****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.






Květen 2016

Přečetla jsem

30. května 2016 v 13:03 Moje četba

Právě jsem dočetla další knížku Ivanky Deváté - Jen jednou mladá.
Líčí trable a radosti začínající herečky, její zamilovanost do slavného herce, peripetie tohoto vztahu i vztahy rodinné. Vše je podáno s humorem, který je Ivance Deváté vlastní.
Popis slavného herce nápadně připomíná jednoho manžela I.D.
Knížka je víceméně oddychová, i když trochu napětí v ní je. Zajímalo mě, jak vztah herečky a onoho herce dopadne. To vám prozradí kniha.
Potřebovala jsem si knížku pro odlehčení přečíst, abych trochu unikla starostem.
Pokud rádi čtete knížky I.D., vemte si ji třeba na dovolenou.

Anotace vydavatele:
Mladá herečka Helena Stavinohová právě ukončila divadelní fakultu a nastoupila do svého prvního angažmá. Má dobře proříznutou pusu a hlavu plnou ideálů. A když ji zahrne svou pozorností slavný, uhrančivý a všemi obdivovaný herec Erik Appelt, bezhlavě se do něj zamiluje..




Přeji vám hezký den! Usmívající se





Mazel a tichý společník

26. května 2016 v 12:23 Zvířátka

Mým tichým společníkem není fyzická osoba, protože nevlastním žádnou firmu. Leda firmu na užívání si v důchodu. Mrkající Smějící se
Občasným, a v poslední době častějším, společníkem je kocourek Macek.
Když se vyspí nahoře u mladých, přijde zkontrolovat, zda je všechno na svém místě (okamžitě zjistí, když do jídelny nebo obýváku přibude nová věc), pavouky v zimní zahradě a pak se dožaduje drbání pod krkem. To miluje a chvílemi slastí přede. Drbání ho tak baví, že mám někdy strach, že mu dřív prodřu kožich, než se nabaží.
Potom buď důstojně odkráčí na své další mise a pozorovatelny. Velmi rád sedí na verandě u okna a pozoruje cvrkot v naší nudné ulici.
Když zkontroluje i sklep a garáž, uloží se do dědova křesla ke spánku. Legrace je, jak se o křeslo spolu přetahují. Jakmile děda někam odejde, šup a už je kocour na křesle. Je-li drze vyhozen, uraženě poodejde a číhá na svou další příležitost.
Odpoledne tu většinou jsme v celém domě sami. To se slastně vyvaluje v křesle. Já ho ruším jen televizí, když se na něco dívám. Jinak je tu ticho a klid.




Jeho krkolomné pozice už znáte z dřívějších článků.



Přišel si pro pomazlení. Nejprve jsem ho fotila s bleskem. To se mu nelíbilo.


Ještě jeden portrét bez blesku.
Moje focení nemá rád, nevím proč. Vnučce vždy pěkně zapózuje.
Pro dnešek vše - pac!

Přeji všem hezké odpoledne! Usmívající se


Ještě vtip od Uli Steina nakonec.


Každá chce být krásná!





Kytičky

24. května 2016 v 20:35 Pokojové květiny

Dnes jsem zalévala pokojové kytičky. Při té příležitosti jsem vyfotila zbývající africké fialky. Při focení těch prvních fialek ještě nekvetly. Překvapila mě jedna v zimě koupená. Byla opravdu bílá jak padlý sníh. Nyní se z ní vyklubala úplně jiná barva.



Tato květy šetří. Zatím má jen jeden, ale krásný.


Toto je původně bílá fialka. Takhle se vybarvila. Už mi bylo divné poupátko, ale nenapadlo mě, že se přebarví. Je to jedno, líbí se mi.
Odpoledne se mračilo, tak jsem honem utíkala si vyfotit červenou pivoňku, kdyby náhodou přišly kroupy. Jen drobně pršelo, tak zahradnicky. Černé mraky se honí stále, ale zatím se nám bouřky vyhýbají. Ťuk, ťuk, ťuk. Abych to nezakřikla.



Pěkně se po loňském přesazení rozrostly.
Včera po obědě přijel syn z práce a položil mi vedle počítače narvanou kytici. Mrkající
Dala jsem jetel do dvou váz - jedné větší na stůl a menší nad počítač mezi sovičky.




