****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.






Prosinec 2015

Přání k Novému roku

30. prosince 2015 v 21:45 Vánoce


Všem přátelům, známým i náhodným návštěvníkům blogu přeji šťastné vykročení do nového roku 2016.

Jarmila


Zdraví, lásku peněz dost,
ať je štěstí stálý host.





Trocha humoru v obrázcích

30. prosince 2015 v 14:59 Vtipy




www.ulistein.de


Obrázky jsou z FB ze stránek Bydlím u své kočky, Bez přátel nežiju! a dalších.
Snad vám obrázky zlepšily náladu.

Přeji hezké středeční odpoledne! Usmívající se




Najdi kočku!

28. prosince 2015 v 15:37 Piškuntálie

Je po vánočním shonu, tak si trochu zpestříme volno. Neuškodí trocha legrace.
Najděte kočku mezi sovami!



Přeji hezké pondělí a ostrý zrak! Usmívající se




Pranostiky na 5. prosincový týden

28. prosince 2015 v 5:30 Tradice a obyčeje

Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu. (31.12.)

Je-li na Silvestra větrno, bývá to dosti patrno. (31.12.)

Prosinec naleje a leden zavěje.







Foto: internet


Další oslava sedmdesátin

27. prosince 2015 v 14:45 Zajímavosti

Bratři v triku slaví 70 let


Bratři v triku je filmové studio vyrábějící animované filmy už od roku 1945. Tehdy bylo jedním ze samostatných ateliérů, studií, tvůrců animace, které a kteří byli za totality bez výjimky dotlačeni pod centrální dozor státního podniku Krátký film. Slavné logo studia, tři uklánějící se chlapečky v pruhovaných tričkách, navrhl pozdější autor slavného Krtečka Zdeněk Miler.
V tomto studiu vzniklo přes 1600 animovaných filmů, za něž získalo stovky mezinárodních ocenění včetně Oscara.
Dnes má toto oddělení privatizovaného Krátkého filmu a.s. 35 zaměstnanců. Specializuje se na kreslené filmy a úzce spolupracuje s dalším oddělením Krátkého filmu, Studiem Jiřího Trnky - původně samostatným studiem Jiřího Trnky, postiženým stejným osudem jako ostatní - které vyrábí filmy loutkové.
Tomuto studiu je věnována výstava ve Strahovském klášteře.
Výstava je určena všem návštěvníkům bez rozdílu věku. Tedy nejen dětem, ale i dospělým. Snaží se přiblížit alespoň část z neuvěřitelného objemu produkce i široké škály témat, žánrů, uměleckých rukopisů, ale i osobitého humoru studia Bratři v triku. Návštěvníci budou moci i trochu nahlédnout do jejich tvůrčí dílny.




Výstava bude probíhat od 25. listopadu do 31. prosince 2015.
Otevřeno denně od 9:30 - 11:30 a od 12:00 - 17:00 hodin kromě 24. - 25.12., kdy je zavřeno, a 31.12., kdy je otevřeno pouze do 15:00 hodin.



Zdroj: Wikipedie a Kinobox
Obrázky: internet




Přání k Vánocům

22. prosince 2015 v 12:12 Vánoce



Všem přátelům, známým, návštěvníkům blogu i náhodným příchozím

přeji příjemné prožití svátků vánočních.

Abyste je prožili v pohodě, ve zdraví a splnila se Vám všechna přání.

Jarmila


Pranostiky na 4. prosincový týden

21. prosince 2015 v 5:22 Tradice a obyčeje

Mikuláš mazá, Tomáš cinká. (21.12.)

Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá. (24.12.)

Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanáct měsíců.

Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří. (26.12.)







Foto: internet


Krumlova vila 1

20. prosince 2015 v 19:42 Architektura

V létě jsem psala o Krumlově vile - klik. Mnozí jste mi psali, že jsem měla vilu vyfotit i ze zahrady.
Abych neměla do nového roku 2016 resty, vyfotila jsem ji, když jsem šla od pí. doktorky z Rehabilitačního ústavu. Byla jsem na kontrole, nelekejte se!
Nikdo nebyl doma, ač se z komína kouřilo o 106. Zvonila jsem a bouchala na dveře. Nakonec jsem rezignovala a pobíhala po zahradě bez dovolení. Snad mi to projde. Mrkající
Udělala jsem pár fotek a raději zmizela, než na mě někdo přijde.
Musím za sebe říct, že se mi vila víc líbí z ulice než ze zahrady. Z té strany má na můj vkus příliš mnoho říms a členění. Asi se tak kdysi stavělo. Podívejte se sami.





