****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.





Hejkalové na Doubravce

31. července 2018 v 12:35 | Iva Stehnová |  Pověsti
Kdysi dávno na nejvyšší jedli v lesích doubravského údolí slétávali se k tajemným poradám "hejkalové", které mnozí z nejstarších lidí ještě na vlastní uši slyšeli v lese houkat. Byli to prý hejkal Vajíčko, Peroutko a Povříslo.
Ti vyděsili za tmavých nocí mnoho lidí, ale nejvíce těch, kdož mívali strach v týle.
Pravdu pravdivou vypravovával starý soused o svém pradědu, kterak tento se vypravil za noci se ženou na pych do lesa s vozem.
Bylo před první sopotskou poutí. V panském lese porazili pěknou jedli a naložili ji na vůz. Kravky měly co táhnout po špatné cestě, kterou potůčky místy měnily v bažinu. Pospíchali temnou nocí k domovu, když kdesi za nimi táhlým, smutným hlasem zahoukal hejkal.
"Neozývej se", napomíná žena muže, ale než to dořekla, muž z bujnosti zavolal, "hej, hej!" Sotva doznělo zvolání, byl hejkal za vozem a snad ne sám. Houkáním zněl celý les.


Vůz naráz zastavil a kola uvízla v bahně až po nápravy. Muži i ženě vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, a i krávy se třásly strachem. V úzkosti začal soused prosit: "Panensko sopotská, pomoz, obětuju ti svíčku jako tahle voj, vyjedu-li." "Ale muži, neslibuj, nemáš, zač bys svíci koupil," kárá jej ustrašená žena.
Pálený prosebník však zlostně a pološeptem na ni zasyčel: "Mlč, nic nedám, jen když vyjedu!..." Ale nevyjel. Mordoval se i s dobytkem v blátě cesty do rána, až když šli první poutníci do Sopot, teprve mu pomohli - starému chamtivci - z louže.
Tak se mu hejkalové pomstili.



Ilustrace: Kamila Dvořáková, Eva Caklová
Čerpáno z těchto materiálů:
Chotěboř, 2001
Staré pověsti Chotěbořska, 1992
Pod Železnými horami, 1958



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Danka Danka | E-mail | 31. července 2018 v 17:51 | Reagovat

Jarmilko-krásný.Zrovna tuhle jsem na tebe vzpomínala,ted bylo na Jizerce Annenské posvícení.To muselo být hezké.Opatruj se v těch vedrech a já když na mě příjde ta "Chandra"tak tu mám paní Kubátovou a čtu "poudačky: :-)

2 MarijaKes MarijaKes | Web | 1. srpna 2018 v 12:08 | Reagovat

Pěkná pověst. Tak jsem si dala poobědovou pohádku, děkuji a zdravím. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama