****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.




(Kalendář od Marušky)


Březen 2019

Gloxínie

29. března 2019 v 5:31 | Receptář, Jana Bucharová |  Pokojové květiny

Syté barvy a hebkost sametu: Kvetoucí gloxínie jsou ozdobou pokoje

Gloxínie působí, jako by byly plyšové. Sametové jsou jejich listy i veliké květy, které mohou být růžové, červené, fialové s bílým lemováním, plnokvěté. Mezi dobou kvetení a růstu však musí hlízy odpočívat.
Zvonovité, sametově hebké, až osm cm široké květy gloxínií mají krásné, syté barvy. Pěkné jsou i tmavozelené listy, které tvoří květům pozadí. Gloxínie (Sinningia) pocházejí z tropických lesů Brazílie a jejich křížence lze poměrně snadno pěstovat jako nádherné pokojovky, a to v nespočtu kultivarů. Můžeme koupit nakvetlé rostliny, ale také hlízy, ze kterých si gloxínii poměrně snadno vypěstujeme.


Monarexx / Shutterstock.com

Pěstování

Pokud si domů přineseme hlízu gloxínie, zasadíme ji jen mělce, aby vrchní část (okrouhlá prohlubeň a její okraje) byla zeminou sotva pokrytá. Pro jednu hlízu postačí květináč o průměru 16 cm. Poté ji začneme pozvolna zalévat.
Gloxínie mají rády rozptýlené světlo, přímé slunce jim nesvědčí. Nejlépe rostou a kvetou v propustném, avšak humózním substrátu s přídavkem kvalitního, vyzrálého kompostu nebo listovky a perlitu. V době růstu a květu substrát udržujeme vlhký a do zálivky přidáváme hnojivo pro kvetoucí pokojové či balkónové rostliny.
K zalévání používáme vlažnou vodou, nejlépe dešťovou - rostliny nemají rády vápník. Při zálivce se vyhýbáme hlíze, především v její svrchní prohlubni by voda neměla zůstávat.
Prospěšná je vyšší vlhkost vzduchu, ale rosení, vzhledem k sametovému povrchu, rostlina ráda nemá. Vhodnější jsou zvlhčovače vzduchu nebo mlhovací fontánky v její blízkosti.
Gloxínii může uškodit průvan či náhlé změny teplot. Můžeme ji letnit v polostínu, ale jen na chráněném, závětrném místě.


DedMityay / Shutterstock.com

Roční cyklus hlíz

Poté, co na jaře či v létě po týdny vytrvale kvetou, rostliny zvadnou, seschnou a zatáhnou se do hlízy. Je to jejich přirozený cyklus a odpočinek potřebují. Sesychající rostlinu postupně přestaneme zalévat. Hlízu nakonec vyjmeme, opatrně očištěnou vložíme do lísky a uložíme na tmavé místo s teplotou mezi 10-15 °C. Na jaře ji opět zasadíme do nového substrátu.




Z kapsáře našich babiček

28. března 2019 v 11:13 | Tipy a triky pro domácnost, Helga Kunová |  Recepty
  1. Jestliže hovězí polévka nemá tu správnou barvu achuť, dejte do ní vařit ještě trochu nahrubo mletého masa.
  2. Rozkrojte neloupanou, jednu půlku nechte na řezu osmahnout dozlatova a přidejte do hovězí polévky. Tím dostane zvlášť dobrou chuť a krásnou barvu. Stejně poslouží i kousek oschlého sýra.
  3. Maso na hovězí polévku se dává do studené vody. Čím déle se bude mírně vařit, tím bude polévka silnější. Důležité je vařit polévku vždycky bez pokličky!
  4. Pozor na výběr masa a kostí. Tady neplatí, že čím kvalitnější, tím lepší. Naopak je důležité, aby mělo dostatek šlach, které dodávají chuť.
  5. Přidáte-li do vody na vaření několik kapek octa, změkne v ní i sebetužší maso na polévku.
  6. Polévkové kostky dávejte do polévek i omáček vždy až nakonec. Kdybyste je vařili od začátku, jejich chuť by se vytratila.
  7. Polévka se musí od hlavního jídla lišit jak hustotou, tak i barvou a chutí.
  8. Polévku nikdy neopakujte dříve než za 14 dní.
  9. Pozor na množství mrkve, když jí dáte příliš, bude sladká. Dávejte jí jen tolik, kolik celeru a petržele.




