****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.






Leden 2016

Brýle jsou doma!

29. ledna 2016 v 16:39 Různé

Poslušně hlásím, že rozbité brýle jsou jako nové doma! Prý mi to uznal výrobce jako reklamaci a asi mi vsadil skla do nových obrouček. Není na nich vidět jakákoliv oprava.
Jsem moc ráda, protože s těmi starými už se četlo hodně špatně. Měla jsem chvílemi rozmazaná písmenka.
Nevím, jestli je to na fotce vidět, mají jakoby želvovinovou barvu nožek.
Manžel si tento týden koupil na nošení na pole zimní bundu z druhé ruky. Je zachovalá, nemá žádnou vadu. A pro mě byly v kapsách zapomenuté rukavice. Jsou krásně měkkounké. Moje staré mě už opouštějí, tak jsme měli radost oba.




Přeji vám hezký podvečer! Usmívající se



Dočetla jsem 1

29. ledna 2016 v 10:29 Moje četba

Dnes v noci jsem dočetla další knížku Ivanky Deváté - V oblaku dezinfekce.
Opět s humorem podává např. návštěvy u lékaře praktického, specialisty, pobyt v lázních a další.
Někdy jsem se musela nahlas smát jejímu líčení různých situací, až jsem měla strach, že vzbudím manžela. Naštěstí spal tvrdě.

Anotace vydavatele:
Humorné příběhy a postřehy z nemocničního prostředí.
Také se bojíte navštívit lékaře?
Máte strach z nemocnice?
A co přísné sestřičky?
Zkuste se na svět podívat očima Ivanky Deváté - zjistíte, že nic není tak černé, jak se na první pohled zdá.
Chce to jediné - nadhled. A ten Ivance Deváté rozhodně nechybí.

Pár řádek od autorky:
Věřím, že vás moje postřehy z čekáren, ordinací, lékáren a laboratoří zaujmou a při troše dobré vůle i pobaví.
Hodně zdraví, či aspoň štědrou pojišťovnu vám přeje Ivanka Devátá.



Přeji vám hezký den! Usmívající se




Kdo to houká v noci?

26. ledna 2016 v 20:02 | Jana Bucharová |  Zvířátka

Ještě tímto článkem u sov zůstaneme.


Kdo to houká nocí? Sova pálená, puštík, kalous, kulíšek, výr, sýček a sýc

Neslyšně létají nocí, z jejich hlasu nám mnohdy naskočí husí kůže. Některé jsou u nás stále hojné, jiné mizí. Jak podivuhodné sovy žijí a kde je můžeme spatřit?
Sovy jsou natolik odlišné od ostatních ptáků, že mají svůj vlastní řád (Strigiformes) podobně jako například dravci nebo pěvci. Patří do něj na celém světě jen 144 druhů, u nás je stálých sedm. Sovy působí rozvážně, když přes den pospávají, ale v noci se promění v rychlé a obratné lovce.

Oko jako noční dalekohled

Zrak a sluch sov dokáže zachytit to, co zůstává většině ostatních živých tvorů skryto. Jejich oči, teleskopické válce, směřují dopředu a provrtávají tmu jako noční dalekohledy. Umožňují dokonalé binokulární vidění, které není u všech ptáků běžné. Sovám však nic nebrání ani v pohledu do stran, protože dovedou otáčet hlavou až o 270 stupňů. Oboustranně vyklenutá, velká čočka a zvětšená rohovka i zornice jejich oka umožňují využít i nepatrné světlo. V sítnici převažují tyčinky zodpovědné za vidění za šera, přesto sovy rozlišují i barvy.


Často žlutá nebo oranžová duhovka umocňuje hypnotický pohled sov. Oko, které je pro sovy životně důležité, je při odpočinku dobře chráněno. Kromě dvou víček má i mžurku, která není průsvitná jako u ostatních ptáků, ale bílá a neprůhledná.

Uši jako navigace

Sovy kořist vyhlížejí očima s "nočním viděním". Ale pokusy odhalily, že myš uloví i v absolutní tmě. Práci očí v tomto případě přebírají uši. Stačí nepatrný zvuk myši a sova nejenže ji uslyší, ale i přesně zaměří její polohu a směr pohybu. Dovede slyšet každým uchem nezávisle a odlišit v milisekundách zvuky, které zachytila uchem levým oproti uchu pravému a naopak. Zvuky přicházející k uším ještě pomáhá směrovat obličejový závoj z peří. Sovy žijící na chladném severu tak běžně loví lumíky schované pod sněhem. I u nás se jim hodí schopnost odhalit hlodavce pod sněhem, protože sovy na zimu do teplých krajin neodlétají. Zdá se, že směrové slyšení nemají sovy úplně vrozené a v mládí se musí naučit, jak zvuky správně vyhodnotit.

Sovy na lovu

Sovy dovedou létat zcela neslyšně. Na prvních letkách mají hřebínek, který vzduch rozráží tak, aby se neozval žádný šum. Plavně se vznášejí nocí jako opeření duchové. Když spatří nebo uslyší hlodavce, rychle k němu slétnou a uchopí ho silnými pařáty. Mnohdy jej ostrými drápy rovnou usmrtí. Mají ohromnou sílu a dovedou vzlétnout s kořistí těžší, než samy váží, což je pro nás stěží představitelné. Samice jsou u většiny druhů větší než samci a loví i větší kořist. Díky tomu soví pár lépe využije nabídku potravy ve svém okrsku.


Dokonalá rovnováha přírody

Sovy jsou spolu s dravci ideálními regulátory hlodavců. Pokud se hraboši a hryzci přemnoží, pořídí si větší snůšku vajíček, protože vědí, že uživí více mláďat. Nebo dokonce vyvedou mladé dvakrát za rok. Na ochmýřená sůvátka je úžasný pohled, oba rodiče se však mají co ohánět, aby vyrostla a naučila se neslyšně létat nocí a lovit. Na rozdíl od ostatních ptáků s nimi spí přes den a krmí je v noci. Kořist jim zprvu trhají silným zobákem na kousky.

Sova pálená (Tyto alba)
Bydlela kdysi téměř na každé půdě, sýpce, zvonici. Pak ale volně přístupné prostory postupně zmizely, myši byly v okolí domu vyhubeny nebo otráveny a půvabná a něžná bílá sova téměř zmizela s nimi. Stala se po celé Evropě silně ohroženou a spatřit ji, jak mžourá ze srdčitého vějíře pírek, je velká vzácnost. Přes den obvykle pospávala nebo si pročesávala pírka drápem na jednom z prstů, který připomíná hřebínek. V noci pomáhala lidem lovem myší.


Puštík obecný (Strix aluco)
Je na tom lépe než jeho bílá příbuzná. V kulturní krajině, kde nachází dostatek hlodavců, si většinou poradí i s hnízděním, i když starých vykotlaných stromů také ubývá. Jeho houkání, připomínající spíše podivný chechot, můžeme zaslechnout i z parků, sadů a zarostlých zahrad.


Kalous ušatý (Asio otus)
Relativně hojnému kalousovi se daří v krajině s roztroušenou zelení, kde loví hlodavce. K hnízdění nepotřebuje dutiny, stačí mu koruny stromů a třeba stará hnízda od vran. Proto ho můžeme spatřit i v parcích, velkých zahradách nebo na hřbitovech, kde na tiché návštěvníky udiveně shlíží ze stromů. Je poměrně malý a podle nápadných uší a velkých žlutých očí ho snadno poznáme. Na lov vylétá ještě před setměním.


Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
Je skutečně naší nejmenší sovičkou, velkou sotva jako kos. Přesto dokáže ulovit i hlodavce. Ukrývá se v hustých horských lesích a při jarních námluvách libozvučně hvízdá.


Výr velký (Bubo bubo)
Je naší největší, a proto asi i nejznámější sovou. Jeho latinské jméno je snadné si zapamatovat. Avšak spatřit vzácného, až 80 cm velkého výra na vlastní oči se poštěstí málokomu. Spíše ho uslyšíme, pokud v noci navštívíme ty pravé husté horské lesy nebo opuštěné lomy, ve kterých se temné houkání a skřeky výra pěkně rozléhají. Když se skloubí výjimečná síla sov a velikost výra, je nasnadě, že uloví i větší kořist nežli hlodavce. Je zdokumentován případ, který vypadá jako zlá halucinace pejskaře: Výr k hnízdu vynesl malého pudla!


Sýček obecný (Athene noctua)
Má snad nejstrašidelnější hlas ze všech sov. Jeho naříkání, linoucí se z temných zahrad a sadů, bylo výtečnou inspirací k hrůzostrašným pohádkám. Latinské jméno sýčka však odráží antickou úctu k moudrým sovám. Jedná se však také o velmi užitečnou sovičku, která zlikviduje spoustu přemnožených hrabošů. Bohužel ho ubývá, protože nachází málo dutin k hnízdění. Pomoci mu mohou, podobně jako mnohým dalším sovám, hnízdní budky.


Sýc rousný (Aegolius funereus)
Tento krásný, silně ohrožený pták jen vzácně hnízdí v našich chladných horských jehličnatých lesích. Hojnější je v severské tajze. Ač je jeho tělo drobné, když je zamilovaný, houká jako parní lokomotiva a je ho slyšet až tři kilometry daleko.



Zdroj: Receptář




Bylinky na čtvrtý týden v lednu

25. ledna 2016 v 6:24 | Bohumil Bednář |  Babiččiny bylinky

Buk lesní - Fagus sylvanica


Bukové listy a kůra bývaly používány na "zchlazení hlavy", proti horečce a na podporu bystrosti.
Mladé listy se přidávají do jarních salátů, obsahují vlákninu, bílkoviny, minerály a ve vodě rozpustné vitamíny.
Je to podpůrný prostředek při nedostatečné činnosti ledvin, močovém písku, při otocích a zánětech kloubů či tvorbě výrůstků.
Vyloupané bukvice obsahují olej, který se poměrem nenasycených kyselin vyrovná olivovému.
Vlažný nálev z drcených listů léčí ječná zrna, mírní svědivé vyrážky a dermatitidy včetně neštovic. Teplý se používá na omrzliny a studený na spáleniny.




