****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.





Jak se slaví masopust

2. února 2018 v 16:36 | Receptář |  Svátky

K veselé tradici masopustních maškar patří smích i výsměch. Mladé paní tancují s medvědem, aby do rodiny přibylo miminko. Ale zrovna tak karnevalové masky mohou a mají parodovat souseda, starostu, poslance, událost, historii či televizní seriál.
Přirozený běh někdejšího hospodářského roku vymezil masopustu úkol sympatický všem jedlíkům: Řádně se nasytit a užít si dostatku před obdobím, které do spíží nepřinese zásoby jídla z nové úrody ani z chovu a které potrvá více než měsíc až do jarního probouzení přírody, do Velikonoc.
Samotný název masopustního období může neznalé dnes mást. Doba masopustu je totiž tradiční oslavou hojnosti před střídmějším − postním − časem předjaří, kdy se jídelníček zúžil na pokrmy z trvanlivých potravin.


Podobné je to s mezinárodním pojmem karneval; maškarní veselí a hodování předchází době, kdy lidé na několik týdnů "dali masu sbohem" neboli vale. (Carne je v italštině či španělštině výraz označující maso, slůvko vale se překládá jako sbohem.)

Svatby, hostiny, bály a průvody
V minulosti se během celého masopustního období, tedy od 7. ledna do pohyblivého termínu masopustního úterý, na vsích konávalo nejvíc svateb. Lidé věřili, že sňatky uzavřené v této době budou šťastné a dlouho vydrží. Bylo to také z praktických důvodů, v komorách byla hojnost zásob a masa ze zabíjaček na pořádnou hostinu a na výslužky pro celou obec. Svatba v masopustní době na bohatém statku často trvala i několik dní.


Masopustní slavení se stále líbí, i když zásoby jídla na příští týdny si už dávno nikdo nedělá. Tím hlavním je dnes zábava. Kde je dobré jídlo a pití, tam bývá veselo. A tak mnohde drží masopust, jak má být, nebo znovu rádi křísí tradici vepřových hodů, nejrůznějších vesnických bálů a nevázaného veselí.
Například Sbor dobrovolných hasičů v Bohutíně na Příbramsku se pyšní nejen historií dlouhou více než 120 let, ale také svým vztahem k lidovým tradicím. Zhruba osm desítek let pořádá masopustní úterý s večerní merendou.
Maškary se scházejí u hasičské zbrojnice a předvádějí veselé i parodické scénky. Za léta nashromáždili tolik karnevalových masek, že je i půjčují. Navíc se už před lety stali součástí víkendových masopustních veselic ve skanzenu v Kouřimi a v Hornickém muzeu v Příbrami.


Velmi veselé maškary pravidelně procházejí Libicí nad Doubravou, jak dokládají snímky v tomto článku.
Postřekov na Domažlicku, obec s chodskou tradicí, proslul svými současnými masopustními oslavami, které trvají od soboty do úterý. Jezdí se sem bavit a dívat lidé zdaleka.
V sobotu se Postřekovští veselí na Maškarním bálu, v neděli odpoledne se krojovaný průvod vydá od hospody U Hadamů a míří do sálu hospody U nádraží, kde se pak koná Kytičková zábava. V pondělí drží v Postřekově Babský bál. V úterý vrcholí masopust očekávaným průvodem maškar.

Slavilo se už od tučného čtvrtka

Kdysi se závěr masopustního období běžně slavil už od čtvrtka před poslední masopustní nedělí. Říkalo se mu tučný, protože se zabíjela prasátka, peklo se vepřové a podávalo s knedlíkem, se zelím a pivem.


"Hospodyně zadělávaly na koblihy, šišky a boží milosti, kterých pak na sádle smažily plné mísy pro pohoštění rodiny, sousedů i koledníků," píše Vladimíra Jakouběová, ředitelka turnovského Muzea Českého ráje, v knize V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc.
"Hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Konal se takzvaný mužovský bál, kam neměli přístup svobodní mládenci a dívky, ale jen ženatí muži a vdané ženy. Pro děti staří odpoledne pořádali 'dětskou muziku'.
Na rychtě nebo v jiném bohatém statku se sešly děti, přinesly s sebou buchty, koláče a koblihy. Hospodyně jim navařila bílou kávu. Obvykle přitom hrávala muzika, která odtud odcházela do hospody. Zde se tancovalo často až do rána i následující den," přibližuje venkovské zvyklosti Vladimíra Jakouběová.


Medvěd, kominík, policajt, baletky...