Obrázek: internet


Bylinky - popenec břečťanovitý

25. března 2019 v 5:45 | Kamila Skopová |  Babiččiny bylinky


Popenec břečťanovitý - Glechoma hederacea

Množství lidových názvů, mimo jiné openec, husí nožka nebo kundrlátek, napovídá, že byl popenec v minulosti velmi oblíbenou a užívanou bylinkou.
Bývá často označován jako bylina krásy. Omývání odvarem z popence vyhlazuje pleť a mírní svědivé alergické reakce
Čaj z popence podporuje rekonvalescenci po operaci žlučníku a používá se i jako prevence recidivy cholesterolových kamínků. Posiluje funkci jater.
Jemné lístky popence mají velmi zajímavé aroma a využívá se jich především v jarním období ke kořenění polévek, omáček a nádivek.
Nenápadnou modře kvetoucí plazivou rostlinku máte možná hned vedle dveří domu nebo někde u plotu, jen si jí všimnout...








Foto: internet





Fialky a jiné

24. března 2019 v 17:29 | Jarmila* |  Zahrádka
U Janky jsem viděla krásné fialky fialové barvy. Vzpomněla jsem si, že se nám u zdi krčí pěkný trs bílých fialek. Fialové ještě nekvetou, jen v dalším trsu.
Nechci je trhat, líbí se mi tam, kde jsou. Ani nevím, jestli voní. Tak nízko se neohnu a kleknout si nemůžu.
První krokusky jsou skoro odkvetlé. Vedle se snaží ke slunci (dnes je zalezlé a schyluje se k dešti) prodrat koniklec.
Manžel dost ořezal vistárii. Díky tomu jsem objevila její lusky se semeny. Lusky jsou tvrdé, že nejdou lehce rozlousknout. Budu na ně muset vzít asi kudlu.
To je z naší zahrádky vše. Bylo by potřeba teplo a sluníčko, ale déšť je také třeba.









Přeji vám hezký zbytek neděle! Usmívající se





Sirup z mladých kopřiv

23. března 2019 v 6:28 | Ludmila, Příroda je lék |  Recepty

Recept na sirup z mladých kopřiv: Snižuje symptomy alergií, pročišťuje krev, čistí játra a další. Uděláte si ho takto..


Kopřiva je lék, který je zcela zdarma. Roste volně na polích, louce a dokonce ji najdeme i jen-tak u našeho domu.
Kopřiva je velmi prospěšná nejen pro naši zahradu - ve formě hnojiva, výluhů či jako přísada do kompostu.
Ohromná je i pro naše zdraví. Dnes se s Vámi chci podělit o recept recept na léčivý kopřivový sirup, který mi poradila lékařka na anémii.
Kromě toho má tento kopřivový sirup i další skvělé účinky na naše zdraví. Kopřivu je nejlepší sbírat, dokud je mladá, nejpozději do poloviny května.

Kopřivový sirup a jeho účinky:

  • léčí anémii
  • má močopudné účinky (prospívá ledvinám a močovému ústrojí)
  • čistí játra
  • zlepšuje kvalitu vlasů
  • vysoký obsah vitaminu C
  • prospívá srdci a krevnímu oběhu
  • pročišťuje organismus a detoxikuje
  • snižuje hladinu glukózy v krvi
  • výrazně snižuje symptomy alergií
Co budeme potřebovat:
  • 40 vrcholů kopřivy (sbíráme na místech, která nejsou znečištěna)
  • 6 citronů (já myju v octové vodě, abych se zbavila postřiků a chemie na kůře)
  • 3 litry studené vody
  • 1 kg hnědého cukru nebo 200 g medu
Postup:
Pokud den před sklizní pršelo, kopřivu nemusíte ani mýt - sbírejte ji tam, kde máte jistotu, že nedošlo ke znečištění. Pokud se ji přece jenom rozhodnete umýt, tak jen tak, že krátce ponoříte do vody.
Připravíme si nádobu, do které ponoříme kopřivu a nařezané citrony. Přikryjeme a necháme 24 hodin louhovat. Pak dobře promícháme a scedíme tekutinu, do které přidáme cukr nebo med a necháme ještě tak den odležet, dokud se cukr rozpustí (občas promícháme). Skladujeme v čistých nádobách v ledničce.


Na anémii jsem kopřivový sirup užívala tak, že 100 ml tekutiny jsem smíchala se stejným množstvím vody a pila během dne.

Recept na kopřivový sirup, který dlouho vydrží i bez sterilizace

co budeme potřebovat:
40 ks kopřivy (já dávám vršky kopřiv), 40 g kyseliny citrónové, 1,5 kg třtinového cukru, 2 l horké vody
Postup:
Kopřivu dáme do hrnce a zalijeme vařící vodou. Přidáme kyselinu citrónovou, přikryjeme a necháme louhovat 24 hodin.
Potom tekutinu scedíme. Přendáme ji na sporák a necháme trochu zahřát, přidáme cukr - díky zahřátí se cukr lépe rozpustí. Pokud vznikne pěna, odebereme ji pomocí naběračky.
Necháme vychladnout a dáme do čistých sklenic. Netřeba sterilizovat. Používáme jako klasický sirup.



Sůl v bytě

22. března 2019 v 6:33 | xxx |  Došlo mailem

Toto se stane, pokud si do ložnice položíte misku se solí a octem. Od té doby, co znám tento trik, všechny mé problémy jsou vyřešeny!

Pokud se Vám už stalo, že jste u někoho viděli pohár se solí, a v duchu jste nechápavě nadzvedli obočí, dnes se dozvíte důvod. Jde o velmi užitečný a prospěšný trik, který do domu přináší štěstí a prosperitu. A nejsou to žádné babské pověry.
Sůl je totiž nejsilnějším komponentem při čištění energií v domě. Pokud Vás trápí chronická únava, pochmurná nálada, smutek, či dokonce apatie, je velmi pravděpodobné, že máte v domě nahromaděnou negativní energii. Donést Vám ji mohla klidně i návštěva z předminulého týdne. Celkem postačí, že Vám někdo závidí třeba jen nejmenší drobnost.

Jak si vyčistit dům?

Smíchejte polévkovou lžíci vody, polévkovou lžíci octa a čajovou lžičku soli. Sůl nerozpouštějte, pouze ji do tekutiny nasypte a nechte klesnout ke dnu. Měla by zůstat viditelná. Někteří lidé v jiných zemích čistí dům i tak, že skleněnou misku naplní solí a pokapou ji octem.
Pokud jste se však rozhodli pro solnou směs s vodou a octem, dejte ji do skleněné misky, nebo sklenice a postavte nádobu do místnosti, kde trávíte nejvíce času. V ložnici, obýváku, nebo kuchyni, nádoba se solí by měla být na světlém místě. Pokud se cítíte špatně v celém domě, klidně rozložte nádobky se solí v každém pokoji.
Po 24 hodinách se podívejte, zda se sůl vynořila na povrch poháru. Pokud je sůl nahoře, vše vylijte a postup opakujte. Opakujte ho tolikrát a tolik dní, dokud sůl nezůstane na dně poháru. Tehdy si můžete být jisti, že Váš příbytek je vyčištěn od negativních energií a uvidíte, že lépe se budete cítit i Vy. Tento postup lze opakovat kdykoliv a dokonce i preventivně několikrát za měsíc.

Má vědecké vysvětlení

Pokud se divíte a kroutíte hlavou se slovy, že jde o nesmysly, zadržte. Čištění energií solí má totiž vědecké vysvětlení, podložené už desítky let. Sůl sytí vzduch negativními ionty a ty následně vytvářejí pozitivní vibrace. Je to vynikající metoda, která Vám pročistí dům i v případě, že se cítíte docela v pohodě.
Na pročištění domácnosti slouží i aromaterapie nebo zářivá energie, kterou vydávají ze sebe některé druhy rostlin a téměř všechny druhy zvířat. Nejznámějšími polykači negativní energie jsou kočky, ale nejsou jediné. Totéž Vám v domácnosti udělá jakýkoliv chlupáč. Nečekejte to pouze od rybiček, hadů a terarijních zvířat. Kromě toho jsou na takové účely stále dovážené i originální solné kameny, úlomky ze solných dolů. A to už celé věky.



P.S. Jak jsem "koupila", tak prodávám.


Foto: internet

Popenec břečťanovitý

21. března 2019 v 6:48 | Receptář, Jana Bucharová |  Babiččiny bylinky

Popenec, léčivá a voňavá půdopokryvná bylinka

Vyskytuje se v naší přírodě, často zavítá i na zahrady. Máme hned několik důvodů popenec uvítat. Je pohledný, aromatický, jedlý, léčivý a nenáročný. Poslouží jako zelené koření i půdopokryvka.
Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea) je výtečným zeleným kořením i léčivkou. V záhonech je považován za plevel, ale zároveň může posloužit jako nenáročná, pohledná, a navíc jedlá a voňavá půdopokryvná rostlina. Snese slunce i stín, ovšem na sluníčku roste lépe a zjara bohatě kvete, čím potěší nejken nás, ale i včely a čmeláky.


Anna Gratys / Shutterstock.com

Popenec se sám rozrůstá do šíře a drží se při zemi. Může však také splývat ze suché zídky, nebo se kousek vyšplhat po opoře. Doplní štěrkový záhon nebo dlažbu, zahradní variety, napříkald s panašovanými listy, jsou oblíbené i do nádob.



mizy / Shutterstock.com

Popenec nejen do polévky

Popenec má výrazně aromatické listy, jejichž zemitá, kořenná chuť i vůně dodá šmrnc bylinkovému tvarohu, polévkám, omáčkám, salátům, pokrmům z brambor i vajec. Můžeme je podusit nebo přidávat čerstvé, mladé jsou nejkřehčí. Starší lístky jsou drsné, musíme je proto najemno nakrájet, nebo tepelně upravit.
Jako mnohé další aromatické bylinky slouží popenec jak k dochucení pokrmů, tak k podpoře trávení i metabolismu. Blahodárně působí i na játra, neboť je bohatý na hořčiny. Neměli bychom ho raději konzumovat ve větším množství, ale vzhledem k jeho výrazné a silné chuti do pokrmů přirozeně přidáváme jen malé množství. Natě si můžeme usušit i do zásoby.


Madeleine Steinbach/ Shutterstock.com

Léčivka ze zahrady

Popenec působí protizánětlivě, díky čemuž lze kvetoucí nať užívat při zánětech dýchacích i močových cest, které dezinfikuje i hojí. Ze lžičky sekané natě a šálku vroucí vody připravíme nálev a užíváme nejvýše třikrát denně po dobu jednoho až tří týdnů. Ještě silněji a svíravěji, například při průjmu, působí odvar z krátce povaření nati. Vložíme ji do studené vody, přivedeme k varu, pár minut povaříme a poté ještě necháme chvíli luhovat.
Zevně může nálev i odvar posloužit jako protizánětlivé kloktadlo, jako oplach či obklad mírní ekzém a urychluje hojení drobných poranění kůže.



Čertův stolek

20. března 2019 v 7:46 | Iva Stehnová |  Pověsti


Za dávných časů bydlel prý v jeskyni nedaleko Čertova stolku zbožný poustevník, který zde trávil své dny v rozjímání a modlitbách. Poustevník přísně dodržoval všechny půsty, a to nejen ty, které stanovila církev, ale i ty, které si sám uložil.
Život mu však silně ztrpčoval čert, jenž obýval spolu s ním skály nad Doubravkou. Pekelník usiloval o poustevníkovu duši, a tak se ho všemi prostředky snažil svést k porušení půstu.
Kdykoli byl poustevník zeslaben půstem, předkládal mu čert nejchutnější pokrmy a nápoje. Aby mu dodal chuti, sedl si sám ke kamennému stolu, jedl s velkou chutí, mlaskal a snažil se všemožně vzbudit v poustevníkovi touhu po jídle.
Ten si však ďábla nevšímal a modlením se udržoval ve zdrženlivosti.
Již více než jeden rok pokoušel čert marně poustevníka, když tu se přiblížil velikonoční týden. Čert věděl, že se poustevník postívá od Květné neděle až do Hodu božího, a proto si umínil, že ho v tom čase stůj co stůj svede. Předkládal mu nejchutnější jídla libé vůně a nejvzácnější nápoje. Sám hodoval tak labužnicky, že musel svatý muž sebrat všechny síly, aby nepodlehl pokušení.
Na Zelený čtvrtek šel poustevník ke zpovědi a k svatému přijímání. Ve zpovědi si postěžoval na ohavného pekelníka a na jeho nečisté lákání. Dobrý kněz, jemuž se poustevník zpovídal, slíbil, že ho čerta zbaví.
Na Bílou sobotu spálil kněz svěcený olej, sebral posvěcený uhel a odebral se k poustevně. Tam udělal na místě, kde čert sedával, tři kříže.
Když se blížil konec půstu, vyváděl čert hůře než kdy jindy a div, že poustevníka nepřiměl k porušení půstu. Ten již sahal po jídle a čert, aby mu dodal chuti, též zasedl ke svému stolku, na němž se kouřilo ze vzácných pokrmů.
Sotva se posadil na své obvyklé místo a dotknul se uhelných křížů, vyletěl jako pružina, zařval, až se skály zachvěly, z úst vysoptil oblaka dýmu a ohně a navždy zmizel. Zůstal po něm jen odporný zápach.
Od té doby měl poustevník pokoj a jen Čertův stolek mu připomínal pokušení, které musel vytrpět.




Ilustrace: Kamila Dvořáková, Eva Caklová
Čerpáno z těchto materiálů:
Chotěboř, 2001
Staré pověsti Chotěbořska, 1992
Pod Železnými horami, 1958

Hmyzí hotely

19. března 2019 v 16:50 | Receptář, Jana Bucharová |  Příroda

Jak přilákat opylovače: Hmyzí hotely i pískoviště pro samotářky

Domky, které lákají ke hnízdění včelky samotářky, se na zahradách naštěstí objevují stále častěji. Většině z nich takzvaný hmyzí hotel vyhovuje, ale některé se raději ubytují v suché zídce nebo pískovišti.
Včelky samotářky ním mohou poskytnout ještě lepší opylovací služby nežli včely medonosné. Jsou otužilejší a zahradě věrnější. Na rozdíl od včel medonosných nežijí v obřích rodinách s dokonalou dělbou práce, ale každá se sama stará o svou malou rodinku, kterou může založit právě na naší zahradě.


lcrms / Shutterstock.com

Samotářky si vybudují hnízdo, nakladou do něj vajíčka, připraví potravu pro budoucí larvy. Dále se o potomstvo starat nemusí, ale příprava samotná je stojí spoustu úsilí. Z nektaru a pylu tvoří výživné bochánky a každému vajíčku přichystají jeden. Bezpečně schované larvě musí vystačit po celou dobu růstu. Nakonec se zakuklí a promění v dospělou včelu. Druží se většinou jen v čase páření - samečci vyhlížejí samičky a o jejich přízeň spolu vzájemně zápolí. Jakmile však zajde slunce, často spí mládenci pospolu v družném chumlu.


Ed Phillips / Shutterstock.com

Podzemní včelky

Mnohé samotářky si hnízda hloubí v zemi - například chluponožky, ploskočelky či pískorypky. Nejprve vyhrabou chodbičku a komůrky pro jednotlivá vajíčka, pak ještě potáhnou stěny obydlí vodotěsnou hmotou, kterou vylučují ze žláz. V podzemí totiž larvy a poté kukly stráví celý rok, než příštího léta vylétnou ven.
"Blánou z poněkud odlišného materiálu vystýlá své plodové komůrky pelonoska. Výstelkou je bílá vosková hmota, kterou samička přidává larvám i do potravy. Larva se po zkonzumování pylové kuličky pustí i do jedlého obalu své buňky, jako by to byl oplatkový pohárek na zmrzlinu. Tento podivuhodný způsob přilepšování larvální krmě není v dějinách včelího roku jen vzácnou kuriozitou, ale je i zajímavou vývojovou novinkou. Až do jeho objevu považovali entomologové včelu medonosnou za jediného člena rozvětveného včelího příbuzenstva, o němž bylo známé, že svůj plod krmí žláznatými výměšky" přibližuje podivuhodný svět samotářek entomolog Jan Ždárek ve své jedinečné knize Hmyzí rodiny a státy (Academia 2013). Vysvětluje také, že samotářské neznamená nevraživé - včelky mohou na vhodných místech hnízdit v těsném sousedství: "Největší agregace společenských poustevnic byla objevena u ruské řeky Baryš. Na písečném břehu 10 až 150 m širokém a 7 km dlouhém vybudoval jeden druh chluponožek a dva druhy ploskočelek přes 12 milionů podzemních hnízd! Je opravdu záhadou, jak po návratu z pastvy najde každá z obyvatelek tohoto včelího velkoměsta vchod právě do té své domácnosti".


