****** Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej Ty jim.******

Pokud přicházíš na tento svět s vědomím, že jsi milován, a odcházíš se stejným pocitem, vše, co bylo mezi tím, se dá překousnout.




(Kalendář od Marušky)


Květen 2019

Kašna na náměstí 3

31. května 2019 v 22:54 | Jarmila* |  U nás
Včera ráno jsem jela na kontrolu k lékařce a při příjezdu na náměsti jsem sledovala, co je nového.
V parku u opravované kašny stála "míchačka" a lila beton na nově instalovanou nádrž. Kolem bylo živo.
Když jsem se dostala znovu na náměstí, bylo po všem. Beton byl na místě a tiše tvrdnul. Díly kašny zatím nejsou opraveny a tedy ani na svém místě.




Domnívám se, že až zmizí bednění, provede se úprava povrchu nad ní, nebude po ní ani památky. Zřejmě bude zajišťovat cirkulaci vody, aby se ušetřilo na čerpání vody z veřejného vodovodu.



Co nám kvete...

29. května 2019 v 17:00 | Jarmila* |  Zahrádka
Minulou neděli krásně kvetly už pár dní červené pivoňky. Nyní už asi třetí den opadávají.
Nějak nebyl čas vám dřív kytičky ukázat.
Rozkvetly mi bílé narcisky, které jsem si vloni objednala a na podzim vysadila. Mám z nich ohromnou radost, protože mi připomínají mojí milovanou babičku a dětství v Jizerkách.
Také mi kvete moc pěkně zbarvený klematis. Objednala jsem si tři, ale přežil jen tento. Má nádherné květy, jen je tvoří moc nízko nad zemí. Vůbec není vysokého růstu. Zato můj starý modrý by rost nejraději do nebe. Smějící se
Teď jsem ho vyfotila znovu, protože má od neděle víc květů.




Přeji vám hezké odpoledne! Usmívající se




A věděli jste že...? 3

28. května 2019 v 18:14 | časopis |  Zdraví
Pažitka nechybí téměř na žádné zahrádce či parapetu. Po právu je tolik oblíbená. Nejenže výborně chutná, ale navíc je zdraví prospěšná.
Podporuje chuť k jídlu, zabírá proti střevním parazitům, snižuje krevní tlak a obsahuje vysoké množství vitamínu C, draslíku, vápníku, sodíku, železa atd.
Pažitka má překvapivě více vitamínu A než jakákoliv jiná cibulová zelenina.



xnxnxnxnxnx



Obrázek: internet

Kašna na náměstí 2

27. května 2019 v 19:28 | Jarmila* |  U nás
Dnes odpoledne jsem byla ve městě (kontrola u lékařky) a zajímalo mě, jak pokračují práce na kašně. Bylo již jasné, proč bagr hrabal do strany vedle kašny. Dělníci tam montovali bednění kolem nádrže na vodu. Je hodně veliká a uložená asi 3 metry v zemi.
V červnu se budou konat slavnostní dny města. Možná bude do té doby kašna v provozu. Byl by to hezký dárek.
Současně se začalo s opravou chodníků a vozovky kolem náměstí. Tato akce je naplánovaná na delší dobu.
Podívejte se, jak se dnes pracovalo.





Zde bude stát renovovaná kašna.






Bylinky - smrk ztepilý

27. května 2019 v 6:06 | Kamila Skopová |  Babiččiny bylinky


Smrk ztepilý - Picea excelsa

Náš nejběžnější zástupce velké rodiny smrků se na jaře ozdobí mnostvím jemných světle zelených výhonů. Lidově se jim říká "omladky".
Z nich se dá vyrobit lahodný med podobně jako z květů pampelišky nebo léčivý a chutný zelený sirup.
Usnadňuje vykašlávání a mírní dráždivý kašel.

Do větší uzavíratelné sklenice skládej vrstvy opraných výhonků, prosypávej je jemným krystalem a prokládej plátky citronů.
Jednotlivé vrstvy mírně stlačuj. Sklenici převaž celofánem a nech tři týdny macerovat. Pak sirup slij přes plátýnko do menších sklenek.
Při dýchacích potížích a rýmě se inhaluje odvar ze smrkových omladků.