Tyrkysově zbarvená berle, která je opřená o sokl, je prosím moje věrná družka na výletech do města. Hrablo na sníh (není moje Smějící se) je zřejmě připraveno na zimu, která se nekoná.

Všem přeji hezký zbytek poslední adventní neděle! Usmívající se






Mateřídouška vychází už 70 let!

19. prosince 2015 v 23:22 Zajímavosti


Historicky první číslo slavného časopisu pro děti. (Foto: ara)

Pořádně se proměnila, ale pořád je to ona. Mateřídoušku, časopis pro nejmenší školáky znali a četli už naši prarodiče. Dnes je to 70 let, kdy vyšlo první číslo. A i po těch letech je stále populární!
Časopisů, které si mohou číst žáci prvního stupně základních škol, dnes vychází v České republice celá řada, jasnou stálicí mezi nimi je ale Mateřídouška. První číslo vyšlo 19. prosince 1945 a obálku zdobilo logo vytvořené Josefem Ladou. U zrodu stál básník František Hrubín. Dnes má Mateřídouška náklad 30 tisíc kusů. Hlavně vypadá úplně jinak. Šéfredaktor Hrubín (do roku 1948) by se asi dost podivil, že dnes v něm děti najdou témata o počítačích, geocachingu nebo články o filmech.

Vznikla díky dětem Josefa Lady

Velkou měrou se na úspěchu časopisu podílel i Josef Lada. K založení časopisu Hrubína inspirovaly i jeho děti, tehdy pětiletá Jitka a čerstvě narozený Vít. Malíř a spisovatel, dobře známý dětským čtenářům díky svému kocouru Mikešovi, ilustroval téměř celé první číslo.

Jak vznikl název?

Podle jedné verze mu inspiraci přinesla titulní báseň z Kytice Karla Jaromíra Erbena, v níž květina připomíná dětem jejich matku. Podle jiné legendy Hrubínovi prý u holiče přinesla na mysl drobnolistý kvítek voňavka. A básník rovnou pospíchal za Josefem Ladou, aby mu namaloval název.

Děti se těšily na Ferdu Mravence

Kromě Ladových obrázků se v Mateřídoušce objevil i Ferda Mravenec od Ondřeje Sekory. Ten se zabydlel na sedm let na zadní straně časopisu. Šlo o první z dlouhé řady komiksů.

Předlohy pro Večerníček

Na stránkách vycházela i další příběhy. Třeba kuře Napipi, Rumcajs, Obrázková kronika českých dějin od dvojice Kalousek a Adla nebo kocour Vavřinec. Všechny dnes už známé příběhy až teprve pak putovaly do knižních vydání nebo se staly předlohou televizních Večerníčků.

Kdo všechno ji maloval a psal?

Kromě Hrubína a Lady pro časopis kreslili nebo psali Jiří Trnka, Kamil Lhoták, Adolf Born, Miloš Nesvadba, Václav Čtvrtek, Jiří Žáček nebo Radek Pilař. Z mladší generace pak i Pavel Šrut nebo Jiří Dědeček.

Porevoluční konkurence

Po listopadu 1989 se časopis musel potýkat s novou konkurencí. Mateřídouška se musela přizpůsobit. Na obálce s Ladovým logem se tak v uplynulých letech objevili třeba Harry Potter, náctiletí upíři či animovaní Mimoni.

Navázala na tradici

Mateřídouška navázala na tradici časopisů pro děti, jejíž počátky se datují až do 19. století. Za první republiky děti nejčastěji sáhly po Malém čtenáři, který vycházel v letech 1882 až 1941 a podobně jako do Matřídoušky do něj psali významní autoři - Eliška Krásnohorská, Adolf Heyduk, Karel Václav Rais nebo Josef Václav Sládek. Pro ty starší pak byl určen například Mladý hlasatel (1935 až 1941), ve kterém vycházely příběhy Foglarových Rychlých šípů.


Historicky první číslo slavného časopisu pro děti.

Autor: kon AHA

Mateřídouška je jen o pár let starší než já. Pamatuji si, že jsme si ji ve škole předpláceli, jakmile jsme se naučili číst. Odebírala jsem ji několik let.



Symboly Vánoc - víte proč věšíme nad stůl jmelí a stromek zdobíme hvězdou?

17. prosince 2015 v 18:27 Vánoce

Vánoce, Yule, Chanuka, prosinec je plný svátků mnoha národů. Kde se vzaly a co znamenají ty, které patří k vánočním oslavám u nás?

Jmelí


Jmelí, posvátná rostlina keltských druidů, do domu přináší štěstí, odvahu a lásku. Nejmocnější je jmelí darované. Jeho bílé bobule dozrávají právě v prosinci, a proto jmelí připadalo našim předkům magické, a tak mu přisoudili kouzelné účinky. Zavěšovali je do domů jako ochranu před ohněm, čarodějnicemi a zlými duchy. Také se tradovalo, že jmelí splní jedno přání každému, kdo je zašeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku. Do Čech se dostal zvyk zavěšovat do domu jmelí z Anglie. Keltové věřili, že přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost, proto také dodržovali zvyk líbání. Muž směl políbit na Štědrý den pod zavěšeným jmelím kteroukoli ženu. Po každém polibku utrhli společně jednu bobulku, až na tu poslední. S tou se pak nechávalo jmelí viset až do příštích Vánoc.

Cesmína


Cesmína patří jednoznačně k tradičním symbolům Vánoc. Angličané ji snad považují za větší symbol Vánoc, než stromeček. Používala se předvánočnímu milostnému věštění. Na pevné listy lze i psát, takže dívky si je dávaly i se jmény nápadníků či milenců pod polštář. Ne proto, aby se jim lépe spalo, ale ráno pod podušku sáhly, a ten, koho si vytáhly, měl být budoucím ženichem. Také na velké listy cesmíny připevňovaly svíčičky a pak takovou loďku pouštěly po vodě.
Pověrčiví Keltové ctili u cesmíny především její ochrannou moc proti čarodějnicím a druidové považovali cesmínové keře za ochránce i před blesky a hadím jedem.

Hvězda


Hvězda patří ke křesťanským i pohanským symbolům Vánoc, zřejmě proto, že hvězdy od dávnověku byly pokládané za mocné nebeské bytosti, které mohou ovlivňovat osudy lidí. Objevení nové hvězdy na obloze bylo vždy pokládáno za předzvěst důležité události. Zatímco pohané uctívají pentagram, u křesťanů se k Vánocům pojí hvězda betlémská.

Stromeček


Ozdobený stromek tak, jak ho známe dnes, je tradicí poměrně novou, ale sama symbolika jehličnatých větviček doprovází zimní svátky už dlouho.
Často se říká, že vánoční stromeček k nám přišel od Germánů, jehličnany však patřily už ke keltským oslavám Yule. Krom boha Slunce se oslavovala například i božstva Cernunnos, Mabon, Bohyně - panna, trojjediná bohyně atd. Svátku se neříkalo pouze Yule, ale na některých místech například Maul, Gheul, Alban Arthuan atd.
Do našich krajin se vánoční strom dostal až o mnoho později z Německa. Tam měl funkci ochrany a proto se stavěl na vesnicích a ve městech. I koledníci rozdávali větve jehličnanů, které byly ozdobené.
Možná, že právě u těchto koledníků lze hledat kořeny toho, proč se později začal vánoční stromek zdobit.
V Německu se stromek zavěšoval taktéž jako symbol ochrany nad štědrovečerní stůl, avšak obráceně - špičkou dolů. Údajně první zpráva o ozdobeném stromečku, na kterém byly svíce, je zapsána v brémské kronice z roku 1570.
Poprvé v Čechách byl vánoční strom pravděpodobně vztyčen v Libeňském zámečku v roce 1812. Nechal ho tam postavit tehdejší ředitel Stavovského divadla pan Jan Karel Liebich. Od této doby se začal tento zvyk šířit dál hlavně u tehdejší "smetánky". Tento stromeček však nebyl ozdoben ani jednou svíčkou. Do domácností pronikly stromečky až koncem devatenáctého století.