Obrázek: Wikipedie


Dočetla jsem

24. ledna 2016 v 11:53 Moje četba

Před pár dny jsem konečně dočetla knížku Ivanky Deváté - Mezi nebem a peklem. Několikrát jsem ji odložila kvůli jiné četbě. Ale vůbec to nevadilo, protože kniha je rozdělena do různých kapitol, které na sebe nenavazují. Snad jen časem, v kterém se odehrávají: Nejkrásnější chvíle, V kuchyni, V koupelně, V ložnici, V butiku, V módním ateliéru, Ve zvelebovacím zařízení, V plesové toaletě.... a končí V sedmém nebi.
První je o svatebním dni. Poslední kapitola o nebi jako takovém. Ivanka i toto smutné téma umí popsat s humorem.
Přidám i ukázku z kapitoly Na pranýři. Ta mě hodně pobavila.
Ostatně celá kniha se čte lehce, patří k oddechové četbě.
Ráda knížky Ivanky Deváté čtu. Vždy mě pobaví, někdy se musím i nahlas smát jejím slovním obratům. Často si představuji popsané situace jako třeba filmovou epizodu.

Anotace vydavatele:
Kniha oblíbené autorky je věnována ženám, jejich radostem a strastem, přednostem a vadám Autorka provází ženu celým životem od chvíle nejkrásnější, kdy kráčí většinou v bílém, k oltáři se svým vyvoleným, až po okamžik, kdy s ním nebo bez něj vstupuje do období důchodového.
To vše s laskavým humorem, který je Ivance Deváté vlastní.
Z předmluvy: "Prosím laskavé čtenářky, případně čtenáře, aby si před název každé kapitoly dosadily slovo Žena, jelikož následující stránky jsou hlavně o ženách. O jejich radostech a strastech, přednostech a vadách. Pokud na ně zabloudí nějaký muž, je to proto, že polovinu populace se zarostlou hrudí prostě nelze přehlédnout. A rovněž proto, že právě muži jsou hlavním zdrojem ženského potěšení i trápení. Mají moc zavést nás do sedmého nebe nebo do pekla. Čtěte a posuďte, čeho je víc."

Úryvek z první kapitoly - Nejkrásnější chvíle:
... Musím poznamenat, že se v tomto bodě cítím o hodně ošizena. Vdala jsem se celkem třikrát, ale za živého boha si nemohu vzpomenout na nějakého muže klečícího přede mnou s úzkostným otazníkem v očích. Váleli se přede mnou často, to ano, jeden mo dokonce vkleče nabídl tři meruňky, ale jediný zásnubní prsten, který vlastním, je dar mojí maminky.



























Přírůstky do sbírky - včerejší

24. ledna 2016 v 11:19 Různé

Jak slíbila, tak udělala Alenka - SignoraA. Poslala mi do sbírky fotky sov, které pořídila na výletech s vnučkami. Píše, že si není jistá správným určením sov. Také nejsem odborník, ale myslím si, že jsou pojmenovány správně.
Fotky jsem jen trochu zmenšila, jinak jsem je neupravovala.


První je sova pálená.



Výr velký ze zookoutku v Břežanském údolí.


Kalous ušatý ze ZOO Ohrada v expozici "Český les".


Kalous ušatý ze zámeckého parku v Loučni.


Sova pálená ze zámeckého parku v Loučni.


Výr velký ze zámeckého parku v Loučni.

Alence za obrázky sov moc děkuji. Usmívající se

Mějte pohodovou neděli! Usmívající se





Přírůstky do sbírky

22. ledna 2016 v 11:59 Různé

Když jsem včera zveřejnila svou sbírku sov, dostala jsem od kamarádek - blogerek krásné obrázky. Moc jim za ně děkuji. Usmívající se
Sama mám několik složek sov na CD. Sbírám je různě z netu, nejčastěji z FB. Nikam dál je nepublikuji, protže bych se možná dostala do konfliktu s autorem fotografií. Mám je jen pro prohlížení a potěšení, protože sovy mám moc ráda. Proto si občas nějakou koupím.
Teď vám ukáži, co jsem dostala mailem.
První mi poslala Maruška J. Nejsou označeny jmény a mě se nepodařilo je určit. Ale to nevadí. Hlavní je sova sama.



Tato je sovice sněžná.


Tahle má moc pěkný kukuč.



Od Hanky S. jsem dostala také krásné obrázky. Nafotila je sama a připojila i jména.


Sovice sněžní.


Puštík bělavý.


Puštík obecný.