"Vyvrcholením masopustu bylo úterý, spojené s průvody maškar, které za doprovodu hudebníků (šumařů) chodívaly dům od domu.
Základem rosolky byla pálenka z jablek nebo švestek. Do ní se pak přidávalo jiné ovoce nebo koření. Tak vznikal bezpočet různých rosolek: malinová, višňová, ale též levandulová nebo benediktýnka.
Cestou se zastavovaly, přepadaly chodce, dávaly jim připít rosolky, za kterou vybíraly příspěvek na muzikanty, a prováděly různé rozpustilé kousky. Zvláště spadeno měly na ženy a dívky. Ty se často musely vykupovat - penězi či kořalkou.
Průvody byly původně vyhrazeny jen pro svobodnou mužskou mládež a mladé ženaté muže, později se jich účastnila celá obec. Každá maska měla svůj význam a funkci. V oblasti Pojizeří podobně jako v jiných regionech patřila k nejtypičtějším maska medvěda, které byl přisuzován magický charakter, a to především plodnost, která mohla být přenesena na ženy i celé hospodářství (tancem s medvědem, laškováním apod.)


Někde byl medvěd obtočený hrachovinou, které si hospodyně trochu utrhly a daly do kukaně, aby jim dobře seděly slepice. Medvěda na provaze vodil medvědář. Démonický živel zemřelých předků symbolizovala postava Žida. Žid se průvodu účastnil, ale nemluvil, netančil, jen pobíhal mezi ostatními a trestal bičem nebo holí. Nosil s sebou pytel, do kterého ukládal výslužku − jablka, koblihy, uzené maso.
Za nevěstu, podobně jako za cikánku, vykladačku karet, tanečnice a baletky se obvykle přestrojovali chlapci. V maškarním průvodu nechyběli čerti a kominíci, kteří ve staveních sbírali vejce, mouku nebo hrnce se sádlem.
K oblíbeným maškarám patřila bába nesoucí v koši dědka, nebo kůň − dva mládenci s plachtou a dřevěnou či papírovou hlavou koně. Běžné byly i pohádkové postavy, masky démonické − smrt a čert.


Masky představovaly i zástupce různých profesí (fotograf, farář, policajt aj.), někdy i konkrétní osoby. Často byly prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí.
Novějšího původu jsou masky zvířecí, mezi nimiž nechyběl velbloud, slon či opice.
Hospodář s hospodyní nabízeli příchozím klobásy, kořalku, pivo, koblihy, koláče a cukrovinky, do velkého talíře přispívali na muziku. Někdy si maškary vybraly výslužku samy (pečeni z trouby, uzené z komína apod.) Po obchůzce se průvod odebral do hospody."

Pohřeb Masopusta

"Taneční zábava končila o půlnoci, kdy musely všechny nástroje utichnout a za všeobecného žalu se pochovala basa (Masopust, Bakchus).
Do necek, na desku nebo prostřený stůl či máry se položila basa pokrytá plachtou. Při ,pohřebním' obřadu se upozornilo na domnělé prohřešky basy (Masopusta) v čase masopustních zábav. Za tklivého nářku pak byla basa slavnostně vynesena ven ze sálu a pohřbena.


Po tomto obřadu čas nevázaného veselí definitivně skončil a sousedé se rozešli domů. Následující den se vydali na ranní mši a pro popelec − křížek z popela na čelo, který jim připomněl marnost tohoto světa a zároveň měl pomoci od bolesti hlavy," uvádí Vladimíra Jakouběová ve své knížce.

Olešnice, Vyskeř, Tatobity, tam všude slaví

Ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově se lidovou kulturou a výročními svátky a obyčeji v rámci své profese zabývá už tři desítky let. Studovala etnologii na Moravě, kde se často setkávala s žijícími tradičními zvyklostmi. Na Turnovsku, odkud pochází a kde začala po studiích v osmdesátých letech pracovat, však byly tehdy pozapomenuty.
Dnes ji velmi těší, že se lidé v řadě vsí Turnovska rádi vracejí k tradičním oslavám různých svátků. Patří mezi ně i masopust. Pořádají ho nyní v Lestkově, Olešnici, Vyskeři, Tatobitech, Rakousích, Frýdštejně, ve Svojku, Stružinci, Všeni a jinde. Říká: "Nejenže uvaří a upečou výborná jídla, ale také se dlouho dopředu baví přípravou veselých masopustních scének.
Vymýšlejí, koho budou parodovat a proč, jestli si starosta nezaslouží trochu veřejného výsměchu za něco, oč se nepostaral. Jinde se zase vzájemně překvapují novou maskou či atrakcí, kterou do poslední chvíle utajují. Třeba mlátičku, která mele hloupé ženské na chytré."
Vladimíra Jakouběová pomáhá zájemcům najít v archivech informace, jak se na vsích slavilo a hodovalo, vysvětluje symboliku i dobové souvislosti. Nejlépe se jí daří připomínat půvaby lidové kultury v programech na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova. Roubená památka chráněná státem je součástí expozic turnovského Muzea Českého ráje. V areálu statku se konají národopisné slavnosti, například masopust, Velikonoce, svatojánské či svatováclavské posvícení.

