****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.




(Kalendář od Marušky)


Listopad 2018

Najdi kočku 117

30. listopadu 2018 v 6:45 | Jarmila* |  Piškuntálie
Minule našly kočky Maryška, Maruška a Dáša. Jen nenašly druhou kočku na prvním obrázku. Přesto gratuluji. Usmívající se
Pro kontrolu:



Nové tři obrázky:




Přeji hodně zdaru!




Obrázky: FB - Bydlím usvé kočky


Přečetla jsem si...

29. listopadu 2018 v 14:42 | Jarmila* |  Moje četba
Sáhla jsem po zbrusu nové knížce Ivanky Deváté - Kde spí lufťáci. Potřebovala jsem něco na odlehčení. Opravdu jsem se pobavila. Zvlášť se mi líbil konec knižky. Chechtala jsem se u ní v posteli, že hrozilo, že se smíchy udusím.
Trochu se "pomstila" (laskavě) svému bývalému manželovi v kapitole: Titulování mistra.



Anotace vydavatele:
Protože luftu, přesněji čerstvého vzduchu, je ve městě proklatě málo, zavede vás oblíbená česká spisovatelka na hory, k rybníku, k moři… A spát se bude všemožně - pod širákem, ve stanu, horské boudě, na chatě či chalupě, ale i pohodlně v hotelu a penziónu. A protože jsou chvíle, kdy člověk unikne z každodenního shonu, tak vzácné, pojí se k nim i spousta milých a úsměvných vzpomínek. Vzpomínek na blízké, rodinu, přátele a kolegy, kteří zrovna byli lufťáky.

Citace z knihy: "Na slapské chatě nechyběly nejdůležitější letní rekvizity, to jest voda, slunce, les, kamarádi, kolegové a jejich rodiny, myslím, že i pingpongový stůl tam byl. A čeho bylo nejvíc - lesních jahod. Jenže na každou jahodu připadala tři klíšťata. Byla patrně umělecky založena, protože po hercích byla jako divá."

Motto autorky: Čerstvý vzduch a humor jsou lékem na všechno. To podepisuji!





Obrázek: internet



Adventní svícen - netradičně

28. listopadu 2018 v 16:53 | Zuzana Bouchalová, Receptář |  Ruční práce

Adventní aranžmá ze smrkové kůry a králičího pletiva

Advent je pro všechny obdobím očekávání. Neoddělitelnou součástí této předvánoční doby je i výroba nejrůznějších dekorací nesoucích čtyři svíčky, symbol čtyř nedělí, které zbývají do Štědrého dne. Ne všechny adventní dekorace musí být koncipovány do kruhového tvaru. Méně standardní varianty mohou mít tvar parteru, to je dlouhé dekorace určené především ke zdobení středu slavnostního stolu.

Potřeby k tvorbě aranžmá

Aranžmá, které si dnes společně připravíme, vzniklo na základně z králičího pletiva. Dalšími potřebnými doplňky jsou 4 červené svíčky nižšího válcovitého tvaru, 4 podložky pod ně, ideálně s trnem na zapíchnutí, sada umělých červených minijablíček, dva svazky malých umělých bobulí v červené barvě, cca 30 šišek z modřínu, dostatečné množství loupané smrkové kůry (výhodu mají ti, kteří topí dřevem - snadno jí získají dostatečné množství), větvička jalovce, několik kousků skořice a dostatečné množství lepicích tyčinek do tavné pistole. Jedná se o lepené aranžmá, tudíž se neobejdete ani bez tavné pistole. Příprava adventní dekorace tohoto typu vám zabere asi 3 hodiny času.


Kostru vytvoříte z pletiva


Začínáme přípravou materiálu. Z králičího pletiva si ustřihneme obdélník o rozměrech 100 x 60 cm. Obdélník přeložíme na polovinu a potom znovu na polovinu tak, že z něj vznikne pruh o rozměru 100 x 15 cm. Ten nyní vytvarujeme tak, aby nám vznikly na pletivu dva oblouky, jeden větší a jeden menší. Pletivo ve čtyřech vrstvách je natolik pevné, že se oblouky nezploští ani při zatížení nalepenou kůrou ani s přidanými svíčkami.



Jakmile máme vytvořenou základnu, pustíme se do práce se smrkovou kůrou. Při lámání kousků nasbírané kůry postupujeme tak, aby nám vznikaly proužky o délce, která překryje šířku základny z pletiva. Tudíž by jeden proužek kůry měl mít přibližné rozměry mezi 3x15 cm až 4x16 cm. Proužky z kůry následně lepíme na základnu z pletiva vždy jedním směrem, a to kolmo na délku celého vzniklého pásu. Máme-li kůry dostatek, můžeme ji lepit na sebe i ve více vrstvách. Jednotlivé proužky kůry by se vzájemně měly vždy alespoň trochu překrývat.

Svíčky umístíme na zápichy

Nyní přišel čas uložit na aranžmá 4 svíčky. Pomocí zápichů, které chrání aranžmá před odkapáváním vosku, uložíme v jedné rovině 3 zápichy do většího oblouku a jeden zápich do malého oblouku na pletivu. Svíčky umístíme na zápichy až na samotný závěr, abychom je při práci na dekoraci nepoškodili.

Modřínové šišky, červená jablíčka a skořice

Potřebovat budeme cca 30 modřínových šišek, které budeme lepit k podkladu, to je na kůru středem celého pruhu. Lepení šišek střídáme s lepením červených dekoračních jablíček. Neustále se držíme středu celého aranžmá a nezapomínáme ani na prostor mezi zápichy na svíčky. V nepravidelné vzdálenosti přilepíme i několik tyčinek skořice, opět ve směru kolmém na délku celé dekorace.

Aranžmá přizdobíme větvičkami jalovce

Závěrečné dozdobení celé dekorace obstará jalovec, či spíše kousky jeho větviček, které lepíme mezi šišky a dekorační jablíčka. Do vzniklých proluk, které by neměly být velké, vlepujeme ještě miniaturní umělé na červeno barvené bobule. Dekorace by měla souvisle pokrývat celý střední pruh na základně z králičího pletiva. Jakmile máme dekoraci hotovou, umístíme na zápichy 4 červené svíčky a je to.
Tomuto adventnímu aranžmá bude slušet umístění uprostřed slavnostního svátečního stolu.



Bylinky - bez černý

26. listopadu 2018 v 5:37 | Jan Stanzel |  Babiččiny bylinky


Bez černý - Sambucus nigra

O léčivých účincích bezinky již byla řeč. Kromě květů můžeme používat i plody - černé peckovičky. Plody rovněž zvyšují imunitu organismu a mají antivirové účinky. Obsahují značný obsah vitaminu C, dále vitaminy skupiny B a karotenoidy.
Mírní revmatické bolesti.
Abychom eliminovali jedovatý sambunigrin, je třeba plody mírně povařit. Vařená šťáva ze zralých bobulí zvyšuje obranyschopnost organismu v období podzimu a zimy. Posiluje při nemocech z nachlazení, pomáhá také při migréně a léčí opary.

Protichřipkový nápoj: 2 dl šťávy z plodů, 6 dl vody, 3 hřebíčky, kousek skořice, kousek zázvoru.
Zahřejeme k varu, pijeme 4 šálky denně. Můžeme osladit medem.






