****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.



Květen 2017

Najdi kočku 78

30. května 2017 v 17:19 | Jarmila* |  Piškuntálie

Nejrychlejší byla tentokrát Renatka. Jinak ostatní také hádali správně. Gratuluji! Usmívající se
Kontrolní obrázky:




Další tři nové obrázky:





Přeji hodně štěstí při hledání! Usmívající se

Mějte hezký zbytek dne! Usmívající se



U nás začíná pršet a bouřit, tak uvidíme, co z toho nakonec bude.

Obrázky: FB - Bydlím u své kočky


Bylinky - levandule lékařská

29. května 2017 v 5:23 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky



Levandule lékařská - Lavandula angustifolia

Levanduli se lidově říká dulenka, špikanard nebo špikrnát.
Jde o aromatickou léčivou rostlinu, která se původně vyskytovala jen v západním Středomoří. Tradiční oblastí pěstování je jihovýchodní Francie v Provenci, ale pěstuje se i v mnoha dalších zemích jižní Evropy.
Nálev z květu levandule se přidává do koupele.
Používá se i v kuchyni, kde je součástí provensálského koření.
Nálev z květu levandule zklidňuje nervy, tiší bolesti hlavy, pomáhá při trávení a provoní dech. Levandule mírně snižuje krevní tlak.

Levandulový olej
Potřebujeme: 50 g levandule a 500 ml panenského olivového oleje.
Levanduli naložíme do sklenice a zalijeme olejem.
Vše necháme 14 dní stát na světle aobčas směs promícháme.
Poté vše scedíme a uzavřeme v tmavé skleněné lahvi.
Při nechutenství, nadýmání a proti bolestem hlavy užíváme denně 4 až 5 kapek.




Obrázek: internet


Největší mince světa bude ze stříbra a s Masarykem

26. května 2017 v 19:24 | Novinky, Vladimír Klepáč |  Zajímavosti
Bude vyrobena z půl tuny stříbra, bude na ní vyobrazen první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a půjde o největší minci světa. V průměru by měla mít 90 centimetrů, je ale možné, že půjde dokonce o rovný metr. Vyrobit ji chce brněnská firma GSP Mincovna, která již jedná s Českou národní bankou (ČNB) o tom, aby minci uznala jako platidlo.
Pokud centrální banka licenci pro minci vydá, jednalo by se o největší české platidlo, hodnota by činila dva milióny korun. Umístěna by byla v trezoru ČNB.
Šlo by o jediný exemplář svého druhu. "Lupiči by se s její krádeží nadřeli, protože k jejímu odnesení bude nutné mít po ruce zhruba čtyři statné chlapy," řekl Právu technolog brněnské mincovny Roman Diviš.
Na výrobu mince shromažďuje společnost stříbro již několik let. Chce ji vyrazit slavnostně příští rok 27. května na brněnském výstavišti, kde se budou konat oslavy sta let od vzniku Československa. Právě při této příležitosti bude mince vyražena.
Její design vytvořil Derek van der Hollen, který na jednu stranu mince umístil podobiznu prezidenta Masaryka a na druhou někdejší československý státní znak s českým lvem se symboly Slovenska na hrudi.


Mince bude mít na jedné straně prezidenta Tomáše G. Masaryka a z druhé někdejší československý státní znak. FOTO: Vladimír Klepáč, Právo

Radost z vyrobení mince rozhodně nebudou mít v Austrálii. Ta se totiž zatím pyšní tím, že v ní byla vyrobena dosud největší mince světa. Jde o stříbrného Červeného klokana o průměru 80 centimetrů.
Brněnská společnost má s výrobou medailí a pamětních mincí bohaté zkušenosti. Loni vyrobila stříbrnou medaili se svatou Anežkou Českou. Je také ze stříbra, má 30 centimetrů v průměru, a kromě mnoha fluorescenčních diamantů, které pod speciálním světlem modravě září, je na ní i diamant Boží oko o 105,69 karátu.


Antonín Biberle (vlevo) z vedení mincovny a technolog Roman Diviš s modelem největší mince světa, která by měla být vyrobena z půl tuny stříbra. FOTO: Vladimír Klepáč, Právo



Najdu kočku 77

26. května 2017 v 16:05 | Jarmila* |  Piškuntálie

Tentokrát byla nejrychlejší Hanka S. a po ní všichni další. Gratuluji!
Pro kontolu vyluštění:




Další tři nové obrázky:




Dnes je to lehké, přesto přeji dobrý zrak! Usmívající se

Přeji v hezký víkend! Usmívající se



Obrázky: FB- Bydlím u své kočky


Jihoafrická poušť Namaqualand

23. května 2017 v 11:08 | Novinky, Jan Papež |  Cestování

Namaqualand je vyprahlý polopouštní region o rozloze více než 47 000 km2 (60 % rozlohy České republiky). Území se dá podle charakteru krajiny rozdělit do tří teritorií: písečné pobřeží Sandveld, pahorkatinu Hardeveld a planinu Little Bush. Všechna tři teritoria jsou nesmírně zajímavá. Pobřežní písečná krajina se táhne až do hloubky 50 km do vnitrozemí a šplhá až do nadmořské výšky 300 metrů, pahorkatina Hardeveld se pyšní nejvyšší horou Rooiberg Peak (1706 m n. m.) a planina zase typickou horskou buší.
Na konci srpna a začátkem září se už více než 20 Čechů a Moravanů rozhodlo navštívit fascinující přírodní úkaz - rozkvetlou poušť. Jihoafrický Namaqualand se po krátkém období dešťů změní z vyprahlé pustiny v pohádkově rozkvetlou krajinu plnou barev. Počtem rostlinných druhů a bohatstvím sukulentů je tento polopouštní biotop naprosto jedinečným místem nejen v Africe.
Ještě před pár lety u nás téměř nikdo ani netušil, že tenhle kousek Afriky existuje. Dnes už kolují po internetu desítky skvělých fotografií českých fotografů, kteří se do Namaqualandu vydali a užili si focení rozkvetlé pouště.
Většina návštěvníků Kapského Města vyráží na výlety na jih a na východ. Mys Dobré naděje na jihu a slavná Garden Route na východ od Kapského Města jsou velmi oblíbenými cíli během celého roku. Kdo se ale chystá na jih Afriky na konci srpna nebo na začátku září, měl by si vyšetřit dva tři dny navíc a měl by vyrazit i na severozápad, směrem k hranicím s Namibií, do Namaqualandu - země pradávného afrického kmene Nama.

Nejlepší med v Africe

Pokud je hlavním důvodem kvetení rostlin lákání hmyzích opylovačů, musí rozkvetlá kolonie letniček a sukulentů působit jako nesmírně silný magnet. Tady včely a motýli opravdu nevědí, kam dřív skočit. Zvláštností je i to, že rostliny, které nepatří k příbuzným čeledím, vytvářejí podobné květy, aby tak podpořily výsledný dojem skupinového kvetení.
Med z Namaqualandu je hodně ceněný a místní patrioti vám budou až do omrzení tvrdit, že je to nejlepší med v Africe. Ochutnal jsem a byl moc dobrý.


Rozkvetlé louky Namaqualandu v Jihoafrické republice jsou magnetem pro včely a další hmyz.




Namaqualand se pyšní největší koncentrací letniček a sukulentů kvetoucích v jednom termínu na světě.


V oblasti Namaqualandu můžete potkat nejen zebry, ale i nádherné přímorožce a drobné druhy predátorů.




Návštěva jednotlivých rezervací v oblasti Namaqualandu může být spojena i s pozorováním zvířat. Oblast je bohatá na různé druhy antilop.


Některé sukulenty v Namaqualandu narostou do velkých rozměrů.


Vyprahlá pouštní krajina, kde je jindy nutné čerpat vodu z velikých hloubek, se změnila v rozkvetlou zahradu. Namaqualand.

Návštěva Namaqualandu určitě stojí zato, ale je potřeba si na ni udělat dost času a prožít ji v klidu a bez zbytečného spěchu. Je také třeba vědět, kam se vydat, a nenechat vše jen na šťastné náhodě.

Líbilo by se vám tam? Mě určitě moc.





Foto: autor


Bylinky - hluchavka bílá

22. května 2017 v 5:59 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky



Hluchavka bílá - Lamium album L.

Je to léčivá rostlina z rodu hluchavkovitých a na našem území se vyskytuje hojně.
Květy mají příjemnou medovou vůni a kvetou od května do září. Sběr květů může probíhat pouze za suchého počasí.
Květy sušíme v tenké vrstvě, pokud možno rychle, nejlépe umělým teplem do 35°C, a uchováváme je v hermeticky uzavřených obalech.
Hluchavka užitá zevně překrvuje kůži a zmenšuje místní dráždivost. Její hojivé účinky se využívají při léčení mokvavých ran, popálenin, abscesů a hemoroidů.
Vnitřně v nálevu působí protizánětlivě a ulehčuje odkašlávání.
Lidové léčitelství využívá hluchavku pro tlumení křečových bolestí a menstruačních potíží.