Babiččiny recepty


"Myslím si, že jsme na své domácí tradice hrozně málo pyšní a že si je málo uchováváme. Rychle a ochotně přijímáme cizí zvyklosti, ale bráníme se cenit si toho svého," říká etnoložka. Také proto sestavila jedinečnou regionální kuchařku V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc s 300 recepty. Sbírala je ve starých kronikách a od pamětníků. Doplnila je popisem oslav méně i více známých výročních svátků.
"Česká lidová kuchyně je mimořádná v umění z mála surovin vytvořit lahůdku," zdůrazňuje Vladimíra Jakouběová. Hospodyně si vystačily si s bramborami, zeleninou, bylinkami, mlékem, máslem, tvarohem, sýrem, masem a sádlem. Prostě s tím, co na vsi bylo k dispozici na záhonu nebo ve chlévě, v kurníku, králíkárně. Sem tam i s upytlačenou rybou.
Skvěle uměly zacházet s bylinkami: majoránkou, pažitkou, petrželkou, saturejkou!


Receptář, foto Jiljí Záruba


♣♣♣♣♣
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 2. února 2018 v 18:54 | Reagovat

Z dětsví mám Masopust spojen nejen s maškarami, ale také s pochoutkou zvanou  "křehotinky". :-)

2 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 2. února 2018 v 18:55 | Reagovat
3 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 2. února 2018 v 18:57 | Reagovat

http://www.znoj-tyden.cz/_old/index.php?a=5496 oprava - nyní " Masopust a křehotinky" :-D  [:tired:]

4 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 2. února 2018 v 19:00 | Reagovat

[3]: Jarmilko, omlouvám se. Komentář ze zdroje č. 3 navede na recept "křehotinek" :-D

5 Latryna Latryna | 3. února 2018 v 3:54 | Reagovat

U nás sa niečo podobné už nevidí ... škoda! :-)

6 Hanako Hanako | 3. února 2018 v 10:54 | Reagovat

Právě dnes odpoledne se v Dlaskově statku u Turnova koná oslava masopustu. Kulturní program bude bohatý. Je to 20 km od nás, mladí tam na různé folklorní akce rádi jezdí. :-)

7 Hanka Hanka | 4. února 2018 v 14:47 | Reagovat

Žiji v oblasti, kde se podobné zvyky nedrží, takže jsem se s tím nikdy nesetkala. Nemohu tedy tvrdit, že mi to chybí. ???
Ale co vím - dneska mají svátek Jarmilky! Tak přeji hlavně dobré zdraví a pohodu. :-)  :D

8 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 4. února 2018 v 15:03 | Reagovat

[7]: Hanko, moc děkuji za přání. :-)
Tady u nás v okolí občas nějaký spolek (hasiči, sokolové) masopustní průvod pořádá.

9 Květa Květa | E-mail | Web | 4. února 2018 v 15:14 | Reagovat

Jarmilko, máš dnes svátek a tak Ti přeju jen to nejlepší, hlavně zdravíčko a spokojenost, aby Tě nic nebolelo a byla jsi v pohodě!
Moc Tě zdravím! :-)  :-)  :-)

10 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 4. února 2018 v 15:55 | Reagovat

Květuš, moc děkuji za milé přání. :-)

11 Hanako Hanako | 4. února 2018 v 18:28 | Reagovat

Přeji k svátku vše nejlepší, a těším se na další pěkné články. :-)  :-)  :-)

12 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 4. února 2018 v 18:45 | Reagovat

[11]: Hani, děkuji moc za milé přání. :-)

13 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. února 2018 v 9:21 | Reagovat

Jezdíme se dívat na masopustní průvod masek do Určic. Je to hezká tradice. :-)

14 Lída Lída | 12. února 2018 v 19:32 | Reagovat

Jarmilko,jak jsem při čtení prohlížela obrázky, byly mi hned povědomé, že jsem je už viděla - jasně můj bratránek Jilda na tom masopustu byl. Ale měli to v Libici pěkné, snad lepší než u nás v Ostašově

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama