji všem pohodový víkend! Usmívající se




Dokončení výsadby stromů u Klimše

29. ledna 2015 v 16:31 U nás

O výsadbě stromů u Klimše, které mají zamezit šíření zápachu od nového kravína a nádrží na kejdu, jsem psala na podzim zde - klik. Když jsem stromky fotila, nebyla výsadba dokončená. Ještě během posledních říjnových dnů a počátečních listopadových se tak stalo. Bylo příznivé počasí, proto mohla firma dílo ukončit.
Jen mě trvalo celou věčnost, než jsem výsadbu došla vyfotit. Buď bylo zataženo a tím pádem málo světla, nebo jsem byla líná. Pak jsem si užívala vánoční pohody a pohádek, proto také nebyl čas. Mrkající Smějící se
Až nedávno jsem přijela z Chotěboře a vzala jsem vše jedním vrzem. Doktora i focení.
Blíž k silnici jsou zasazeny vyšší stromy. Druh zjistím až na jaře, až se stromy olistí.
Den byl zase zamračený, byla inverze, proto nejsou fotky moc pěkné. Prospělo by jim sluníčko. No, podívejte se.




Výsadba sahá až pod nový kravín a nádrže.
Doufám, že to bude hezké, až se stromky zazelenají.






Co umí příroda

29. ledna 2015 v 0:21 Příroda

Dostala jsem mailem - Co umí příroda. Je to výběr zajímavých fotografií roztodivně rostlých stromů.
Člověk žasně, co v přírodě najde. Odkud jednotlivé stromy jsou nevím, to nebylo v mailu popsáno. Ale je to vlastně jedno. Úžasné dílo přírody můžete najít i nedaleko od vás.
Nyní malá ukázka. Zbytek si můžete prohlédnout v Galerii - klik.






Pokochejte se!




Jak šel čas

27. ledna 2015 v 11:31 Příroda

Včera po obědě jsem vyrazila do města k lékaři na kontrolu.
Počasí bylo celkem přijatelné, žádný vítr, teplota nad nulou, ale zataženo. Jen na západě vykukovaly z tmavých mraků bílé. Líbily se mi, tak jsem je cvakla.




Ve městě nebylo nic zajímavého na focení. Nakonec jsem měla zaštrachaný foťáček pod nákupem. Dojela jsem domů celá zpocená.
Po čtvrté hodině se velmi setmělo, ale nic se nedělo. Zato v noci ano. Když jsem šla ve 3 hod. na onu místnost, zdálo se mi, že se venku něco bělá. Také, že ano. Na synově autě i okolo byla slabá vrstva sněhu. Tož jsem zase utíkala pro foťák. Přes sklo se špatně fotí, proto jsou fotky neostré a s odrazem.



Ráno, v 8 hodin, jsem se probudila do bílé pohádky. Napadlo cca 4-5 cm sněhu. O hodinu později, v 9 hod., se strhla chumelenice. Ale sníh nepadal dlouho. Je kolem nuly, tak snad vydrží. Moc radost z toho nemám, protože musím zase zítra k doktorce na kontrolu a pak jet do města pro léky.
Ale aspoň to konečně vypadá jako zima!






Když jsem chodila do zimní zahrady fotit ze dveří sníh a chumelenici, dožadoval se kocour výletu do z.z. Rád tam sedává a rozhlíží se. Houby vidí, protože tam máme mléčné sklo a navíc je tam nyní zima (nemáme tam topení). Nechtěla jsem ho pustit, tak se "milostpán" urazil. Někdy si nedá nic vysvětlit.




Pranostiky na 5. lednový týden

26. ledna 2015 v 9:00 Tradice a obyčeje

Pranostiky na tento týden:

Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa. (26.1.)

Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví. (28.1.)

Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.

Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.




Foto: www.in-pocasi.cz


Aktualizace článku o sochách vojáka Švejka

24. ledna 2015 v 15:08 Cestování

Vloni, 4. září 2014, jsem v této rubrice psala o sochách vojáka Švejka, které jsou v různých zemích Evropy - klik.
Před třemi dny mi napsal pan Václav Pixa, že mi v článku chybí socha Švejka, která byla vloni, 23. srpna, odhalena v Putimi. Mám v článku jen její model, protože nebyla ještě hotová, když jsem článek chystala.
Proto jsem si řekla, že tuto nedostatečnost doplním.
ČT24 o odhalení uvedla toto:

Švejk si po 130 letech opět našel cestu do Putimi

23. 8. 2014 18:48, autor: ČT24 aktualizováno 23. 8. 2014 21:44

Putim - Jihočeská vesnice Putim se může pyšnit první českou sochou vojáka Josefa Švejka. Má to i svou symboliku - známý literární hrdina sem totiž v románu zabloudil na cestě do Českých Budějovic a právě zde ho svérázným způsobem vyslýchali na četnické stanici. Pokud připočteme nejnovější českou sochu, má jich nejznámější český voják první světové války už čtrnáct, a to v různých koutech světa.

Dobrý voják Švejk se dočkal sochy v Putimi (foto: internet)

Bronzová socha měří sto osmdesát centimetrů a váží téměř dvě stě kilo. Na podobné dílo dobrosrdečného vojáka čekala Putim sedm let. Čekání prodlužovaly povodně, které ve finále přišly hned dvakrát.
Nejdřív to bylo Sdružení přátel Putimi, potom to byla obec a nakonec to byl Jihočeský kraj, který pomohl k dotažení myšlenky i k její následné realizaci. Vše navíc okořenily oslavy ke stoletému výročí začátku první světové války.
"Je na pravém místě. Ta socha má v sobě krev jižních Čech, která proudila přes mého dědu Jaroslava Haška i do tohoto symbolu, do té sochy jako takové," nechal se slyšet vnuk českého spisovatele Richard Hašek.
Autorem sochy je František Svátek, který porušil svou tradici. "Normálně nedělám pomníky ani soutěže, ale na tohle jsem se opravdu těšil," přiznal. Od první chvíle je zřejmé, že jeho socha bude největším místním turistickým lákadlem. Dosavadní chlouby obce, kterou jsou most a četnická stanice, zůstanou v jejím stínu.
Tolik článek z webu ČT24. Přidám ještě několik fotografií sochy z jejího odhalení, které jsem našla na internetu.






Kolem odhalení sochy bylo asi hodně slávy. Zúčastnil se jí i vnuk spisovatele Jaroslava Haška pan Richard Hašek.


Můj věrný společník

22. ledna 2015 v 14:49 Zvířátka

V neděli odpoledne šla hlava rodiny na pokec do hospody a Macíček zůstal ze solidarity se mnou.
Nejen, že chtěl stále hladit, drbat pod krkem a na bocích, prošel se mi i po klávesnici. Nakonec se usadil na kraji stolu s počítačem a sledoval se mnou televizi.
Ovšem na to se musel nejprve pořádně vyspat v křesle. Smějící se Ještě, že ho mám, není mi smutno.


Dopolední spánek. Už je lepší jak já, vydrží spát skoro celý den. Smějící se


Nejprve trochu hygieny a pak pečlivé sledování soutěže.


Svým ocasem mi zabránil v jakékoliv manipulaci s myší, tak jsem koukala s ním.





Památný dům na náměstí

21. ledna 2015 v 12:40 U nás

V rohu chotěbořského náměstí stojí památný dům - tzv. Ezechielovský. Pokusila jsem se získat jeho obrázek z mapy Google - klik.
Je to ten červený se sluníčkem nad vchodem. Tam bydlí můj pan zubař a dole má ordinaci.
Nejstarší zpráva o majiteli domu pochází z r. 1591, kdy jej i s hospodářským gruntem vlastnil Jiřík Rosa. V r. 1656 patřil tento dům s podloubím hospodáři Ezechielu Rosovi, po kterém se v převodech vlastnictví uváděl do 18. století jako dům Ezechielovský.
Dne 3.10.1832 tento poslední dům v řadové zástavbě východní strany náměstí při velkém požáru města vyhořel. Po tomto požáru již nebylo obnoveno podloubí, ale bylo zazděno. Právě levá část zdiva tohoto domu nám (ve srovnání se sousedním domem č. 327, který podloubí neměl) dokumentuje šířku zazděného podloubí.
(Text z knihy Chotěboř)
Dům vyčnívá do začátku Palackého ulice. Je to vidět na jednom snímku, který jsem pořídila, když se opravovala silnice.


To je vše, co jsem o domě zjistila.


U zubaře

20. ledna 2015 v 18:17 Co přinesl život

Dnes nastal den D a musela jsem jet na kontrolu k zubaři. Moc se mi nechtělo, ale nedalo se nic dělat. Kdybych nechodila na preventivní prohlídky, čekala by mě asi od pana doktora důrazná domluva.
Když jsem odpoledne šla na autobus, páslo se na horizontu stádečko srnek. Snažila jsem se je přiblížit, ale na můj digitálek byly příliš daleko. Jsou vidět jen tečky proti šedé obloze. Šedá nás už provází několik dnů. Sluníčko vykoukne na malou chvilku nebo vůbec.


Snad je alespoň trochu vidíte.

Když jsem byla u zubaře v čekárně, napadlo mě vyfotit ji. Nikdo tam nebyl, tak jsem to riskla. Prostředí je tam příjemné. Pro zkrácení čekání hraje televize.
Co ale moc nepřispívá k dobré pohodě, je starobylá zubní vrtačka, kterou má pan doktor ve vitríně. S tou bych si nechtěla nechat vrtat zuby. Brrrrrr.
V další vitrínce má zubní propriety a klobouky, které asi sbírá. Ty mě nenapadlo detailně vyfotit. Nechtěla jsem, aby na mě vyběhl.
Ale byl dnes hodný. Ošetřil mi jeden zub a za chvilku jsem byla venku.


Pultík a za ním pracoviště sestry. Za stěnou vpravo je samotná ordinace.


Část čekárny s televizí a vitrínou s klobouky. Čekárna má tvar do L.


Toto je ona starodávná vrtačka. Na co je nádoba dole, netuším.




Korek

20. ledna 2015 v 11:48 Zajímavosti

Surovina korek byl znám už v době čtyř tisíc let před Kristem ve Starém Egyptě. Rybáři odřezávali kůru z dubu a používali ji na lov ryb jako bóje.
O korku se zmiňuje ve svých dílech už řecký učenec, zakladatel dendrologie, lesnických věd a botanické systematiky, Theofrastos. Tento Aristotelův žák žil v době 372 - 287 před naším letopočtem. Ve svých odborných spisech uvádí, že právě v době jeho života se začaly korkové zátky vyrábět v Itálii. Římský válečník, filosof a přírodovědec Pilnius Maior se ve své jediné dochované knize, přírodovědecké encyklopedii Naturalis Historia o korku pojednává v souvislosti s výrobou bójek, rybářských sítí, střech stájí nebo dámských bot. S tím nesouhlasil římský básník Horacius, který prosazoval, že korek se používal ve spojení s pryskyřicí na uzavírání amfor s vínem.


Korkový dub po sklizni kůry.

Revoluci ve skladování zásob vína způsobil v roce 1634 Angličan Kenelm Digby svým vynálezem skleněné lahve. Angličané se stali prvními výrobci odolných skleněných lahví na víno s vyztuženým krkem, do kterého se zasouvaly korkové zátky.
Znalci vína zjistili, že láhev uzavřená korkovou zátkou obsahuje po otevření víno stejně lahodné, zátka že zabraňuje jeho oxidaci.
Surový korek se získává z korkového dubu. Tomu se nejvíce daří v oblastech v Portugalsku, které patří mezi největší pěstitele. Kromě Portugalska se korkový dub pěstuje ještě v Itálii, Španělsku, ale také ve Francii, na Sardínii nebo v Chorvatsku. I v Česku se najde pár exemplářů korkových dubů, ty ovšem neslouží ke sklizni korkové kůry. První loupání kůry se provádí u stromů, které dosáhly deseti až dvanácti let, kdy obvod kmenu dosahuje minimálně sedmdesáti centimetrů. Nejpříznivější doba pro sklizeň jsou letní měsíce. Doba sklizně trvá tři měsíce. Další sklizně se provádí v intervalech asi devíti let. Teprve po třetí sklizni dosahuje korek nejvyšší kvality.


