****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Červen 2015

Najdi kočku! 62

30. června 2015 v 11:44 Piškuntálie

Velmi dlouho (přes měsíc) jsme nehádali ukryté kočky. Protože jsou už prázdniny, tak si dáme jedno hádání. Tentokrát začnu kočky brát po třech obrázcích, protože jich mám hodně a při mé frekvenci článků bych je dávala nejméně ještě třicet let. Smějící se
Rozluštění z minula:



Byli jste šikovní a našli kočky skoro všichni. Nejrychlejší byla Hanka S.
A nyní nové obrázky:




Přeji všem ostrý zrak a štěstí při hledání! Usmívající se

Mějte hezký letní den! Usmívající se



Foto: FB - Bydlím u své kočky


Pranostiky na 5. červnový a 1. červencový týden

29. června 2015 v 5:06 Tradice a obyčeje

O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší. (29.6.)

Je-li od Petra (29.6.) až po svatého Vavřince (1.8.) parno, bývá v zimě dlouho studeno.

Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté. (2.7.)







Konec školy

26. června 2015 v 22:35 Rodina

Dnes vnuk a vnučka od nejmladšího syna donesli vysvědčení. Vendulka, protože letos tzv. vychází, dostala k ukončení základní školy Pochvalu a Pamětní list.



Po prázdninách nastupuje do učení do Kutné Hory. Chce být kadeřnicí.
Třeba se dočkám toho, že budu mít kadeřnici doma a nebudu muset jezdit do města. MrkajícíSmějící se
Vnuk půjde po prázdninách do 9. třídy. Až ji dokončí, čeká i jeho učení. Stále ale není rozhodnutý, co chce v životě dělat.

Tak už v naší rodině (kromě vnuka) jsou už jen tři školáci. Čas hrozně letí. Ještě nedávno se batolili doma, chodili do školky ...





Trochu humoru

25. června 2015 v 17:14 Vtipy

Došly mi mailem vtipy, tak se podělím.








Mějte hezké odpoledne! Usmívající se



Dnes dopoledne

22. června 2015 v 19:02 Všehochuť

Dnes jsem měla jet na kontrolu k paní doktorce - odpoledne. Využila jsem toho, že je syn doma a přemluvila ho k cestě do města dopoledne. Bolí mě noha a k pí. dr. je to z náměstí daleko, tak jsem byla ráda, že mě dovezl tam, do lékárny a zpět.
Dobře jsem udělala, protože, kdybych jela podle plánu odpoledne, pěkně bych zmokla.
Když jsem na syna čekala, udělala jsem pár fotek. Více méně z nudy. A také se mi líbila vykukující věžička kostela sv. Jakuba Většího. Kousek vedle je malá věžička, která je na základní škole v Buttulově ulici (ta tmavá, vpravo).
Po obloze létala spousta stíhaček, zachytila jsem jednu.





Přeji všem hezký večer! Usmívající se



Pranostiky na 4. červnový týden

22. června 2015 v 5:58 Tradice a obyčeje

Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě. (24.6.)

Od svatého Jana Křtitele běží již slunce k zimě a léto k horku.

Jaké počasí se na Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje. (27.6.)





Foto: internet



Mocný devětsil

18. června 2015 v 16:55 Zdraví

Tento článeček jsem našla v jednom časopise. Protože mě zaujal, přepíši ho sem. Nevím, kdo je jeho autorem, proto doufám, že mě nebude nikdo popotahovat. Jinak bych autora samozřejmě uvedla.


Téhle docela nenápadné bylince byla dříve přisuzována až skoro "nadpřirozená" schopnost vyléčit nemoc, která zabíjela tisíce lidí - mor.
Každopádně devětsil poznáte podle výrazných listů, ze kterých se začátkem března začnou vyrážet tlusté lodyhy zakončené fialovými kvítky.
Výluh z téhle bylinky zabírá proti křečím, takže se dá výborně využít i třeba proti kašli a chrapotu, ale také při křečích ve žlučníku nebo žaludku.
Devětsil se osvědčil i při zklidňování astmatu, působí protirevmaticky, močopudně a dokonce pomáhá proti zácpě. Čerstvé listy devětsilu se také můžou nasekat najemno a přikládat jako obklady na odřeniny nebo i na kloubní potíže.




Foto: internet a Naturfoto

Výsadba u Klimše 1

17. června 2015 v 22:01 U nás

O výsadbě stromků u Klimše jsem psala vloni na podzim - klik. Slíbila jsem, že je na jaře, až se zazelenají, vyfotím. Došlo na to až dnes, když jsem šla odpoledne na autobus.
Menší stromky dál od silnice zanikají v podrostu. Jednak jsem stála níž než byla úroveň pole a druhak by mi frnknul autobus, kdyby šla blíž.
Pěkně mezi stromky kvetou vlčí máky. Netuším, kde se tam vzaly.
Pak jsem ještě fotila oblohu před odjezdem. Nevypadala vůbec přívětivě, zvlášť od západu.
Vyfotila jsem ji ještě jednou po příjezdu (v rozmezí dvou hodin).





