****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.






Březen 2017

Bylinky - třapatka nachová

27. března 2017 v 5:51 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky

Třapatka nachová - Echinacea purpurea

Jde o vytrvalou bylinku, která se široce pěstuje a známe ji spíš jako okrasnou květinu mnoha zahrad pod názvem rudbekie (v léčbě pak více pod názvem echinacea).
Její účinky objevili již prérijní Indiáni, kteří ji využívali na léčbu rýmy, bolení v krku, ale i jako prostředek proti hadímu uštknutí.
Nyní se používá jako podpůrná léčba při nemocech, jako je nachlazení, infekce dýchacích a močových cest apod.
Využívá se jí však i na hojící se rány a na zánětlivá kožní onemocnění.
Jako léčivka se využívá celá, neboť se sbírá květ, list i kořen. Mimochodem v kořenu je nejvíce účinných látek!

Třapatková tinktura
Potřebujeme: 100 g květů třapatky (čerstvé) nebo 200 g třapatky (sušené), 500 ml 40-60% alkoholu.
Květy vložíme do sklenice a zalijeme alkoholem. Sklenici dáme po 7 dní na teplé místo a občas ji protřepeme. Poté nálev přes plátýnko přecedíme a uchováváme ve sklenici z tmavého skla.
Na posílení imunity užíváme 1 lžičku ráno na lačno. V době oslabení pak jednu ráno a jednu večer.




Obrázek: internet


Rostliny našich zahrádek, které již kvetou a nebo brzy pokvetou...

22. března 2017 v 18:01 | Ing. Petra Máslová – Dvořáková, Rašelina a.s. |  Zahrádka

Předjaří je doba, kdy naše zahrady, zahrádky a zákoutí v nich znovu ožívají a plní se květy nejrůznějších barev. Některé dřeviny si zatím dávají na čas, ale jiné nás již svými květy těší. Pojďme se tedy podívat, co nám naše okrasné keře nabízejí…


Jedním z nádherných okrasných keřů, který mě učaroval svou příjemnou nasládlou vůní, trochu připomínající jasmín, a krásnými drobnými bílorůžovými květy, je kalina bodnanská - Viburnum x bodnantense. Květy vykvétají na holých větvích nového dřeva. Květenství může při prudkém poklesu teplot pomrznout, to však ničemu neuškodí, protože při oteplování se nová poupata znovu rozvinou a provoní své okolí nádhernou vůní. Tento rozložitý keř kvete do konce března. Pokud bychom chtěli pěstovat tuto kalinu na své zahradě, měli bychom si vyhradit dostatečný prostor, v dospělosti může dosahovat tří metrů. Místo pro vysazení volíme jak na slunci, tak i v polostínu s živnou půdou.
Další dřevinou, se kterou se můžeme běžně setkat jak v zahradách, tak také v naší přírodě, je dřín obecný - Cornus mas. Dříny patří mezi naše původní druhy. Dříve se hojně vysazovaly do remízků nebo byly běžnou součástí lemů kolem vzrostlého lesa. Dnes se znovu začínají pomalu navracet do volné krajiny i parků.


Dřín dorůstá výšky kolem pěti metrů a vyhovuje mu přímé slunce i polostín. Na půdu je nenáročný. Mladé větve jsou zelenkavé a chlupaté, později chloupky ztrácí. Žlutá barva v přírodě v období zimy a v předjaří moc častá není, proto nás zlatožluté květy se žlutozelenými listeny zaujmou na první pohled. Květy rostou i na starém dřevě, takže plně rozkvetlý keř vypadá z větší vzdálenosti jako zlatožlutý bod na obzoru. Přijdeme-li blíže, rozline se kolem nás sladká příjemná vůně. Pro někoho se může zdát až moc silná, ale já se jí nemohu "nabažit". Žlutá barva květů ani pronikavá vůně nejsou v tomto období náhodou. Dřín tak láká hmyz a hlavně včely k opylení svých květů. Pro včely, které sbírají hojný nektar, jsou dříny jedním z prvních zdrojů potravy, protože doba květu je již od začátku února. Po odkvětu vznikají na větvích tmavě červené plody, tzv. dřínky. Zralé dřínky jsou velkým zdrojem vitamínů a podobně jako jiné červeně zbarvené plody jsou také dobrým antioxidantem. Zralé plody jsou jedlé, ale dosti kyselé, můžeme z nich vyrábět třeba likér.


Žlutou barvu květů nemá ale jen dřín. Pokud se rozhlédneme po parcích nebo našich zahradách, zaujme nás další dřevina. Mezi velmi rané kvetoucí můžeme zařadit i vilíny, které kvetou již od ledna. Nejběžnějším druhem je vilín měkký - Hamamelis molis. Díky velkému množství vyšlechtěných kultivarů je však doba kvetení u jednotlivých kultivarů rozdílná a některé vykvétají až v březnu. Na rozdíl od dřínu má vilín velmi dlouhé korunní lístky, které vypadají velmi zajímavě. Díky nim a také díky různému vzrůstu se staly vilíny velmi vyhledávanými a v dnešní době i populárními dřevinami do okrasných zahrad. Navíc stejně jako předcházející druhy nádherně voní.
Barva, která je pro náš zrak také velmi přitažlivá, je červená. Červená v nás vždy evokovala pocit zvýšené pozornosti nebo nebezpečí. V následujícím případě můžeme být klidní. V březnu se můžeme těšit na krásné květy kdoulovce - Chaenomeles. "Kdoulovce prošly v očích botaniků mnoha proměnami: jednou byly považovány za jabloně, jindy za hrušně nebo za kdoule. Jméno rodu Chaenomeles je odvozeno z vlastnosti plodů, malvic, pukat: řecké chainen = štěpit a meles = jablko" (Encyklopedie stromy a keře, Nico Vermeulen, 2008).


Křížením dvou základních druhů z Japonska a Číny vzniklo mnoho hybridů. Kdoulovce jsou velmi nenáročné dřeviny, které dobře snáší i znečištěné prostředí. Proto je hojně vídáme ve výsadbách veřejných prostranství, městských parků, ale i na zahradách rodinných domů. Sama mám s nimi velmi dobrou zkušenost. Již přes patnáct let jsou součástí živého plotu, který je vícedruhový a umístěný jako přirozená clona předzahrádky u silnice. Na podzim dozrávají žluté vonné plody, malvice. Někteří lidé je vaří, a pak je konzumují. K tomu jsem nikdy odvahu nenašla. Dají se však usušit, vložit do plátěného sáčku a vložit mezi prádlo, které provoní.
Zatím jsme se dívali kolem sebe v úrovni očí, když se ale podíváme níže, můžeme spatřit menší keříky, které známe hlavně z podzimu. Jsou to kvetoucí vřesovce. Často si je lidé pletou s vřesy - Calluna vulgaris, které kvetou na podzim a zkrášlují tak naše podzimní a dušičkové výzdoby. Rozdíly mezi vřesovci a vřesy jsou minimální, udává se, že u vřesovců jsou květy po celé délce větévky a u vřesů jsou květy v přeslenu, ale často se tyto rozdíly stírají různými kultivary. Pokud si dá běžný pěstitel vedle sebe keřík od každého rodu, rozdíly mezi nimi většinou nepozná. Největším rozdílem je tedy doba květu. Vřesovců je velké množství druhů, jmenuji tedy aspoň některé z nich.


Vřesovec pleťový nebo také označovaný jako červený - Erica herbacea (také E. carnea) rozkvétá po roztání sněhu. Zavřené malé květy se objevují ještě před zimou, proto není dobré je v tomto období jakkoliv zastřihávat. Květy, které jsou u základního druhu tmavě růžové až do červena, se otvírají do plné krásy ještě v předjaří. Keříky jsou asi dvacet centimetrů vysoké a pozvolna se rozrůstají. Tento druh snáší i běžné zahradní půdy, protože snesou určité množství vápna. Ve velkých zimách mohou namrzat. Dalším zajímavým vřesovcem je vřesovec popelavý - Erica cinerea. Jeho domovinou je západní Evropa - od Anglie po Španělsko. Keříky jsou vysoké až čtyřicet centimetrů. Mají listy výrazně stočené po okrajích. Květy o velikosti necelého centimetru mají soudkovitý tvar a jsou růžové až nafialovělé. Tyto vřesovce jsou náročnější, potřebují kyselou půdu, slunné stanoviště s dostatečným prostorem pro rozrůstání. Nesnášejí sucho ani přemokření. Na zimu se musí zakrývat chvojím nebo bílou netkanou textilií. Při velkých mrazech namrzají. Vřesovec těkavý - Erica vagans je zajímavý hlavně svými téměř kulovitými květy, které vytváří dlouhá válcovitá a hustá květenství. Ke svému zdárnému růstu potřebuje mírně kyselé půdy až slabě zásadité. Stejně jako u předcházejícího druhu i vřesovec těkavý potřebuje zimní ochranu formou netkané textilie nebo chvojím. Jeho kultivary mají různé barvy - od bílé až po tmavě růžovou.

A co dodat na závěr? Pokud pravidelně chodíme ven a rozhlížíme se kolem dokola, vždy nás ohromí to množství barev a života kolem nás. Ať už je to ptactvo, nebo kvetoucí dřeviny, nebo jen letmý paprsek slunce mezi šedými mraky, vždy nás příroda nabije pozitivní energií, kterou můžeme šířit kolem sebe. Přeji nám všem, aby nadcházející jaro bylo teplé a slunné, s dostatkem vláhy pro naše rostlinky.


Foto: archiv autorky





Něco pro zasmání

21. března 2017 v 11:19 | Jarmila* |  Vtipy

Došly mi mailem nějaké vtipy. Pár kreslených jsem vybrala. Někdy je úsměv nad obrázkem trochu rozpačitý nebo pokřivený. To proto, že je v něm spíš trpká pravda.
Pak jsem dostala mailem pár vět, které se mi líbily.






Kdybych byla ptákem, věděla bych zcela přesně, koho poseru jako prvního!
Odpouštět a zapomínat? To nepůjde, nejsem ani Ježíš, ani nemám Alzheimera.
Ženy musejí vypadat jako ŽENY, a ne jako tapetované kosti!
Nemám žádné vady! Jsou to mé speciální efekty!
Nejsem náladová, jsem pouze velmi "adaptabilní" !
My ženy jsme andělé, pokud nám někdo odlomí křídla, letíme dál - na koštěti! Jsme totiž flexibilní!
Na mém náhrobku bude nápis: "Co čumíš tak blbě? To víš, že bych raději ležela na pláži".




Přeji všem krásný den!


Bylinky - líska obecná

20. března 2017 v 6:32 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky

Líska obecná - Corylus avellana

Líska obecná je větší keř, dorůstající až 6 m do výšky a až 3 m do šířky. Jedná se o keř z čeledi břízovitých, vyskytuje se v Evropě, v oblastech Asie a v severní Africe.
Hlavním využitím lísky jsou její plody. Lískové oříšky posilují nervovou soustavu, působí proti stresu, zlepšují paměť, fyzickou kondici a také posilují imunitu.
Líska obecná patří mezi léčivé stromy.
V květnu a v červnu se sbírají především listy, které obsahují silice a třísloviny.
Čaj z listů lísky se používá při křečích trávicího ústrojí a zažívacích problémech, nadýmání a průjmech.

Lískový čaj
Potřebujeme: 2 lžičky sušeného lískového listu a 250 ml vody.
Směs zalijeme vroucí vodou a necháme 5 až 10 minut vyluhovat a poté scedíme. Čaj si můžeme osladit medem.
Tento čaj pomáhá mírnit křeče střev a při nadýmání, pomáhá rovněž na vyprazdňování močového měchýře.




Obrázek: internet


Úterní odpoledne

16. března 2017 v 15:28 | Jarmila* |  Příroda

V úterý odpoledne jsem jela k zubaři do města. Cestou na zastávku autobusu mě upoutaly sněženky, takový malý trs v příkopě u silnice.
Toho odpoledne foukal studený, dost silný vítr. Chudinky sněženky se třepotaly ve větru. Pořídila jsem fotku a kratičné video. Jen nevím, jestli se víc klepaly sněženky nebo moje ruce. Smějící se


Bohužel, video se nepodařilo vložit. Na Firefoxu jsem vložila URL, ale po uložení článku video zmizelo. URL jsem složitě kopírovala, protože Blog s Youtube nespolupracuje. Přes prohlížeč Seznamu mi URL nejde vložit vůbec.
Dřív s tím nebyl problém. Co dělají různé weby úpravy, stojí to za starou belu.
Video se podařilo vložit bez problémů na FB, takže, kdo má FB, může ho shlédnout tam.
Je mi to líto.
Ještě to zkusím jinou cestou.
Sněženky se klepou asi jako ty v gifu. Smějící se


Zřejmě je do příkopu někdo vysadit z domů přes silnici. Samy se tam nemohly dostat.
Bylo milé se dívat, jak vzdorují větru.

Mějte hezké odpoledne! Usmívající se









Fíkovník

14. března 2017 v 10:52 | Jarmila* |  Zahrádka

Co se zakoupeným a pěstovaným fíkovníkem v zimě? Prolezla jsem trochu net, abych zjistila, jak ho nejlépe uchovat do jara. Nic moc jsem se nedozvěděla. Byl tam podrobný návod, jak se o něj postarat, když roste v zahradě. Ale já ho mám doma v zimní zahradě v květináči. Dokud byly mírné zimy, jako v předešlých letech, nebyl by problém. Tato zima však byla jiná, na mrazy bohatá - měli jsme i mínus 19°C. V zimní zahradě je obyčejně teplota v zimě o 4°C vyšší než venku, ale v těch velkých mrazech lezla také dost dolů.
Do sklepa, jak bylo doporučeno, by ho nikdo netahal. Manžel a já se už to nezvládneme a syn není pořád doma. I ve sklepě by byl problém. Buď je tam moc teplo nebo vlhko, tma. Tak jsem vzala bílou netkanou fólii a fíkovník i s květináčem do něj zabalila. Ve velkých mrazech jsem přes všechno hodila ještě dětskou deku.
Průběžně jsem rostlinu kontrolovala, zda neusychá, malounko zalila (když nemrzlo). Vše se zdálo v pořádku.
Když se venku oteplilo a dny se prodloužily, sundala jsem bandáž. Vrcholové pupeny byly zelené, jen ten nejvyšší jsem ulomila. Nic se neděje, vyrazí jinde.
Jakou jsem měla radost, ani netušíte. Po pár dnech začaly pupeny rašit. Můj fíkovník přežil!
Fotila jsem ho asi před týdnem. Dnes už jsou vidět jednotlivé lístečky.
Doufám, že letos nasadí i na plody. Vloni se k ničemu neměl. Nevím v kolika letech má plodit. Myslím, že v druhém roce by mohl.
Čerstvé fíky jsou chuťově výborné. Mohla bych jich mít celý koš, ale to u našeho asi nehrozí. Smějící se




Vše na přesazování květin je doma, jen začít.





Obrázek: internet

Bylinky - koriandr setý

13. března 2017 v 6:18 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky


Koriandr setý - Coriandrum sativum

Je jednoletá rostlina planě rostoucí zejména ve Středomoří, která se odedávna využívá v gastronomii a léčitelství.
Sbírá se u něj plod i list. Zralé plody koriandru se sbírají mezi červencem a srpnem.
Koriandr příznivě podporuje trávení a například čaj pomáhá při bolestech břicha, pocitu plnosti či nadýmání.
Využívá se rovněž na obklady, kdy pomáhá při revmatických potížích kloubů.
Nadměrné použití koriandrových semínek a natě snižuje u mužů sexualitu a u žen zastavuje menstruaci.
Opatrnost je nutná i u astmatiků.

Tinktura z koriandru
Potřebujeme: 100 g koriandru, 500 ml 40-60% alkoholu.
Drcený koriandr zalijeme destilátem, nádobu uzavřeme a necháme stát při pokojové teplotě na odstíněném místě. Směs občas protřepeme. Po 14 dnech směs scedíme a uchováváme na chladném a temném místě.
Užívá se několik kapek do sklenice s vodou, a to jako lék na žaludeční a střevní potíže nebo ve větším množství kapek jako kloktadlo.




Obrázky: internet


Kytice k narozeninám a sovči

10. března 2017 v 11:08 | Jarmila* |  Rodina

Letos jsem dostala od rodinných příslušníků krásné kytice. Byly tak veliké, že mi došly vázy a kytku od manžela jsem musela dát do sklenice od okurek.
Kytky jsem umístila do zimní zahrady, kde je chladno a déle mi vydrží. Doma stejně není místo, protože jídelní stůl zabírají sazeničky paprik. Pro ně také není jinde místo. Parapety u oken jsou plně pokojových kytiček.
Měla jsem s kytic velikou radost (však víte, že mám ráda kytičky). Od vnučky a vnuka jsem dostala ještě sovy do sbírky.
Jinak skořicovou svíčku a sladkosti. To jsem ani nefotila.
Zvonek jsem vám už ukázala. Ten je od rodiny mladšího syna.


Kytka od manžela.


Kytka od staršího syna - Martina.



Kytice od dcery Nadi a její rodiny.


Tady jsou všechny pohromadě. Ráda se na ně z obýváku dívám.


Sovy (asi sovice sněžné Smějící se) od vnučky (ta velká) a od vnuka (malá) - děti dcery.



Nakonec jsem svíčku vyfotila také. Je od rodiny mladšího syna - Petra.

Pak jsem dostala spoustu blahopřání s krásnými obrázky mailem a na FB. Není možné je sem všechny dát.

Moc za ně všem gratulantům děkuji, měla jsem z nich velkou radost. Usmívající se


Mějte hezký den! Usmívající se



xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx



Narozeniny blogu

8. března 2017 v 1:00 | Jarmila* |  Různé







to už devět let, co jsem založila tento blog. Ze začátku jsem byla do blogování celá žhavá, časem se dostavila "únava" materiálu a chtěla jsem toho nechat.
Někdy psaní na blog provázely problémy, kvůli kterým jsem nechtěla pokračovat nebo utéct na jiný web.
Nakonec jsem zůstala, protože jsem tu našla mnoho dobrých přátel, které mám ráda. Pomohou, poradí, svěří se se svými problémy.
Někdo má blog zaměřený spíš na fotografie, někdo na slovesné vyjádření. Někomu se líbí kytičky, někomu pejsci nebo kočičky, jinému cestování nebo ruční práce.
Právě ta široká škála zájmů mě baví a velmi ráda takové blogy čtu.
Jsem moc ráda, že vás MÁM, přátelé! Usmívající se
Doufám, že mi i nadále zachováte svoji přízeň a občas nakouknete, cože to ta babka z Vysočiny zase "prskla" na stránky.

Děkuji vám, mám vás všechny ráda! Usmívající se

Přeji vám krásný den! Usmívající se







Obrázky: internet

Kytička k narozeninám

7. března 2017 v 1:32 | Jarmila* |  Svátky

Minulý týden jsem od rodiny mladšího syna dostala v předstihu kytičku. Je to zvonek a myslím, že se lidově nazývá "ženich". Soudím tak podle listů.
Mám ho na očích a hýčkám si ho. Je lepší než řezaná kytice. Z té mám také velkou radost, ale vydrží nejvýš týden. Holt jsem se narodila v měsíci, kdy nejsou běžně květiny na zahrádce nebo na louce.
Foťáček trochu zkreslil barvu, ale mě to nevadí.



To je můj krasavec! Smějící se




Co dělají kytičky?

6. března 2017 v 15:17 | Jarmila* |  Zahrádka
Asi před osmi dny jsem vyfotila vylézající sněženky.
Dnes dopoledne jsem vyběhla omrknout situaci. Sněženky pěkně kvetou, bledulky, které byly tehdy sotva vidět, také. Talovíny v únoru vystrkovaly jen lístky a dnes hezky kvetou. Narcisky povyskočily, objevují se i listy tulipánů.
Jaro se už ujímá vlády!
Jen počasí dnes není nic moc. Včera to bylo na tričko a dnes nejméně na dva svetry. Je dost chladno, chvílemi poprchávalo, sluníčko se nějak nemůže proklubat z mraků. Talovíny zůstaly zavřené, když není dost sluníčka.
Snad se oteplí. Musím se pustit do očisty záhonků. Z podzimu mi tam nalétalo listí od sousedů a z naší vistárie a růže.






Mějte pohodové odpoledne! Usmívající se




Bylinky - čekanka obecná

6. března 2017 v 5:58 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky

Čekanka obecná - Cichorium intybus

Je to rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité a jde o trvalku, která je až 1 metr vysoká. Kvete od července do října, její květy jsou 3-4 cm široké, obvykle jasně modré, mohou se ale objevit odchylky ve zbarvení.
Nejlepší dobou pro sběr květů je prosluněné pozdní odpoledne. Kořen čekanky je nejvhodnější sbírat brzy na jaře či na podzim, předtím než dojde k přízemním mrazíkům.
Z vývaru z nastrouhaného kořene čekanky se připravuje náhražka kávy, tzv. metla.
V lidovém léčitelství je velmi hojně využívána.
Nálev z čekanky slouží proti nechutenství, povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení, stimuluje funkci jater a podporuje vylučování žluče a žaludečních šťáv.
Podává se také proti chronické zácpě.
Čekankový čaj se užívá při močových kamenech a zánětech, zlepšuje činnost srdce, čistí krev a posiluje cévy.

Odvar z čekanky
Potřebujeme: 1 lžičku jemně nařezaného kořene nebo směsi kořene s natí a 250 ml vody.
Směs zalijeme vodou a necháme přejít varem, na 10 minut odstavíme a poté scedíme. Čaj necháme zcela vychladnout a pijeme vždy ráno a večer při potížích žlučníku, při žloutence nebo při zánětech močového měchýře.




Obrázek: internet