Špunty z korkové kůry.

Jak se v historických dobách otevíraly amfory nebo lahve s vínem, o tom se dlouho nikdo nezmiňuje. Historie vývrtky, která byla určena k otevírání lahví s vínem, sahá až do sedmnáctého století. Poprvé se vývrtky objevily v roce 1680 ve Velké Británii. Byly inspirovány nástrojem, který se používal k vytahování kulek z lidského těla. Vývrtka, která připomíná tu dnešní ve tvaru písmena T, se objevila až o více než sto let později. Používala se nejen k otevírání lahví s vínem, ale také lahví s pivem, lahviček s léky či lahviček s parfémy. Jako první si nechal patent na vývrtku připsat v roce 1795 reverend z Middlesexu ve Velké Británii Samuel Henshall.
Dneska je pro nás vývrtka naprostou samozřejmostí, bez ní už bychom si těžko poradili s otevíráním vína. No jistě, když nic jiného, tak můžeme popadnout vařečku a špunt hezky zatlouct do sklenice. Ale řekněte sami, není lepší korek vytáhnout? Navíc si je můžete schovávat a po čase z nich vyrobit krásnou dekoraci do bytu.

Autor:Mercedes Wimmerová, Receptář



Pranostiky na 4. lednový týden

19. ledna 2015 v 9:00 Tradice a obyčeje

Čtvrtý týden nám přináší tyto pranostiky:

Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána. (20.1.)

Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce. (22.1.)

Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je. (24.1.)





Foto:fotoarchiv.krnap.cz



Křepelky

14. ledna 2015 v 17:24 Naše hospodářství

Před pár dny jsem šla vyfotit do sklepa křepelky, které se líhly koncem minulého roku. Jsou to už pěkné dorostenky. Vedle jsou starčí křepelky a nahoře snášející. Jejich fotka se mi moc nepovedla, protože jsou dost vysoko a fotila jsem po paměti.
Ubytovny mají celkem pěkné a v teple. Jen trochu zakecané. Ale u zvířat se těžko udržuje sterilní čistota. Během chvilky to mají zase zacákané.



Toto jsou mladé křepelky, které se vylíhly koncem roku. Trochu byly vyděšené, protože manžel sundal sklo, aby se mi lépe fotilo.



Tyto jsou o něco starší.


Tohle jsou snášející křepelky. Na fotce to není vidět, ale jsou hodně malé. Proti normální slepici jsou asi třetinové.
Všechny křepelky jsem bleskem plašila, tak jsem raději vypadla a nechala je v klidu.




Ranní svítání

13. ledna 2015 v 14:57 Příroda

Vím, že jsem sem obrázky svítání už dávala víckrát, ale nemohu si pomoct. Stále mě fascinuje a nemohu se vynadívat.
Šla jsem na svou obvyklou ranní procházku a z okna vidím tu nádheru. Nechala jsem všeho a letěla pro foťák a honem ven. No, popravdě jsem jenom vykoukla ze zimní zahrady. Udělala pár snímečků a šla po svých. Když jsem se za dvě minutky vracela, celé nebeské divadlo bylo fuč. Jsem ráda, že jsem neobrátila postup svých kroků. Bylo 7,28 hodin.
Podívejte se!





Líbí se mi tmavá kulisa domů a stromů a rudá záře na východě. Není nad Kladnem MrkajícíSmějící se, to je od nás na západ.

Mějte hezký den! Usmívající se



Pranostiky na 3. lednový týden

12. ledna 2015 v 9:00 Tradice a obyčeje

Pranostiky na tento týden:

Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, to je břídil. (14.1.)

Na svatého Priska pod saněmi píská. (18.1.)

Leden jasný, roček krásný.





Foto: internet

O kočkách - vtipy a obrázky

11. ledna 2015 v 15:01 Vtipy

Už nějaký ten týden tu schovávám vtipy a vtipné obrázky koček. Je čas je ukázat, aby se mi uvolnilo místo ve složce.




(Obrázky - www.ulistein.de)


Kočičí schovávačka.



"Jedu na WI-FI".


Modrooký sněhulák.


"Mám rozhled".


"Kde se dnes ten Ferda toulá?"





Obrázky: FB, str. Bydlím u své kočky a Bůh stvořil veterinu, aby kočku udržoval zdravou a člověka na mizině




Kulatá známka

8. ledna 2015 v 17:04 Zajímavosti

Nedávno prezentovaná první česká kulatá známka není žádný nový objev.
V pondělí mi přišel vánoční pozdrav z USA s krásnou kulatou známkou z roku 2013. Měla jsem radost z přání i ze známky.
Pokusila jsem se ji vyfotit. Nyní vám ji ukáži.


Zásilka byla odeslána 27.12.2014 z Little Rocku. Přes známku je přetisk "Šťastné svátky". Samotná známka se asi týká nějaké ekologické aktivity. Text se nedá celý přečíst.


Tady je lépe vidět datum a místo odeslání.





Dnešní dopoledne

7. ledna 2015 v 20:37 U nás

Ráno jsme se s mužem vypravili do světa. On jel ze zetěm do nemocnice na kontrolu s operovaným kolenem a já jen do Chotěboře.
Když jsem vylezla z auta, tak jsem dostala strach. Chodníky samá ledovka. Vypadalo to, že dojde na nejhorší. Že sebou někde plácnu a nezůstane to bez následků. Chodila jsem jak na jehlách (jiný by spíš řekl, jak podes.... Smějící se). Měla jsem hodně zařizování, dokonce jsem zvládla i kontrolu na očním, která nebyla plánovaná. Mám zase na rok pokoj.
Vše jsem stihla tak, že mě zeť naložil, když se vracel s manželem z Havl. Brodu.
Stihla jsem jen vycvaknout zasněžené náměstí.
Bylo ráno pod nulou, během dopoledne asi kolem 0°C, foukal studený vítr. Když jsme už byli doma, začalo chumelit. Snad nám bílo nějaký den vydrží. Z okna je hezký pohled, ale blbě se v tom chodí.


Dům na rohu s věžičkou je pošta. Mariánský sloup na pozadí stromů není moc vidět.
Naproti poště je Městský úřad Chotěboř.

Přeji hezký večer. Usmívající se


Tři králové - přání

6. ledna 2015 v 12:30 Tradice a obyčeje


(Obrázek od malíře Joao Vaz de Carvalho)


Na Nový rok
k pohodě krok,
na Tři krále
o krok dále.


Takhle u nás nasněžilo večer. Fotka je trochu, dost Smějící se , rozklepaná. Byla mi zima. Jak jinak ve 3 hodiny v noci na studené verandě. Foceno přes okno.



Přeji všem hezký den. Usmívající se


Najdi kočku! 56

5. ledna 2015 v 11:04 Piškuntálie

Dlužím vám rozluštění hledání vánočních koček. Nejrychleji a správně našla kočičky Hanka S.
Gratuluji! Usmívající se





Dnešní dva nové obrázky:



Dnes je to lehké, tak si nebudete tolik namáhat oči. Přesto přeji dobrý zrak a hodně úspěchů v hledání. Usmívající se



Foto: FB - Bydlím u své kočky

Pranostiky na 2. lednový týden

5. ledna 2015 v 8:51 Tradice a obyčeje

Na druhý lednový týden platí tyto pranostiky:

Na jména Ježíš - ke kamnům nejblíž (5.1.)

Tři králové mosty staví, nebo je boří. (6.1.)

Když 10. ledna slunce svítí, budem žita, vína hojnost míti.