Obrázek: internet


Bílá paní

21. listopadu 2018 v 12:59 | Iva Stehnová |  Pověsti
Je mnoho měst a hradů, které se chlubí, nebo to mají ověřeno, že v určité dny nebo denně v určitou hodinu, jim přechází nebo se zjevuje bílá paní, která byla majitelkou zámku nebo hradu. A že pro svoje špatné zacházení s lidem poddaným, nebo v tom byla nějaká zhrzená láska, od níž nemá posmrtného klidu, a chodí po cimbuří, mají-li jaké.
Věřte, že ani Chotěboř nezůstává v tom pozadu. Bílá paní se tu zjevovala na různých místech a dost často a i nepříjemnosti způsobila.
Nejčastěji byla vídána v Obolcích, v zámeckém parku, v lese Červeným i na místech jiných. Několikrát byla chycena odvážlivcem. Ale hned mu dala co proto. Představovala se jako baronka nebo hraběnka a dle potřeby i jako manželka místodržitele Goudenhova, a i stěžováním vyhrožovala a nechtěla s jen tak obyčejným člověkem nic mít, nebyla-li jí dána okamžitá svoboda. I četníci se jí raději vyhnuli na služební obchůzce, nechtěli s ní mít nepříjemnosti.
Jednou na podzim, před výročním trhem pozdě večer přišel do Panského domu známý nám trhovec s bičem v ruce. Chlap jako hora, ale celý sinavý v obličeji, s třesoucí rukou bere od stolu židli a usedá.
"Prosím Vás, dejte mi skleničku něčeho ostrého, zažil jsem, co nikomu z vás nepřeji. Nemohu se z rozčilení dostat!"
"Co vám je" - ptá se otec - "nepotřebujete doktora?" "Ne!" - obrátil do sebe naráz "to ostré" a po několikerém vydechnutí se dal do vyprávění, kdy posluchačů kolem přibývalo.
Začal- "Jedu z Golčova Jeníkova, kde byl dnes jarmark. Ve Vilímově jsme se stavili na chvíli u švagra. Né, nic jsem nepil, abych snad viděl bílé myši! Podívejte se" - ukazoval z kapsy vytažený bubínkový revorver, - "je odjištěný, ale byl jsem v takovém stavu, tak rozčilený, že jsem při míření nemohl stisknout. Už jsem se něco najezdil a lecco prožil, ale tohle jsem ještě" - ukazuje na revorver, - "dosud nepotřeboval. A co nocí jsem se najezdil. Žena s klukem ji viděli taky. Brečeli a modlili se. Ještě teď se třesu. Dejte mi ještě jednu!" podá skleničku k naplnění, kterou hned do sebe vpravil. "Třikrát mi přeběhla před koňmi. A naposled nahoře v Červeným."
Stále jsme nevěděli, co to bylo.
"A co vás tak vystrašilo?" "Bílá paní! Naposledy u Salvátora (u cesty k Bezlejovu) oběhla vůz a ztratila se před pivovarem. Panenko skákavá, tohle se mi ještě nestalo!"
"Bílá paní? Jak vypadala?" "No, jako ženská v bílém oblečení až na zem, černé rozpuštěné vlasy jí vlály po ramenou, no lidičky, to už vidět nikdy nechci a nikomu to nepřeju! No střelit jsem nemohl, jak jsem se třásl! Čtyřikrát byla až u samých koní a vždycky se ztratila!"
Teď bylo posluchačů už plný výčep. Rad a pokynů a dotazy na které ani ten nebožák vystrašený nestačil odpovídat. Až někdo přišel s návrhem, aby se to ohlásilo četnictvu. A taky jo.
Odešel ten trhovec, aby tu věc ohlásil.
Posluchači příběhu dali se sami do povídání a než uběhla hodina, co se toho dověděl jeden od druhého. Kde všade ji kdo potkal, kde ji kdo viděl. Jeden u nádraží, druhý na druhé straně a další hlásil, že ji viděl, ale s drdolem, jiný, jak nesla šaty do čistírny, jeden, že tu bílou paní viděl v černým oblečení a jeden dokonce tvrdil, jestli není tak veliká, tak že ji viděl minulou sobotu v Panským domě na držkové polévce. No, rozumu a usvědčování bylo až hrůza, když v tom přišel četnický závodčí, něco si v udání usvědčit.
Zkrátka: bílá paní tu byla a je to úředně potvrzeno, a mnoha lidmi byla viděna a mnozí o ní mluvili.


Než byla přestavěna budova Buttulovy školy, byly zbourány snad tři nízké domky. V tom prvním, na škole přilehlém bydlely dvě paní, které mívaly na bytě a stravě žáky z měšťanky. Kteří měli daleko domů, když jiná možnost nebyla domů se dostat, než chodit pěšky. Jedna z těch dvou bytných byla vdovou, druhá "dlouhotrvající" slečnou. Obě bytné byly hodné a veselé. Ale ta slečna to byla, kdy později se zastřeným vědomím se začala prohlašovat, že je tou a tou paní kněžnou, hned paní hejtmanovou a stále někým, kdo měl zlatý límec. Psala dopisy a stížnosti různým prominentům politickým ba i místodržiteli Gaudenhovovi, nebo jeho ženě (Černé Máry).
Choroba se stupňovala a utíkala z domu, že si to s hrabětem vyřídí, běhala do zámeckého parku, po lesích bez oblečení a jen v noci v dlouhé noční košili s rozpuštěnými vlasy a tím mnohé chodce vystrašila.
Tak byla pro nás Chotěbořáky - bílou paní.
Skončila, chudák,v ústavu a město zkráceno o atrakci.




Čerpáno z těchto materiálů:
Chotěboř, 2001
Staré pověsti Chotěbořska, 1992
Pod Železnými horami, 1958
Obrázek Bílé paní je z internetu


Najdi kočku 116

21. listopadu 2018 v 6:45 | Jarmila* |  Piškuntálie
Minule uhodly všechny kočky Jana i Maryša. Gratuluji! Usmívající se Máte dobré oči.
Pro kontrolu:




Nové tři obrázky:

Zde jsouk hledání 2 kočky.




Přeji ostrý zrak! Usmívající se





Obrázky: FB - Bydlím u své kočky


Chumelí se, chumelí

20. listopadu 2018 v 18:23 | Jarmila* |  U nás
Dnes ospoledne (ve 14,30 hod.) začal padat sníh. Padal ale řídce a ani nezůstal ležet.
Máme v rodině tři Martiny, ale žádný nepřijel na bílém koni. Spíš si dali načas.
Nejprve jsem fotila přes okno, pak jsem vystrčila hlavu. Vločky pěkně studily. Už tak jsem byla zmrzlá z výletu do města.



Vistárie (ten zelený kopec uprostřed) letos ne a ne shodil listy. Magnolie to samé. Pomohly až mrazíky posledních nocí.




Přeji hezký večer u kamen! Smějící se



Bylinky - jetel luční

19. listopadu 2018 v 5:12 | Jan Stanzel |  Babiččiny bylinky


Jetel luční - Trifollium pratense

Jetel luční je běžná luční rostlina, která roste také v trávnících a pěstuje se jako píce. I tento obyčejný jetel má léčivé účinky, především díky obsahu fytoestrogenu.
Používá se hlavně k čištění krve a proti kožním onemocněním.

Jetelový čaj zvyšuje pohodu žen v klimakteriu (na 1 lžičku 2,5 dl vroucí vody).
Látky obsažené v květech prý dokonce zachytávají volné radikály.
Olej pro péči o pokožku: květy natrháme do sklenice a zalijeme kvalitním olivovým olejem. Necháme stát měsíc při pokojové teplotě a denně promícháváme. Pak scedíme přes jemný filtr. Pomáhá na suchou pokožku, ekzémy a lupénku.





Obrázek: internet


Bylinky - břečťan popínavý

12. listopadu 2018 v 5:45 | Jan Stanzel |  Babiččiny bylinky


Břečťan popínavý - Hedera helix

Břečťan je běžná dřevina pnoucí se a plazící se po zdech, kmenech stromů i po zemi. Jedná se o magickou rostlinu, kterou znali již Keltové. Druhový název helix je spojen s řeckým slovem helissein, což znamená otáčet se.
Listy břečťanu podporují odhleňování, odkašlávání, působí jako antivirotika, antimykotika i antibiotika, uvolňují křeče a uklidňují.
Při zevním použití působí proti celulitidě: hrst listů vaříme v 3 dl vody asi 10 minut. Do odvaru namočíme kapesník, mírně vyždímaný jej přiložíme na postižená místa a zakryjeme nahřátým ručníkem.





Obrázek: internet


Nová kočička a plachetnice

10. listopadu 2018 v 7:30 | Jarmila* |  Moje sbírky
Do mé sbírky přibyla koncem října nová kočička. Nevím, kolikátá v pořadí už je, ale měla tak roztomilý kukuč, že jsem neodolala.
Není roztomilá?