Tinktura na nespavost
Potřebujeme: 5 lžic sušených květů a 500 ml 40-60 % alkoholu.
Květy přelijeme destilátem a necháme 10 až 14 dní stát v uzavřené lahvi, kterou občas protřepeme.
Následně vše scedíme a uchováváme v temnu a chladu.
Na noc se proti nespavosti užívá 10 až 20 kapek.




Obrázek: internet



Najdi kočku 76

17. května 2017 v 17:51 | Jarmila* |  Piškuntálie

Minulé obrázky uhodli všichni. Nejrychlejší byla Jana a Hanka S. Gratuluji!
Pro pořádek vyluštění:




A nové tři obrázky:




Přeji úspěšné hledání!

Hezký zbytek dne! Usmívající se





Obrázky: FB - Bydlím u své kočky

Bylinky - yzop lékařský

15. května 2017 v 6:04 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky



Yzop lékařský - Hyssopus officinalis

Jde o polokeř z čeledi hluchavkovitých, který se v Česku pouze pěstuje. Kvete od července do září a v léčitelství se využívá jeho účinků již od středověku.
Yzop mírní trávicí obtíže, je vysoce účinný proti zánětům a proti nadýmání. Užívá se rovněž jako kloktadlo při suchém kašli, neboť v dýchacích cestách působí dezinfekčně až antibioticky.
Podobný účinek se projevuje i při léčbě močových cest.
Využití má však i v kuchyni jako bylina pro dochucování pečeného masa, polévek, omáček, salátů apod.
Používá se také jako přísada při výrobě likérů.

Čaj pro astmatiky
Potřebujeme: 25 g natě yzopu, 25 g natě popence břečťanolistého, 50 g květu slézu, 30 g podbělu a 200 ml vody.
Z bylin si vyrobíme směs, jejíž 2 lžičky zvlhčíme studenou vodou a následně přelijeme vařící vodou.
Necháme 15 minut odstát pod pokličkou a scedíme.
Čaj pijeme ideálně 3x denně.




Obrázek: internet


Tažení Prahou

14. května 2017 v 16:15 | Jarmila* |  Toulky

Minulý pátek, jak jsem již psala, jsem se vypravila do Prahy. Hlavně na výstavu Adolfa Borna, ale i za sestřenicí.
Kdo zná trochu Prahu, lehko si představí, jak jsem jí křižovala. Koho to zajímá, může si vzít na pomoc mapu.
Cesta začala ve Francouzské ulici. Koupila jsem si jízdenky na MHD a svezla se jednu stanici na náměstí Míru. Bylo krátce po 8 hodině ranní, zataženo, ale naštěstí nepršelo, jako celou cestu od nás do Prahy.
Vyfotila jsem si kostel sv. Ludmily (z výše uvedených důvodů je fotka dost tmavá). V parku kvetly šeříky (u nás ještě zdaleka ne).
Sedla jsem na metro a jela na Můstek něco vyřídit. Neuspěla jsem, tak jsem šla do Jungmannovy ulice, kde jsem měla záležitost dotáhnout do konce.
Pak jsem se vydala na stanici metra, která je u bývalého obchodního domu Máj (nyní My). Vedle tohoto domu byl v proluce dostavěn komplex budov Quadrio. Na maličkém náměstíčku před budovami stojí otáčecí hlava Franze Kafky. Chvíli jsem se dívala, jak se jednotlivé segmenty otáčejí.
Sestřenice mi doporučila, abych nejela metrem, ale tramvají. Spletla jsem číslo, takže jsem se projela přes Újezd, Malou Stranu na Klárov. Tam jsem přesedla na jinou linku, abych u Čechova mostu opět přestoupila na č. 17, která jede k Veletržnímu paláci (revizor Anděl by ze mě měl radost!). Od tzv. Veletržáku jsem šla Veletržní ul. k sestřenici.
Jen jsem zírala, že z bývalých obchodů jsou většinou banky a jiné pro mne neužitečné instituce.
Se sestřenicí jsme se dlouho neviděly. Mě brání v ježdění do Prahy doprava. Proto jsem byla ráda, že jsem se svezla se synem.
Když jsme téměř vše probraly, vydala jsem se na výstavu. Musela jsem to stihnout, než pojede syn domů.
Zavrhla jsem jízdu tramvají od Veletržáku a prošla ulicemi na Strossmayerovo náměstí.
Kdysi jsem totiž v této části Prahy bydlela, tak jsem si osvěžila vzpomínky. Hodně věcí se změnilo. Obchody, které prodávaly potraviny, ovoce a zeleninu zmizely. Ale potěšil mě pohled na fasády. Proti dřívějším dobám prokoukly a nejsou už v jednolité šedi.
Došla jsem na "Štrosmajrák". V rohu náměstí stojí moje "Alma mater" - tehdy základní devítiletá škola. Zde jsem měla nabírat moudrosti, naučit se číst, psát a počítat. V první třídě mě škola absolutně nezajímala, spíš jsem chodila za ni. Když se mi zachtělo a nic už nebylo jinde k prohlížení, milostivě jsem se dostavila. Na nervy byla učitelka i máma. Ale to je jiná kapitola.
Vyfotila jsem si jeden zajímavý dům a kostel sv. Antonína Paduánského. Mrzí mě, že jsem nešla dovnitř. Za celou dobu, co jsem v Praze žila, jsem tam byla jen jednou.
Nasedla jsem na tramvaj a jela na Malou Stranu. Jela jsem přes Letenskou pláň, kde vedle ministerstva vnitra stojí "můj" gympl. Bohužel nebyl dobře vidět, je zahalen lešením. V něm jsem prožila tři krásné roky.
Tramvaj sjela Chotkovými sady na Klárov, zahnula na Malostranské náměstí a dál na Smíchov. Vystoupila jsem v Hellichově ulici. Uličkami jsem došla k Muzeu Kampa v Sovových mlýnech. Tam se konala výstava, o které jsem také psala.
Pak jsem měla dilema, vrátit se do Hellichovy ulice na tramvaj nebo projít přilehlým parkem. Zvolila jsem park.
Nejprve jsem vyfotila sochy dětí, které vytvořil David Černý. Skulptury byly v obležení návštěvníků. Lezly po nich, aby si pořídili "jedinečnou" fotku. Ještě jsem vyfotila Tučňáky na Vltavě. Jedná se o žluté, plastové figury tučňáků, které ve tmě svítí. Fotila jsem i Vltavu a Staroměstskou vodárenskou věž na protějším břehu. Litovala jsem, že nesvítí sluníčko, fotky by byly hned lepší.
V parku byl pán, který vytvářel z mýdlového roztoku krásné duhové bubliny. Děti mu bubliny s radostí praskaly.
V parku stojí památný strom (chráněný) - platan javorolistý. Bylo kolem něj bláto, proto jsem nevyfotila cedulku. Bližší údaje - klik.
Potom jsem prošla kolem Werichovy vily, která je po rekonstrukci. Na úpravu čeká ještě zahrada.
Po náměstí Na Kampě jsem prošla na Karlův most (plný "tůristů", hlavně japonských, prodejců upomínkových předmětů a obrázků). Mosteckou ulicí, kde místo normálních obchodů a mé milované bylinkové lékárny, jsou samé směnárny, prodejny křišťálového skla a pekárny trdelníků, jsem došla na Malostranské náměstí. Tam jsem nasedla na tramvaj, jela jednu zastávku na Klárov a tam "zapadla" do metra - směr náměstí Míru.
Výstup z metra byla zkouška mých fyzických sil. Schody - to je můj hrob. Dolezla jsem na stanici tramvaje, jela jednu zastávku do Francouzské ulice, abych ohlásila synovi příchod.
Posílal mě do blízké cukrárny, než dodělají práci, ale já jsem řekla, že neudělám už ani krok. Měla jsem toho plné kecky.
Nyní vložím fotky, které mapují moji trasu. Vložím i odkaz na video. Natočila jsem pár vteřin otáčející se hlavu. Bohužel obraz nejde otočit. Po prvním nahrání na Youtube se mi to podařilo, ale špatně se video uložilo.
Odkaz: https://youtu.be/u7doT4N4EWQ
Na tomto odkazu je lepší video: https://youtu.be/B7ZMWuNYD0Y






























Tento strom jsem vyfotila z Karlova mostu. Nevím, jak se jmenuje. Že by druh jasanu? Nikdy jsem takové jehnědy neviděla.





To je z Prahy vše.

Mějte hezký zbytek neděle! Usmívající se



Najdi kočku 75

12. května 2017 v 12:51 | Jarmila* |  Piškuntálie

Dnes máme 100. jubilejní hledání koček!