Jde o jetel nachový.
Květy byly po cestě trochu povadlé. Dnes stojí ve váze jako vojáci. Smějící se
Syn natrhal kytici i pro manželku. Mě udělal velkou radost.

Přeji všem hezký večer! Usmívající se





Bylinky na čtvrtý týden v květnu

23. května 2016 v 6:08 | Bohumil Bednář |  Babiččiny bylinky

Kontryhel obecný - Alchemilla vulgaris


Kontryhel je jeden z nejlepších prostředků při gynekologických potížích. Tlumí nadměrné krvácení a bolestivost při menstruaci, doporučuje se těhotným ženám jako prevence potratu a pro optimální vývoj plodu i snazší porod.
Mírní klimakterické obtíže, léčí bílý výtok.
Zevně se užívá na výplachy při gynekologických zánětech a na hemoroidy, potlačuje svědivost sliznic.
Pomáhá také při křečovitých bolestech svalstva, při krvácení z nosu nebo jako kloktadlo. Ve formě klystýru se užívá např. při zánětu tlustého střeva.



Obrázek: internet


Africké fialky

21. května 2016 v 10:54 Pokojové květiny

Před nějakým časem mi krásně rozkvetly africké fialky. Jak jsem včera zjistila, daly se do kvetení i ostatní - tmavě růžová, fialová a bílá.
Dělají mi radost všechny. Mám ráda zelené rostliny, ale přece jen je lepší, když navíc kvetou.


Zde jsou všechny pohromadě. A nyní jednotlivě.




Ve čtvrtek, když jsem šla z procházky, vyfotila jsem u sousedů šeříky. Nejprve v jedné zahrádce plnokvětý a v jiné jednoduchý šeřík.



A ta vůně!

Přeji vám hezký a pohodový víkend! Usmívající se




Celá náruč radosti

18. května 2016 v 23:14 Co přinesl život

V pondělí byla štědrá pošta. Donesla mi dva balíčky a dopis z ciziny.
Od Jarmilky V. jsem měla objednaného keramického výrečka. Ten přicestoval spolu s malým dárečkem ve formě šnečka. Výreček se mi moc líbí, jen mě překvapil svou velikostí. Hned jsem ho dala do společnosti ostatních sov. Nafotila jsem ho až druhý den.



Trochu šilhá, ale to mi na něm bylo právě sympatické.



Šnečka jsem musela dát na vázičku. Je totiž v ulitě a stále se kácel. Je na zavěšení. Visí nad sovičkami a kameny.
Že je roztomilý?

V březnu jsem psala dopis mému milému Poirotovi - výbornému divadelnímu a filmovému herci Davidu Suchetovi. Bohužel dopis se mi asi za měsíc vrátil s poznámkou, že adresát odcestoval.
Měla jsem ještě jednu adresu, tak jsem dopis poslala znovu. Už jsem ztrácela naději.
A najednou v pondělí přišel dopis z Anglie. Měla jsem hroznou radost, že můj dopis došel k adresátovi.
Poslal mi fotografii s podpisem a omluvu, že nestačí odpovídat na všechny dopisy. Při jeho vytíženosti se ani nedivím.
Původně jsem chtěla fotku a dopis dát na blog, až dočtu jeho knihu - Poirot a já. Jenže to bude ještě chvilku trvat. Čtu si jí jen někdy - za odměnu. Proto mi to tak dlouho trvá.


Jeho typický úsměv.


Odpoledne jsem jela k lékaři na kontrolu. Vše je v pořádku. Choroba se nezlepšuje, ale hlavní je, že nezhoršuje.
Pak jsem se nechala od paní Nadi ještě ostříhat. Už to bylo nutné. Smějící se
Cestou na autobus jsem vyfotila dva rododendrony, které byly už v plném květu. Minulý týden tolik nekvetly.



To je z pondělka vše.

Přeji vám hezký zítřejší den! Usmívající se



Degustace bylinek

17. května 2016 v 15:28 Recepty

V sobotu jsem si řekla, že musím ochutnat klíčící rostlinky. Namazala jsem si chleba a posypala nastříhanou řeřichou. Jen jsem si jí měla dát hustěji, aby vynikla její chuť.
Včera jsem si ve městě koupila pytlíčky se semeny řeřichy a rukoly, abych mohla klíčit nanovo.
Nyní musím vzniklý porost "spást". Smějící se



Jsem zvědavá na chuť rukoly.

Přeji hezké odpoledne! Usmívající se




Bylinky na třetí týden v květnu

16. května 2016 v 5:50 | Bohumil Bednář |  Babiččiny bylinky

Konopí - Cannabis sativa


Léčivost konopí bývá často vynášena do nebes, k nadšeným laickým hlasům se přidávají i lékaři.
Prokazatelně pomáhá při neurologických onemocněních, jako je roztroušená skleróza nebo Parkinsonova choroba.
V našem léčitelství bylo konopí ordinováno na léčení astmatu, kašle, epilepsie, poruch spánku, při bolesti a křečích, zevně na rány a kožní infekce.
Dnes je konopná mast doporučována při léčbě lupénky a atopických ekzémů, často v kombinaci s vnitřním užíváním oleje z konopných semínek.
Konopí má analgetické účinky, odstraňuje i fantomové bolesti po amputacích, snižuje nitrooční tlak a riziko zeleného zákalu.
Výtažek z konopí léčí některé druhy rakoviny.



Obrázek: internet


Hřiště

15. května 2016 v 10:56 U nás

Ještě vám dlužím pár fotek z pátku 6.5., kdy jsem courala u rybníka. K němu se jde kolem sportovního areálu, který patří místnímu Sokolu.
Hlavní je fotbalové hřiště, hřiště pro košíkovou, tenisový kurt (ten je kombinován s hřištěm pro košíkovou), pak trochu zarostlý starý tenisový kurt a klubovna. Stranou je malý ohrazený prostor, který v zimě funguje jako kluziště pro bruslení. Za velkým fotbalovým hřištěm je ještě jedno malé.
Celý areál budovali členové Sokola postupně. Mají nyní ke sportovnímu vyžití důstojný stánek.
Občas ho propůjčují třeba i místním hasičům. Tak se stalo i v sobotu 13.5., kdy na něm probíhala hasičská soutěž (tu jsem nefotila, protože mě držela lenora a nemám ráda davy lidí).
Vyfotila jsem nachystané hřiště. Vytyčenou soutěžní trať, stoly s lavicemi a stan. Čile pendlovali sem a tam hasiči s vozem, chystali vše na soutěž.
Na okraji hřiště stojí i tradiční májka.
Pak jsem ještě chvilku fotila mraky, které se mi na obloze líbily.
Z onoho pátku je to vše.









Bylo krásné počasí. Vyšlo dobře i na sobotní soutěž.


Přeji všem hezkou neděli! Usmívající se





Včerejší odpoledne - pátek

14. května 2016 v 11:51 U nás

Včera odpoledne jsem se zase courala po kousku našeho kraje. Musela jsem do Havl. Brodu na vyšetření.
Když jsme po obědě vyjížděli (se zetěm, dál jsem jela s vnučkou - to jen, aby vás nemýlilo měkké i a tvrdé y), nevypadalo to na déšť, proto jsem si nebrala deštník. Udělala jsem špatně.
Po vyšetření jsem vyšla před nemocnici a lilo jak z konve. Čekala jsem na vnučku, až přijede. Ta si zatím zařizovala nákupy. Říkala, že jednu chvíli tak lilo, že musela čekat v autě, než se to trochu přežene.
Ze zápraží nemocnice jsem udělala pár snímků. Mezi tím nám nad hlavami bouřilo.


Letecký snímek nemocnice půjčený se stránek Nemocnice v Havl. Brodě. Nemocnice je většinou v bílé velké budově, ale některá oddělení jsou ještě v budovách za ní. Úplně vpravo mezi stromy je rozestavěný pavilon.


Přímo proti bočnímu vchodu je pavilon infekční a ředitelství nemocnice.


Mezi sestříhanými stromy (asi habry) je pěkný křížek. Dost jsem zoomovala, protože se mi nechtělo do deště.

Za křížkem je troch vidět rozestavěný pavilon. Vznikne rekonstrukcí a přístavbou pavilonu, který byl původně určen k demolici.
Bude tam plicní oddělení a ODN. Jejich dosavadní pavilon patří k původní výstavbě nemocnice (z roku 1906) a bude se bourat. Na jeho místě vyroste domov pro seniory.


Starý pavilon plicní odd. a ODN (foto: archiv firmy.cz)



Cestou jsme potkaly bouračku. Řidič asi dostal smyk na mokré vozovce a naboral do stromu. V Chotěboři zase lilo, že jsme musely čekat, až se liják zmírní. Když jsem vše zařídila, konečně jsme jely domů. Ještě, že štrapáci do Havl. Brodu budu muset podniknout až v březnu příštího roku. Nemám nemocnici ráda takto zblízka. Mrkající Smějící se
Když už jsem byla konečně doma, vylezlo sluníčko a svítilo jak o život. Nenaštvalo by vás to?

Přeji vám hezký vídend! Usmívající se



Včerejší odpoledne - středa

12. května 2016 v 15:57 U nás

Protože rosničky (televizní) předpovídaly na pátek déšť, vypravila jsem se raději včera do města zařídit potřebné.
Mimochodem déšť dorazil před chvilkou.
Nejprve dva tradiční snímky pohledu k západu. Pak jsem vám vyfotila autobusovou zastávku, abyste měli představu, odkud startuji ke svým výpadům do města. Smějící se Ještě jsem cvakla řepku nad výše položenou obcí. Kam oko dohlédne - řepka.







Zatím to na déšť nevypadalo.

Pokračuji fotkami z Chotěboře. Vyfotila jsem kvetoucí sakury (na poslední chvíli, skoro odkvétají), rododendrony kolem parku a keř šeříku na samém kraji parku. Víc toho není. Kromě jmenovaných rostlin nic jiného nekvete a budovy znáte z dřívějších článků.
Vezmu to kolem dokola. Toto je kraj parku - sakura a šeřík.




Tato sakura je asi pozdnější odrůda, kvetla pěkně.



Mariánský sloup se sakurou.


Rododendrony na kraji parku a odkvétající sakura.




Tahle barvička se mi líbila nejvíc.

Ještě jsem si od procházejících děvčat koupila kvítek, který symbolizuje boj proti rakovině.


Pak jsem cestou domů "blbla" v autobuse. Fotila jsem různé scenérie - pásmo Železných hor (nepřestává mě ten pohled fascinovat), zelenou barvu mladých lístků dubů a různé odstíny zelené barvy. Jen mě mrzí, že se na některých fotkách zrcadlí okénka v autobuse. Doufám, že to přežijete. Mrkající








Trochu "symbolicky" končím s focením před hřbitovem. Dál už jsou jen domy, které nejsou zajímavé. Navíc by byly asi hodně rozmazané. Už takhle jsem fotila systémem, co vyjde, to vyjde. Chytla jsem i sloup. Smějící se Samozřejmě, že jsem ho smazala.
Mraky začaly tmavnou, ale nepršelo. Až dnes.
To je z mého výletu vše.

Mějte hezký zbytek dne! Usmívající se





Kolem Hlubokého rybníka

10. května 2016 v 14:30 U nás

V pátek odpoledne jsem chodila kolem Hlubokého rybníka v domnění, že si nafotím blatouchy. Kvetly, ale velmi daleko od pěšinky v podmáčeném terénu, kam jsem si v pantoflích netroufla. Holínky totiž neobuju.
Od poslední návštěvy se okolí rybníka proměnilo v džungli. Skoro nikam se nedá jít. Kolem vede jen úzká pěšinka. Rybník není přes hustý porost pomalu vidět. Nafotila jsem alespoň kvetoucí střemchy. Krásně voněly. Je jich tam "jak naseto", protože se samy vysemeňují a nikdo je nevyřezává.
Pozemek kdysi patřil Lesům. Kdo je teď majitelem, nevím. Rybník patří soukromníkovi.
Pojďte podívat se mnou.



Střemchy při příchodu k rybníku.



Míjela jsem pařez s dřevokaznými houbami. Nakonec jsem při návratu na něj vylezla.




Dorazila jsem k prameni s malým jezírkem. Samotný pramen je před suchou trávou, ta loužička. Blíž se nedá sejít, všude je bahno a mokro. Voda teče do rybníka.



To je Blatnický potok, hlavní přítok do rybníka. Balancovala jsem na nízké zídce a čekala, kdy sletím do vody.


Blatnický potok a vlevo teče voda do náhonu. Ten vedl k mlýnu u Vísky. Nevím už, z kterého roku je tato fotka. Dala jsem ji jen pro porovnání.




Takto vypadá náhon dnes. Po jedné velké povodni se zanesl a veselé zarůstá vegetací. Ještě že přes něj vede bytelná lávka, ale je velmi úzká.


Po povodni byl náhon zanesen hlavně pískem a hlínou. Starší fotka.

Nad náhonem jsme měli kdysi v užívání louku. Kosili jsme tam trávu na krmení a sušení sena. Toto je skoro původní stav.



Louka už pomalu zarůstá, náhon má málo vody. Dřív si v něm děti máchaly nohy.
Toto (dole) je současný stav. Jeden by zaplakal. Co to dalo manželovi práce, než vysekal všechno trní a malinké náletové dřeviny, aby mohl louku rozšířit.
Ale zase stromy, které tam teď rostou, vyrábějí tolik potřebný kyslík.


Stará jabloň, po které děti rády lezly, tam stále stojí.







Fotila jsem trochu "bejlí" kolem cestičky.


Ještě přítok Blatnického potoka na samém kraji rybníka.



Podařily se mi jediné dva průhledy na rybník. Jinak se vše schované za stromy.


Pohled na rybník v lepších letech.




Blatouchy úplně v dálce. Kdo má dobré oči, uvidí malý žlutý flek.


Ještě střemcha.


Stará, rozlomená vrba. Roste z ní střemcha (jak jinak) a vrbové větve.




Na zpáteční cestě jsem vyfotila kvetoucí jahůdky a malé semenáčky. Cesta dál bude zdárně zarůstat. Pro trávu jsme jezdili s velkou károu. Nyní bychom projeli možná s kolečkem.
Od rybníka vše.

Mějte hezký den!



Klíčení a kytička

9. května 2016 v 22:09 Co přinesl život

U Jáji na blogu - Zelené střípky - jsem viděla, jak klíčí různá semena, luštěniny a obiloviny. Potom je přidává do různých pokrmů.
Rozhodla jsem se si Klíčící misky pořídit a vypěstovat si v nich zelenou řeřichu a rukolu. Až pořádně rostlinky povyrostou, dám si je na chleba s máslem nebo do zeleninového salátu.
Nejprve jsem u Jáji sondovala, co a jak s miskami. Když jsem si myslela, že to vím, dala jsem semínka do misek a zalila vodou. V miskách se semínka mají 2x denně proplachovat. A tady byl kámen úrazu!
Ze zoufalství, že misky nefungují jak mají, jsem nalila do misek pořádnou dávku vody a ejhle, ono to začalo protékat.
Finta je v tom, že každá miska má tzv. sifonek a tím pouští vodu do misky pod ní. Nakonec voda proteče do sběrné misky vespod.
Dnes jsem klíčící rostlinky vyfotila. Už se těším na úrodu.


Zatím používám jen dvě misky. Červený čudlík je sifonek.


Rukola se činí.


Řeřicha roste pomaleji.

Včera večer se tu zastavil nejstarší syn a přinesl mi kytičku krásných růží k svátku matek. Udělal mi tím velkou radost. Usmívající se Dnes jsem je vyfotila na památku, protože mají nádherné květy a barvu.


Nejprve svázané a pak už osvobozené z úvazku a celofánu.


Omlouvám se, jsou málo ostré.

Přeji všem hezký večer! Usmívající se





Bylinky na druhý týden v květnu

9. května 2016 v 5:31 | Bohumil Bednář |  Babiččiny bylinky

Jmelí bílé - Viscum album


Jmelí má sedativní vliv na srdeční činnost, snižuje krevní tlak, rozšiřuje vlásečnice, zastavuje krvácení, tlumí bolesti hlavy či klimakterické pocity návalů a pomáhá při závratích.
Prášek z větviček jmelí nebo macerát reguluje činnost štítné žlázy, vylučování žluči a činnost slinivky, prospívá tvorbě moči i léčbě pomočování a bílého výtoku.
Při křečových žilách či bércových vředech se doporučují koupele nohou, výplachy nosu či šňupání prášku mírní některé formy senné rýmy.
Jako podpůrného prostředku se jmelí užívá při léčbě rakoviny.



Obrázek: internet


Jak dopadl nebezpečný odpad ?

6. května 2016 v 23:50 U nás

O nebezpečném odpadu jsem psala 23.4.2016 - klik. O všem jsem informovala starostu naší obce.
Abych věci uvedla na pravou míru, uvádím část z dopisu pana starosty ze dne 26.4.2016:
Vámi zmiňovaný bioodpad vznikl na základě aktivity pořádané krajem Vysočina v minulém týdnu pod názvem "Čistá Vysočina". Děti ze ZŠ Maleč procházeli okolí rybníku Hluboký a sbírali všechen odpad do pytlů, které následně byly odvezený na skládku. Tento odpad, co posbírali a co jste vyfotila neodnesli vzhledem k jeho hmotnosti i nechali na místě k odvozu. Včera byl panem Kudrnkou odvezen a předán do sběru NO. Ke sběru bioodpadu uvádím, že od dubna do října, jak nám ukládá zákon, jsou na hřišti umístěny dva kontejnery na bioodpad, viz foto.


Tuto fotku mi poslal s dopisem pan starosta.

O akcí dětí jsem nevěděla, protože moc ven nechodím a zvlášť ne dopoledne.Děti našly autobaterie různě pohozené v křoví a na ono místo je shromáždily.
Kontejnerů jsem si také nevšimla, jsou za budovou, kterou mají u fotbalového hřiště Sokolové jako klubovnu.
Dnes jsem se vypravila na inkriminované místo. Již dříve mi manžel řekl, že odpad byl odvezen.
Vyfotila jsem tedy ono místo jako důkaz, že je nebezpečný odpad opravdu pryč.
Ještě musím upřesnit, že se nejedná o úpravnu vody, ale o vodní vrt.
Dále jsem vyfotila kontejnery na bio odpad. Jsou skutečně u hřiště. Stojí za bílým stanem.
Na hřišti se chystá na zítřek soutěž hasičských družstev, proto stan a lavice se stoly. V dolní části fotek je vidět vytyčená dráha pro běh.
Až ke kontejnerům jsem nešla, protože to bylo daleko a už jsem byla unavená z procházky kolem rybníka. Fotky dám jindy.


Místo, kde ležel 23.4. nebezpečný odpad. Dřív jsem se sem nedostala. Až dnes.




Odpad je uklizen a musím říct, že i u rybníka se děti činily. Neviděla jsem jediný papír, igelitový pytel nebo jinou věc, která do přírody nepatří.
Mám radost, že se obec o životní prostředí stará. Ještě, kdyby si to vzali k srdci někteří občané. Nikdo přece nechce žít na smetišti.
Dnes bylo krásné odpoledne, teplo pro mě až moc. Pata je zahojená, tak jsem vyrazila na vycházku. Doufám, že i víkend bude slunečný.


Prožijte krásný víkend! Usmívající se




Zahrádka dnes v podvečer

5. května 2016 v 18:44 Zahrádka

Před dvěma dny jsem věšela v zimní zahradě prádlo a všimla jsem si, že mi kvete nová narciska. Tiše jsem doufala, že to bude bílá, která celá léta nekvetla. Každý rok vystrčila lístky a dost. Letos to vypadalo, že se situace bude opakovat. A najednou květ! Jen jeden, ale udělal mi hroznou radost. Je naděje, že příští rok pokvete narcisek víc. Ještě jsem vyfotila krásně kvetoucí rudé tulipány a růžové pivoňky, které si už chystají poupata.
Zkonstatovala jsem, že se mi medvědí česnek začíná zdárně rozrůstat. Hned jsem si utrhla pár listů a dala na chleba s máslem. Už se těším, až ho bude víc a udělám si pesto.
Pokud nebude zítra pršet, musím zatočit s bršlicí. Po neslavném pokusu s jejím pitím, se pěkně rozrůstá. Potvora jedna!







Vedle žlutých tulipánů roste medvědí česnek.
A zde ke svačině. Smějící se


Byl výborný!

Mějte hezký večer! Usmívající se



Hurvínek slaví 90. narozeniny

2. května 2016 v 15:02 | Etienne Blaha |  Zajímavosti

Hurvínek dnes slaví 90. narozeniny a přitom stále vypadá jako kluk.


Má čupřinu a mírně se usmívá. Vždy to tak nebylo. Dříve se víc podobal Spejblovi.
Když se poprvé 2. května 1926 představil Hurvínek v Plzni světu ve hře Počestný dům, vlastně to ani nebyl on. Dokonce to ani nebyl nezbedný synátor Spejbla. Říkalo se mu Spejblátko a měl být oproti maloměšťákovi Spejblovi velkoměstským fanfaronem. Jenže obecenstvo pochopilo věci po svém a vlastně tak nějak vyplynulo, že se Spejbl stal taťuldou Hurvajze.
Mrňous Hurvínek sice celý život mluví fistulí s jakoby nevyřčenou otázkou na konci, ale ve skutečnosti šlo o tři různé hlasy. Prvně ho mluvil pouze tvůrce Josef Skupa (†64), než ho v roce 1954 začal alternovat Miloš Kirschner (†69), který se kvůli tomu začal učit i cizí jazyky. Po smrti Skupy začal Kirschnerovi pomáhat v roce 1974 Martin Klásek (59), který je Hurvínkovým hlasem dnes. Každý, kdo mluvil Hurvínka, pak podle tradice mluvil i Spejbla.

Jak šel s Hurvínkem čas
*1926 Gustav Nosek vyřezal ke Spejblovi pro Josefa Skupu Hurvínka, kterého si obecenstvo hned zamilovalo.
*1930 Vzniklo profesionální Divadlo Spejbla a Hurvínka. Do loutkové rodiny přibyla kamarádka Mánička a pes Žeryk.
1944 Josef Skupa je zatčen a Hurvínek končí zamčený na gestapu.
1945 Loutka je nalezena mezi odpadem z gestapa a je vrácena Skupovi. Ten své divadlo přesouvá do Prahy.
1957 Umírá Josef Skupa a Hurvínek tak má pouze hlas Miloše Kirschnera.
1971 Přidává se teta Kateřina Hovorková. Loutkovou rodinu rozšířila postava Bábinky.
1974 Dalším hlasem Hurvínka se stává Martin Klásek, který ho mluví dodnes.

Fakta o Hurvajzovi
• Hurvínkova výrobní cena je mezi 20 a 30 tisíci korunami.
• Po vystoupení se loutka uloží do látkového pytle, má vlastní kufr.
• Loutka se průběžně opravuje - barví se dřeváky, odřené tváře, převazují se nitě či šije oblečení.
• Hurvínek existuje ve třech velikostech. Nejmenší je do »kukátka«, kdy loutkoherci nejsou na scéně vidět, až po velikého na předscénu.
• Existuje 15 aktivních Hurvínků, dohromady je 25 párů Hurvínka se Spejblem.
• Nejstarší loutka je z roku 1974, nejmladší letošní.
• Znají ho ve 30 zemích na čtyřech kontinentech.
• Mluví 22 jazyky, mimo jiné čínsky, arabsky či vietnamsky.
• Kromě divadla se objevuje i v televizi, rozhlase a knihách.
• Zpočátku střídal oblečení každou hru, Skupa si ale vymínil kraťasy, košili a kšandy.


Všechno nejlepší! Usmívající se





Zdroj: AHA
Foto: archiv Divadla Spejbla a Hurvínka a ČTK

Bylinky na první týden v květnu

2. května 2016 v 6:50 | Bohumil Bednář |  Babiččiny bylinky

Jitrocel kopinatý - Plantago lanceolata


Jitrocel patří pro svou hojivost mezi nejznámější léčivky.
Vnitřně užívaná čerstvá jitrocelová šťáva léčí záněty žaludku, střev a peptické vředy, uvolňuje hleny a upravuje stolici.
Je výborným krev čistícím prostředkem a tlumí silnou menstruaci a bílý výtok.
Sirup pomáhá při katarech průdušek, nálev příznivě ovlivní bronchitidu i tuberkulózu.
Žvýkaná semena snižují obsah cukru v krvi.
Čerstvé rozmačkané listy nebo připravená mast hojí rány, popáleniny, záněty, vředy (i bércové), naběhlé žíly.
Jitrocelová šťáva vkápnutá do zvukovodu zabraňuje bolestem uší.



Obrázek: internet