Navíc má za uchem krásnou kytičku. Usmívající se

V říjnu jednou večer přivezl syn maketu středověké (?) plachetnice. Prý jí někomu veze. Plachetnice stále stojí na komodě v chodbě, tak jsem jí vyfotila. Je sice trochu pošramocená a zaprášená, ale šikovný člověk jí vrátí lesk.


Fotka není nic moc. V chodbě je málo světla a ani blesk nepomohl. Tak spíš pro ilustraci, co někdo dovede.





Zámek v Malči

9. listopadu 2018 v 17:22 | Jarmila* |  Zámek a park
(Foto: © J.Břízová)

Před časem jsem navštívila zámek u nás ve vsi. Zámek a jeho interiér jsem znala ze 70. a 80. let minulého století. Moc v něm k vidění nebylo - pracovna F. Palackého, pracovna F.L. Rierga a expozice hudby.
Z této doby pamatuji, že v zámku sídlily ordinace lékaře a zubaře a MNV (místní národní výbor - nyní obecní úřad).
Proto jsem byla velmi zvědavá na letošní léto, kdy restituenti zpřístupnili prostory zámku. To bylo nebe a dudy!
Klobouk dolů před majiteli, kteří odvedli neskutečné množství práce při rekonstrukci. Zámek dlouhá léta sužovala vlhkost, která poničila omítky výše než metr nad podlahou.
Majitelé instalovali pod podlahy v přízemí složitý systém odvětrávání a pohlcování vlhkosti. Nyní jsou místnosti v přízemí jak ze škatulky. Přístupná je kancelář a kaple.
Hlavní expozice se nachází v 1. patře. Ve vstupní hale jsou umístěny dva ohromné obrazy od malíře Jaroslava Věšína. Jeden je přímo dar od malíře.
Dále pak následuje prohlídka pracovny F. Palackého. Kromě pracovního stolu a postele, jsou v místnosti i osobní věci F.P.
V dalších místnostech jsou vystaveny předměty vztahující se k obyvatelům zámku, dary z cest, plánky přístavby věže, údaje o pivovaru a cukrovaru apod.
Samozřejmě velká část je věnována dílu F. Palackého a F.L. Riegra.
Následuje pracovna F.L.Riegra. Na stěnách jsou obrazy F.L.R., jeho manželky a matky. Všude je dobový nábytek.
Třešničkou na dortu prohlídky je Hlavní salon. Má krásnou štukovou výzdobu stropu a prostoru nad dveřmi, kde jsou namalované veduty. Salonu vévodí kachlová kamna a zrcadla. Kachlová kamna jsou i v místnostech, které jsme už prošli.
Na stěně je portrét Marie Palacké (provd. Riegrové) ve svatebních šatech.
Salon - je nádherný.
Potom jsem přešla do knihovny. Zde je ústředním kusem nábytku (kromě regálů s knihami) klavír, busta Antonína Dvořáka a kulečníkový stůl (ten je zakrytý). Antonín Dvořák byl častým hostem na zámku. Jezdili sem i další významné osobnosti, což dokládá návštěvní kniha.
Vitríny s knihami jsou nové a velmi vkusné.
Pro velký počet fotografií, které jsem pořídila, jsem je uspořádala do koláží.

Pokud by vás zajímala historie zámku, můžete se více dočíst zde a zde.







Návštěva zámku je nyní možná jen po telefonické domluvě. Podrobné informace zde.
Návštěvu mohu jen doporučit. Určitě nebudete zklamaní. Já jsem odcházela z proměny zámku nadšená. Navíc má první návštěva bonus. Pokud se vrátíte, máte vstupné již zdarma, což dokazuje tabulka na hlavních dveřích.


Pokud k nám na zámek zabloudíte, přeji vám hezké pokoukání. Usmívající se

Přeji hezký večer a víkend! Usmívající se




Z kapsáře našich babiček

7. listopadu 2018 v 13:29 | Helga Kunová, Tipy a triky pro domácnost |  Recepty


* Brambory chraňte před slunečním svitem, jinak zezelenají a vytvoří se v nich nezdravý solanin. Proto je nutné zelené části vždy odkrojit.

* Uskladněné klíčící brambory musíte před vařením pečlivě zbavit všech klíčků. Obsahují jedovaté látky.

* Brambory ve slupce nebudou při vaření praskat, když do vody přidáte lžíci soli.

* Staré a nové brambory mají rozdílný obsah škrobu, a proto byste s nimi měli rozdílně zacházet. Staré brambory dávejte vařit do studené vody, ale nové do vroucí vody.

* Aby různě velké brambory změkly ve stejnou dobu, musíte ty větší před vařením propíchnout špejlí nebo pletací jehlicí.

* Do vody, v níž vaříte brambory, dejte trochu oleje, pak vám nepřekypí.

* Brambory budou zvláště křupavé, když plátky trochu posypete moukou, než je dáte do horkého tuku smažit.



* Aby brambory pečené v alobalu nepopraskaly, musíte je před zabalením propíchnout vidličkou.

* Chuť starých brambor zlepšíte, když do vody, v níž je vaříte, přidáte trochu cukru nebo mléka.






Bylinky - kopr vonný

5. listopadu 2018 v 5:37 | Jan Stanzel |  Babiččiny bylinky


Kopr vonný - Anethum graveolens

Tuto oblíbenou bylinku i koření najdeme na každé zahrádce. Nakládané okurky si bez kopru nedokážeme představit, stejně tak patří do koprové omáčky, kulajdy nebo různých salátů.
Kopr je však i léčivou rostlinou. Pomáhá při žaludeční kolice, křečích a dalších žaludečních potížích. Snižuje krevní tlak, působí příznivě na krevní oběh a je prevencí proti infarktu.
Nálev připravíme přelitím lžíce drogy čtvrtlitrem vroucí vody, necháme čtvrt hodiny louhovat a slijeme. Pijeme 3x denně.





Obrázek: internet


Najdi kočku 115

2. listopadu 2018 v 14:02 | Jarmila* |  Piškuntálie
Tentokrát byla nejblíž Martička a Joina. Gratuluji! Usmívající se
Pro kontrolu:




Nové tři obrázky:




Přeji ostrý zrak při hledání. Dnes to není tak těžké.

Mějte všichni hezký víkend! Usmívající se






Obrázky: FB - Bydlím u své kočky



V "divadle"

1. listopadu 2018 v 11:14 | Jarmila* |  Herci a osobnosti
V úterý večer jsme s dcerou navštívily divadelní představení s názvem Jméno v kině (proto uvozovky v titulu článku) v Chotěboři. Vystoupilo pět herců pod hlavičkou Divadlo - verze: Roman Zach, Jana Janěková ml., Petr Lněnička, Jan Dolanský a Linda Rybová.
Šlo o komedii, kdy se dva manželské páry a rodinný přítel hádají o jméno pro nenarozené dítě jednoho páru. Na konci hry dojde k překvapivému odhalení. Víc neprozradím.
O legraci nebyla nouze. Herci se neustále vzájemně odbourávali.
Pořídila jsem pár snímků. Víc jsem nechtěla, abych nerušila. Ostatní snímky jsou stažené z netu.

Recenze na www.i-divadlo.cz:
Salonní francouzská komedie nabízející vysoce komický pohled na sebejisté zastánce svobodného myšlení. Mezi dobrými přáteli a příbuznými se dá mluvit o všem a vlastně žádné téma by nemělo být tabu. Když se ale úspěšný realitní makléř Vincent na večeři u své sestry a švagra svěří se záměrem dát svému synovi jméno Adolf, zdá se, že hranice civilizované konverzace byla překročena. Středostavovské předsudky jsou, zdá se, přeci jen větší, než se přítomní liberálové domnívali. Ke skutečné eskalaci dojde po odhalení nálože, která se skrývá v rodinné historii...








Připravená dekorace na scéně.




Děkovačka.

Byl to hezký večer a příjemný zážitek.