Sovy ze ZOO Hluboká nad Vltavou.
Samé krasavice!

A do skupiny kočiček mi Jitka K. poslala obrázek krásné bílé čičiny. Doplní Kočičí bratrstvo.



Všem vám moc, moc děkuji. Měla jsem z obrázků velkou radost. Usmívající se


Mějte hezký den! Usmívající se




Staronové přírůstky do sbírky

21. ledna 2016 v 12:58 Různé

Uvědomila jsem si, že jsem ještě nikdy nezveřejnila svou sbírku soviček. Hnědé jsem si kdysi dávno koupila a bílé přibyly před Vánocemi. Měla jsem ještě velké sousoší sov ze dřeva až z daleké ciziny od kamarádky. Bohužel jsem ho nevyfotila a nedávno rozbila. Jsem holt nešika.
Dalšími sovami mě obšťastnila kamarádka Miluška, která mi posílá krásné obrázky.


První obrázek od Milušky.


Nedávno přiletěl druhý obrázek.

A zde jsou sovy ze dřeva a keramické.


Do sbírky kočiček jsem si před Vánocemi koupila bílou micinku. Je trochu ošoupaná, ale opravdu je nová a takto už vypadala při koupi.


Všechny kočky i sovy mám v Galerii pod názvy - Kočičí bratrstvo a Soví rodinka.

Přeji hezké odpoledne! Usmívající se






Nové líhnutí

21. ledna 2016 v 10:08 Naše hospodářství

V brýlové anabázi jsem vám zapomněla ukázat nově vylíhlá kuřátka křepelek. První várku z líhně manžel odnesl do odchovné bedny v úterý dopoledne. Další se ještě líhla další den.
Kuřátka jsou jak malé blešky. Proti normálním kuřatům jsou o hodně menší.
Manžel chová křepelky kvůli vajíčkům. Pokud normální slepice málo nesou, jsou křepelčí vajíčka záchranou.
Také jsme vajíčka mimo jiné použili na zdobení chlebíčků koncem minulého roku. To jen tak naokraj.
Podívejte se na naší drobotinu.



Jsou také neposedné jako blechy. V krabici se hemžily, proto je fotka trochu mázlá.


Mějte hezký den! Usmívající se



Včerejší odpoledne - úterý

20. ledna 2016 v 9:05 U nás

V pondělí jsem dostala zprávu, že mám brýle hotové. Včera odpoledne jsem se tedy vydala do města. Zase bylo krásné počasí, ale i přes den mrzlo. V noci bylo -12°C, na dnešek jen -11°C.
Když jsem čekala na autobus domů, začalo přituhovat a dost jsem promrzla od nohou.
Ale abych se vrátila k účelu cesty. Brýle jsem si vyzvedla. Teď vidím jak rys. Smějící se
Bohužel jsem se z nich neradovala dlouho. V noci jsem v rozespalosti ty "postelové" dávala na noční stolek. Napřed spadl časopis a pak brýle. Ulomila se mi nožička. Čeká mě znovu cesta do Optiky. Ani jsem kvůli tomu pořádně nespala.



Nahoře jsou "postelové brýle" po dnešní noci a pod nimi i s brýlemi k PC.

Volala jsem do Optiky, protože se mi zdá, že jde o vadu materiálu. Lom je rovný a za pantem na ohýbání nožičky. Mám je přivézt a uvidí se. Pak mi spadly i moje staré postelové brýle a přežily.
Když jsem si vyzvedla brýle, šla jsem na pedikúru, protože to moje paty už potřebovaly.
Cestou jsem vyfotila některé vilky, které mě zaujaly.



U této vilky mě zaujala výzdoba na jednotlivých polích oken. Jsou to papírové vystřihovánky. Pod okny jsou ještě nazdobené smrkové větve. Přes plot nejsou moc vidět, ale lépe to vyfotit nešlo. Musela bych majitelům vlézt na pozemek a to dělám nerada (spíš vůbec). Zrovna vycházeli z domu, tak mi dovolili verandu vyfotit.


Na této vilce se mi líbily hnědé pásy. Oživily fasádu, jinak by byla dost fádní.

Za domem vykukuje tovární komín bývalých Chotěbořských strojíren, kde např. pracoval filmový herec Antonín Novotný, odborník a výzkumný pracovník v oboru smalty - silikáty v ochraně povrchu materiálu.


Pak se mi líbil domek na rohu. Nad komínem je vidět vycházející Měsíc.


Tento mě upoutal rampoušky na zkosené stříšce ve štítě. Navíc je proti okolním domům dost malý.
A nakonec trochu přírody. U gymnázia rekonstruovali (možná už předloni) chodník a zbořili plot. Místo toho byly vysázeny keře a stromy. Na ptačím zobu byly černé plody. Asi je ještě ptáčci neobjevili.



To je z Chotěboře vše.

Přeji všem hezký den! Usmívající se





Vtip, který mě dostal

18. ledna 2016 v 17:15 Vtipy

Dostala jsem od kamarádky mailem obrázkový vtip. Nejprve jsem si myslela, že je to vtip na muslimy. Takový bych neuveřejnila. Nechci na svém blogu politiku.
Potom jsem si pořádně přečetla text a musela jsem se smát. Živě jsem si situaci představila.




Mějte hezký večer! Usmívající se



Bylinky na třetí týden v lednu

18. ledna 2016 v 5:57 | Bohumil Bednář |  Babiččiny bylinky

Bříza bělokorá - Betula pendula


Březová voda je vyhlášeným prostředkem lidové medicíny. Stejně jako čaje z listí a pupenů slouží k vnitřní i vnější aplikaci.
Bříza má silně močopudné účinky, proto je vhodná k očistným kúrám a odvodňování, při ledvinových kamenech a zánětech močových ústrojí.
Zbavuje tělo škodlivin a solí, proto má význam při léčbě kloubů, revmatismu a artróze. Detoxikace organismu omlazuje pleť a mírní akné. Bříza prospívá kůži i při zevním užití, hojí vyrážky, plísňová onemocnění, blahodárně působí na vlasovou pokožku, likviduje lupy, upravuje činnost mazových žláz a brání vypadávání vlasů.



Obrázek: Wikipedie


Včerejší odpoledne

15. ledna 2016 v 12:56 U nás

Včera odpoledne jsem jela do města na oční, na pravidelnou kontrolu.
Den byl jak malovaný, až mi bylo líto, že nemohu jít jen tak na procházku. Tak jsem alespoň od zastávky autobusu cvakla pár fotek. Pohled na západ, na sever a východ, kde byl na obloze srpeček Měsíce.
Ve městě nebylo nic zajímavého k focení. Vánoční osvětlení bylo ze sloupů pouličního osvětlení už pryč a já hlavně dávala pozor, abych neupadla.
Ráno u nás trochu chumelilo. Kolem desáté hodiny se vyklubalo sluníčko a kam dosáhlo, tam sněhový poprašek rozpustilo. Ale místy byl na chodnících sníh, což je pro chození s berlí ošemetné. Ono i bez ní.
Paní dr. mě vyšetřila, vše beze změny. Jen mi přidala nová skla do brýlí. Teď budu vidět jak rys. Smějící se
Tušila jsem to, protože se mi chvílemi rozpíjela písmenka. Ale to není taková tragédie. Ta byla spíš pro mou peněženku, protože jsem potřebovala dvoje brýle, abych je nemusela stále hledat.
Byly mi doporučeny kovové obroučky, protože do mých plastových prý nejdou skla vyměnit. Praskne obroučka nebo vypadává sklíčko. Jenže kovové stojí kolem tisíce korun (2x 1000 je moc) a plastové přes čtyřista.
To bych utratila nejen 40 Kč, co mi od ledna přidali na důchod, ale i únorovové přidání, pokud bude.
Jo, jo, když je člověk slepejš, stojí to peníze. Smějící se
Tak jsem si za odměnu, abych lépe strávila velké vydání, došla k pí. kadeřnici, aby ze mě udělala zase člověka. Smějící se
A nyní výše zmíněné obrázky.




Pohled na sever. Na krásné mráčky nad Železnými horami.


Doufám, že Měsíc vidíte. Byl na východní straně a tudíž na nejsvětlejší obloze.

Tož jsem se "vykecala" a půjdu na špacír, protože je zase krásný den. Mějte se! Usmívající se




Aktualizace 15.1.: Než jsem dopsala článek, tak se zatáhlo. Když jsem přicházela k poště, strhla se chumelenice. Sníh nevydržel a roztál. Ale foukal nepříjemný, ledový vítr. Počasí se mění víc, jak to příznačné "dubnové".




Exotické byliny pro zdraví i do kuchyně

13. ledna 2016 v 0:45 | ing. Jan Stropnický |  Zdraví

Stejně jako mateřídouška, kontryhel, jitrocel anebo meduňka pomáhají našemu organismu v nejrůznějších problematických situacích také byliny, které nenajdeme na českých loukách, stráních anebo při okrajích lesů.

Léčba bylinami je stejně stará jako lidstvo samo. Již naši předkové věděli, že některé druhy rostlin anebo stromů mají léčivé účinky, či alespoň dokážou utlumit příznaky nebo bouřlivý průběh té které nemoci. V současné době je léčebná síla bylin brána v mnoha případech i jako určitá varianta k používání léků postavených na chemické bázi, protože ty mají často řadu nežádoucích účinků.
Kromě běžně známých a historicky prověřených bylin, které používaly již naše babičky, se k nám v současné době dostávají i rostliny nebo přípravky z nich, které u nás doma nejsou. Ale i ty dokážou pomáhat.


Asi nejznámější cizokrajnou léčivou rostlinou je ženšen pravý (Panax ginseng). Jedná se o rostlinu z čeledi aralkovitých a někdy se mu říká všehoj ženšenový. Z hlediska botanického se jedná o vytrvalou vzpřímeně rostoucí bylinu vysokou 30-50 cm. Pod zemí se ukrývá nepravidelná kořenová hlava, ze které rostou do stran mrkvovité kořeny dlouhé zhruba 15-20 cm a silné až 4 cm. Ženšen pravý roste v podrostu smíšených lesů na východě a severovýchodě Číny a na přirozených stanovištích ho můžeme najít také ve východním Rusku. Ženšen obsahuje celou řadu účinných látek a jeho působení na náš organizmus je doslova komplexní. Konzumace výtažků z něj má v obecném významu blahodárný vliv na oběhový systém, centrální nervovou soustavu, žlázy s vnitřní sekrecí a posiluje také imunitní systém. Hlavně v dnešní uspěchané době se výtažky z něj používají k eliminaci únavy, kdy zlepšuje i pocit tělesné nebo duševní pohody a životní síly. Ovlivňuje také fyzickou výkonnost a starším mužům pomáhá při erektivní dysfunkci (podpora libida a sexuální výkonnosti).
Ženšen má vliv na srdce a nervovou soustavu, kterou významně posiluje. Organismu pomáhá i ve vytváření odolnosti vůči nemocem, protože významně posiluje činnost žláz, jež řídí všechny základní fyziologické procesy včetně metabolismu vitamínů a minerálních látek. Účinné látky se nacházejí v kořenech, které se suší a používají k výrobě tablet, kapslí, extraktů, případně čajů. A k dostání jsou i krémy či masti určené k zevnímu použití.


Paulinie nápojná je nám všem známá spíše pod názvem guarana. Jedná se o dřevitou liánu, která roste v deštných pralesích Amazonie. Květy má bílé a plody připomínají lískové oříšky. V semenech guarany se nachází více kofeinu (4-7%) než v samotné kávě (0,8-2,4%), díky čemuž si tato rostlina našla velice rychle cestu do oblastí farmaceutického průmyslu, který se zabývá výrobou preparátů proti únavě. Výtažky z guarany navíc potlačují pocit hladu. V homeopatii se paulinie nápojná podává při nervovém vyčerpání a dlouhotrvajících bolestech hlavy. Kromě kofeinu obsahuje tato rostlina také vitaminy C nebo B1, stejně tak jako vápník, fosfor či železo. Ve východní medicíně se guarana používá k detoxikaci krve nebo při potřebách dezinfekce, dokáže stimulovat a následně stabilizovat činnost jater a zlepšuje krevní oběh, což vede k posílení srdeční činnosti. Semínka guarany se preventivně užívají také při pobytech v exotických zemích, protože dezinfikuje trávicí trakt a zabraňují zácpám či průjmům, které vznikají při přechodu na cizí prostředí.


Melaleuca alternifolia (Kajeput střídavolistý) je strom, z něhož se vyrábí čajovníkový olej. Jako rostlina pochází z Austrálie, dnes už se ale pěstuje na celém světě. Poznávacím znakem jsou dlouhé přiléhavé listy, které mají zvláštní kořeněné aroma. Olej světle žluté barvy voní po muškátovém oříšku a lisuje se za studena. Bývá významnou součástí tělové či vlasové kosmetiky a jeho antiseptické vlastnosti spolehlivě ničí nežádoucí mikroorganismy včetně toho, že zabraňují jejich dalšímu množení. Olej pomáhá při hojení ran, léčí plísňové infekční záněty kůže, nehtů a dásní. Hlavně u dospívající mládeže pomáhá léčit těžší formy akné, ekzémů, oparů a herpesu. A potřít se mohou s dobrým výsledným účinkem také bodnutí hmyzem. Při aplikaci se většinou ředí vodou, protože je prodáván jako vysoce koncentrovaný.


Zajímavá z hlediska léčebných účinků je africká bylina Sutherlandia frutescens (Africký lusk), která se na černém kontinentě používá jako tradiční domácí lék na celou řadu onemocnění od nepaměti. Místní domorodci ji označují jako "všelék" a její příznivý účinek byl prokázán i při léčbě některých druhů nádorů. Odvary z listů se ale běžně podávají při horečce, chřipce a nachlazení, neštovicích, revmatismu, léčbě hemeroidů, průjmu nebo žaludečních a jaterních problémech. Připisovány jsou této rostlině také významné protizánětlivé účinky, dále posiluje imunitu, potlačuje stres nebo deprese, léčí lehčí stadia artritidy a pomáhá při pálení žáhy. Sutherlandia frutescens je trvalá bylina, která se snadno pěstuje a zajímavě kvete. Její klady se tedy násobí…


Pupečník asijský (Centella asiatica) je zajímavá a u nás zatím neznámá i nedoceněná bahenní rostlina pocházející z Asie. Ti, kteří její účinky vyzkoušeli, tvrdí, že je daleko lepší než slavný žen-šen. Tato rostlina rostoucí na Madagaskaru, v Indii nebo na Srí Lance slouží jako prostředek k celkovému prodloužení života, posílení imunitního systému, zvýšení inteligence, uklidnění nervů nebo fyzických a psychických schopností. Odvary z ní (jakési čaje) zabraňují usazování cholesterolu v cévách, zlepšují krevní oběh, případně snižují stres a strach. Kromě toho se používá při podpoře hojení ran, jizev anebo vředů, stejně tak jako při problémech se záněty žil. A ženám bude jistě sympatická i proto, že zmírňuje projevy celulitidy. Pupečník se používá nejen sušený, ale i čerstvý. Omyté listy se přidávají do salátů, nebo se z nich připravuje neslazený čaj. Tato rostlina se dá pěstovat i v našich podmínkách. Je nenáročná, ale pozor, nesnáší mráz! I když má prokazatelně dobré léčebné účinky, nedoporučuje se její podávání dětem a těhotným nebo kojícím ženám.


Čínský pepřovník (Caragona spinosa, sečuánský pepř) je znám hlavně pěstitelům bonsají, kteří z něj vytvářejí zajímavé interiérové stromy. Jedná se o rostlinu se širokým spektrem působení zejména na oblast jater, plic, sleziny, slinivky a CNS. Má tonizační, antimikrobiální a antivirové účinky a působí proti parazitům ve střevech. Tento "pepř" ale vůbec není příbuzný se známým pepřem černým. Sečuánský pepř je značně ostré, až chuť otupující aromatické koření. Pro zvýšení intenzity vůně se doporučuje tobolky celé nebo drcené opražit. Ke kořenění používáme jen malé dávky. Plody Caragona spinosa se hodí zejména při přípravě japonských nebo čínských pokrmů, zvláště pak drůbeže (kachna, kuře, perlička aj.). V Číně si mletým opraženým sečuánským pepřem koření také zelený čaj. Před použitím se doporučuje vyřadit všechny uvolněná černá semínka, která jsou velmi hořká. Sečuánský pepř je klasickým kořením asijské kuchyně, jeho chuť je peprná, lehce citrónová. Aroma se plně rozvine teprve po orestování na pánvi bez tuku. Obvykle se do jídla přidává krátce před podáváním, neboť vařením ztrácí svou typickou chuť. Tento druh pepře je bohatý na éterické oleje regulující slinění a trávení. Opražený vyvolává lehký útlum, ve větším množství znecitlivuje chuťové nervy a může způsobit nežádoucí podráždění žaludku. Podobně jako "žen-šen" zpomaluje stárnutí.
Jak vidíte, exotické byliny nebo dřeviny nemusí sloužit jen k léčebným účinkům. Docela dobře se dají pěstovat i jako pokojové rostliny nebo využívat při přípravě pokrmů.

Zdroj: Zahradnická kuchařka

Bylinky na druhý týden v lednu

11. ledna 2016 v 5:17 | Bohumil Bednář |  Babiččiny bylinky

Brusnice brusinka - Vaccinium vitis-idaea


Brusinky jsou běžně konzumované lesní plody, jsou bohatým zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů.
V přírodním lékařství se využívají sušené plody a hlavně listy. Jsou antibakteriální a močopudné, pomáhají při infekčních zánětech močových cest a působí mírně proti průjmu.
Jako pomocný prostředek je možno brusinky podávat při léčbě cukrovky a nemocech žlučníku.
Konzumaci brusinek a přípravků z nich by se měly vyhýbat osoby s poruchami jater nebo pacienti s ledvinovou dietou.



Obrázek: z internetu


Z brněnské MHD

10. ledna 2016 v 14:25 Vtipy

Dostala jsem mailem několi obrázků z brněnské MHD. Bylo jich hodně, vybrala jsem takové, které trochu pobaví nebo vyvolají údiv nad tím, kdo všechno tramvají jezdí.


Občas se rády svezou i kočičky.


Jízdu si lze zpříjemnit vyšíváním, když cesta trvá dlouho.


Zajímavý outfit.



Když zapracuje únava.





Oblečení vhodné do hromadné dopravy.


Když je vzduch v tramvaji nedýchatelný. Nebo, že by příprava na cvičení CO?

Doufám, že vám některé obrázky vykouzlily alespoň úsměv na tváři.

Přeji hezké nedělní odpoledne! Usmívající se




Moje orchideje a střípky od nás

8. ledna 2016 v 11:43 Pokojové květiny

V současné době mi kvetou dvě mini orchideje, jedna žlutá a jedna bílá. Další se na kvetení chystají. Dělají mi velkou radost, protože dřív jsem měla jen africké fialky, které kvetly.
Občas se objevil květ u lopatkovce, alokázii a gloxínie. Spíš mám stálezelené rostliny.


Všechny kvetoucí orchideje pohromadě. Žlutá nikdy nemá moc květů a bílá nedávno odkvetla.


Milované mini orchideje. Ale i ostatní mám ráda.

Podařilo se mi přes žaluzie vyfotit sýkoru koňadru na našem krmítku. Lepší fotku neudělám, kdybych se na hlavu stavěla. Střecha je dost velká a cloní. Navíc nemohu vytáhnout ani o kousek žaluzie, protože na to ptáčci nejsou zvyklí a bojí se přiletět.


Ptáčci sedí na vršku švestky v pozadí a vyhlížejí, kdy jim nasypu. Pak vyšlou průzkumníka a za chvilku se na krmítku perou ve frontě.
Je to foceno 4. ledna a zrovna trochu padal snížek.

Další fotka je z našeho sklepa. Tam má manžel schované mladé krůty, protože se bál, že na poli ve chlívku jim bude zima a uhynou.
Krůty hřadují na dřevě.
Nebyly tam moc dobré světelné podmínky, proto omluvte kvalitu fotky.


Musela jsem fotku zesvětlit. Ale snad krůty vidíte.

Opět je v provozu líheň a v ní vajíčka křepelek. Pomalu nám začíná sezóna. Smějící se

Přeji vám hezký den! Usmívající se





Přečetla jsem

7. ledna 2016 v 15:19 Moje četba

Před Vánocemi jsem přečetla další dvě knížky Simony Monyové.
Manželky na odpis - ta se mi líbila. Líčí život tří žen, jejichž osudy se trochu prolínají.
V některých pasážích jsem našla i stejné myšlenky, jaké jsem měla já. Blíž to rozvádět nebudu.

"S cizími ženami nemáme spát. Správně! Ale ženy, s nimiž spíme, nejsou přece tak docela cizí" tak zní citát G. Lauba, který je zároveň mottem knihy Manželky na odpis. Je to sarkastický příběh o manželkách nahrazovaných manželkami mladšími, méně opotřebovanými a méně okoukanými, je to příběh o opuštěnosti, kompromisech, žárlivosti, nevěře, rodičovství a strachu ze stárnutí. Celý děj je vyprávěn třemi ženami, které spojuje podobný osud a názor, že věrný, milující manžel je na seznamu vyhynulých druhů.
(Anotace distributora)
Zde si můžete přečíst úryvek z knížky - klik. Celý by se sem nevešel. Můžete si udělat částečně obrázek o knížce.


Druhá knížka - Blonďatá stíhačka - se mi už tolik nelíbila, ale dočetla jsem ji. Byla jsem zvědavá, jak to s hrdinkou dopadne. Na můj vkus to bylo napsáno trochu drsným stylem. A navíc riziko přehmatu při výběru partnera se mě netýká. Vybrala jsem si před čtyřicetidvěma roky a rozhodně nelituji. Sice je někdy na zabití, ale dobře vaří a i jinak mi vyhovuje. Mrkající Smějící se

Víte, že i hodné holky mají rády sex? Že chlapů, kteří by stáli za hřích, je jako much, ale jen stěží lze najít takového, kvůli kterému má smysl se vdát? A že když už ho najdete, stoprocentně bude v ložnici hlasitě chrápat, a usínat mnohem dříve než Vy? Přečtením knihy Blonďatá stíhačka výrazně snížíte riziko přehmatu při výběru životního partnera! Všichni nevhodní muži totiž prošli právě jejím životem.
(Anotace distributora)


Nyní dočítám knihu Ivanky Deváté, kterou jsem kvůli těmto knížkám odložila. Byly půjčené z místní knihovny a chtěla jsem je brzy vrátit, protože je o ně zájem.

Přeji hezké odpoledne! Usmívající se





Obrázky: internet



Trápí vás kruhy pod očima?

5. ledna 2016 v 23:31 Zdraví

Zkuste tento recept, který jsem četla v jenom časopise.

Smíchejte tvaroh s rozmixovaným hráškem a avokádem a vzniklou pastu naneste na postižená místa, nechte působit přes noc.
Další rada zní: přiložte na oči studené sáčky s heřmánkovým nebo zeleným čajem, a to po dobu jedné minuty.
Každopádně pozor! Temná kola pod očima značí dehydrataci, únavu a dokonce možné obtíže s ledvinami.





Bylinky na první týden v lednu

4. ledna 2016 v 5:06 | Bohumil Bednář |  Babiččiny bylinky

Borůvka - Vaccinium myrtillus


Odvar z mladých listů borůvky i její plody snižují hladinu cukru v krvi, proto je jejich konzumace doporučuje zejména v diabetologii.
Droga rovněž působí svíravě a desinfekčně, např. při zánětu ústní dutiny a hrtanu.
Sušené plody se osvědčily i proti průjmům, při střevním kataru, žaludečních křečích, zánětu močového měchýře nebo tlustého střeva. Optimalizují počet a stav střevních bakterií, působí proti Escherichia coli a stafylokokům.
Barvivo z plodů regeneruje oční sítnici a zvyšuje zrakovou ostrost.




Obrázek: z internetu


Přeji hezký týden! Usmívající se