Obrázek: internet


Brejle - divadlo

24. května 2019 v 19:17 | Jarmila* |  Herci a osobnosti
Včera večer jsme s dcerou navštívily divadelní představení v chotěbořském kině. Hra má název Brejle a napsal jí herec a režisér Jiří Císler.
Jde o komické situace, kdy se setkají dva silně krátkozrací lidé, kteří chtějí utajit svůj handicap a schovají si svoje brýle.
Snažila jsem se fotit, ale s mým foťáčkem se to na dálku nedaří. Chtěla jsem vyfotit herce alespoň při děkovačce (to se tolik nehýbou), ale bylo to fiasko. Byli tolik osvětleni, že mám na snímku dvě bílé postavy. Zkombinuji tedy pár svých snímků a fotky z netu.

Anotace Metropolitního divadla:
Divadelní komedie Jiřího Císlera BREJLE je hra o dvou hercích, která je plná komických vypjatých situací ze života dnešní doby. Je protkaná písněmi filmových šlágrů jako např. Titanik, Růžový Panter, Moulin Rouge apod. Hra pojednává o rozvedeném manželském páru, který po roce osamění se rozhodne už nežít sám, a proto si každý z nich podává inzerát na seznámení pod jinými jmény. Ovšem ani jeden z nich netuší, že oslovují sami sebe. Hlavní postava René se ozývá na inzerát své bývalé ženě Vilmě a naopak. Oba představitelé trpí silnou oční vadou a na krátkou vzdálenost bez brýlí nevidí skoro vůbec nic. Jelikož oboum jejich oční vada připadá jako překážka při seznámení, rozhodnou se brýle na první schůzce odložit a říct o problému s viděním partnerovi později. A v této chvíli se rodí naše hodinová komedie, která je plná tance, zpěvu, akrobatických kousků a velmi vtipných gegů. Co by to bylo za komedii, kdyby se v závěru hry nepoznali a přišli na to, že jejich láska opět vzplála.

Velmi tvůrčí a nápaditá herečka a režisérka Dana Bartůňková do hry vložila vtip dnešní doby. Hlavních rolí se ujala herečka Natalie Venturová a herec Daniel Koťan.






Včera měla herečka místo červených mašliček krásné červené bambulky. Smějící se


Dobře jsme se bavily s dcerou, ale podle smíchu i ostatní publikum.







Kašna na náměstí 1

21. května 2019 v 21:48 | Jarmila* |  U nás
Dnes odpoledne vládl na místě bývalé kašny čilý ruch. Probíhaly zemní práce. Proč bagřík hrabal dál do parku, netuším. Možná pro nový přívod vody. Uvidíme časem.
Neměla jsem sebou foťáček, protože jsem neočekávala, že se bude něco dít. Fotky jsou z mobilu, malé a focené přes dvoje oplocení. Nejsou nic moc, ale jen pro ilustraci stačí.
Budu dál sledovat vývoj prací. Raději si příště vezmu sebou foťák.
Stažení snímků z mobilu mi nejprve nešlo, musel zasáhnout vnuk Martin. Nejsem v tomto zběhlá, protože na mobil nefotím.




Nezbytný "rádce". Smějící se


Přeji hezký večer! Usmívající se






Bylinky - libeček lékařský

20. května 2019 v 6:43 | Kamila Skopová |  Babiččiny bylinky


Libeček lékařský - Levisticum officinale

Lidově "vopich" je přírodní dochucovadlo s masovou chutí. Takové české "maggi". Používá se do polévek, omáček, nádivek, salátů. V Podkrkonoší vaří dobrou polévku "vopichouku".
Jen je třeba užívat ho jako šafránu, protože má opravdu velmi výraznou chuť, která může při předávkování jídlo spíše pokazit.
Je to vytrvalá bylina, která na dobrém stanovišti dorůstá úctyhodné výšky. Proto je lepší libeček včas seříznout, aby obrazil znovu.
Lupínek libečku vařený spolu s bramborami jim dodá lahodnou chuť.