V minulém článku byl nejúspěšnější Mirek, ostře sledován Hankou S.
Vyluštění:




Tento obrázek byl největší oříšek. Kočička je dost špatně vidět. Splývá s pozadím.

Nové tři obrázky:




Dnes vám půjde hledání lépe, není to těžké.

Přeji ostrý zrak a hezký den! Usmívající se




Přečetla jsem

11. května 2017 v 6:28 | Jarmila* |  Moje četba

U Lidušky mě zaujala jedna knížka, tak jsem si ji objednala a se zájmem přečetla. Kdysi jsem od stejného autora četla jinou knížku a líbila se mi.
Ani tato mě nezklamala. Četla jsem ji skoro jedním dechem. Abych konečně prozradila titul - Ota Dub: Skulina.
Je to příběh mladého lékaře, který se rozhodne s manželkou emigrovat. Zpočátku se domnívá, že nalezli s manželkou nový šťastný domov za hranicemi. Přichází ale stinné stránky...
Víc neprozradím.


Druhou knížkou byla Záležitost srdce od Danielle Steel.
Tato autorka je známá svými milostnými romány. Přesto, že je to spíš oddychová četba, byl děj napínavý.
Hope Dunneová je fotografka, která má úspěšnou kariéru. Při jednom focení slavného irského spisovatele se do něj zamiluje.
Jejich vztah, který je zpočátku idylický, se začíná časem komplikovat.
V knize jsem skoro "ležela", protože mě zajímalo, jak to dopadne.







Obrázky: internet



Najdi kočku 74

9. května 2017 v 12:00 | Jarmila* |  Piškuntálie

Události se hrnou a já zapomínám na tuto hru. Minule byli úspěšní Mirek a Hanka S.. Gratuluji!
Pro kontrolu - vyluštění:




Nové tři obrázky:




Dnes to bude trochu oříšek. Přesto přeji všem ostrý zrak!

Mějte hezký den! Usmívající se


Bylinky - třezalka skvrnitá

8. května 2017 v 6:46 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky


Třezalka skvrnitá - Hypericum maculatum

Třezalka je 40 až 60 cm vysoká bylina, která roste hojně na loukách a pastvinách po celé ČR.
Obsah léčivých látek má o něco menší než její druhová sestra třezalka tečkovaná, ale užívá se obdobně. Její využití v léčitelství je velmi rozsáhlé, působí antibioticky, má protizánětlivé účinky, dobře hojí ekzémy, odstraňuje otoky apod.
Osvědčila se však i při léčbě úzkosti, neklidu a depresích.
Nejčastěji se podává ve formě nálevu, ale její nejúčinější formou je tinktura.
Třezalku nesmíte užívat dlouhodobě!

Třezalkový olej
Potřebujeme: čerstvé květy třezalky a panenský olivový olej.
Natrháme si zavařovací sklenici květů tak, aby byla po hrdlo plná, ale květy se současně nemačkaly.
Vše zalijeme olejem. Nad květy by nám měla zbýt centimetrová olejová vrstva.
Sklenici uzavřeme gázou, aby obsah dýchal, a necháme 3 týdny na okně a slunci ustát.
Poté scedíme a užíváme zevně.




Obrázek: internet


"Tažení na Bělehrad" :D

7. května 2017 v 12:19 | Jarmila* |  Výstavy

Když jsme v pátek ráno vyjížděli se synem do Prahy (celou cestu lilo a já jsem jen doufala, že v Praze nebude pršet, byla jsem vyslyšena, ale bylo zataženo, fotky nejsou nic moc), napadl mě název článku. S vojákem Švejkem to nemá nic společného.
Chystala jsem se na velké "tažení" Prahou. Alespoň pro mě to vypadalo na pěkný "záhul".
Nevezla mě sice paní Müllerová na vozíku, ale s franckou jsem do toho neměla daleko. Hlavně na konci tažení by se mi invalidní vozík hodil. Další obrázky z Prahy ukážu jindy.
Nebudu vás déle napínat, chtěla jsem navštívit výstavu - Adolf Born - Jedinečný svět. O výstavě jsem si přečetla u Petra Vápeníka a zatoužila jsem ji spatřit na vlastní "kukadla".
Obrazy pana Borna a jeho osobnost mám ráda už dlouho. Líbily si mi i jeho názory a to, že byl zapřísáhlý royalista. Kromě obrazů se mi líbí, jak sbíral různé pokrývky hlavy - od fezu až po helmy hasičů. Prostě byla to osobnost v velkým O.
Na výstavě jsou k vidění kresby tuší z jeho cest, pastely, litografie, ilustrace k různým knížkám atd. Je toho hodně. Kdybych se do Prahy ještě do července dostala, asi se půjdu podívat ještě jednou. Stojí to zato.
Výstava je v Muzeu Kampa v Sovových mlýnech na Malé Straně.
Sama cesta od stanice tramvaje k místu konání výstavy mi dělala starosti. Na Mapách.cz jsem studovala nejkratší cestu. Nakonec jsem objevila šikovnou zkratku, nebylo to tak daleko jako přes park.
Přešla jsem po můstku Čertovku, přes park a už jsem stála u brány. Koupila jsem si vstupenku a prošla na nádvoří. To mě hodně překvapilo svou výzdobou a "kočičími hlavamí". Dost se po nich špatně chodí, každá má jiný tvar a sklon. Tak jsem nevěděla jestli mám koukat pod nohy nebo na expozici (asi) moderního umění. Nic proti modernímu umění, ale zřejmě nemám ty správné buňky pro jeho vnímání.



Fotky jsou tmavé, bylo pěkně zataženo.
Jaksi nechápu, proč je nahoře skleněná přístavba. Možná je tam vyhlídka.




Už se dostávám na samotnou výstavu. Nejprve letáček.




































Obrazy jsem fotila trochu ve spěchu, abych nedostala vynadáno. Navíc se mi odrážela ve všech okna, světla a panely v sále (Petr měl stejné potíže). Pak jsem zkusila vyfotit obrazy ze strany, abych se vyhnula oknům. Pro ilustraci dám na konec originály obrazů, jak jsou vyfoceny na stránkách Muzea.





Obraz se jmenuje - Návštěva ze sousední vesnice. Trochu divná návštěva. Ale pan Born rád maloval podivná stvoření.





Ilustrace k Pohádkám bratří Grimmů.



Ilustrace k Machovi a Šebestové.


Jedna z kreseb tuší z autorových cest. (Muzeum)
Dál jsou obrazy z webu Muzea.


Porada čarodějů ze země Kuš (litografie)





Tento obraz se mi zvlášť líbil a pobavil mě. Kočky ve všech možných pozicích.

Z okna jsem vyfotila Tučňáky na Vltavě. Ještě vám je ukážu.
Za budovou byly sochy "Dítě" od Davida Černého. Byly neustále v obležení návštěvníků, kteří se na nich a u nich fotili. Musela jsem počkat na moment, kdy tam nikdo nebyl.





Výstava mě nadchla. Hlavně se mi líbily pestré barvy na obrazech. Jisté tahy na kresbách tuší. Dokonce si pan Born natolik s kresbou vyhrál, že psovi nakreslil i blechu v kožichu. Tomu jsem se musela zasmát. Škoda, že jsem obrázek nevyfotila.
Jedním slovem - krása!
Děkuji všem, kteří vydrželi číst až do konce. Usmívající se

Mějte hezkou neděli a sváteční pondělí! Usmívající se





Bylinky - chmel otáčivý

1. května 2017 v 6:48 | Ivana Kabeláčová |  Babiččiny bylinky



Chmel otáčivý - Humulus lupulus

Je vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých. Jako trvalka vydrží na jednom místě 20-25 let.
Lupulin (z chmelových žlázek) zavedl jako sedativum v roce 1813 pařížský lékárník Planche.
Sušené pestíkové šištice se používají jako droga strobili lupuli a chmelové žlázky jako glandulae lupuli.
V homeopatii se používá esence z čerstvých žlázek jako diuretikum, antiafrodiziakum nabo narkotikum.
V lidovém léčitelství se také využívá jako sedativum a také povzbuzuje chuť k jídlu.
Sbírají se mladé výhonky, které zatím neprorostly na světlo a obsahují hodně vitamínů skupiny B i minerálních látek.
Čaj z chmelových žlázek pomáhá proti nespavosti, působí močopudně a užívá se při křečích svalů, zejména při mentruačních bolestech.

Čaj na uklidnění
Potřebujeme: chmelové šištice, kořen kozlíku, nať meduňky a 250 ml vody.
Ingredience smícháme ve stejném poměru a připravíme si směs. Z té použijeme 2 lžičky a zalijeme je 250 ml studené vody. Vše přivedeme k varu a odstavíme na 15 minut. Následně odvar scedíme a pijeme ještě teplý před spaním.




Obrázek: internet