Vánoční poleno


Zvyk pálení vánočního polena Čechy obešel, ale v Evropě byl mnohem rozšířenější, než je dnes tradice zdobení stromku.
Pálení vánočního polena je evropský vánoční zvyk předkřesťanského původu. Poprvé zmiňuje vánoční poleno Martin Dumiense, biskup z Bragy, v 6. století ve spise De correctione rusticorum. Píše, že lidé v jeho diecézi vylévají na špalek v ohništi víno a pokládají na něj ovoce. Zvyk se dlouho držel v jižní, západní a severní Evropě a během 19. a 20. století na většině míst zanikl, v některých částech Španělska a Portugalska však existuje dodnes.
Vánoční poleno také patří k novopohanských oslavám Yule - Vánoc. Původně se jednalo o rituál spojený se zrozením nového slunce o zimním slunovratu a magicky měl zajistit plodnost a ochranu.
Poleno z dubu se zpravidla vybralo o předchozím slunovratu (někdy se uvádí naopak poleno čerstvě uříznuté). Nesmělo jít o poleno koupené. Bylo s velkou slávou doneseno do domu. O Štědrém dnu jej hospodář položil do ohniště. Na znamení oběti se za odříkávání modliteb pokropilo olejem, posypalo solí, polilo svařeným vínem. Ozdobilo se borovými větvičkami se šiškami. Mezi větvičky se mohla přidat i přáníčka do Nového roku, napsaná na proužcích papíru. Poleno se pak na začátku Vánoc na oslavu Cesmínového a Dubového krále se zpěvem zapálilo. V některých rodinách jej zapalovaly mladé dívky třískami z loňského polena. Jinde měla tuto čest matka. Hospodář se pak staral, aby poleno hořelo po celou dobu svátků.
Zbytek polena a popel mohly být uschovány, aby po celý rok chránily domov před bleskem, zlými silami a ďáblem. Výběr druhu dřeva, způsobu jeho zapálení a doby hoření byl hotovým rituálem, který se kraj od kraje lišil. Velká ohniště byla časem nahrazena menšími krby a kamny. Velké poleno se vyměnilo za polínko, ozdobené svíčkami a větvičkami, umístěné doprostřed stolu jako vánoční dekorace…
Ve 20. století se ve Francii vánoční poleno transformovalo ve vánoční moučník buche de Noël.

Autorka: Petra Neomillnerová
Foto: internet




Fajnové dopoledne

16. prosince 2015 v 19:22 U nás

Dnes ráno jsem jela na otisk zubů pro doplnění do protézy. Bylo to dílo! O rána jsem měla rozhoupaný žaludek a hmota na otisk mi nedělá vůbec dobře. Výhodou je, že ji nemusíte mít v puse dlouho. Dřív to trvalo snad 10 minut, to bylo příšerné.
Pan dr. mi řekl, abych si přišla za dvě hodiny. Tak jsem přemýšlela, co s načatým dopolednem. Napadlo mě zavolat dceři, jestli by za mnou nepřišla na náměstí. Souhlasila a přišla.
Zapadly jsme do Kavárny Slunce. Daly jsme si něco na zub a pořádně si podrbaly. Obě jsme měly radost, že jsme se mohly vidět (moc příležitostí nemáme) a nerušeně si povídat.
Po desáté jsem se vydala zpět k zubaři a dcera šla k vnučce (mojí).
Když jsme vycházely, padla mi do oka krásná klika u vchodových dveří. To si zasloužilo vyfotit. Cvakla jsem kliku, křídlo dveří a pak pohled z ulice na Kavárnu. Nevím, jestli se kácel dům nebo já (ale měla jsem jen džus), protože mám fotky nějak šejdrem. Smějící se




Kavárna je hodně známá. Kromě dobrot poskytuje i duševní potravu. Zve si na besedy herce, spisovatele a jiné známé osobnosti. V září zde byl Václav Hybš a Pavlína Filipovská. Předtím Veronika Freimanová, Ivo Šmoldas a jiní. V listopadu Aleš Háma a v lednu bude Alexandr Hemala.
Ráda bych na posezení šla, ale program začíná ve 20 hod. a to nemám dovoz ani odvoz po akci.
Mimo jiné zde upekly i různé dorty pro známé osobnosti a dovezli je do Prahy na oslavu. Už si to nepamatuji jistě, ale myslím, že dovezli dort i p.Karlu Gottovi k jeho narozeninám.
Každopádně se tam dobře mlsá. Prostředí je útulné a obsluha vzorná. Interiér si můžete prohlédnout v tomto článku - klik.


Mějte hezký večer! Usmívající se




Jaké je vůbec roční období?

15. prosince 2015 v 11:54 Počasí

Včera odpoledne jsem u kamarádky na schodech před vchodem do domu vyfotila muškáty. Vesele si kvetou, jakoby nebyl podzim, ale léto. Ani blížící se zima jim radost z kvetení nebere.
Mě to pro změnu nebere hlava!



Raději jsem si je vyfotila hned 2x, abych se ujistila, že mi nestraší v hlavě a ani netrpím halucinacemi.
Vůbec se mi styl počasí posledních let nelíbí. Žádná pořádná "ladovská" zima, žádné pořádné jaro, protože po jeho krátkém panování nastanou tropická vedra. Léto prožijeme v potu, ale ne z práce, ale z výhně. Jedinci, kteří mají tu možnost, že nemusí jezdit jakokoliv dopravou do práce a tam makat, jak na tropické plantáži, tráví svůj čas u klimatizace nebo alespoň větráků a bazénů. Pak následuje krásné a krátké "babí léto", aby je v zápětí vystřídal podzim-nepodzim. Ne, že by se mi stýskalo po neustálém dešti a plískanicích, ale mám ráda v ročních obdobích řád.
Cestou domů jsem si vyfotila krásný srpek měsíce nad obzorem. Byl takový úzoučký, moc se mi líbil. Leč fotky jsou nepoužitelné. Nemám na tohle focení vybavení.
Ráno se klubalo na svět celkem přívětivě. V 8,10 a o 10 minut později jsem vyfotila svítání. Za pár minut bylo po parádě a oblohu zakryla nevzhledná šeď. Sluníčko se kolem desáté hodiny snažilo probojovat skrz mraky, ale nemělo šanci.
Co je tedy za roční období? Podle astronomického kalendáře podzim. Ale nějaký divný.




Přeji vám hezký den! Usmívající se





Pranostiky na 3. prosincový týden

14. prosince 2015 v 5:12 Tradice a obyčeje

O svaté Albíně je po sněhové peřině. (16.12.)

Na Moudrost Boží zima již zuří. (17.12.)

Na Panny Marie očekávání očekávej zimu. (18.12.)







Foto: internet


Likéry

13. prosince 2015 v 11:13 Recepty

Likéry z bylin, koření a ovoce provázejí člověka od středověku. Povzbuzovaly chuť k jídlu, ale také pomáhaly při nadýmání. Připravovali je mniši v klášterech i naše prababičky. Podle receptů předávaných generacemi se do výroby těch jednodušších můžeme pustit i my.


Princip výroby napovídá už samotný původ slova likér, který je odvozen z latinského liquifacere - rozpustit. Vynecháme složitější destilaci a zaměříme se pouze na studenou metodu. Jde v podstatě o maceraci bylin a koření, které se namáčí v alkoholu. Z receptů našich babiček vyčteme mnohé. Naši předkové uměli využívat síly přírody. Při pálení žáhy, zácpě, nadýmání nebo průjmu spoléhali na zelenou lékárnu. Mezi osvědčené léčivky při nadýmání patřil kmín. Heřmánek a meduňka zase zklidňovaly činnost žaludku a velmi dobře působily na zažívání. Předci nezůstali jen u odvarů a nálevů v podobě čajů. Hojně si podomácku vyráběli nejrůznější bylinné likéry. Doma po ruce mívali kmínku, anýzovku, ořechovku, které si můžeme zkusit vyrobit.
Předkům pomáhala meduňka i kmín: jedním z osvědčených likérů bývaly a jsou dodnes karmelitské kapky. Ty už v 17. století vyráběli z meduňky mniši z řádu karmelitánů. K výrobě používali sušenou meduňku, citronovou kůru, semena koriandru, nastrouhaný muškátový oříšek a skořicovou kůru. Vše drobně pokrájeli a týden nebo dva louhovali v ředěném lihu. Scezený výluh se užívá po vydatném jídle, anebo při zažívacích problémech. Nejvýše dvě lžíce denně.
Meduňku doporučoval už italský renesanční lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli, který od roku 1554 působil v Praze na dvoře Rudolfa II. Léčil i neduhy Viléma z Rožmberka, který měl značně podlomené zdraví, ale vyhlášenou chuť k jídlu. Mattioli ve svém objemném herbáři tvrdil: "Melissa (meduňka) má znamenitou dobrou moc, kterou posiluje a občerstvuje srdce, zvláště když bývá trápeno času nočního, když se bouří a nedá spáti. Dobře slouží i studenému a vlhkému žaludku a téměř všem ostatním vnitřním orgánům. Melissa nadrobno rozsekaná a močená přes noc v dobrém bílém víně nebo v malvazu a vypálená pak ve skelném hemelínu, dává znamenitou vodu. Tato voda zahání i těžký tlak žaludku."


Naše babičky a dědečkové nedali dopustit na anýzový likér, vyrobený ze semen anýzu, dalšího koření a bylin. Anýz se v přírodním léčitelství používá jako zklidňující prostředek při střevních problémech a nadýmání. Oblíbili si i kmínový likér. Kmín tlumí křeče a napomáhá k vylučování trávicích šťáv.
Chutný likér si připravíme pouze ze čtyř ingrediencí - kmínu (70 gramů), čistého lihu (1/2 l), krystalového cukru (1/2 kg) a vody (1 l). Nejprve rozdrtíme v hmoždíři kmín a nasypeme ho do čtvrt litru alkoholu. Láhev uzavřeme a necháme kmín týden louhovat. Pak svaříme cukr s vodou a sirup necháme vychladnout. Výluh kmínu přefiltrujeme například přes filtr do kávovaru na překapávanou kávu a čistý macarát vlijeme do sirupu. Přidáme zbylý čtvrt litru čistého alkoholu a vše zamícháme. Lijeme do lahví, které dobře zazátkujeme.
Ořechovka podle Sandtnerové: své místo mezi domácími likéry má dodnes ořechovka. Nezralé vlašské ořechy pro posílení žaludku doporučoval i Mattioli. Radil trhat ořechy v červnu, dokud jsou měkké a nedozrálé. "Kolem sv. Jana natrhej nové vlašské ořechy. Propíchni je křížem malou jehlou, oloupej z nich zevní hořkou kůru a moč je sedm až deset dní v čerstvé vodě studniční, až zmizí jejich hořkost. Pak je přistav na malý oheň do mírného varu, až zkřehnou, nesmí však docela změknouti, a pak je vysuš na řešetu. Dírky pak prostrč skořicí, hřebíčky a pomerančovými kůrkami a vlej na ně cukr svařený do hustoty. Dávají se obyčejně s ovocem na koláče. Posilují zažívání, zahřívají všechny vnitřní orgány a brání výparům vystupovati vzhůru." Zatímco Mattioli doporučoval nezralé ořechy "zadělat" do cukru a medu, naše babičky louhovaly ořechy v lihu.


Recept na ořechový likér najdeme i v kuchařské knize Marie Janků - Sandtnerové (1885-1946), vyhlášené autorky kuchařek a propagátorky zdravé výživy. "Nezralé ořechy rozkrájíme, namočíme je do vody do druhého dne. Potom vodu slijeme, ořechy dáme do láhve, nalijeme na ně dobrou žitnou kořalku neb čistý líh (1 l), načež láhev postavíme na slunné místo a necháme státi 30 dní. Potom kořalku slijeme do jiné láhve a zatím uschováme. Na ořechy nalijeme čistou žitnou kořalku (1/8 l) a čistý líh (1/4 l), přidáme celý hřebíček (5 ks), kousek celé skořice, v cukru naloženou pomerančovou kůru a ve vodě (1/2 l) povařený cukr (1/2 kg). Láhev s ořechy postavíme opět na slunné místo na 14 dní. Konečně kořalku s ořechů slijeme, přilijeme do ní uschovanou kořalku, obě dohromady promícháme, přecedíme čistým plátnem, nalijeme do lahví, zazátkujeme, zapečetíme a uschováme." Dodejme, že ořechy musí být tak měkké, aby se daly propíchnout špejlí nebo sirkou. Potřebujeme 1,2 kilogramu nezralých ořechů, což představuje zhruba třicet ořechů. Záleží na jejich velikosti. Ořechy krájíme raději v rukavicích, protože barví.
Kromě ořechů naši předci využívali i všude dostupného černého bezu. Na zahřátí v zimě mívali bezinkový likér a pro děti bezalkoholovou variantu v podobě sirupu.

Text: Stanislava Neradová, Zahradnická kuchařka

Na ořechovku je již pozdě, ale kmínku nebo anýzovku si můžete udělat kdykoliv.




Mějte hezkou třetí adventní neděli! Usmívající se


Miš - maš

11. prosince 2015 v 18:05 Všehochuť

Dnes to bude od každého něco.
Mnohé z vás si přály vidět nové záclonky do kuchyně, až budou viset na okně. Málem jsem na to zapomněla.
Mě osobně se líbí a i manžel je chválil. Ty staré byly hrozné. Jsem ráda, že je vše podle mého gusta.


Horní je až dost nařasená. Mohla jsem koupit klidně o půl metru méně.

Já si denně svítím betlémem. Svíčky budu pálit až po Vánocích.


Manžel se pilně věnuje strouhání zeleniny do polévek, pod maso, prostě pro široké užití.
Zeleninu suší v sušičce v jídelně, takže mi tu denně voní něco jiného. Rozhodně to vanilka není. Smějící se Mě to nevadí, nemám s tím problém.
Jen při prvním těhotenství jsem nesnášela smažení cibule. To jsem utíkala rychle pryč.
Takhle vypadala směs po smíchání. Je tam mrkev, celer, petržel, pórek, zelené natě, cibule (i červená), česnek a už nevím, co ještě. Je to výrobní tajemství našeho šéfkuchaře.
Byla toho dost silná vrstva ve velkém lavoru. A manžel pokračuje v sušení. Za chvíli budeme moci jít na trh. Smějící se


Trávíme Advent trochu nestylově. Smějící se

Mějte pohodový večer! Usmívající se








Moje akční ráno

9. prosince 2015 v 16:59 U nás

Libuška - Ježurka píše o jejím akčním úterý. Já měla akční dnešní ráno. Musela jsem vstát v nekřesťanskou hodinu. Tedy pro mě. Čekala mě cesta do města k zubaři s mými bolavými zuby.
Pan doktor se kouknul a měl jasno. Během chvilky mě zbavil dvou předních zubů a bylo vymalováno. Byla jsem na to připravená, protože zuby měly k vytržení nakročeno dávno. Už mě nebudou bolet.
Protože byla ještě tma a adventní osvětlení ještě svítilo, vyfotila jsem znovu radnici. Tentokrát to vyšlo lépe než minule. Zato jsem trochu mázla strom. Jak něco držím v rukou, nepomůže ani stabilizátor.



Protože jsem měla ještě čas, šla jsem ke kadeřnici. Stejně jsme to měly dojednáno na zítra. Paní Naďa mě krásně ostříhala a vyfoukala mi hezky účes.
Teď jsem pěkná babča, ale bezzubá. Smějící se Smějící se Smějící se Holt, člověk nemůže mít všechno!
Huba mě bolí celá. Nerozhodný A to mě čeká zítra kontrola u jiné lékařky. Moc se mi tam nechce, ale co nadělám. Musím. Tam mě nebude paní dr. mučit, ale stejně mi držte palce.
Snad se mi cestou podaří vyfotit Krumlovu vilu ze zahrady, jak jsem slíbila. Chce to jen, aby byl někdo doma.
Dnes tu máme hnusné počasí, doufám, že zítra nebude alespoň pršet nebo mrholit.

Mějte hezký večer! Usmívající se





Přečetla jsem další

9. prosince 2015 v 7:15 Moje četba

V neděli v noci jsem přečetla další knihu Simony Monyové - Krotitelka snů.
Knížkami mě mile zásobuje naše paní knihovnice.
Autorka píše o jednom nevydařeném manželství, denních problémech soužití muže a ženy, starostech s dětmi atd.
Kniha končí smutně, ale s otevřeným koncem.
Líbí se mi autorčin styl psaní. Trochu humoru, trochu nadhledu a vtipných glos.


Také bojujete s nadváhou, nedostatkem času a neposlušností vlastních dětí? Váš muž si našel milenku, co připomíná tyčku k fazolím a vaše ňadra jsou důkazem, že zemská přitažlivost skutečně existuje? Život vám přistřihl křidýlka, a vy netušíte jak dál? Třetí vydání nejúspěšnějšího románu Simony Monyové vám ukáže cestu.
(Anotace vydavatele).




Obrázky: internet

Pěstujeme vánoční květiny

8. prosince 2015 v 7:54 Pokojové květiny

Pěstujeme vánoční květiny: azalka, brambořík, hvězdník, vánoční kaktus

Květiny, které kvetou během adventu, jsou tou nekrásnější vánočních ozdobou. Jak se o ně starat, aby vydržely po mnoho let, a jaké zahradnické triky je přimějí ke květu?


Brambořík (Cyclamen persicum)

Tato půvabná květina, vyšlechtěná do mnoha velikostí a nádherných barev a tvarů květů, kvete od pozdního podzimu do začátku jara. Většinou se pěstuje jako jednoletá rostlina, ale vyhazovat jej po sezóně je přitom velká škoda. Když necháme na jaře hlízy vyschnout, přes léto odpočívat a v září je vysadíme do substrátu tak, aby třetinou vyčnívaly, brambořík o Vánocích znovu vykvete.


Během kvetení brambořík potřebuje:

Substrát by neměl nikdy vyschnout. Nezaléváme však na hlízy.
  • chladno
  • jasné rozptýlené světlo, ne však přímé slunce
  • každé dva týdny tekuté hnojivo
  • raději těsnější kořenáč
  • dostatečnou zálivku přes misku s vodou
Při teplotách v rozmezí 12 až 15°C vydrží kvést dlouho, při vyšších teplotách začne žloutnout a rychle odkvete. Bramboříku prospívá těsnější kořenáč.
Květinu lze množit semeny. Kvetoucí rostlinu lze také mnohdy množit dělením ještě nerašících hlíz.
Pokojové květiny jsou tou nejkrásnější ozdobou svátečního pokoje či domu. A nejlépe krásně kvetoucí pokojové rostliny, rozkvétající v čase vánočním. Interiéru dodají kouzlo, které žádná dekorace nikdy nepřinese. Řada z nich však potřebuje speciální zacházení, aby kvetla a prospívala po mnoho let.


Azalka (Rhododendron simsii)

  • Azalky po celou dobu vegetace vyžadují světlé, ale především chladné stanoviště.
  • Potřebují propustný substrát s nižší hodnotou pH.
  • Vyhovuje jim širší, mělký kořenáč, neboť kořeny rozprostírají do šířky a nekoření hluboce.
  • Zaléváme je tak, aby byl substrát stále mírně vlhký, ale nikoli mokrý.
  • Přihnojujeme je hnojivem pro pokojové kvetoucí rostliny, které nesmí obsahovat vápník, nebo speciálním hnojivem pro rododendrony a azalky.
  • Vývin nových květů podpoříme odstraňováním starých, již odkvetlých.
Hvězdník (Hippeastrum cultivars)

Z velké cibule hvězdníku vyrůstají jeden nebo dva poměrně vysoké a silné lysé stvoly, na kterých se objeví dva až čtyři krásné květní kalichy podobné liliím. Vydrží kvést několik týdnů a jsou k dostání v různých barvách.


V době květu vyžadují dostatek světla, nesmějí vyschnout.
Hvězdník kvete za normálních okolností na jaře a k vánočnímu pěstování se příliš nehodí. Přesto bývají před Vánoci k dostání kvetoucí rostliny. Tyto hvězdníky mívají upravené cibule speciálním rychlením, nebo jsou pěstovány bez klidového období.
Za příznivých okolností vykvetou znovu začátkem léta. Ani pro zkušené pěstitele ovšem není snadné rostlinu zachovat a zároveň přimět kvést. Když ztratí květy i listy a cibule přijde o klidové období, které by mělo trvat až osm týdnů, vyrostou pak už jen listy, nikoliv květy.
  • Rostlina dobře snáší suchý vzduch.
  • Vyhovuje jí běžný hlinitý substrát. Cibule z něj může z části vyčnívat.
  • Vyžaduje hnojivo s obsahem draslíku.
  • Každoročně ji přesazujeme do stejného květináče, ale s novou zeminou.
Vánoční kaktus (Schlumbergera truncata)

Tato vděčná pokojová rostlina pochází z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky. Při zajištění vhodných podmínek v zimě bohatě kvete.


Paní Zdeňka Sikorová z Bystřice se s námi podělila o úspěšný recept na jeho celoroční pěstování, které vyústí v mohutné vánoční kvetení:
  • Vždy na jaře, po 15. květnu, kaktus přesadím a zavěsím ho do koruny ovocných stromů.
  • Jednou za čtrnáct dnů jej přihnojím Kristalonem květ nebo kopřivovou jíchou.
  • Zalévám stejně jako muškáty, někdy postačí dešťové srážky.
  • Venku kaktusy pěstuji do konce srpna a pak je přenesu na severní či západní okno domů a naposledy je zaliji.
  • Asi za šest týdnů, po které se rostlina nesmí zalévat, se na konečcích stonků objeví malinkatá poupátka. Poté kaktusy osprchuji a postavím je do světlé, ale chladné chodby.
  • Moje maminka vánoční kaktus léta pěstovala na skříni v chladné ložnici s okny k severu, dorostl do gigantických rozměrů a každoročně nádherně kvetl. Hlavní je vydržet 6 až 8 týdnů nezalévat!
  • Kaktusy je dobré umístit na konečné stanoviště v době, kdy jsou poupátka velká asi 1 až 2 mm, aby je rostlinka neshodila. Kaktusy jsou také citlivé na změnu prostředí, proto je nepřenáším ani neotáčím.
  • Během kvetení je asi dvakrát přihnojím Kristalonem květ.
  • Po odkvětu odnesu kaktusy zpátky do sklepa, nepřihnojuji je, občas zaliji a opět čekám na polovinu května, kdy jim dopřeji letnění.

Receptář: spoluautor Jana Bucharová



Pranostiky na 2. prosincový týden

7. prosince 2015 v 5:05 Tradice a obyčeje

Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc. (13.12.)

Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.

Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.







Foto: internet


Přírodní divadlo

5. prosince 2015 v 19:15 Příroda

Dnes odpoledne, před půl pátou hodinou, se ukázal krásně zbarvený západ slunce.
Fotila jsem od mladých z balkonu, protože za ves bych nestačila dojít. Trochu mi vadily domy, ale přece jen jsou barvy vidět.






Mějte krásný večer a pohodovou druhou adventní neděli! Usmívající se