V lidovém léčitelství byl libeček vždycky ceněn jako pomocník při nervových potížích, nechutenství, zánětech průdušek a také dně, protože dokáže vylučovat z těla soli. Celkově dokáže posílit organismus.
Užívá se odvar z listů.






Obrázek: internet


O černém psu

17. května 2019 v 18:01 | Iva Stehnová |  Pověsti


Je tomu už dávno, co se v údolí Doubravy zjevoval černě oděný muž. Někteří tvrdili, že v těch samých místech viděli černého psa. Ale ani jeden ani druhý nikomu neublížil.
Odvážní lidé pátrali v těch končinách, avšak černý pes i černý muž se zjevovali pouze lidem zbloudilým.
Při silnici směrem ke mlýnu na Doubravě stávala chalupa. Pěkná, čistě obílená, už z dálky vábila pozornost.
Chalupník Blažek, který stavení obýval, se měl co ohánět, aby uživil rodinu a našetřil na věno svým dcerám.
Ještě se slunce neprobralo z červánků, a on už byl na nohou, a dávno se klonilo k obzoru, když se vracel domů z pole s povozem taženým dvěma kravami. Den co den tak měřil svůj čas podle slunce. V životě chalupníka Blažka nebylo nic výjimečného. Až jednoho podvečera.
Bylo před deštěm, tma spadla příliš brzy a z lesů zavál nepříjemný chlad. Před Blažkem se na cestě u lávky z ničeho nic objevila postava muže zahaleného v dlouhém vlajícím černém plášti.
"Už jsi ho viděl?" zeptal se neznámý tajemně. Blažek trhl opratěmi: "Koho?" "Psa. Černého psa!" Chalupník zakroutil hlavou a zasmál se. Ale kdesi na dně toho smíchu dřepěla bázeň.
"Ví, kde jsou uloženy poklady, zná cestu ke štěstí. Ukáže člověku něco, bez čeho pak už nemůže být".
Černý muž si změřil chalupníka pohledem a dodal: "Ale pamatuj si, bázlivý ať se přidrží raději svého strachu, černý pes mu nepomůže".
A jak se neznámý objevil, tak i zmizel. Ještě dlouho tam chalupník stál s opratěmi v rukou jako přimražený. Pak zamířil domů, ale na setkání s podivným mužem zapomenout nedokázal. Práce ho přestávala těšit. Celé hodiny seděl ve chlévě a rozmlouval s kravami. "Holky, budete mít věno, o jakém se vám ani nesnilo," říkal jim a myslel na dcery.
"Snad se dočista zbláznil," posteskla si Blažková sousedce. "Kloudného slova nepromluví, jedině o pokladu a o černém psu blábolí."
Za listopadových plískanic vycházel chalupník Blažek k řece Doubravě k místu, kde kdysi stával hrad. Byl posedlý jedinou myšlenkou - potkat černého psa a nechat se zavést k pokladu.
Jednoho odpoledne Blažek opět vyrazil k Doubravě. Rychle se šeřilo, a než došel na místo, měl v patách noc. Udiveně zvedl hlavu k obloze - byla plná hvězd. Na okamžik zaváhal. "Neměl bych se raději vrátit?" pomyslel si a srdce se mu sevřelo úzkostí. Ale v té chvíli byl cíl na dosah ruky. V křoví, dva kroky před ním, zasvítily oči veliké jako ohnivé poklice.
Pes zamířil zvolna k řece a chalupník Blažek za ním. Krok za krokem přešli úzkou lávku. Náhle se zvíře napružilo a několika skoky se vrhlo ke skále s troskami hradních zdí. Chalupník mu byl v patách. V hlubokém tichu bylo slyšet hlasitý tlukot vlastního srdce. Černý pes se zastavil a začal hrabat v mokré půdě. Mezi kousky mechu se v černé hlíně zaleskly malé zlaté mince. Blažek sáhl po pokladu. Kolik dlouhých, nekonečných týdnů čekal na tuto chcvíli! Černý pes jej však popadl za zápěstí astiskl dřív, než se konečky prstů mohly dotknout zlatých penízků. Chalupníkovo srdce se náhle scvrklo a mozek ovládlo zoufalství nad ztrátou pokladu, který mu černý pes nechce vydat. Chalupník stáhl poraněnou ruku zpět a zděšeně prchal cesta necesta od velikého bohatství.
Znavený a vyčerpaný se nakonec ocitl na své louce. Přešel lávku, u které v létě potkal tajemného muže, který mu tak špatně poradil. Slunce už stálo nad obzorem, když se Blažek dopotácel domů.Ale nikdo ho nepoznal. Zestárnul za tu noc a ztratil svou tvář.
Dlouhý čas pak chodil jako bělovlasý stařec údolím Doubravy a varoval pocestné před černým psem.




Ilustrace: Kamila Dvořáková, Eva Caklová
Čerpáno z těchto materiálů:
Chotěboř, 2001
Staré pověsti Chotěbořska, 1992
Pod Železnými horami, 1958

Zázrakem přežila

16. května 2019 v 15:00 | časopis |  Zvířátka
Jaké bylo překvapení ženy z australského Launcestonu, když po půlhodinovém pracím programu vytahovala prádlo, a spolu s ním i svoji milovanou kočku!
Zvířecí nešťastnice si do pračky s prádlem zalezla v nestřeženém okamžiku a nestihla před zapnutím utéci.
K neuvěření je, že divokou odstředivou jízdu přežila
Podle majitelky se ale nyní prádelně obloukem vyhýbá a stele si raději přímo v ložnici svých páníčků.






Foto: internet



Kytice od syna

15. května 2019 v 20:59 | Jarmila* |  Rodina
V neděli se kolem poledne objevil starší syn a donesl mi krásnou kytici k svátku matek. Nikdy nezapomene.
Kytice je krásná a udělala mi velikou radost.






Merlík, léčivý plevel

15. května 2019 v 15:06 | Receptář, Jana Bucharová |  Zdraví

Merlík, jedlý léčivý plevel: Připravíte z něj špenát, salát i čaj

Merlíku se říká planý špenát či dobrý Jindřich. Dokud nedoroste metrové výšky a nevykvete, jsou jeho listy skutečně překvapivě křehké a lahodné. A také léčivé, stejně jako kořen.
Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) je v zeleninových o květinových záhonech považován za plevel, a kulturní rostliny může skutečně utlačovat, když doroste do metrové výšky. Ovšem jeho mladé listy můžeme využít v kuchyni, stejně jako mladé natě jeho příbuzného merlíku bílého (Chenopodium album).

Merlík jako zelenina

Listy lze podusit, ochutit česnekem, vinným octem, olejem a solí a připravit z nich výtečnou zeleninovou přílohu, nebo je přidávat do polévky. Mladé výhonky lze podusit na páře jako chřest, podobně upravená jsou chutná i malá poupata v bohatém květenství. Mladé listy, které raší časně zjara, lze je jíst i syrové. Hodí se do salátů i zdravých smoothie. Jsou bohaté na pročišťující chlorofyl, vitamíny a minerální látky.

Merlík jako léčivka

Jakmile merlík vykvete, listy jsou již příliš hořké a tuhé - i poté ovšem chutnají housenkám nočních motýlů. A my je můžeme kvetoucí nať využít pro přípravu odvaru, který působí mírně projímavě při zácpě, hojí sliznice dýchacích i trávicích cest a příznivě působí i při hemeroidech - jak při popíjení šálku třikrát denně, tak zevní aplikaci. Podobně hojí i nejrůznější oděrky a ranky. Může ulevit také při lupénce, při které lze přikládat i pomačkané listy merlíku, které změkčí postižená místa a urychlí jejich odloučení a posléze i hojení. Posilujícím prostředkem při jarní únavě i chudokrevnosti je šťáva vylisovaná z mladých natí merlíku. Užíváme 3-5 krát denně čajovou lžičku před jídlem, po dobu dvou až třech týdnů. Konzumovat lze také čerstvý i povařený kořen - má rovněž posilující účinky a zajímavou chuť.











A věděli jste, že...? 2

15. května 2019 v 14:38 | časopis |  Zdraví

Arnika (též prha léčivá) je u nás v současnosti chráněná. Nejvíce se jejími květy můžete kochat od června do srpna v Krkonoších a na Šumavě, kde se objevuje zejména na loukách a pastvinách. Dá se však pěstovat i v zahrádce jako okrasná bylina.
Známá je svými léčivými účinky.
Tinkturou z arniky horské se potírají otoky, vykloubení či vymknutí.
Blahodárně působí mimo jiné i při revmatických bolestech kloubů, prospěšná je též při léčbě akné.

Je to léčivá rostlina, ale pozor - je to s ní podobné, jako s některými dalšími "silnými bylinkami", jako je třeba vlaštovičník. Jak se říká, "v malém množství lék, ve velkém jed". Arnika patří mezi jedovaté rostliny, a proto se o jejím užití vždy poraďte s odborníkem. Tinkturu z arniky si raději nevyrábějte podomácku, ale kupte si ji od prověřeného dodavatele.



cxcxcxcxcxc




Obrázky: internet


Bylinky - merlík všedobr

13. května 2019 v 6:13 | Kamila Skopová |  Babiččiny bylinky


Merlík všedobr - Chenopodium bonus-henricus

Je to bylina všehovšudy nevzhledná, roste na skládkách, rumištích, u cest, kolem domů. Kdo by si jí všiml... Asi proto se jí lidově říká poněkud nehezky "psoser". A přesto je to rostlina téměř zázračná.
Funguje podobně jako jitrocel, velmi rychle zklidňuje a hojí rány. Aplikuje se stejně jako jitrocelové listy formou obkladu.
Kromě využití v domácím léčitelství se merlík využívá i v kuchyni.
Připravuje se stejně jako klasický špenát a je velmi chutný. Někdo dokonce obaluje jeho jemně žlutozelené klasnaté květy v trojobalu a smaží. Chutnají podobně jako brokolice.
Každopádně roste-li vám na zahrádce jako plevel, rozhodně ho nelikvidujte, ale s láskou opatrujte.
Patří totiž do čeledi laskavcovitých stejně jako merlík chilský (Chenopodium quinoa), v současné době velmi ceněná potravina, quinoa, nepravá obilovina, nazývaná někdy "pšenice Inků".







Obrázek: internet




Maca - léčí i neplodnost

12. května 2019 v 9:56 | časopis |  Zdraví

Maca je dvouletá rostlina a v tradiční peruánské medicíně ji využívali hojně, když se párům nedařilo přivést na svět potomka.
Působí jako afrodiziakum. Umí si poradit s menstruačními poruchami, chudokrevností, využívá se i ke zvýšení imunity. Podporuje duševní svěžest, léčí únavový syndrom. Příznivě prý působí při léčbě schizofrenie, neuróz či revmatismu, při vysokém tlaku a při některých formách rakoviny.
U nás bývá k dostání ve formě prášku.



♣♣♣♣♣




Foto: internet


A věděli jste, že...? 1

11. května 2019 v 9:47 | časopis |  Zajímavosti
Octomilky sice nepředstavují přímou hrozbu v podobě kousnutí či přenosu nějaké nemoci, ale mít je v domácnosti stejně nechce nikdo.
Co s nimi, když se přeci jen u vác doma vyskytnou?
Vhodné jsou octové pastičky (trocha octa v malé nádobce) či česnek v květináčích - tam rády kladou vajíčka a pach česneku je odradí. Zabírá prý i hřebíček, který jim také nevoní.



♠♠♠♠♠


Foto: internet



Sedmero léčivých plevelů

10. května 2019 v 6:37 | Receptář, Jana Bucharová |  Zdraví

Sedmero léčivých plevelů na salát, do smoothie i polévky

Zelenají se na loukách a zahradách. Jsou jedlé, zdravé a nabité silou jara. A dokud jsou jejich výhony a listy mladé, křehké a šťavnaté, překvapí vás, jak chutné mohou být.
Většina planých rostlin obsahuje mimo jiné hořčiny, které prospívají trávení a regenerují játra, ústřední detoxikační orgán těla. Hořké rostliny jich obsahují více, a pokud vám chutnají, zřejmě je potřebujete. Není však třeba sníst plnou mísu planých rostlin, stačí každý den troška. U rostlin s výraznou chutí (například mladé listy řebříčku a šťovíku) ani není vhodné konzumovat ve velkých dávkách. Omezovat se naopak nemusíte u oblíbeného kopřivového špenátu, ptačince žabince, sedmikrásky ani pampelišky, byť je hořká.


Listy pampelišky vás pročistí

Smetanka lékařská

Také pampeliška je v trávnících často považovaná za plevel, ačkoli krásně kvete, sytí včely i čmeláky a všechny její části můžeme využít ku vlastnímu prospěchu. Kořen díky obsahu inulinu prospívá diabetikůma a je elixírem pro játra. Náš ústřední detoxikační orgán ozdravují i hořké listy a stonky. Hojí také žaludeční sliznici, dezinfikují močové cesty, prospívají při žloutence. Jedlé jsou i květy, kterými můžeme ozdobit saláty a chlebíčky. Mladé nahořklé listy jsou ideální do salátů a smoothies.


Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)

Bršlice kozí noha

Na záhonech její odolné oddenky nevidíme rádi, ale v louce pod stromy může být celkem pohledná i velmi užitečná. Mladé listy bršlice mají jemnou chuť, poslouží i jako základ salátu. Právě se rozvíjející, jasně zelené a křehké lístky jsou skutečnou pochoutkou. Zároveň jsou stejně jako ostatní plané bylinky zdrojem vitamínů, minerálů, stopových prvků, chlorofylu a dalších prospěšných látek. Bršlice pročišťuje organismus, díky salátu ze zelené kozí nohy nás jarní únava z nedostatku vitamínu nepostihne.

Jetel luční

Nejen květy jetele, ale i listy mají příjemně nasládlou chuť a prospívají zdraví. Jetel má pročišťující účinky, prospívá při nachlazení a díky obsahu fytoestrogenů pomáhá i při klimakterických potížích. Trošku mladých listů můžeme přihodit do salátu, smoothies, špenátu. Sladké květy ozdobí i ochutí ovocné saláty a další pokrmy.


Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta)

Rdesno hadí kořen

Na vlhčích místech najdeme mírně nahořklé listy rostlin, které později vykvetou v růžové "kartáčky". Mladé listy jsou chutné v salátech i jako dušená zeleninová příloha. Díky vysokému obsahu kyseliny křemičité prospívají mimo jiné pleti a vlasům. Oddenek, sbíraný na podzim, se zase osvědčil při průjmech, hojí sliznice a jako kloktadlo dezinfikuje ústní dutinu.

Kontryhel obecný

Mladé listy kontryhelu mají jemnou chuť, hodí se do salátů, omáček i pomazánek. Kontryhel je léčivkou s jemnou, ale přesto účinnou silou. Nálev z listů tiší trávicí problémy, povzbuzuje metabolismus, prospívá močovým cestám. Pomáhá také při silné menstruaci, klimakteriu a dalších ženských problémech. Čerstvé listy navíc tělo zásobují množstvím antioxidantů.


Pelyňek černobýl (Artemisia vulgaris)

Pelyněk černobýl

Má hořkou, kořenitou chuť. Salát či špenát z něj připravený by ocenili jen milovníci hořkých pokrmů. Je to rostlina léčivá, které stačí opravdu jen troška. Ale právě díky obsahu hořčin vylaďuje trávení a je ideálním kořením k tučnějším pokrmům. Prospívá také játrům, jako všechny hořčiny obsahující byliny. Pyly pelyňku poměrně často vyvolávají alergie u osob, trpících sennou rýmou - v takovém případě je třeba natě posíci před rozkvětem.


Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora)

Pěťour maloúborný

I listy pěťouru jsou jedlé, nabité vitamíny, minerálními látkami, pročišťujícím chlorofylem. Trošku mladých listů můžeme vyzkoušet jako přísadu do salátů, smoothies, dušené. Nálev z natí se v lidovém léčitelství používal proti horečce i ekzémům. Žvýkání listů dezinfikuje ústní dutinu a pomáhá při paradentóze.



Mikšova jáma

9. května 2019 v 15:34 | Iva Stehnová |  Pověsti
Před dávnými časy, ještě za panování králů z rodu Přemyslovců, stával tam, kde je nyní ves Bílek, zemanský dvůr nazývaný Přechod, protože se před ním přecházelo přes řeku Doubravku. Tento dvůr patřil Jitce a Údolenovi, sirotkům po pánu z Dolan. Oba tito sirotci si svou přívětivostí a dobročinností získali brzy srdce všech, kdo je znali. Nejvíce je však miloval rytíř Jan Kokot, který byl věrným přítelem starého pána z Dolan. Po jeho smrti se stal opatrovníkem a rádcem obou sirotků.
Rytíř Kokot velel stráži, která hlídala české hranice, aby zabránila vpádu nepřátel do země po Liběcké stezce. Celé okolí mu tedy muselo být poslušno.
Na hradě Sokolově, níž nad řekou, vládl tehdy rytíř Mikeš. Byl to násilník a lakomec, který již dlouho toužil zmocnit se Přechodu. Věděl, že by tam bylo nejlepší místo k zastavování pocestných a k vybírání poplatků za přechod řeky.
Ukrutný Mikeš se však bál rytíře Kokota, a proto útok na Přechod stále odkládal na dobu příznivější. Zatím přepadával pocestné a formany, které olupoval nebo na nich vymáhal výkupné. Sedlákům zajímal dobytek a kradl nebo ničil úrodu. Kdykoli ho chtěl některý sousední rytíř potrestat a přitáhl se svým vojskem k sokolovu, zavřel se Mikeš na svůj nedobytný hrad a čekal v pohodlí, až netrpělivý a unavený nepřítel odtáhne, načež jeho hrozné řádění začalo znovu.
Jednou se spojilo několik sousedních rytířů pevně rozhodnutých Mikše zajmout a po zásluze potrestat. Přitáhli se svými vojsky k Sokolovu a ze tří stran jej obklíčili. Čtvrtou stranou přiléhal hrad k hluboké propasti, na jejímž dně hrozivě hučela Doubravka.
Mikeš byl v úzkých, ale odvaha ho neopustila. V noci se spustil se svými zbrojnoši po lanech do propasti, přepadl odzadu nepřítele, jehož pozornost byla obrácena pouze k hradu, způsobil zmatek v jeho rozespalém vojsku a snadno ho zahnal na útěk.
Mikšovo řádění mohlo tedy nerušeně pokračovat dál.
Zprávy o činech loupeživého rytíře z hradu zvaného Sokolov se donesly až ke králi, který rozkázal rytíři Kokotovi, aby Mikše potrestal. Rytíř Kokot hned začal stavět proti Mikšovi silné vojsko a současně dal hrad Sokolov tajně hlídat, aby věděl o Mikšových plánech. Brzy mu bylo oznámeno, že chce Mikeš přepadnout dvůr Přechod a zajmout oba sirotky Jitku i Údolena.
Kokot se proto vypravil s částí bojovníků do Přechodu. Zbytek vojska ukryl jako zálohu blízko Sokolova.
Jakmile Mikeš se svými zbrojnoši opustil hrad, záloha mu odřízla cestu zpět. Rychlým nočním pochodem dorazili lotři k Přechodu. Tam bylo vše zdánlivě pohrouženo do hlubokého spánku. Sotva však zahájil útok, vrata dvora se roztáhla a nádvoří zaplálo ve světle četných pochodní. Kokotovi bojovníci vyrazili na překvapené útočníky, kteří se dali na útěk ke svému hradu. Tam však již čekala Kokotova záloha. Mikšovi bojovníci brzy poznali marnost svého boje a začali odhazovat zbraně. Někteří se vrhli ze skal do Doubravky, kde nalezli svoji smrt. Jiní se rozprchli po lesích. Jen Mikeš se sám, ač těžce zraněn, zoufale bránil obrovské přesile. Nakonec však byl přece jen přemožen a spoután.
Vítězové začali prohledávat hrad, doufajíce, že naleznou Mikšovy velké poklady. Celý hrad prohledali, dokonce i zdi pobořili, ale nicnenašli.
Teprve když Mikeš cítil, že se blíží jeho poslední hodina, prozradil, že skrývá své poklady v kožených pytlích v jeskyni nad řečištěm Doubravky, jejíž vchod je zakryt roštím a kamením.
Bylo tam nalezeno skutečně velké bohatsví a podle Mikšova přání byla pak jeho mrtvola do této jeskyně uložena.
Její klenba se zanedlouho propadla, zasypala mrtvolu a na tomto místě vznikla tůň, které se od té doby říká Mikšova jáma.
Mikšovy poklady byly pak podle králova rozhodnutí rozděleny mezi lid a Jitku s Údolenem. Sirotci využili bohatství k založení dvou nových dvorů, které se podle nich jmenují Jitkov a Ouloleň.



Ilustrace: Kamila Dvořáková, Eva Caklová
Čerpáno z těchto materiálů:
Chotěboř, 2001
Staré pověsti Chotěbořska, 1992
Pod Železnými horami, 1958

Naše drobotina

7. května 2019 v 20:08 | Jarmila* |  Zvířátka
Ve sklepě má manžel odchovnou bednu, kde jsou nyní malá káčátka. V klecích chová křepelky a vedle mají ubikace kuřátka.
Jenže, jak jsem se objevila s foťákem, všechna se dají do zběsilého úprku a skončí namačkaná v koutě.
Kuřátka jsou tam jedna mladší a ta rozmazanější jsou starší.










Přeji hezký den! Usmívající se


Bršlice kozí noha

7. května 2019 v 12:27 | Receptář, Jana Bucharová |  Zdraví

Bršlice kozí noha: plevel, listová zelenina i okrasná rostlina

Listy bršlice se již rozvíjejí na loukách i pod stromy. Časně zjara jsou křehké, chutné a plné blahodárných látek. Ze záhonů je třeba bršlici vyhnat, zároveň ji však můžeme využít jako jarní zeleninu.
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvaná též kyselá tráva, je považována za celkem úporný plevel. Je pravda, že na záhoně bude květiny i zeleninu mocně utlačovat a jejích dlouhých oddenků není snadné se zbavit. Pomohou rycí vidle a důkladné mulčování, včasné pletí.


Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)

Ale byla by škoda zbavovat se jí na celé zahradě. Například v louce pod stromy vytvoří pěkný zelený porost, propsívá i ve stínu. Vyšlechtěny jsou dokonce okrasné variety s panašovanými listy. A pokud jí chceme zabránit v květu a tvorbě semen, její křehké lodyhy se velmi snadno sečou, ať už sekačkou, nebo ještě kosou. Ovšem časně zjara můžeme mladé lístky sbírat jako první jarní listovou zeleninu.


Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) s panašovanými listy

Zdraví z jarní louky

Listy bršlice jsou bohatým zdrojem vitamínů, minerálů, stopových prvků, chlorofylu a dalších prospěšných látek, kterých míváme po zimě nedostatek. Již od středověku se bršlice využívala také jako léčivka proti dně neboli podagře - odtud její latinské jméno.


Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), mladé, jedlé a zdravé listy

Bršlice v kuchyni


Dokud jsou listy ještě mladé a křehké, mají jemnou, jen mírně kořenitou chuť. Poslouží jako součást i základ salátu. Právě se rozvíjející, jasně zelené a křehké lístky jsou skutečnou pochoutkou a hodí se i na obložený chléb či místo petrželky na hotové pokrmy. Výtečné jsou i listy spařené, případně krátce restované jako špenát. Přidat je můžeme do nejrůznějších nádivek, polévek i do smoothies. Jejich lehce kořenitou chuť můžeme využít i při dochucení pokrmů z vajec či brambor.



Přeji hezké odpoledne! Usmívající se