Kamieniak Sebastian / Shutterstock.com

Pískorypkám, ploskočelkám a dalším druhům, které si chodbičky hrabou, na zahradě dobře poslouží například skalka oboustranná suchá květinová zídka z kamenů nespojených maltou a vyplněná pískem. Skvělý je rovněž odkrytý písčitý srázek, nebo volné místo na rovině s lehkou písčitou půdou, kyprou do půlmetrové hloubky. Takové snadno vytvoříme, když necháme volný kousek štěrkového trvalkového záhonu (samozřejmě bez mulčovacích textilií a nejlépe s drobnějším materiálem). Také opuštěné dětské pískoviště s volně loženým pískem je pro včelky hnízdící v zemi přesně tím, co hledají. Kraje můžeme osadit suchomilnými trvalkami, takže do zahrady pěkně zapadne.


thatmacroguy / Shutterstock.com

Drvodělky, maltářky, zednice a čalounice, naše pomocnice

V zemi hnízdí mnoho druhů samotářek, ale zdaleka ne všechny. Drvodělky komůrky hloubí pro změnu v trouchnivém dřevě. V zahradě jim proto ponechejme trouchnivý pařez, nebo přichystejme tlející kládu či hraničku polen.
Zednice a maltářky ke kameni či zdi nalepují miniaturní domky z bláta. Rády využijí také starou hlemýždí ulitu nebo duté stéblo a do něj umístí několik komůrek za sebou, které od sebe oddělí přepážkou z rozžvýkaného listu. Čalounice vždy hledají již hotové dutiny - chodbičky, které ve dřevě vykousaly larvy hmyzu, nebo dutá stébla, která si vytapetují kousíčky listů nebo květů. Právě tyto druhy jsou nejvděčnějšími nájemník hmyzích hotelů. K hnízdění jim poslouží navrtané špalky či cihly.


lcrms / Shutterstock.com
  • Otvory by měly být vodorovné, alespoň 10 cm dlouhé, s různě velkými průměry od 4 do 10 mm. Využít můžeme i dutá stébla rákosu, bambusu, větvičky bezu, malin, ostružin - vložíme je do nádob nebo poliček hmyzího hotelu tak, aby ležely vodorovně a měly zadní otvory kryté.
  • Špalky i svazky stébel uložíme společně pod stříšku, která celou ubytovnu ochrání před deštěm.
  • Celek může mít nejrůznější podobu, využít lze staré dřevěné bedny, palety, pálené tašky, nebo ze dřeva vytvořit vlastní působivé kreace. A pokud nemáme čas, možnost či chuť ubytování sami tvořit, hmyzí hotýlky lze dnes i zakoupit.
  • Některá oddělní můžeme vyčlenit i pro další užitečné hosty - například zlatoočky a škvory. Vyplníme je slámou a směsí nařezané slámy se zeminou.


Zanna Pesnina / Shutterstock.com
  • Celý hotýlek umístíme na slunné, před větrem chráněné místo. A pokud si na larvách přilétají pochutnat strakapoudi, vyplatí se přední stěnu ochránit pomocí pletiva.
  • Pokud v zimě uhodí silné mrazy, můžeme celou ubytovnu dočasně opatřit prodyšnou izolací - přehodit dekou, obložit slámou. Ovšem nejpozději v předjaří ji nezapomeneme sundat.
Obsazené dutinky poznáme podle toho, že je včelky uzavřou. Vyvíjející se larvy pak potřebují pouze klid.



Bylinky - česnek medvědí

18. března 2019 v 5:40 | Kamila Skopová |  Babiččiny bylinky


Česnek medvědí - Allium ursinum

Na venkově mu říkali "božská pomoc" nebo "cibule čarodějnic".
Medvědí planý česnek pěstovali už staří Slované. Dodnes roste v místech původního slovanského osídlení, což občas pomůže archeologům k určení těchto lokalit.
Listy medvědího česneku je nejlepší využívat v syrovém, čerstvém stavu - na chléb s máslem, na pomazánky a saláty nebo na hit současné gastronomie - pesto.
Bohužel tento planý druh česneku můžeme sbírat pouze zhruba měsíc v jarním období, tedy bychom ho měli jaksepatří využít a pochutnávat si na něm co nejčastěji.
Česnek - ten obyčejný setý i ten medvědí - pomáhá účinně proti střevním parazitům, je prevencí i léčbou chřipkových onemocnění, snižuje krevní tlak.






Foto: internet

Páteční odpoledne

16. března 2019 v 10:32 | Jarmila* |  U nás

Sněženky jsem snímala při cestě na zastávku autobusu. Třásly se, chudinky, ve studeném větru, ale kvetou tam každý rok.
Po příjezdu do Chotěboře mě překvapilo, že po kašně je jen díra v zemi. Zřejmě lemy kašny odvezli někam do depozitáře a bude se upravovat díra.


Co jsem vyfotila potom, není žádná novinka. Zatím jsem se nedostala k jejímu vyfocení, protože vždy kolem spěchám nebo nemám foťák.
28.10.2018 byla na budově Městského úřadu v Chotěboři slavnostně odhalena pamětní deska prezidentu T.G. Masarykovi. Jmenuje se po něm i místní náměstí.



To je z města vše. Když jsem jela domů, začalo pršet. Bylo to jen propagační, pořádně lilo až večer a v noci.

Přeji hezký víkend! Usmívající se




P.S. Jsem zvědavá, jestli bude video fungovat.



Najdi kočku 121

15. března 2019 v 7:07 | Jarmila* |  Piškuntálie
Dlouho jste nehledali kočičky. Bylo to způsobeno mou nemocí a pak překotnými událostmi v rodině i mimo ni. Svátek, doktoři, narozeniny ...
Minule byla na 100% úspěšná Maryška, na 99% Alenka-perníkářka a Alenka-Signoraa.
Pro kontrolu:




Nové tři obrázky:




Řekla bych, že dnes je to velmi lehké.
Přeji hodně zdaru! Usmívající se





Obrázky: FB - Bydlím u své kočky


Síla přírody

14. března 2019 v 18:53 | časopis |  Zdraví

Bylinkářka Jarmila Podhorná prozrazuje recept, který by vám mohl pomoci, přepadne-li vás nepříjemný pocit v krku:
"Na náhlé škrábání v krku a kašel lze použít zábal z anýzu a cibule. Dvě středně velké cibule nakrájíme, přidáme čtyři lžíce anýzu, zalijeme trochou vody a podusíme. Připravenou směs vložíme do šátku a ještě vlahou přikládáme na krk".
Vhodné i pro děti.




Obrázek: internet



Hyacinty vykvetly

14. března 2019 v 13:29 | Jarmila* |  Zahrádka
I zbývající dva hyacinty vykvetly - růžový a červený. Modrý kvete dvěma stvoly o 106. Růžový a červený mají také víc stvolů. Budou mi dlouho dělat radost. Zvlášť v počasí, které nás čeká.


Ještě jsem cvakla před dvěma dny všechny květiny pohromadě. Dnes ráno jsem koukala, že růžové (?) chryzantémy (?) už odcházejí. Asi jsem zapomněla včas dolít vodu. Některé kytky "chlastají" jak Dáni. Smějící se


I tak mi dělají velkou radost. Usmívající se

Mějte prima odpoledne a večer! Usmívající se




Když se fotka povede ze správného úhlu ....

13. března 2019 v 16:08 | xxx |  Došlo mailem
Podělím se s vámi o pár humorných fotek, které jsem dostala mailem.












Mějte hezký zbytek dne! Smějící se

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx


A věděli jste, že...?

13. března 2019 v 6:00 | časopis |  Zdraví
Na popularitě získává černý česnek. Nejedná se o novou odrůdu, ale o speciálně upravený klasický česnek.
Jeho barva vzniká dlouhodobým kontrolovaným sušením.
Oblíbený je jak v asijské kuchyni, tak v alternativní medicíně. Podobně jako bílý je totiž skvělým antioxidantem. Posiluje imunitu a pomáhá při léčbě nachlazení a chřipky.
Jeho chuť je jemná a pozbývá ono typické česnekové aroma, které není vždy žádoucí.






Foto: internet

Dnešní ráno

12. března 2019 v 18:23 | Jarmila* |  U nás
Včera odpoledne šla jedna sněhová přeháňka za druhou. V noci začalo sněžit a ráno jsme se probudili do "bílého dne". Napadlo cca 3 cm sněhu. Naštěstí nevydržel. Sluníčko ho roztopilo.
Kytičkám sníh neublížil, ale už by mohli ti nahoře dát pokoj.

Chci už jaro!!!