Na východě vypadala obloha celkem přijatelně. Západ hrozil tmavým mračounem.


Doufala jsem, že nezmoknu.
Nakonec se udělalo hezky a ve městě bylo dost teplo.
Obloha po příjezdu.


Západ se umoudřil. Vcelku stejně to vypadalo i na jiných světových stranách. Jen na východě byly v dálce tmavší mraky.






Přeji všem klidný večer! Usmívající se




A opět zahrádka

15. června 2015 v 17:30 Zahrádka

Včera vpodvečer, před bouřkou, jsem vyfotila rozkvétající pnoucí růžovou růžičku. Několikrát jsme ji stěhovali. Před lety konečně zakotvila u přístavku, kde jsme dříve měli chlívek na zvířata.
Celkem se jí tam daří. Občas v zimě namrzne, ale vždy se vzpamatuje.
Pak vám ještě ukáži, jak mi kvetou žluté lilie v zimní zahradě. Jejich úžasná vůně se šíří celým domem (k nelibosti naší mladé, protože ji dráždí). Já miluji nejen jejich květy, ale i tu vůni. Pár dní se to snad dá vydržet.










Přeji vám pohodový večer! Usmívající se




Pranostiky na 3. červnový týden

15. června 2015 v 5:50 Tradice a obyčeje

Svatý Vít dává trávě pít. (15.6.)

Prší-li na svatého Gervase a Protaze, po čtyřicet dní se děštivé počasí ukáže. (19.6.)

Na svatého Aloise, poseč louku, neboj se. (21.6.)





Foto: internet

Sklářství

13. června 2015 v 19:15 Řemesla

Kdy a jak bylo objeveno sklo, není dnes zcela jasně. Římský historik Plinius připisuje ve svých dílech objev skla fénickým námořníkům, plavícím se podél afrického pobřeží. Nestihli včas doplout od přístavu, a tak je noc zastihla na moři. Přistáli u neznámého břehu, a protože měli velký hlad, rozhodli se, že si uvaří polévku. Nasbírali dříví na oheň, ale nikde nenašli vhodný kámen, kterým by podložili kotle na vaření polévky. A protože přepravovali náklad přírodní sody, vytahali několik kamenů na břeh a postavili z nich v písku provizorní ohniště. Ještě než stačili dojíst polévku, všiml si jeden z námořníků zvláštního úkazu, který se tvořil tím, jak teplo sálalo na písek a sodu. V ohništi se tvořily a zůstávaly ležet průzračné kapky. Byly to první skleněné perly. Námořníci ani neměli tušení, že před nimi leží objev doby.
Nejstarší skleněná kapka je stará pět tisíc let a pochází z Théb.
Historie výroby skla sahá do doby starověkého Egypta. I když dnešnímu sklu se tehdy zrovna moc nepodobalo. Skutečně revoluční změna ve výrobě skla nastala kolem roku 100 před naším letopočtem. Na scéně se objevilo vyfukování skla. Princip spočíval v tom, že se železná trubka jedním koncem namočila do rozžhaveného a roztaveného skla a to se druhým koncem vyfukovalo ven. Řemeslníci pokročili dokonce tak, že začali sklo foukat do primitivních forem a tvořili různé tvary.


Vůbec nejstarší popsaná technika zpracování skla pochází z už zmíněného Egypta. Skleněná vlákna se navíjela na hliněnou formu těsně vedle sebe. Potom se vložila do pece, aby se okraje vláken stavily. Když sklo drželo tvar, hliněná forma se odstranila tak, že se rozbila. Tak začaly vznikat jednoduché skleněné nádoby. Tato metoda byla nazývána ovíjení.
Féničané používali vyfukování skla bez forem. Výsledný tvar se dotvářel ručně.
Staří Římané neuměli vyrábět ve velkém tabulové sklo, ale v Pompejích a v Herkulaneu byly nalezeny okenní tabulky z litého skla. V prvních stoletích našeho letopočtu se užívání skla velmi rozšířilo, a to trvalo až do 5. století, kdy začíná úpadek římského impéria. O pár století později středověcí skláři musí znovu objevovat mistrovství jejich předchůdců.
V minulosti se na roztavení skla používaly pece, ve kterých se topilo dřevem. Bylo to velmi náročné a hlavně nákladné vytápění pecí. V současné době jsou sklářské pece většinou plynové. Skláři dokáží vyfouknout zajímavé tvary sklenic, váz i uměleckého skla. Sklo se vyrábí čiré, průhledné nebo s příměsí barviv.
První nálezy skla v českých zemích pocházejí asi z poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem. Jsou to malé drobné perly, většinou modrozelené barvy, nalezené v hrobech z doby únětické kultury. O několik století později, na počátku doby železné, se u nás objevují dokonalejší druhy skleněných perel. Další setkání se sklem a skleněnými šperky se váže k nálezům z doby Velkomoravské říše. Výroba skla byla zpočátku doménou církve a především mnichů benediktinů, kteří vyráběli skla do oken kostelů a klášterů. První zmínky o této výrobě pocházejí z devátého století. Zpočátku hutě vyráběly pouze jednoduché okenní terčíky, perličky a duté sklo.
O počátcích českého středověkého sklářství můžeme mluvit od přelomu 12. a 13. století. První písemná zmínka o skle na našem území pochází až z roku 1162.


Nejstarší sklářská sídla jsou doložena na vimperském panství z roku 1359 a rožmberském panství u Vysokého, před rokem 1377. Díky dostatku vody, dřeva a křemičitého písku v České kotlině a její jedinečné polohy v centru Evropy nabídly sklářům vynikající možnosti k založení prvních skláren. Dřevo sloužilo nejen k vytápění pecí, ale také k získávání důležité suroviny z popelu, zvané potaše. Podle starých pramenů bylo třeba ke zhotovení jednoho kilogramu potaše mnoha desítek kilogramů dobrého bukového či jiného dřeva. Proto byly lesy v okolí sklářských hutí záhy vymýceny.
O existenci nejstarších skláren v českých zemích hovoří dokumenty, kupní smlouvy a také názvy vesnic z té doby, z druhé poloviny 13. století, například Staré hutě, Skláře a další. Díky historickým pramenům se lze právem domnívat, že za období rozkvětu sklářského průmyslu lze považovat 14. století. Nejstarší dokument, kde se vyskytuje zmínka o první sklárně v oblasti Jizerských hor, ve Vysokém, se datuje do roku 1376. Důležitou podmínkou pro výrobu skla ve středověku byl dostatek dřeva, vody a suroviny k výrobě skla, křemičitého písku. Všechny tyto podmínky velmi dobře splňovaly pohraniční oblasti Čech - Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory a Šumava. Proto se také do těchto oblastí začaly stěhovat sklářské rodiny. Ve středověku se sklářské výrobky na našem území tavily podle receptu mnicha Theophila, který směs tvořil ze dvou dílů bukového popela a jednoho dílu křemičitého písku. Výsledkem bylo bezbarvé, slabě žluté, hnědé nebo zelené sklo. Použitím oxidu kovů se pak zabarvila do modra. Zpočátku bylo sklo vzácné, později, když jeho výroba značně stoupla, vznikaly nejen další barvy, ale také různé tvary. Ve čtrnáctém století se objevují první vyšší číše s plastickými nálepy. Za vlády císaře a krále Karla IV. se začaly vsazovat do oken českých kostelů různobarevné vitráže. Středověcí skláři byli nejen skvělí řemeslníci, ale současně i návrháři a výtvarníci. Proto také byli sklářští mistři svobodní, bez poddanských závazků a od roku 1497, za vlády císaře Rudolfa II. byli přijímáni mezi rytíře. Císař povýšil dvě dynastie sklářských huťmistrů do šlechtického stavu. České sklo a křišťál se staly ve světě pojmem a zastínily i do té doby vedoucí benátskou výrobu. V 19. století prochází světové sklářství důležitými změnami, které ovlivňují jeho další vývoj. Díky železniční dopravě a přechodu na pece vytápěné generátorovým plynem přestávají být sklárny závislé na lesích a stěhují se do průmyslových oblastí.

Autor a foto: Receptář


Foto poháru: www.ucernelabute.cz

Pranostiky na 2. červnový týden

8. června 2015 v 5:01 Tradice a obyčeje

Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz víc neuškodí. (8.6.)

Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše. (11.6.)

Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.






Kamenné koule

6. června 2015 v 14:48 Zajímavosti

Na netu jsem narazila na fotky kamenných koulí. Zajímalo mě odkud jsou a vůbec něco bližšího. Bohužel jediné, co jsem na netu vypátrala, je toto:

Champ Island - Rusko - Archangelská oblast
Champ Island (Ostrov Champ) je ostrov v centrální oblasti Země Františka Josefa, Rusko.
Champ Island má plochu 374 km2 a je zde široká unglacierized zóna v jihozápadní části ostrova. Nejvyšší bod ostrova je 507 m.
Champ Island je nejjižnější ostrov podskupiny souostroví Františka Josefa.














Foto: internet a mapa z Wikipedie


Pranostiky na 1. červnový týden

1. června 2015 v 5:48 Tradice a obyčeje

Pěkné počasí toho dne slibuje úrodný rok. (1.6.)

O svatém Norbertu chladno jde už k čertu. (6.6.)

Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší dobrou náladu.

V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.





Foto: internet