Na prkně je vidět, kolik napadlo. Foceno v 7 hod. ráno.


Tento týden jsme si 11. března připomněli Den mozku. Ve vyšším věku je potřeba mozek neustále trénovat. Ve větších městech si můžeze ve vybraných lékárnách BENU nechat otestovat své schopnosti. Orientačně můžete na tomto odkazu - zde.


Přeji hodně zdaru a lepší dny! Usmívající se

♠♠♠♠♠

Bylinky - podběl šupinatý

11. března 2019 v 5:48 | Kamila Skopová |  Babiččiny bylinky


Podběl šupinatý - Tussilago tarfara

Vykvétá zářivě žlutými květy záhy zjara na vápenitých půdách.
Podběl se sbírá a suší jako léčivka.
Podbělový čaj s medem a citronem pomáhá při kašli, rýmě a chrapotu, ale také při astmatických potížích, kdy se má pít vždy ráno. Podběl se často kombinuje s heřmánkem, proskurníkem a meduňkou.
Odvar z podbělu slouží i zevně na obklady při zánětu žil, bércovém vředu, spáleninách a růži.
Osvědčená pasta na zánět žil se míchala z lístků podbělu a smetany, nanesla na postižené místo, lehce převázala a nechala působit.
Oblíbený "prsní čaj" v době chřipek se míchá ze stejných dílů podbělu, divizny, plicníku, jitrocele a mateřídoušky. Dvě lžičky této směsi se spaří sklenicí horké vody a nechají louhovat čtvrt hodiny.






Foto: internet


Překvapení v Chotěboři na náměstí

10. března 2019 v 13:24 | Jarmila* |  U nás
Ve čtvrtek jsem jela do města a na náměstí mě čekalo překvapení. Kašna v parku byla ohrazená, vedle stály stavební stroje. Zemina kolem kašny byla odkopaná.
Po návratu domů jsem hned pátrala na netu, co se s kašnou děje. Dočetla jsem se, že má dojít k vydvižení kašny, která se lety propadá dolů do země. Více se dozvíte v tomto článku - zde.
O kašně jsem již několikrát psala. Nebudu přidávat odkazy na články, přidám jen pár fotek z minulosti.


Obrázek ofocen z knihy "Chotěboř". Zcela vlevo je vidět, jak kašna vypadala dříve. A měla by mít opět schůdky kolem.





Fotky z netu a moje z dřívější doby. Poslední fotka vystihuje stav před začátkem opravy. Kolem kašny byly sloupky s řetězem, proti spadnutí do vody. Řekla bych, že to nebyla dostatečná ochrana. Děti často chodily po okraji kašny za řetězem.



A tento pohled mě čekal ve čtvrtek odpoledne. Půl druhé, nikde nikdo. Cedule také žádná. Snad zjistím, která firmy zakázku nakonec vzala.

Pak jsem šla ke kadeřnici, aby ze mne udělala zase člověka. Jen jsem vyšla z kadeřnictví, pršelo. Deštník byl doma. Naštěstí tolik nelilo. Byla to jen přeháňka. Foukal hnusný, studený vítr. Byla jsem ráda, že jsem dojela dobře domů. To už nepršelo.



Přeji hezkou neděli! Usmívající se



Narozeninové kytice a primulky

8. března 2019 v 12:50 | Jarmila* |  Rodina
Včera jsem od manžela a rodiny syna Petra dostala kytice k narozeninám. Jedna hezčí než druhá. Mám teď v zimní zahradě malé květinářství. A ta vůně! Až jde hlava kolem.
Musím se o tu krásu podělit.


Od manžela.


Od rodiny syna Petra. Od nich mám i fialovou orchidej.


Od vnuka Martina.

Včera jsem si udělala radost sama a koupila si dvě primulky. Nešlo odolat.


A takto vypadá část mojí domácí zahrádky s jarními kytičkami. Modrý hyacint už naplno kvete a úžasně voní.




Mějte krásný den! Usmívající se



AKTUALIZACE:
Včera dorazil s kytičkou mých milovaných narcisek starší syn. Přidal ještě nějaké drobnosti. Od vnuka Petra a jeho Jitky jsem dostala kalanchoi.


Už mi docházejí vázičky. Smějící se Musela jsem vyštrachat starou, ale je po mé babičce.


Kytičku mi chrání šneček.

Mějte hezkou, i když upršenou neděli! Usmívající se


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx